Nemocniční lékárna, to je sedmdesát tisíc receptů a tuny léků za […]
Nemocniční lékárna, to je sedmdesát tisíc receptů a tuny léků za jediný rokV budoucnosti by se měl rozšířit provoz nemocniční lékárny také o přípravnu cytostatik.
V Karlovarském kraji je v současné době 97 lékáren. Podle údajů Státního ústavu pro kontrolu léčiv na Chebsku a Karlovarsku na každou z nich připadne 2,5, respektive 2,9 tisíce lidí, naopak nejmenší pokrytí má Sokolovsko, kdejetotočíslo 4,6 tisíce. Největší lékárnou v regionu pak je už řadu let ta v Karlovarské krajské nemocnici (KKN).
Na začátek pár čísel. Ročně lékárna KKN zpracuje v Karlových Varech a Chebu 70 tisíc receptů, kolem 15 tisíc žádanek na léky pro pacienty na lůžku a zpracuje na půl tuny základů pro masti a krémy. V Karlových Varech to vše zajišťuje 13 pracovníků a další dva v Chebu.
Vkarlovarské nemocnici se lékárna dělí na dvě části. První z nich je lékárna pro veřejnost, která sídlí od roku 2012 v novém pavilonu A. Zajišťuje především komplexní lékárenskou péči pro pacienty ze spádové oblasti okresu Karlovy Vary a částečně i sousedního Sokolovska. Vjejím rámci poskytuje léčivé přípravky vydávané jak na recept, tak pro volný prodej. Stejně jako ostatní lékárny v současnosti se ale neomezuje jen na léky, a nabízí také doprovodný sortiment, včetně homeopatik, léčivých čajů nebo přípravků nutriční podpory.
Druhou částí je pak ústavní lékárna, která zajišťuje zásobování jednotlivých lůžkových oddělení a ambulancí nemocnice v Karlových Varech a Chebu. Netýká se to jen hromadně vyráběných léčivých přípravků včetně infuzních roztoků, parenterální a enterální výživy, dezinfekcí, ale také zásobuje oddělení nemocnice individuálně připravovanými léčivými přípravky. V budoucnosti by se měl rozšířit provoz nemocniční lékárny také o přípravnu cytostatik.
Ta slouží pro léčbu onkologických onemocnění a často jsou poslední nadějí pro nemocné. Jde o léky, které zachraňují lidské životy tím, že blokují například další dělení poškozených buněk, nebo syntézu určitých látek nezbytných pro růst karcinomu. Jejich příprava je ale mimořádně náročná jak z hlediska technologického, tak bezpečnostního. Proto ji zajišťuje jen speciálně vyškolený personál v podtlakových izolátorech.
Zdroj: Sokolovský deník, 7.3.2015. ,,Nemocniční lékárna, to je sedmdesát tisíc receptů a tuny léků za jediný rok". Praha: Sokolovský deník,
Mají pozitivní listy podporu poslanců?
MUDr. Vít Kaňkovský,
KDU‑ČSL
Je třeba si ujasnit, o jakých pozitivních listech mluvíme. Pokud se týká pozitivních lékových listů v nemocnicích, pak je považuji za velmi dobrý nástroj k vnitřním úsporám nemocnic. Mají‑li na základě výběrového řízení dobře vysoutěžené dodávky některých léčivých přípravků, pak je zavedení pozitivních listů velmi dobrým ekonomickým nástrojem.
Bavíme‑li se o pozitivních listech zdravotních pojišťoven, tedy zejména VZP, mám z této aktivity poněkud rozpačitý dojem. Naprosto chápu prvotní myšlenku – dosáhnout úspor v úhradách za léčivé přípravky a omezit šedou zónu těžko sledovatelných zpětných bonusů.
