Chránit se před slunečním zářením je důležité vždy a všude. Opalovací přípravky přinesli světu nezávisle čtyři muži. Všichni byli lékárníci
Slunce naší kůži prospívá v několika ohledech. Zlepšuje její odolnost a schopnost regenerace, zmenšuje mikrobiální osídlení povrchu, zvyšuje prokrvení pokožky a hladinu vitaminu D. Pokud však svou kůži vystavíme slunci na příliš dlouhou dobu, snadno se může spálit. Na vzniku poškození kůže se podílejí složky UV záření, které mohou v dlouhodobém horizontu způsobit i rakovinu kůže. Proto je nezbytné důsledně a správně používat opalovací přípravky a riziko poškození tak minimalizovat. Při výběru opalovacího přípravku je vhodné zohlednit nejen jeho SPF, ideální je poradit se s lékárníkem, který doporučí opalovací přípravek dle specifických požadavků konkrétního jedince – jak podle typu kůže, tak i například oblasti, kde se bude slunečnímu záření vystavovat.
Zůstáváte přes léto v tuzemsku? Mažte se stejně jako na zahraniční dovolené
Na dovolenou k moři si většina z nás opalovací přípravek přibalí, ale chránit se před spálením a rizikem vzniku rakoviny kůže je potřeba i v našich zeměpisných šířkách. Velmi snadno se můžeme spálit i při práci na zahradě či při pochůzkách po městě. „Použití opalovacích přípravků s dostatečným ochranným faktorem odpovídajícím fototypu daného člověka by mělo být v letních měsících samozřejmostí i v České republice. A obzvláště letos kdy většina z nás nezískala během jara dostatečné množství pigmentu, může být kůže ke spálení ještě náchylnější," zdůrazňuje důležitost ochrany před slunečním zářením Mgr. Aleš Krebs, Ph.D., prezident České lékárnické komory (ČLnK). Kromě použití opalovacího přípravku je vhodné chránit se před slunečním zářením také pokrývkou hlavy a krku, nosit brýle s kvalitním UV filtrem. Mezi 10–15 hodinou je vhodné zdržovat se ve stínu.
Používání přípravků s ochranným faktorem je důležité i jako prevence proti melanomu, velmi agresivnímu druhu rakoviny, který napadá celý organismus.
Čtyřčlenná rodina potřebuje denně zhruba 100-120 ml opalovacího přípravku
Aplikaci přípravku s ochranou proti UVA i UVB je nezbytné opakovat několikrát denně. Lidé často podceňují množství přípravku. „Pro dostatečnou ochranu je potřeba po těle rozetřít množství přípravku o objemu šesti kávových lžiček (cca 30 ml), na obličej pak zhruba jednu kávovou lžička (cca 5 ml). Pokud plánujete rodinnou dovolenou, je potřeba počítat s tím, že čtyřčlenná rodina potřebuje denně zhruba 100-120 ml opalovacího přípravku," upozorňuje Mgr. Aleš Krebs, Ph.D.
Slunění a léky? Pozor si dejte zejména na masti a gely používané k samoléčbě
Kromě ochrany před možným spálením kůže je potřeba také myslet na to, jaké léky v současné době užíváme. Doporučení lékárníka „neslunit se“ slýchávají pacienti například při výdeji některých antibiotik, protizánětlivých léků, ale i mastí či gelů proti bolesti a zánětu, které lidé běžně používají k samoléčbě. „V letních měsících lékárníci pacienty často upozorňují na to, že by se při užití některých léků neměli vystavovat slunečnímu záření. Obecně se jedná o léky podané vnitřně (tablety, injekce, čípky atd.), ale i lokálně (masti, gely, spreje atd.). Slunění se nedoporučuje ani v místě aplikace náplasti s účinnou látkou prostupující přes kůži. Pokud si pacient není jistý, vždy je vhodnější předem možnost slunění při užití léku konzultovat se svým lékárníkem, než řešit nepříjemné následky fotosenzitivní reakce,“ upozorňuje viceprezident ČLnK PharmDr. Martin Kopecký, Ph.D.
Opalovací přípravky používá svět už téměř jedno století. Za jeho objevení vděčí lékárníkům
Přípravky na ochranu pokožky před sluncem používali lidé už v raných civilizacích. Staří Řekové používali například olivový olej, dávní Egypťané výtažky z mladých rostlin rýže, jasmínu a vlčího bobu. Úplně první syntetická ochrana před slunečním zářením byla představena ve Spojených státech amerických teprve na konci dvacátých let 20. století. První moderní produkty na ochranu před spáleninami ze slunečního záření se na trhu prosadily zhruba o deset let později. Za jejich objevitele jsou považováni čtyři muži. Všichni byli lékárníci.
Jmenovitě se jedná o lékárníka Miltona Blaka (sám se podepisoval H. A. Milton) z Adelaide v jižní Austrálii, který v roce 1932, téměř po deseti letech od zahájení experimentů, uvedl na trh první komerční opalovací přípravek Hamilton Sunscreen. Čtyři roky po australském prvenství představil v Evropě svůj „opalovací“ přípravek také francouzský lékárník z Alsaska Eugene Schueller. První masivně užívaný přípravek na ochranu proti slunečnímu záření byl červený lepkavý gel Red Vet Pet (červená veterinární vazelína), který americké armádě nabídl v roce 1944 floridský lékárník a letecký dopravce Benjamin Green. Po zahájení studia farmacie se do výroby účinného opalovacího přípravku pustil také Franz Greiter z tyrolských Alp. Začal jej prodávat v roce 1946, rok po ukončení studia na univerzitě. Franz Graiter přispěl k vývoji opalovacích přípravků ještě jednou, a to v roce 1962, kdy navrhl systém hodnocení ochrany před sluncem. Systém, který je dodnes používán jako celosvětový standard pro měření účinnosti ochrany opalovacího přípravku (SPF), Graiter představil v roce 1974.
