Z monitoringu médií: Veřejné lékárny zanikají, jejich příjmy jako jedinému segmentu nerostou. Marek Hampel to chce změnit
Zdravotnický deník přináší rozhovor s Markem Hampelem, předsedou Grémia majitelů lékáren, který bude od tohoto týdne v dohodovacím řízení pro rok 2023 znovu koordinátorem pro obhajobu zájmů veřejných lékáren.
Cílem Mgr. Hampela jako koordinátora segmentu lékárenské a klinickofarmaceutické péče je změna současné situace, kdy dochází k zanikání tzv. neřetězcových lékáren, jehož příčinou jsou, jako u jediného úseku zdravotnické péče, nerostoucí příjmy.
I přes skutečnost, že měly tyto lékárny v průběhu epidemie koronaviru otevřeno a lékárníci v nich byli tzv. v první linii a mj. udrželi v chodu celé zdravotnictví, došlo v loňském roce dle jeho slov k zániku již 72 lékáren.
Hampel označil situaci za naléhavou a zdůraznil, že pokud nedojde k seriózní diskuzi se zdravotními pojišťovnami a vládou, respektive Ministerstvem zdravotnictví, utrpí tím především rozvoj a kvalita lékárenské péče.
"Nejen inflace, ale náklady na topení, chlazení, energie, roste cena za pohonné hmoty, jsou obrovské tlaky na růst platů, což při nedostatku farmaceutů a asistentů způsobuje přetahování mezi zaměstnavateli, kdo a o kolik přeplatí zaměstnance. Já tomu říkám „výbušný koktejl“. Udržet v provozu veřejnou nezávislou lékárnu je doslova nadlidský výkon, když ještě do všeho vstupují nemocenská, karantény, izolace. Náklady na testování zaměstnanců jsou také položkou, kterou musí majitel zaplatit, a jen část nákladů se refunduje zpětně. Skoro většina majitelů lékáren má své provozy v nájmech a tam se automaticky valorizuje výše nájmu o inflaci," uvádí v rozhovoru několik důvodů nutného navýšení příjmů lékáren Hampel.
Celý rozhovor naleznete zde.I přes skutečnost, že měly tyto lékárny v průběhu epidemie koronaviru otevřeno a lékárníci v nich byli tzv. v první linii a mj. udrželi v chodu celé zdravotnictví, došlo v loňském roce dle jeho slov k zániku již 72 lékáren.
Hampel označil situaci za naléhavou a zdůraznil, že pokud nedojde k seriózní diskuzi se zdravotními pojišťovnami a vládou, respektive Ministerstvem zdravotnictví, utrpí tím především rozvoj a kvalita lékárenské péče.
"Nejen inflace, ale náklady na topení, chlazení, energie, roste cena za pohonné hmoty, jsou obrovské tlaky na růst platů, což při nedostatku farmaceutů a asistentů způsobuje přetahování mezi zaměstnavateli, kdo a o kolik přeplatí zaměstnance. Já tomu říkám „výbušný koktejl“. Udržet v provozu veřejnou nezávislou lékárnu je doslova nadlidský výkon, když ještě do všeho vstupují nemocenská, karantény, izolace. Náklady na testování zaměstnanců jsou také položkou, kterou musí majitel zaplatit, a jen část nákladů se refunduje zpětně. Skoro většina majitelů lékáren má své provozy v nájmech a tam se automaticky valorizuje výše nájmu o inflaci," uvádí v rozhovoru několik důvodů nutného navýšení příjmů lékáren Hampel.
Zdroj: CIKRT, Veřejné zakázky zanikají, jejich příjmy jako jedinému segmentu nerostou. Marek Hampel to chce změnit. Praha: [online]: zdravotnickydenik.cz, str. 0, 31. 1. 2022.
Související články
Lékárnické kapky – newsletter. Proč je dobré mít krevní tlak pod kontrolou?
Vysoký krevní tlak nepodceňujte, změří vám ho i v lékárně
Monitoring médií květen 2024
Monitoring médií 6. 5. - 10. 5. 2024 Vybrali jsme z Český rozhlas, Právo, zdravotnickydenik.cz, apod. Monitoring médií 13. 5. [...]
Onemocnění, které nebolí. S vysokým krevním tlakem se celosvětově léčí miliarda pacientů. Nechat si ho změřit mohou pacienti i v lékárnách
Arteriální hypertenze znamená dlouhodobě vysokou hodnotu krevního tlaku. Příznaky jsou nenápadné a často skryté, proto se onemocnění někdy přezdívá „tichý zabiják“. Vysoký krevní tlak přispívá ke vzniku srdečních onemocnění, mozkové mrtvici a v nejvážnějších případech může vést i k úmrtí.