Monitoring médií 23.2. – 27.2.2015

Tón každého roku ve zdravotnictví udává úhradová vyhláška. To se potvrdilo i v diskuzi při čtvrteční businessové snídani, na kterou sezvala společnost Magnus Regio ředitele nemocnic a důležité zástupce ze sektoru zdravotnictví.

S nadsázkou se říká, že dobrá dohoda se pozná podle toho, že všechny strany odcházejí od jednacího stolu trochu nespokojené. O úhradové vyhlášce to platí dvojnásob. Při její přípravě se spojují vzájemně často protichůdné proudy, od zájmů pojišťoven přes potřeby poskytovatelů zdravotní péče až po představy politiků. „Politické zadání bylo letos velmi silné. Kromě kompenzace poplatků měla úhradová vyhláška poskytnout zdravotnickým zařízením i dostatek finančních prostředků na zvýšení tarifních platů,“ předestřela ředitelka Odboru dohledu nad zdravotním pojištěním Ministerstva zdravotnictví Helena Rögnerová.

Deset miliard navíc pro systém zdravotnictví

Pojišťovny tak dostaly od regulátorů nelehký úkol. Přes vyšší úhrady nalít do systému zdravotnictví o deset miliard korun více než loni. „Doufám, že toto zadání naplníme tak, abychom na konci roku zůstali ve vyrovnané bilanci. Plánujeme další manažerská opatření a snad nám v tomto ohledu pomůže i růst ekonomiky,“ uvedl náměstek ředitele Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP) pro zdravotní péči Petr Honěk. Generální ředitel Oborové zdravotní pojišťovny Ladislav Friedrich si ale nemyslí, že ekonomika letos pozitivně překvapí. „Jaký bude tento rok z hlediska příjmů zdravotních pojišťoven, však věrohodně nepředpovíme dříve než v květnu,“ dodal.

Své náklady naopak pojišťovny díky vyhlášce odhadnou poměrně dobře. „Výhodou je její predikovatelnost,“ komentoval to Honěk. Nelíbí se mu ale, že vyhláška rezignovala na narovnání plateb mezi nemocnicemi a pojišťovnami a že se paušálně přidává všem. „Je to nadneseně takový buldozer systém. Ti co byli letitými vítězi, jsou vítězi i teď a poražení si moc nepomohli,“ doplnil Honěk.

Podle Rögnerové je srovnání základních sazeb a kultivace s tím spojeného DRG systému velkým úkolem pro následující rok i další léta. „Letos zvítězilo paušální navýšení, aby bylo na růst tarifních platů v každé nemocnici,“ přiblížila Rögnerová. Od fungujícího systému DRG si přitom hodně slibují i ředitelé nemocnic. „Je to jediná cesta. Paušály nás z problémů nevyhrabou,“ upozornil ředitel Fakultní nemocnice Brno (FN Brno) Roman Kraus.

Na vyšší platy nemocnicím peníze nakonec stačit nemusí

Takovým problémem je pro řadu nemocnic nakonec i ono zmíněné tarifní zvýšení platů. I když by na něj měly mít kvůli vyšším úhradám od zdravotních pojišťoven dost peněz, ne všude tomu tak skutečně musí být. „Po započtení zálohových plateb a dopadů nárůstu platových tarifů jsme sedm milionů v mínusu,“ postěžovala si ředitelka Nemocnice Vyškov Věra Seidlová. Hromadné navýšení platů není šťastné ani podle ředitele FN Brno. „Padnou mu za oběť motivační fondy a odměňovat se budeme po soudružsku,“ upozornil Kraus.
 
Navíc to podle něj ani nevyřeší jednu z největších obtíží mnoha nemocnic – nedostatek lékařů. Ti často odchází do zahraničí nebo do soukromé sféry. „Některé zdravotnické provozy nebudeme schopni udržet v nepřetržitém chodu. To je třeba příklad neurochirurgie nebo dětské chirurgie,“ řekl Kraus. A nechybí přitom jen lékaři, ale také zdravotní sestry. „Že bychom přilákali ty ze zahraničí – třeba ze Slovenska? Na to tu nemají o tolik vyšší plat,“ doplnila ředitelka Nemocnice Na Bulovce Andrea Vrbovská. Opravdu do tuhého půjde ale až letos v červenci, kdy mají oficiálně skončit přesčasy.

Vše – finanční situací nemocnic a pojišťoven počínaje, nízkým ohodnocením zdravotníků a jejich nedostatkem konče – má přitom dvě zdánlivě jednoduchá řešení. Snížení počtu zdravotnických zařízení a zvýšení odvodů na zdravotní pojištění. Obě jsou ale politicky neprůchodná. „Obávám se, že nikdo nevyhraje volby s tím, že bude rušit nemocnice a zvýší zdravotní pojištění,“ podotkla Rögnerová.