Doplňující tisková informace
Praktické rady lékárníků pro ochranu před slunečním zářením i po něm
UVA, UVB, UVC aneb před čím je vlastně potřeba pokožku chránit?
Slunce vyzařuje široké spektrum záření. Jedním z nich je ultrafialové (UV) záření, které má tři složky: UVA, UVB a UVC. Zatímco UVC záření blokuje ozónová vrstva, UVA a UVB dopadají na Zemi a ovlivňují naši kůži. Přirozenou obrannou reakcí kůže proti UV záření je tvorba pigmentu melaninu, který snižuje energii záření tím, že ji pohltí a rozptýlí. Navenek se vytvořený pigment projeví zhnědnutím kůže (opálením).
UVA záření při kontaktu s kůží způsobuje sluneční alergii. Taková situace většinou nastává s prvním jarním sluncem, nebo první den na dovolené u moře. Lidem s citlivou pletí se sklonem k alergii se doporučuje používání vysokého ochranného faktoru a pozvolné zvyšování délky pobytu na slunci. Při dlouhodobém působení UVA záření na kůži dochází k urychlení jejího stárnutí (tzv. fotoaging). Kůže ztrácí elasticitu, dříve se tvoří vrásky, dělají se pigmentové skvrny. Dále dochází k poškození DNA a v dlouhodobém horizontu se tak může rozvinout rakovina kůže.
Nejnápadnější akutní reakcí kůže na UVB záření je její zánět spojený se zarudnutím/zčervenáním, napětím, bolestí a přehřátím (tzv. solární erytém). Je důležité se tomuto začervenání vyvarovat, protože jeho opakovaný výskyt je spojen se zvýšeným rizikem vzniku rakoviny kůže. Před UVB zářením je potřeba se chránit i tehdy, když se tzv. dobře opalujeme. Začervenání se objeví i na této kůži, jen bude překryto intenzivní pigmentací.
Obě složky UV záření se podílejí na vzniku poškození kůže během opalování. Proto je nezbytné důsledně používat opalovací přípravky a riziko poškození tak minimalizovat. Je potřeba vzít v potaz i fakt, že kůže si pamatuje a sčítá jednotlivé efekty. Tím riziko poškození ještě narůstá.
Stín, pokrývka hlavy a opalovací přípravek s ochranou proti UVA i UVB
Ochranu před slunečním zářením rozdělujeme na mechanickou a kosmetickou, přičemž je vhodné obě metody kombinovat. Mechanická ochrana spočívá v tom, že kůži zbytečně nevystavujeme slunečnímu záření. Chráníme se pokrývkou hlavy a krku, nosíme brýle s kvalitním UV filtrem a volíme i vhodný oděv. Mezi 10–15 hodinou se zdržujeme ve stínu. Kosmetickou ochranu představuje aplikace opalovacích přípravků.
Mažte se! Správně a často
Aplikaci přípravku s ochranou proti UVA i UVB je nezbytné opakovat několikrát denně, a to v závislosti na použitém faktoru a aktivitě (při koupání či zvýšeném pocení je potřeba mazat se častěji). Přípravek je potřeba roztírat rovnoměrně a nezapomenout například na kůži v linii vlasů, na nártech atd. Aplikujte také dostatečné množství přípravku (pokud je ho málo, snižuje se i účinnost ochrany). Pro dostatečnou ochranu je potřeba po těle rozetřít množství přípravku o objemu šesti kávových lžiček (cca 30 ml), na obličej pak zhruba jednu kávovou lžička (cca 5 ml). Pokud plánujete rodinnou dovolenou, je potřeba počítat s tím, že čtyřčlenná rodina potřebuje denně zhruba 100-120 ml opalovacího přípravku. Zejména u přípravků ve formě sprejů je potřeba dbát na použití dostatečného množství. Speciální pozornost vyžadují také místa s jizvami, akné, mateřskými znaménky a pigmentovými skvrnami – ty je potřeba zásadně chránit ochranným faktorem 50+.
Filtry a faktory – jak vybrat vhodný ochranný prostředek právě pro naši kůži?
Při výběru opalovacího přípravku je vhodné zohlednit i typ pleti. Ještě před několika lety neumožňoval výběr v solární kosmetice individualizovat potřeby každé pleti, což mohl být pro některé jedince i důvod k tomu, proč přípravek nepoužívali nebo jej neaplikovali dostatečně často. Jiný prostředek bude vhodný pro pleť mladistvou, která bývá komedogenní. A jiný pro pleť alergickou, atopickou, nebo stárnoucí. Ideální je poradit se s lékárníkem, který doporučí opalovací přípravek dle specifických požadavků konkrétního jedince – jak podle typu kůže, tak i například oblasti, kde se bude slunečnímu záření vystavovat.