To je samozřejmě chvályhodná snaha, protože dosavadní opatření, kterými se pojišťovny snažily dosáhnout v této oblasti úspor, se příliš neosvědčila – snaha o snížení úhrad nepřinesla kýžený efekt, navíc se zvýšilo riziko reexportů atd. Bohužel současný model pozitivních listů zdravotních pojišťoven je vzhledem k absenci zákonné opory v některých aspektech rizikový a dle mého názoru i právně napadnutelný. Navíc se velmi liší odhady v jeho skutečném ekonomickém přínosu. Osobně podporuji snahu, aby byl vytvořen zákonný rámec pro využívání formy pozitivních listů jako nástroje zdravotních pojišťoven k efektivnímu využívání finančních prostředků z veřejného zdravotního pojištění na úhrady léčivých přípravků. S kolegou Skalickým jsem o jeho legislativním záměru krátce hovořil, v písemné podobě jsem neměl možnost jej prostudovat – nemám jej k dispozici, nemohu se tedy ani vyjadřovat ke konkrétnímu zákonnému řešení této problematiky, jak je mají kolegové zpracováno. Pevně věřím, že bude‑li vůle parlamentu dát pozitivním listům zákonný rámec, bude vyřešena právě i sporná otázka výběrových řízení na zařazení konkrétních léčivých přípravků na seznam pozitivních listů v kontextu zákona o zadávání veřejných zakázek i v kontextu evropského práva. Stanovení jasných pravidel a nastavení transparentnosti výběrových řízení v oblasti pozitivních listů považuji za klíčový úkol tohoto legislativního záměru. V opačném případě by se ČR v budoucnu mohla dočkat velmi nepříjemných soudních sporů i mezinárodních arbitráží, což jistě nechceme. Kromě otázky výběrových řízení je ale třeba najít řešení i dalších otázek, které v souvislosti s pozitivními listy vyvstávají. Dle mého názoru je to nutné opatření, tak aby byl celý proces transparentní. Otázkou je, jak široký by měl být okruh oprávněných osob s přístupem k těmto informacím – i s ohledem na cenové reference, rizika reexportu atd.
Doc. MUDr. Leoš Heger, CSc.,
TOP 09
Proces, který se týká veřejných prostředků a běží bez zákonného zmocnění, je problematický, ale nikdo ho formálně nenapadl. Určitou polehčující okolností je fakt, že díky (legálnímu) přeceňování léčiv i pokusům o pozitivní listy se podařilo snížit náklady na běžné léky na předpis v r. 2014 dle údajů MZ a SÚKL asi o 2 mld. Kč. Dále je potřeba konstatovat, že VZP má sice možnost určovat ceny zdravotnických prostředků a také zde výrazně ušetřila, ale ani tato cesta již neodpovídá současným ústavním požadavkům a bude muset být změněna.
Znamená to, že situace u zdravotnických prostředků je celkem analogická stavu v roce 2007, kdy Ústavní soud zrušil kategorizační komisi pro léčiva, která byla poté nahrazena transparentním procesem stanovení cen a úhrad léčiv zákonem. MZ, pokud vím, pracuje na nějakém podobném mechanismu i pro zdravotnické prostředky poté, co pozastavilo první pokus, který byl připraven v r. 2013 v rámci zákona o zdravotnických prostředcích.
Problém transparentní cenotvorby však prochází napříč celou naší zdravotnickou legislativou. Dokresluje to i verdikt Ústavního soud nad „lázeňskou indikační vyhláškou“; a je jen otázka času, kdy dojde i na ten nejproblematičtější pilíř cenotvorby, kterým je Seznam zdravotních výkonů. Alespoň malý krůček vpřed v tomto ohledu se snažím tč. připravit jako pozměňovací návrh k otevřenému zákonu č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění. Aktuální spory okolo protonové terapie či léčby kmenovými buňkami nevyřešené zákonné mechanismy dobře dokladují a způsob, jak se mají transparentně tvořit úhrady výkonů a jak mají vstupovat do úhrad nové technologie, je nutno též zákonem upravit lépe než dosud.
Ano, je to jedna z významných součástí širokého komplexu transparentní cenotvorby ve zdravotnictví. Žádné aktuální návrhy nemám k dispozici a myslím, že celá věc je stále na úrovni přípravných diskusí, které vede posl. PharmDr. Jiří Skalický se SÚKL a VZP. Starší návrhy jdou jeden až dva roky nazpět a byly kritizovány právě kvůli absenci transparence, zejména standardních mechanismů při rozhodování, tj. možnosti pro účastníky podat opravný prostředek. Stávající situace skutečně není ideální a „legální posvěcení“ bez nějaké formy veřejného výběrového řízení s možností odvolání už dnes není možné.
Celý článek naleznete ZDE
Na začátek pár čísel. Ročně lékárna KKN zpracuje v Karlových Varech a Chebu 70 tisíc receptů, kolem 15 tisíc žádanek na léky pro pacienty na lůžku a zpracuje na půl tuny základů pro masti a krémy. V Karlových Varech to vše zajišťuje 13 pracovníků a další dva v Chebu.