Reexport léčiv a elektronizace zdravotnictví

Se svými výzvami se přitom potýkají i další segmenty českého zdravotnictví. Jednou takovou je i reexport léků. „Je třeba co nejdříve novelizovat zákon o léčivech a v některých případech, kdy hrozí jejich nedostatek, zakázat jejich vývoz,“ upozornil prezident České lékárnické komory Lubomír Chudoba. Věci se ale dají brzy do pohybu. „Reexportní část novely zákona o léčivech je v podstatě připravena, v této souvislosti byl osloven i Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL) a vydali jsme k tomu souhlasné stanovisko,“ řekl ředitel Ústavu Zdeněk Blahuta, podle kterého není reexport léčiv jen záležitostí Česka, ale své o něm vědí i v Estosku, Belgii nebo Nizozemsku. „Na tento obecný jev proto zareagovala i Evropská komise, podle které mají státy právo ošetřit reexporty časově omezeným a transparentním opatřením,“ přiblížil Blahuta.

Pohnout se má i situace v elektronizaci zdravotnictví. Ta ale podle Martina Doležala z Ministerstva zdravotnictví není ani teď úplně neuspokojivá, a to ani přes neustálé odkládání záležitostí typu povinného elektronického receptu. „Negativem je izolovanost jednotlivých řešení, nejsou zastřešena jednotlivou koncepcí,“ uvedl Doležal a dodal, že z elektronizace zdravotnictví by se měla stát instituce, kterou nebudou ovlivňovat neustálé změny politické reprezentace.

Přitom IT firmy operující ve zdravotnictví jsou schopny se na rozdíl od politiků domluvit. „Dokážeme poskytnout společná řešení,“ podotkl produktový manažer společnosti ICZ Michal Schmidt. Podle generálního ředitele firmy CompuGroup Medical Vladimíra Přikryla by proto mělo Ministerstvo zdravotnictví poskytnout hlavně komunikační formát, který by mohly společnosti, lékaři a zdravotnická zařízení využívat. Myšlení lidí se totiž rychle mění. „Komunikujeme elektronicky s bankou a stejně chceme komunikovat i s lékaři. Když toto podpoříme, elektronizaci to ohromně posune,“ přiblížil Přikryl.

Nezadržitelně se posouvá i vývoj technologií. Zaspat proto není těžké jen v elektronizaci, ale i v jiných oblastech. „Bez inovací a výzkumu bychom nedožili letošního roku,“ řekl Jiří Mikulka, obchodní ředitel firmy VUAB Pharma, která vyrábí léčiva a například i suché injekce používané v anestezii.

Nové technologie přitom nemusí pomáhat jen pacientům, ale i nemocnicím – například šetřit. „Zaměřujeme se na kotelny, světla nebo parkovací systémy. Naše přidaná hodnota je tedy v oblasti energií, které sice tvoří jen asi 5 procent rozpočtů nemocnic, ale i tak se jedná o čtyři miliardy ročně. Dokážeme zde dosáhnout až 80procentní úspory,“ přiblížil vedoucí obchodu ve firmě Eltodo Jiří Černý. Ušetřené peníze tak nemocnice můžou využít jinde. Třeba právě na platy lékařů a sester.

Zdroj: Moravské hospodářství,  19. 2. 2015. ,,Co zajímalo ředitele nemocnic? Úhradová vyhláška, nedostatek lékařů i elektronizace zdravotnictví" [online]. Praha: Moravské hospodářství, Dostupné z: http://moravskehospodarstvi.cz/article/verejna-sprava/co-zajimalo-reditele-nemocnic-uhradova-vyhlaska-nedostatek-lekaru-i-elektronizace-zdravotnictvi/

Celoživotní vzdělávání lékárníků je jednou z hlavních priorit České lékárnické komory (ČLnK). Jeho příprava a organizace, včetně vydávání stavovského Časopisu českých lékárníků, probíhá od roku 2000 ve společnosti Lékárnická akademie, s. r. o., jejíž je Komora 100% vlastníkem.

K našim klíčovým vzdělávacím akcím patří každoroční cykly Interaktivních dispenzačních seminářů, Legislativních seminářů, Konference mladých lékárníků a desítky regionálních seminářů, které jsou věnované problematice vybraných onemocnění a skupin pacientů.

Velmi si vážíme dlouhodobé spolupráce s odbornými farmaceutickými i lékařskými společnostmi a farmaceutickými fakultami. V předminulém roce jsme se rozhodli počet vlastních vzdělávacích akcí podstatně rozšířit. Nově například pořádáme tzv. Garantované kurzy ČLnK na téma poradenství při odvykání kouření, snižování hmotnosti, bezpečná farmakoterapie…

K diskusi ohledně výběru témat a kvalifikovaného odhadu zájmu členů Komory jsme přizvali nejen zástupce odborných farmaceutických společností, ale i virtuálních a klasických řetězců. Kvalitní vzdělávání je finančně nákladné a našim cílem je, aby nejen vložené prostředky, ale i energie a čas přednášejících i posluchačů byly maximálně zhodnocené.
 