Ochranné prostředky na opalování obsahují tzv. UV filtry. Jejich účinek je založen na chemickém nebo fyzikálním principu. Některé přípravky obsahují pouze chemické filtry, jiné pouze fyzikální. Sunscreeny s ochranným faktorem nad 30 většinou obsahují kombinaci obou filtrů.
Přípravky s chemickými filtry fungují na principu absorbování záření. Svou chemickou strukturou pohlcují energii UV záření a přeměňují ji na teplo. Vstřebávají se do pokožky a existuje u nich malé, avšak nezanedbatelné riziko vyvolání alergické reakce. Chemické filtry se doporučují používat pro děti až od 3 let. Je potřeba je aplikovat alespoň 30 minut před samotným sluněním, ihned po nanesení totiž neúčinkují. Přípravky obsahující minerální filtry záření odrážejí. Na rozdíl od chemických filtrů se nevstřebávají do pokožky, ale vytváří na kůži film, který odráží sluneční paprsky jako zrcadlo. Mají okamžitý nástup účinku a většinou nealergizují. Jsou vhodné pro děti a pro osoby s citlivou kůží.
SPF faktor (Sun Protection Factor) označuje míru ochrany před UVB zářením. Jedná se o násobek času, o který oddálíme vznik zčervenání kůže. Zjednodušeně řečeno, faktor 10 nám říká, že přípravek prodlouží náš pobyt na slunci desetkrát při vzniku stejných škod (začervenání). Ochranný faktor 50 prodlužuje pobyt na slunci padesátkrát, neposkytuje však pětkrát vyšší ochranu než faktor 10. Při výběru konkrétního ochranného faktoru je potřeba vždy respektovat fototyp daného jedince a místo, kam za opalováním jedete.
Kůže si zaslouží regeneraci i pokud není spálená
Stejnou péči, kterou kůži věnujeme před sluněním, je potřeba věnovat i procesu regenerace kůže. Doporučuje se preventivní použití dexpanthenolu po dlouhodobém pobytu na slunci, v moři nebo chlorované vodě. Nejen pokud je kůže spálená. Dexpanthenol dokáže kůži zhojit a zregenerovat, zmírňuje zánět a obnovuje bariérovou funkci pokožky, aby se zabránilo vstupu škodlivých látek do kůže.
První pomoc při spálení
První pomocí po spálení od slunce je příjemně chladný obklad (tkanina namočená ve studené vodě), který jemně přiložíme na spálenou pokožku. Pokud nedošlo k výraznému spálení kůže, které vytvoří i puchýřky, je možné vyzkoušet i chladnější sprchu. Již zmíněným osvědčený pomocníkem jsou přípravky s obsahem dexpanthenolu. Jsou k dispozici ve formě krému. Ale také spreje či pěny, které minimalizují další podráždění kůže při roztírání. Obecně jsou vhodnější gely a krémy s vyšším obsahem vody, které pokožku příjemně zchladí. Dalšími výbornými hojivými prostředky na spáleniny jsou přípravky s obsahem aloe vera. K dohojení je žádoucí spálené místo pečlivě promazávat. Vhodné jsou bariérové krémy nebo mléka bez obsahu barviv nebo parfemace.
K léčivům účinně tlumícím svědění a pálení patří antihistaminika, která je možná použít lokálně nebo celkově. Tyto léčivé přípravky (zejména celkové) je vhodné použít i v případě výskytu tzv. sluneční alergie. Po vystavení pokožky UV zářením vznikne u některých osob v těle alergen, který způsobí výskyt svědivé červené vyrážky až mokvajících puchýřků. Nejvíce je postižen krk, dekolt a ruce. Prevence i ošetření jsou stejné jako u spálené kůže. V tomto případě nejvíce pomáhá pokožku pomalu a šetrně „zvykat na slunce“.
Důležité je dodržení pitného režimu. Kůži je potřeba hydratovat i zevnitř. Denně bychom měli vypít takové množství čisté vody, které odpovídá 20-40 ml/kg tělesné váhy, a to i několik dní po zhojení spálenin. Během slunění i po spálení bychom měli omezit příjem alkoholu.
Spáleniny od slunce v žádném případě není vhodné podceňovat, může je doprovázet také úžeh či úpal. Pokud se objeví horečka, bolesti hlavy, zimnice, závratě, nevolnost, zvracení nebo pokud jsou puchýře od spálení příliš velké, je potřeba vyhledat lékařskou pomoc. Opakované spálení sluncem velmi vysušuje pokožku, zrychluje stárnutí kůže, a především zvyšuje riziko životu nebezpečné rakoviny kůže.
Více ověřených informací a odborných rad nejen k tématu ochrany před slunečním zářením naleznete také na pacientském webu www.lekarnickekapky.cz.
Doplňující tisková informace
Slunění u malých dětí. Jak je správně chránit před slunečním zářením a jak pečovat o pokožku po pobytu na slunci
Do jakého věku vůbec nevystavovat dítě sluníčku?
V zásadě je doporučení nejmenší děti do půl roku věku nevystavovat slunci vůbec. Ideální je děti i starší obecně chránit před sluncem především v exponované časy od 11 do 15 hodin. Je to z toho důvodu, že dítě není malý dospělý. Jeho pokožka má svá specifika, která jsou dána především tenkostí. Z toho důvodu prochází škodlivé UV záření mnohem snáze, rychleji, a především a do hlubších vrstev kůže. Druhý významný faktor související s charakterem dětské pokožky, je její pigmentová nevyzrálost (mají méně ochraně působícího melaninu).