Vkarlovarské nemocnici se lékárna dělí na dvě části. První z nich je lékárna pro veřejnost, která sídlí od roku 2012 v novém pavilonu A. Zajišťuje především komplexní lékárenskou péči pro pacienty ze spádové oblasti okresu Karlovy Vary a částečně i sousedního Sokolovska. Vjejím rámci poskytuje léčivé přípravky vydávané jak na recept, tak pro volný prodej. Stejně jako ostatní lékárny v současnosti se ale neomezuje jen na léky, a nabízí také doprovodný sortiment, včetně homeopatik, léčivých čajů nebo přípravků nutriční podpory.
Druhou částí je pak ústavní lékárna, která zajišťuje zásobování jednotlivých lůžkových oddělení a ambulancí nemocnice v Karlových Varech a Chebu. Netýká se to jen hromadně vyráběných léčivých přípravků včetně infuzních roztoků, parenterální a enterální výživy, dezinfekcí, ale také zásobuje oddělení nemocnice individuálně připravovanými léčivými přípravky. V budoucnosti by se měl rozšířit provoz nemocniční lékárny také o přípravnu cytostatik.
Ta slouží pro léčbu onkologických onemocnění a často jsou poslední nadějí pro nemocné. Jde o léky, které zachraňují lidské životy tím, že blokují například další dělení poškozených buněk, nebo syntézu určitých látek nezbytných pro růst karcinomu. Jejich příprava je ale mimořádně náročná jak z hlediska technologického, tak bezpečnostního. Proto ji zajišťuje jen speciálně vyškolený personál v podtlakových izolátorech.
Zdroj: Sokolovský deník, 7.3.2015. ,,Nemocniční lékárna, to je sedmdesát tisíc receptů a tuny léků za jediný rok". Praha: Sokolovský deník,
Mají pozitivní listy podporu poslanců?MUDr. Vít Kaňkovský,
KDU‑ČSL
Je třeba si ujasnit, o jakých pozitivních listech mluvíme. Pokud se týká pozitivních lékových listů v nemocnicích, pak je považuji za velmi dobrý nástroj k vnitřním úsporám nemocnic. Mají‑li na základě výběrového řízení dobře vysoutěžené dodávky některých léčivých přípravků, pak je zavedení pozitivních listů velmi dobrým ekonomickým nástrojem.
Bavíme‑li se o pozitivních listech zdravotních pojišťoven, tedy zejména VZP, mám z této aktivity poněkud rozpačitý dojem. Naprosto chápu prvotní myšlenku – dosáhnout úspor v úhradách za léčivé přípravky a omezit šedou zónu těžko sledovatelných zpětných bonusů.
To je samozřejmě chvályhodná snaha, protože dosavadní opatření, kterými se pojišťovny snažily dosáhnout v této oblasti úspor, se příliš neosvědčila – snaha o snížení úhrad nepřinesla kýžený efekt, navíc se zvýšilo riziko reexportů atd. Bohužel současný model pozitivních listů zdravotních pojišťoven je vzhledem k absenci zákonné opory v některých aspektech rizikový a dle mého názoru i právně napadnutelný. Navíc se velmi liší odhady v jeho skutečném ekonomickém přínosu. Osobně podporuji snahu, aby byl vytvořen zákonný rámec pro využívání formy pozitivních listů jako nástroje zdravotních pojišťoven k efektivnímu využívání finančních prostředků z veřejného zdravotního pojištění na úhrady léčivých přípravků. S kolegou Skalickým jsem o jeho legislativním záměru krátce hovořil, v písemné podobě jsem neměl možnost jej prostudovat – nemám jej k dispozici, nemohu se tedy ani vyjadřovat ke konkrétnímu zákonnému řešení této problematiky, jak je mají kolegové zpracováno. Pevně věřím, že bude‑li vůle parlamentu dát pozitivním listům zákonný rámec, bude vyřešena právě i sporná otázka výběrových řízení na zařazení konkrétních léčivých přípravků na seznam pozitivních listů v kontextu zákona o zadávání veřejných zakázek i v kontextu evropského práva. Stanovení jasných pravidel a nastavení transparentnosti výběrových řízení v oblasti pozitivních listů považuji za klíčový úkol tohoto legislativního záměru. V opačném případě by se ČR v budoucnu mohla dočkat velmi nepříjemných soudních sporů i mezinárodních arbitráží, což jistě nechceme. Kromě otázky výběrových řízení je ale třeba najít řešení i dalších otázek, které v souvislosti s pozitivními listy vyvstávají. Dle mého názoru je to nutné opatření, tak aby byl celý proces transparentní. Otázkou je, jak široký by měl být okruh oprávněných osob s přístupem k těmto informacím – i s ohledem na cenové reference, rizika reexportu atd.
