
Z monitoringu médií: Veřejné lékárny zanikají, jejich příjmy jako jedinému segmentu nerostou. Marek Hampel to chce změnit

Zdravotnický deník přináší rozhovor s Markem Hampelem, předsedou Grémia majitelů lékáren, který bude od tohoto týdne v dohodovacím řízení pro rok 2023 znovu koordinátorem pro obhajobu zájmů veřejných lékáren.
Cílem Mgr. Hampela jako koordinátora segmentu lékárenské a klinickofarmaceutické péče je změna současné situace, kdy dochází k zanikání tzv. neřetězcových lékáren, jehož příčinou jsou, jako u jediného úseku zdravotnické péče, nerostoucí příjmy.
I přes skutečnost, že měly tyto lékárny v průběhu epidemie koronaviru otevřeno a lékárníci v nich byli tzv. v první linii a mj. udrželi v chodu celé zdravotnictví, došlo v loňském roce dle jeho slov k zániku již 72 lékáren.
Hampel označil situaci za naléhavou a zdůraznil, že pokud nedojde k seriózní diskuzi se zdravotními pojišťovnami a vládou, respektive Ministerstvem zdravotnictví, utrpí tím především rozvoj a kvalita lékárenské péče.
"Nejen inflace, ale náklady na topení, chlazení, energie, roste cena za pohonné hmoty, jsou obrovské tlaky na růst platů, což při nedostatku farmaceutů a asistentů způsobuje přetahování mezi zaměstnavateli, kdo a o kolik přeplatí zaměstnance. Já tomu říkám „výbušný koktejl“. Udržet v provozu veřejnou nezávislou lékárnu je doslova nadlidský výkon, když ještě do všeho vstupují nemocenská, karantény, izolace. Náklady na testování zaměstnanců jsou také položkou, kterou musí majitel zaplatit, a jen část nákladů se refunduje zpětně. Skoro většina majitelů lékáren má své provozy v nájmech a tam se automaticky valorizuje výše nájmu o inflaci," uvádí v rozhovoru několik důvodů nutného navýšení příjmů lékáren Hampel.
Celý rozhovor naleznete zde.I přes skutečnost, že měly tyto lékárny v průběhu epidemie koronaviru otevřeno a lékárníci v nich byli tzv. v první linii a mj. udrželi v chodu celé zdravotnictví, došlo v loňském roce dle jeho slov k zániku již 72 lékáren.
Hampel označil situaci za naléhavou a zdůraznil, že pokud nedojde k seriózní diskuzi se zdravotními pojišťovnami a vládou, respektive Ministerstvem zdravotnictví, utrpí tím především rozvoj a kvalita lékárenské péče.
"Nejen inflace, ale náklady na topení, chlazení, energie, roste cena za pohonné hmoty, jsou obrovské tlaky na růst platů, což při nedostatku farmaceutů a asistentů způsobuje přetahování mezi zaměstnavateli, kdo a o kolik přeplatí zaměstnance. Já tomu říkám „výbušný koktejl“. Udržet v provozu veřejnou nezávislou lékárnu je doslova nadlidský výkon, když ještě do všeho vstupují nemocenská, karantény, izolace. Náklady na testování zaměstnanců jsou také položkou, kterou musí majitel zaplatit, a jen část nákladů se refunduje zpětně. Skoro většina majitelů lékáren má své provozy v nájmech a tam se automaticky valorizuje výše nájmu o inflaci," uvádí v rozhovoru několik důvodů nutného navýšení příjmů lékáren Hampel.
Zdroj: CIKRT, Veřejné zakázky zanikají, jejich příjmy jako jedinému segmentu nerostou. Marek Hampel to chce změnit. Praha: [online]: zdravotnickydenik.cz, str. 0, 31. 1. 2022.
Související články

Cestovní lékárnička může dovolenou zkomplikovat. Lékárníci upozorňují před podceňováním pravidel pro převoz léků.
Miliony Čechů každoročně vyrážejí na dovolenou s léky v kufru. Většina z nich ale netuší, že látky, které jsou doma zcela legální, mohou být v některých zemích považované za zakázané. Česká lékárnická komora (ČLnK) upozorňuje, že cestovatelé dlouhodobě podceňují pravidla pro převoz léčiv do zahraničí. Přitom jim stačí jednoduchá příprava, aby předešli problémům.
Prezident České lékárnické komory Mgr. Aleš Krebs, Ph.D., hostem Studia 6 České televize
Prezident České lékárnické komory Aleš Krebs představil téma letošního Dne lékáren „Žádná otázka farmaceuta není zbytečná“.