Jak nejlépe chránit miminko a jak batole?
Na prvním místě je vždy fyzikální ochrana ve smyslu pokrývek hlavy, slunečních brýlí, vhodného oblečení a samozřejmě určitého režimu, který alespoň sníží expozici v nejhorší polední časy na přímém slunci. Ve výběru vhodného protektivního prostředku pro věkové kategorie miminek nebo batolat není zásadní rozdíl, obě tyto věkové skupiny jsou stále charakterizovány tenkostí a nevyzrálostí kůže. Ta souvisí ještě s jedním důležitým faktorem, který je třeba brát v úvahu při výběru vhodných prostředků chránících před slunečním zářením. Tyto přípravky mohou obsahovat dva druhy fotoprotektivních složek – působících fyzikálně a působících chemicky. Tím, že je kůže dětí tenčí, tak je snáze prostupná i pro látky, které na ni nanášíme. To je ten důležitý faktor, který musíme brát v úvahu při výběru šetrných přípravků. Z tohoto hlediska se u nejmenších dětí (ale i rizikových osob se sklonem k alergiím a ekzémům) doporučuje minimalizovat vystavování slunci. A když je i přesto potřeba kůži před sluncem chránit, tak za použití právě fyzikálních filtrů v opalovacích prostředcích. Ty zajistí kromě okamžité účinnosti nejšetrnější volbu pro nejmenší děti, protože se nevstřebávají tak jako chemické filtry, které pro svůj účinek musí nejprve prostoupit do hlubších vrstev kůže, kde později přijímané záření přemění na "neškodné". Chemické filtry mají různou stabilitu, a tak dochází postupem času k rozkladům na jiné látky. A právě ty mohou působit kožní reakce, na které jsou nejmenší děti náchylné právě z hlediska tenkosti kůže.
Jak silný faktor používat pro děti do 1, 3 a do 6 let?
I 6leté dítě je třeba stále chránit maximálně. Obecné doporučení jsou kvalitní prostředky s ochranným faktorem (SPF) minimálně 30 a výše. Někteří lékárníci doporučují těmto dětem raději 50 SPF. Prostředek by měl být kvalitní právě ve smyslu, že je dobře tepelně a světelně stabilní, aby se co nejméně rozkládal po určité době na slunci na potenciálně dráždivé látky. Při výběru vhodného přípravku je vhodné se tedy kromě voděodolnosti zaměřit i na jeho foto a termostabilitu. I z tohoto důvodu lze doporučit přípravky z lékáren, kde je možné výběr konzultovat se zdravotníkem.
Mají se děti mazat, i když je pod mrakem nebo jsou ve stínu? Jakým faktorem?
Určitě. Mraky, voda, ale třeba ani sklo v autě nás neochrání od průchodu slunečního záření. Je třeba na to myslet a tu pravou prevenci hledat v kvalitních prostředcích a přirozené fyzikální ochraně oblečení.
Jak pečovat o dětskou pokožku po pobytu na sluníčku?
Je dobré pokožku hydratovat vhodnými šetrnými tělovými mléky, krémy. Výhodou je obsah regeneračních složek jako je známý panthenol. Je vhodné použít prostředky s lehkou texturou, bez parfemace a jiných dráždivých látek, ideálně i bez konzervantů.
Jaká je první pomoc při spálení dětské pokožky sluníčkem?
Pokožka se hojí sama olupováním. My jí můžeme pomoci právě již zmiňovanou hydratací a přípravky s obsahem regeneračních složek typu panthenolu, které mohou citlivou pokožku také zklidnit. Zvýšené opatrnosti je potřeba u parfemovaných přípravků, které mohou dětskou citlivou pokožku ještě více podráždit. Pokud se nejedná o významné spálení, obvykle si vystačíme s výše uvedeným ošetřením. Pokud se jedná o rozsáhlejší léze, krupičky, až puchýřky je na místě především u nejmenších dětí vždy raději kontaktovat lékaře. Případně vyhledat během dovolené lékárnu a poradit se s lékárníkem, který má možnost situaci zhodnotit a v méně závažných případech nabídnout z řady protektivně a hojivě působících přípravků. V případě alergií je vhodné alespoň na noc utlumit svědění pomocí antihistaminik.
Text byl připraven ve spolupráci s Mgr. Alexandrou Haškovou, lékárnicí a členkou Představenstva České lékárnické komory.
Další ověřené informace naleznete také na odborném webu lekarnice-maminky.cz, který nabízí rodičům kvalitní zdroj nezávislých informací v oblasti zdraví nejen jejich dětí.
Přílohy:
Tisková zpráva
Tisková informace - praktické rady lékárníků
Tisková informace - slunění u malých dětí
Česká lékárnická komora je samosprávná nepolitická stavovská organizace sdružující lékárníky. Byla zřízena zákonem ČNR č. 220/1991 Sb., o České lékařské komoře, České stomatologické komoře a České lékárnické komoře. Její ustavující sjezd se uskutečnil 28. - 29. září 1991.
Česká lékárnická komora dbá, aby její členové vykonávali své povolání odborně, v souladu s jeho etikou a způsobem stanoveným zákony a řády komory. Zaručuje odbornost svých členů a potvrzuje splnění podmínek k výkonu lékárnického povolání. Posuzuje a hájí práva a profesní zájmy svých členů, stejně tak chrání jejich profesní čest.