Doc. MUDr. Leoš Heger, CSc.,
TOP 09
Proces, který se týká veřejných prostředků a běží bez zákonného zmocnění, je problematický, ale nikdo ho formálně nenapadl. Určitou polehčující okolností je fakt, že díky (legálnímu) přeceňování léčiv i pokusům o pozitivní listy se podařilo snížit náklady na běžné léky na předpis v r. 2014 dle údajů MZ a SÚKL asi o 2 mld. Kč. Dále je potřeba konstatovat, že VZP má sice možnost určovat ceny zdravotnických prostředků a také zde výrazně ušetřila, ale ani tato cesta již neodpovídá současným ústavním požadavkům a bude muset být změněna.
Znamená to, že situace u zdravotnických prostředků je celkem analogická stavu v roce 2007, kdy Ústavní soud zrušil kategorizační komisi pro léčiva, která byla poté nahrazena transparentním procesem stanovení cen a úhrad léčiv zákonem. MZ, pokud vím, pracuje na nějakém podobném mechanismu i pro zdravotnické prostředky poté, co pozastavilo první pokus, který byl připraven v r. 2013 v rámci zákona o zdravotnických prostředcích.
Problém transparentní cenotvorby však prochází napříč celou naší zdravotnickou legislativou. Dokresluje to i verdikt Ústavního soud nad „lázeňskou indikační vyhláškou“; a je jen otázka času, kdy dojde i na ten nejproblematičtější pilíř cenotvorby, kterým je Seznam zdravotních výkonů. Alespoň malý krůček vpřed v tomto ohledu se snažím tč. připravit jako pozměňovací návrh k otevřenému zákonu č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění. Aktuální spory okolo protonové terapie či léčby kmenovými buňkami nevyřešené zákonné mechanismy dobře dokladují a způsob, jak se mají transparentně tvořit úhrady výkonů a jak mají vstupovat do úhrad nové technologie, je nutno též zákonem upravit lépe než dosud.
Ano, je to jedna z významných součástí širokého komplexu transparentní cenotvorby ve zdravotnictví. Žádné aktuální návrhy nemám k dispozici a myslím, že celá věc je stále na úrovni přípravných diskusí, které vede posl. PharmDr. Jiří Skalický se SÚKL a VZP. Starší návrhy jdou jeden až dva roky nazpět a byly kritizovány právě kvůli absenci transparence, zejména standardních mechanismů při rozhodování, tj. možnosti pro účastníky podat opravný prostředek. Stávající situace skutečně není ideální a „legální posvěcení“ bez nějaké formy veřejného výběrového řízení s možností odvolání už dnes není možné.
Celý článek naleznete ZDE
Zdroj: Medical Tribune, 11.3.2015. ,,Mají pozitivní listy podporu poslanců?". Praha: MedicalTribune, [online]. Dostupné z: http://www.tribune.cz/clanek/35440
Léky na předpis přes internetOdkaz: http://www.barrandov.tv/video/28943-nase-zpravy-8-3-2015
- čas reportáže: 14:20 - 17:20
Zdroj: Barrandov TV, 8.3.2015 ,,Léky na předpis přes internet" [online]. Praha: Barrandov TV
Související články
Monitoring médií červenec 2024
Monitoring médií 1. 7. - 4. 7. 2024 Vybrali jsme z tn.nova.cz, Lidové noviny, TV Prima, apod. [...]
Monitoring médií červen 2024
Monitoring médií 3. 6. - 7. 6. 2024 Vybrali jsme z Český rozhlas, TV Prima, zdravotnickydenik.cz, apod. Monitoring médií 10. [...]
Monitoring médií květen 2024
Monitoring médií 6. 5. - 10. 5. 2024 Vybrali jsme z Český rozhlas, Právo, zdravotnickydenik.cz, apod. Monitoring médií 13. 5. [...]
