Povinné očkování proti onemocnění covid-19 u zdravotníků – Aktualizace – povinnost očkování byla zrušena

Vyhláška č. 537/2006 Sb., o očkování proti infekčním nemocem, ve znění účinném po novelizaci vyhláškou č. 466/2021 Sb. (dále jen „vyhláška“), zařadila očkování proti onemocnění covid

•   -  mezi povinná pravidelná očkování pro osoby starší 60 let a
•  - mezi povinná zvláštní očkování pro fyzické osoby, které mj. poskytují zdravotní služby nebo jsou zaměstnanci poskytovatele zdravotních služeb (dále jen „zdravotníci“).

 
Zdravotníci jsou povinni se zvláštnímu očkování proti covid podrobit pouze, pokud vykonávají své povolání, tedy poskytují zdravotní služby. Zdravotníci, kteří zdravotní služby neposkytují např. z důvodu dlouhodobé pracovní neschopnosti, čerpání mateřské nebo rodičovské dovolené, nebo jiných překážek v práci, povinnosti očkování nepodléhají až do doby zahájení výkonu práce.
 
Podle § 10a a přechodného ustanovení v bodě 3 vyhlášky platí, že zdravotníci se podrobí zvláštnímu očkování proti covid nejpozději do 28. 2. 2022. Znění vyhlášky nasvědčuje spíše tomu, že do konce února musí být základní očkování provedeno v plném rozsahu podle souhrnu údajů o přípravku k očkovací látce, tedy u dvoudávkových vakcín musí být aplikovány obě dávky. Objevují se ale i názory, že do 28. 2. 2022 postačí aplikace alespoň první dávky vakcíny s dvoudávkovým schématem.
 
Zdravotníkovi jako fyzické osobě za porušení povinnosti podrobit se zvláštnímu očkování proti covid nehrozí uložení pokuty. Podle § 92k odst. 6 písm. a) se fyzická osoba dopustí přestupku tím, že se nepodrobí stanovenému pravidelnému nebo mimořádnému očkování nebo se před zařazením na pracoviště s vyšším rizikem vzniku infekčního onemocnění nepodrobí stanovenému zvláštnímu očkování. Podle § 16 vyhlášky jsou pak pracoviště s vyšším rizikem vzniku infekčního onemocnění vymezena pouze pro onemocnění hepatitidy B a vztekliny. Kromě toho se za přestupek podle znění skutkové podstaty považuje pouze nesplnění povinnosti se očkovat před zařazením na pracoviště, nikoliv tehdy, jestliže zdravotník byl na pracoviště zařazen již před vznikem povinnosti.
 
V jiné situaci je poskytovatel zdravotních služeb jako zaměstnavatel. Ten se podle § 92 odst. 4 písm. p) dopustí přestupku tím, že nezajistí, aby práci ve stanoveném případě vykonával pouze zaměstnanec, který má platný zdravotní průkaz nebo se podrobil zvláštnímu očkování anebo má doklad o odolnosti vůči nákaze. Za spáchání přestupku zaměstnavateli hrozí pokuta do výše 2 mil. Kč.
 
Otázkou je, jaký postup má zvolit zaměstnavatel od 1. 3. 2022, pokud se zaměstnanec nepodrobí zvláštnímu očkování. Zaměstnavatel nesmí takového zaměstnance nechat vykonávat práci, protože by porušil svou povinnost vyplývající ze zákoníku práce a hrozila by mu pokuta za přestupek podle zákona o ochraně veřejného zdraví. O tom, co má ale zaměstnavatel dělat dále, není zatím publikováno téměř nic. Zaměstnanec nemůže zjevně vykonávat práci z důvodu překážky v práci na jeho straně. Zaměstnavatel proto zaměstnanci poskytne pracovní volno bez náhrady mzdy a zváží, zda a jak se zaměstnancem ukončí pracovní poměr. Pro okamžité zrušení pracovní poměru zřejmě nebudou dány podmínky, protože k tomu musí zaměstnanec porušit povinnost vyplývající z právních předpisů vztahujících se k jím vykonávané práci zvlášť hrubým způsobem. Nesplnění povinnosti podrobit se zvláštnímu očkování za takové porušení podle mého názoru považovat nelze. Zaměstnavatel tedy bude mít možnost dát zaměstnanci výpověď z důvodu, že nesplňuje předpoklady stanovené právními předpisy pro výkon sjednané práce (§ 52 písm. f) zákoníku práce), přičemž povinné zvláštní očkování lze za předpoklad stanovený právními předpisy pro výkon sjednané práce považovat. Při podání výpovědi platí dvouměsíční výpovědní doba počínající prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž byla výpověď doručena. Po celou výpovědní dobu by zaměstnanec čerpal pracovní volno bez náhrady mzdy. Výpověď může být se souhlasem zaměstnance písemně odvolána, k čemuž by mohlo dojít v případech dodatečného podrobení se očkování zaměstnancem nebo zrušení povinného očkování.

Vzhledem k tomu, že zaměstnavatel je podle § 103 odst. 1 písm. d) povinen mj. sdělit zaměstnancům, jakým druhům očkování se musí podrobit, a umožnit zaměstnancům se těmto očkováním podrobit, je třeba, aby zaměstnavatelé průkazným způsobem zaměstnance s dostatečným předstihem na povinné očkování proti onemocnění covid upozornili. Za dostatečný předstih lze považovat dobu, během které zaměstnanec může reálně stihnout se očkování podrobit. Zaměstnavatel by se neměl spoléhat na to, že informace o povinném očkování je všeobecně známá. Mohl by se dostat do situace, že zaměstnance na povinnost očkování poprvé upozorní až na přelomu února a března. Zaměstnanec by pak by po dobu potřebnou pro podrobení se kompletnímu očkování nemohl pracovat nikoliv z důvodu překážky na své straně, ale na straně zaměstnavatele, a zaměstnanci by za tuto dobu náležela náhrada mzdy.
 
Další otázkou je způsob, jímž zaměstnanec zaměstnavateli prokáže, že byl očkován. Vzhledem k tomu, že o očkování proti onemocnění covid je vydáván certifikát Ministerstva zdravotnictví ČR, pak by k průkazu očkování měl postačit tento certifikát. Zaměstnavatel se v případě očkování proti onemocnění covid nevyhne vedení evidence očkování zaměstnanců včetně druhu vakcíny a dat aplikací jednotlivých dávek, aby mohl průběžně vyhodnocovat, jestli lze u konkrétního zaměstnance považovat očkování za účinné. Buď bude uchovávat samotné certifikáty, nebo jen údaje z nich v nezbytném rozsahu. Bude přitom muset přihlížet k informacím vyplývajícím ze souhrnu údajů o vakcíně a o uznávané době účinnosti očkování.
 
Informace obsažené v tomto článku odpovídají stavu k 10. 1. 2022 a mohou se změnit podle toho, zda dojde ke změně právních předpisů nebo k jejich odlišné interpretaci zejména ze strany Ministerstva zdravotnictví. Účelem tohoto článku je předložit praktický návod pro postup při stávajícím znění právních předpisů, nikoliv se vyjadřovat ke způsobu, jímž bylo povinné očkování proti onemocnění covid schváleno, nebo k dopadům, které bude mít povinné očkování na provoz zdravotnických zařízení.
 
V médiích se objevují úvahy o novelizaci vyhlášky a změnách povinného očkování proti covid. Konkrétní podoba změn ale zatím není známa.
 
Mgr. MUDr. Jaroslav Maršík
advokát a právní poradce ČLnK