Na dovolenou k moři si většina z nás opalovací přípravek přibalí, ale chránit se před spálením a rizikem vzniku rakoviny kůže je potřeba i v našich zeměpisných šířkách. Velmi snadno se můžeme spálit i při práci na zahradě či při pochůzkách po městě. „Použití opalovacích přípravků s dostatečným ochranným faktorem odpovídajícím fototypu daného člověka by mělo být v letních měsících samozřejmostí i v České republice. A obzvláště letos kdy většina z nás nezískala během jara dostatečné množství pigmentu, může být kůže ke spálení ještě náchylnější," zdůrazňuje důležitost ochrany před slunečním zářením Mgr. Aleš Krebs, Ph.D., prezident České lékárnické komory (ČLnK). Kromě použití opalovacího přípravku je vhodné chránit se před slunečním zářením také pokrývkou hlavy a krku, nosit brýle s kvalitním UV filtrem. Mezi 10–15 hodinou je vhodné zdržovat se ve stínu.
Používání přípravků s ochranným faktorem je důležité i jako prevence proti melanomu, velmi agresivnímu druhu rakoviny, který napadá celý organismus.
Čtyřčlenná rodina potřebuje denně zhruba 100-120 ml opalovacího přípravku
Aplikaci přípravku s ochranou proti UVA i UVB je nezbytné opakovat několikrát denně. Lidé často podceňují množství přípravku. „Pro dostatečnou ochranu je potřeba po těle rozetřít množství přípravku o objemu šesti kávových lžiček (cca 30 ml), na obličej pak zhruba jednu kávovou lžička (cca 5 ml). Pokud plánujete rodinnou dovolenou, je potřeba počítat s tím, že čtyřčlenná rodina potřebuje denně zhruba 100-120 ml opalovacího přípravku," upozorňuje Mgr. Aleš Krebs, Ph.D.
Slunění a léky? Pozor si dejte zejména na masti a gely používané k samoléčbě
Kromě ochrany před možným spálením kůže je potřeba také myslet na to, jaké léky v současné době užíváme. Doporučení lékárníka „neslunit se“ slýchávají pacienti například při výdeji některých antibiotik, protizánětlivých léků, ale i mastí či gelů proti bolesti a zánětu, které lidé běžně používají k samoléčbě. „V letních měsících lékárníci pacienty často upozorňují na to, že by se při užití některých léků neměli vystavovat slunečnímu záření. Obecně se jedná o léky podané vnitřně (tablety, injekce, čípky atd.), ale i lokálně (masti, gely, spreje atd.). Slunění se nedoporučuje ani v místě aplikace náplasti s účinnou látkou prostupující přes kůži. Pokud si pacient není jistý, vždy je vhodnější předem možnost slunění při užití léku konzultovat se svým lékárníkem, než řešit nepříjemné následky fotosenzitivní reakce,“ upozorňuje viceprezident ČLnK PharmDr. Martin Kopecký, Ph.D.
Opalovací přípravky používá svět už téměř jedno století. Za jeho objevení vděčí lékárníkům
Přípravky na ochranu pokožky před sluncem používali lidé už v raných civilizacích. Staří Řekové používali například olivový olej, dávní Egypťané výtažky z mladých rostlin rýže, jasmínu a vlčího bobu. Úplně první syntetická ochrana před slunečním zářením byla představena ve Spojených státech amerických teprve na konci dvacátých let 20. století. První moderní produkty na ochranu před spáleninami ze slunečního záření se na trhu prosadily zhruba o deset let později. Za jejich objevitele jsou považováni čtyři muži. Všichni byli lékárníci.
Jmenovitě se jedná o lékárníka Miltona Blaka (sám se podepisoval H. A. Milton) z Adelaide v jižní Austrálii, který v roce 1932, téměř po deseti letech od zahájení experimentů, uvedl na trh první komerční opalovací přípravek Hamilton Sunscreen. Čtyři roky po australském prvenství představil v Evropě svůj „opalovací“ přípravek také francouzský lékárník z Alsaska Eugene Schueller. První masivně užívaný přípravek na ochranu proti slunečnímu záření byl červený lepkavý gel Red Vet Pet (červená veterinární vazelína), který americké armádě nabídl v roce 1944 floridský lékárník a letecký dopravce Benjamin Green. Po zahájení studia farmacie se do výroby účinného opalovacího přípravku pustil také Franz Greiter z tyrolských Alp. Začal jej prodávat v roce 1946, rok po ukončení studia na univerzitě. Franz Graiter přispěl k vývoji opalovacích přípravků ještě jednou, a to v roce 1962, kdy navrhl systém hodnocení ochrany před sluncem. Systém, který je dodnes používán jako celosvětový standard pro měření účinnosti ochrany opalovacího přípravku (SPF), Graiter představil v roce 1974.
Doplňující tisková informace
Slunce vyzařuje široké spektrum záření. Jedním z nich je ultrafialové (UV) záření, které má tři složky: UVA, UVB a UVC. Zatímco UVC záření blokuje ozónová vrstva, UVA a UVB dopadají na Zemi a ovlivňují naši kůži. Přirozenou obrannou reakcí kůže proti UV záření je tvorba pigmentu melaninu, který snižuje energii záření tím, že ji pohltí a rozptýlí. Navenek se vytvořený pigment projeví zhnědnutím kůže (opálením).
UVA záření při kontaktu s kůží způsobuje sluneční alergii. Taková situace většinou nastává s prvním jarním sluncem, nebo první den na dovolené u moře. Lidem s citlivou pletí se sklonem k alergii se doporučuje používání vysokého ochranného faktoru a pozvolné zvyšování délky pobytu na slunci. Při dlouhodobém působení UVA záření na kůži dochází k urychlení jejího stárnutí (tzv. fotoaging). Kůže ztrácí elasticitu, dříve se tvoří vrásky, dělají se pigmentové skvrny. Dále dochází k poškození DNA a v dlouhodobém horizontu se tak může rozvinout rakovina kůže.
Nejnápadnější akutní reakcí kůže na UVB záření je její zánět spojený se zarudnutím/zčervenáním, napětím, bolestí a přehřátím (tzv. solární erytém). Je důležité se tomuto začervenání vyvarovat, protože jeho opakovaný výskyt je spojen se zvýšeným rizikem vzniku rakoviny kůže. Před UVB zářením je potřeba se chránit i tehdy, když se tzv. dobře opalujeme. Začervenání se objeví i na této kůži, jen bude překryto intenzivní pigmentací.
Obě složky UV záření se podílejí na vzniku poškození kůže během opalování. Proto je nezbytné důsledně používat opalovací přípravky a riziko poškození tak minimalizovat. Je potřeba vzít v potaz i fakt, že kůže si pamatuje a sčítá jednotlivé efekty. Tím riziko poškození ještě narůstá.
Stín, pokrývka hlavy a opalovací přípravek s ochranou proti UVA i UVB
Ochranu před slunečním zářením rozdělujeme na mechanickou a kosmetickou, přičemž je vhodné obě metody kombinovat. Mechanická ochrana spočívá v tom, že kůži zbytečně nevystavujeme slunečnímu záření. Chráníme se pokrývkou hlavy a krku, nosíme brýle s kvalitním UV filtrem a volíme i vhodný oděv. Mezi 10–15 hodinou se zdržujeme ve stínu. Kosmetickou ochranu představuje aplikace opalovacích přípravků.
Mažte se! Správně a často
Aplikaci přípravku s ochranou proti UVA i UVB je nezbytné opakovat několikrát denně, a to v závislosti na použitém faktoru a aktivitě (při koupání či zvýšeném pocení je potřeba mazat se častěji). Přípravek je potřeba roztírat rovnoměrně a nezapomenout například na kůži v linii vlasů, na nártech atd. Aplikujte také dostatečné množství přípravku (pokud je ho málo, snižuje se i účinnost ochrany). Pro dostatečnou ochranu je potřeba po těle rozetřít množství přípravku o objemu šesti kávových lžiček (cca 30 ml), na obličej pak zhruba jednu kávovou lžička (cca 5 ml). Pokud plánujete rodinnou dovolenou, je potřeba počítat s tím, že čtyřčlenná rodina potřebuje denně zhruba 100-120 ml opalovacího přípravku. Zejména u přípravků ve formě sprejů je potřeba dbát na použití dostatečného množství. Speciální pozornost vyžadují také místa s jizvami, akné, mateřskými znaménky a pigmentovými skvrnami – ty je potřeba zásadně chránit ochranným faktorem 50+.
Filtry a faktory – jak vybrat vhodný ochranný prostředek právě pro naši kůži?
Při výběru opalovacího přípravku je vhodné zohlednit i typ pleti. Ještě před několika lety neumožňoval výběr v solární kosmetice individualizovat potřeby každé pleti, což mohl být pro některé jedince i důvod k tomu, proč přípravek nepoužívali nebo jej neaplikovali dostatečně často. Jiný prostředek bude vhodný pro pleť mladistvou, která bývá komedogenní. A jiný pro pleť alergickou, atopickou, nebo stárnoucí. Ideální je poradit se s lékárníkem, který doporučí opalovací přípravek dle specifických požadavků konkrétního jedince – jak podle typu kůže, tak i například oblasti, kde se bude slunečnímu záření vystavovat.
Ochranné prostředky na opalování obsahují tzv. UV filtry. Jejich účinek je založen na chemickém nebo fyzikálním principu. Některé přípravky obsahují pouze chemické filtry, jiné pouze fyzikální. Sunscreeny s ochranným faktorem nad 30 většinou obsahují kombinaci obou filtrů.
Přípravky s chemickými filtry fungují na principu absorbování záření. Svou chemickou strukturou pohlcují energii UV záření a přeměňují ji na teplo. Vstřebávají se do pokožky a existuje u nich malé, avšak nezanedbatelné riziko vyvolání alergické reakce. Chemické filtry se doporučují používat pro děti až od 3 let. Je potřeba je aplikovat alespoň 30 minut před samotným sluněním, ihned po nanesení totiž neúčinkují. Přípravky obsahující minerální filtry záření odrážejí. Na rozdíl od chemických filtrů se nevstřebávají do pokožky, ale vytváří na kůži film, který odráží sluneční paprsky jako zrcadlo. Mají okamžitý nástup účinku a většinou nealergizují. Jsou vhodné pro děti a pro osoby s citlivou kůží.
SPF faktor (Sun Protection Factor) označuje míru ochrany před UVB zářením. Jedná se o násobek času, o který oddálíme vznik zčervenání kůže. Zjednodušeně řečeno, faktor 10 nám říká, že přípravek prodlouží náš pobyt na slunci desetkrát při vzniku stejných škod (začervenání). Ochranný faktor 50 prodlužuje pobyt na slunci padesátkrát, neposkytuje však pětkrát vyšší ochranu než faktor 10. Při výběru konkrétního ochranného faktoru je potřeba vždy respektovat fototyp daného jedince a místo, kam za opalováním jedete.
Kůže si zaslouží regeneraci i pokud není spálená
Stejnou péči, kterou kůži věnujeme před sluněním, je potřeba věnovat i procesu regenerace kůže. Doporučuje se preventivní použití dexpanthenolu po dlouhodobém pobytu na slunci, v moři nebo chlorované vodě. Nejen pokud je kůže spálená. Dexpanthenol dokáže kůži zhojit a zregenerovat, zmírňuje zánět a obnovuje bariérovou funkci pokožky, aby se zabránilo vstupu škodlivých látek do kůže.
První pomoc při spálení
První pomocí po spálení od slunce je příjemně chladný obklad (tkanina namočená ve studené vodě), který jemně přiložíme na spálenou pokožku. Pokud nedošlo k výraznému spálení kůže, které vytvoří i puchýřky, je možné vyzkoušet i chladnější sprchu. Již zmíněným osvědčený pomocníkem jsou přípravky s obsahem dexpanthenolu. Jsou k dispozici ve formě krému. Ale také spreje či pěny, které minimalizují další podráždění kůže při roztírání. Obecně jsou vhodnější gely a krémy s vyšším obsahem vody, které pokožku příjemně zchladí. Dalšími výbornými hojivými prostředky na spáleniny jsou přípravky s obsahem aloe vera. K dohojení je žádoucí spálené místo pečlivě promazávat. Vhodné jsou bariérové krémy nebo mléka bez obsahu barviv nebo parfemace.
K léčivům účinně tlumícím svědění a pálení patří antihistaminika, která je možná použít lokálně nebo celkově. Tyto léčivé přípravky (zejména celkové) je vhodné použít i v případě výskytu tzv. sluneční alergie. Po vystavení pokožky UV zářením vznikne u některých osob v těle alergen, který způsobí výskyt svědivé červené vyrážky až mokvajících puchýřků. Nejvíce je postižen krk, dekolt a ruce. Prevence i ošetření jsou stejné jako u spálené kůže. V tomto případě nejvíce pomáhá pokožku pomalu a šetrně „zvykat na slunce“.
Důležité je dodržení pitného režimu. Kůži je potřeba hydratovat i zevnitř. Denně bychom měli vypít takové množství čisté vody, které odpovídá 20-40 ml/kg tělesné váhy, a to i několik dní po zhojení spálenin. Během slunění i po spálení bychom měli omezit příjem alkoholu.
Spáleniny od slunce v žádném případě není vhodné podceňovat, může je doprovázet také úžeh či úpal. Pokud se objeví horečka, bolesti hlavy, zimnice, závratě, nevolnost, zvracení nebo pokud jsou puchýře od spálení příliš velké, je potřeba vyhledat lékařskou pomoc. Opakované spálení sluncem velmi vysušuje pokožku, zrychluje stárnutí kůže, a především zvyšuje riziko životu nebezpečné rakoviny kůže.
Více ověřených informací a odborných rad nejen k tématu ochrany před slunečním zářením naleznete také na pacientském webu www.lekarnickekapky.cz.
Doplňující tisková informace
Do jakého věku vůbec nevystavovat dítě sluníčku?
V zásadě je doporučení nejmenší děti do půl roku věku nevystavovat slunci vůbec. Ideální je děti i starší obecně chránit před sluncem především v exponované časy od 11 do 15 hodin. Je to z toho důvodu, že dítě není malý dospělý. Jeho pokožka má svá specifika, která jsou dána především tenkostí. Z toho důvodu prochází škodlivé UV záření mnohem snáze, rychleji, a především a do hlubších vrstev kůže. Druhý významný faktor související s charakterem dětské pokožky, je její pigmentová nevyzrálost (mají méně ochraně působícího melaninu).
Jak nejlépe chránit miminko a jak batole?
Na prvním místě je vždy fyzikální ochrana ve smyslu pokrývek hlavy, slunečních brýlí, vhodného oblečení a samozřejmě určitého režimu, který alespoň sníží expozici v nejhorší polední časy na přímém slunci. Ve výběru vhodného protektivního prostředku pro věkové kategorie miminek nebo batolat není zásadní rozdíl, obě tyto věkové skupiny jsou stále charakterizovány tenkostí a nevyzrálostí kůže. Ta souvisí ještě s jedním důležitým faktorem, který je třeba brát v úvahu při výběru vhodných prostředků chránících před slunečním zářením. Tyto přípravky mohou obsahovat dva druhy fotoprotektivních složek – působících fyzikálně a působících chemicky. Tím, že je kůže dětí tenčí, tak je snáze prostupná i pro látky, které na ni nanášíme. To je ten důležitý faktor, který musíme brát v úvahu při výběru šetrných přípravků. Z tohoto hlediska se u nejmenších dětí (ale i rizikových osob se sklonem k alergiím a ekzémům) doporučuje minimalizovat vystavování slunci. A když je i přesto potřeba kůži před sluncem chránit, tak za použití právě fyzikálních filtrů v opalovacích prostředcích. Ty zajistí kromě okamžité účinnosti nejšetrnější volbu pro nejmenší děti, protože se nevstřebávají tak jako chemické filtry, které pro svůj účinek musí nejprve prostoupit do hlubších vrstev kůže, kde později přijímané záření přemění na "neškodné". Chemické filtry mají různou stabilitu, a tak dochází postupem času k rozkladům na jiné látky. A právě ty mohou působit kožní reakce, na které jsou nejmenší děti náchylné právě z hlediska tenkosti kůže.
Jak silný faktor používat pro děti do 1, 3 a do 6 let?
I 6leté dítě je třeba stále chránit maximálně. Obecné doporučení jsou kvalitní prostředky s ochranným faktorem (SPF) minimálně 30 a výše. Někteří lékárníci doporučují těmto dětem raději 50 SPF. Prostředek by měl být kvalitní právě ve smyslu, že je dobře tepelně a světelně stabilní, aby se co nejméně rozkládal po určité době na slunci na potenciálně dráždivé látky. Při výběru vhodného přípravku je vhodné se tedy kromě voděodolnosti zaměřit i na jeho foto a termostabilitu. I z tohoto důvodu lze doporučit přípravky z lékáren, kde je možné výběr konzultovat se zdravotníkem.
Mají se děti mazat, i když je pod mrakem nebo jsou ve stínu? Jakým faktorem?
Určitě. Mraky, voda, ale třeba ani sklo v autě nás neochrání od průchodu slunečního záření. Je třeba na to myslet a tu pravou prevenci hledat v kvalitních prostředcích a přirozené fyzikální ochraně oblečení.
Jak pečovat o dětskou pokožku po pobytu na sluníčku?
Je dobré pokožku hydratovat vhodnými šetrnými tělovými mléky, krémy. Výhodou je obsah regeneračních složek jako je známý panthenol. Je vhodné použít prostředky s lehkou texturou, bez parfemace a jiných dráždivých látek, ideálně i bez konzervantů.
Jaká je první pomoc při spálení dětské pokožky sluníčkem?
Pokožka se hojí sama olupováním. My jí můžeme pomoci právě již zmiňovanou hydratací a přípravky s obsahem regeneračních složek typu panthenolu, které mohou citlivou pokožku také zklidnit. Zvýšené opatrnosti je potřeba u parfemovaných přípravků, které mohou dětskou citlivou pokožku ještě více podráždit. Pokud se nejedná o významné spálení, obvykle si vystačíme s výše uvedeným ošetřením. Pokud se jedná o rozsáhlejší léze, krupičky, až puchýřky je na místě především u nejmenších dětí vždy raději kontaktovat lékaře. Případně vyhledat během dovolené lékárnu a poradit se s lékárníkem, který má možnost situaci zhodnotit a v méně závažných případech nabídnout z řady protektivně a hojivě působících přípravků. V případě alergií je vhodné alespoň na noc utlumit svědění pomocí antihistaminik.
Text byl připraven ve spolupráci s Mgr. Alexandrou Haškovou, lékárnicí a členkou Představenstva České lékárnické komory.
Další ověřené informace naleznete také na odborném webu lekarnice-maminky.cz, který nabízí rodičům kvalitní zdroj nezávislých informací v oblasti zdraví nejen jejich dětí.
Přílohy:
Tisková zpráva
Tisková informace - praktické rady lékárníků
Tisková informace - slunění u malých dětí
Česká lékárnická komora je samosprávná nepolitická stavovská organizace sdružující lékárníky. Byla zřízena zákonem ČNR č. 220/1991 Sb., o České lékařské komoře, České stomatologické komoře a České lékárnické komoře. Její ustavující sjezd se uskutečnil 28. - 29. září 1991.
Česká lékárnická komora dbá, aby její členové vykonávali své povolání odborně, v souladu s jeho etikou a způsobem stanoveným zákony a řády komory. Zaručuje odbornost svých členů a potvrzuje splnění podmínek k výkonu lékárnického povolání. Posuzuje a hájí práva a profesní zájmy svých členů, stejně tak chrání jejich profesní čest.
Související články
Nesprávné užívání antibiotik ohrožuje každého z nás. Na rizika antibiotické rezistence upozorňují i farmaceuti
I v letošním roce Česká lékárnická komora podporuje Evropský antibiotický den, který připadá na 18. listopad, jehož téma je „Antibiotická rezistence je neviditelná, ale pacienti ne“. Antibiotická rezistence totiž v posledních letech představuje čím dál závažnější problém, který trápí pacienty i lékaře. Téma připomíná také Světový antibiotický týden probíhající od 18. do 24. listopadu. Farmaceuti proto chtějí veřejnost edukovat o tom, jak správně s antibiotickými přípravky zacházet, aby se riziko antibiotické rezistence nezvyšovalo.
Lékárníci usilují o zachování jedinečných lékáren v menších obcích a připravují se na změny systému započitatelných doplatků
Dnes se konal 33. sjezd delegátů České lékárnické komory. Jedná se o pravidelnou akci, na které každý rok projednávají delegáti komory další směřování a cíle, kterých chce stavovská organizace lékárníků dosáhnout.
Farmaceuti mají na starost široké spektrum povinností. Jejich význam připomíná Světový den lékárníků
I letos slaví Česká lékárnická komora Světový den lékárníků. Připadá na 25. září, den, kdy byla v roce 1912 v nizozemském Haagu založena Mezinárodní farmaceutická federace. Jeho cílem je upozornit na nezastupitelnou roli lékárníků a lékárenské péče ve farmakoterapii i zdravotnictví.