Článek Nejvyšší čas začít dialog najdete ZDE.

Do systému celoživotního vzdělávání lékárníků ČLnK je dále každoročně zařazeno několik set seminářů a konferencí pořádaných externími vzdělávacími agenturami a společnostmi a jejich počet rok od roku stoupá. V loňském roce šlo v součtu o cca 800 vzdělávacích akcí přímo pořádaných, nebo garantovaných ČLnK, kterými prošlo přes 23 tisíc lékárníků. Jednotlivé vzdělávací akce mají přiděleného garanta – člena Komory, který odpovídá za odbornou úroveň vzdělávací akce. Zpětnou vazbu čerpáme i z dotazníků, které nám absolventi vyplňují.

V loňském roce skončil tříletý vzdělávací cyklus, v jehož průběhu by měl každý člen Komory nashromáždit minimálně 90 bodů. Bohužel cca jedna třetina členů Komory nesplnila, bez ohledu na to, zda jsou z nezávislých, nebo řetězcových lékáren. Na minulém sjezdu představenstvo Komory navrhovalo představenstvo určitá motivační opatření pro neplniče, jež však schváleno nebylo.

Jednou z priorit pro letošní rok je dojednat se zdravotními pojišťovnami obdobnou podporu vzdělávání, které dosáhli lékaři a stomatologové. Umožňuje nám to nově zavedené výkonové ohodnocení farmaceuta. Informaci o vzdělávání každého jednotlivého lékárníka může každý najít na webu ČLnK - www.lekarnici.cz.

P. S. Závěrem považuji za nutné opravit tvrzení PharmDr. Davida Mendla, provozního ředitele společnosti Dr. Max, ze dne 23. 2. 2014 - v roce 2014 nepořádal Dr. Max dvě třetiny všech seminářů „obodovaných“ Českou lékárnickou komorou, ale jen necelých 12 %.

Selhání jater, vnitřní krvácení nebo zástava srdce. To jsou příklady nejvážnějšího poškození zdraví, které může vyvolat užívání některých kombinací léků. Sami výrobci léků za půlroku zachytili 168 případů, kdy byli kvůli kombinování léčiv pacienti ohroženi na životě. V Česku jsou lidé, kteří berou denně více než 15 tablet.
 
„Kolik pacientů na lékovou interakci v Česku ročně zemře, nikdo neví, protože taková data nikdo nemá k dispozici. Podle toho, co bylo opakovaně publikováno v zahraničí, ale lze odhadnout, že by se tento počet měl pohybovat kolem 150 lidí,“ řekl iDNES.cz odborník na léčiva Josef Suchopár.
 
Na rizika kombinací léčiv v úterý upozornil seminář, který se konal v Poslanecké sněmovně. Jeho pořádání iniciovali výrobci originálních léčiv. Ti loni před prázdninami spustili poradnu s názvem Znám své léky, kam mohou pacienti anonymně poslat seznam užívaných preparátů. Zpětně se pak dozví, zda jim kvůli kombinacím nebo souběhu léků se stejnou účinnou látkou hrozí zdravotní riziko.

Poradna za půl roku zaznamenala 19 680 dotazů, ve 168 případech lidé uvedli kombinace, které by je mohly zabít. V desítkách dalších případů pak šlo o méně závažné vzájemné ovlivňování nebo o zbytečné zdvojování. 
„Mezi vyjmenovanými kombinacemi bylo 6 600 případů lékových interakcí, z toho 8,8 procenta bylo závažných, u kterých by pacient měl užívání léků konzultovat se svým lékařem a lékárníkem,“ řekl Jakub Dvořáček, výkonný ředitel Asociace inovativního farmaceutického průmyslu, která sdružuje výrobce originálních, tedy nově vyvinutých léčiv.

Podle Dvořáčka se zhruba ve dvou tisíc případech ukázalo, že lidé berou léky duplicitně. Léky sice neměly shodný název, ale měly shodnou účinnou látku. Účinek v těle se proto násobil.
 
Selhání jater i zástava srdce

Například u účinné látky paracetamolu, která je obsažena v běžných lécích proti bolesti a na snížení horečky, hrozí při předávkování akutní selhání jater. Loni pražský IKEM zveřejnil případ 35letého muže, který se kvůli předávkování léky ocitl v akutním ohrožení života. Nutně potřeboval dárce jater, vhodný se ale nenašel, proto lékaři provedli unikátní zákrok a zachránili mu život (více o operaci čtěte zde).
Případ z rumburské nemocnice zase nepřímo poukazuje na to, jak tragické mohou být následky v případě, že v těle prudce vzroste hodnota draslíku. Může vést k zástavě srdce ( o případu sestry, která tímto způsem měla vraždit čtěte zde).

Komplikace velmi často vyvolávají také kombinace s warfarinem, jenž napomáhá předcházet srážení krve. Pokud se ale zkombinuje s látkou piracetam, může vyvolat krvácení. To může být i vnitřní a velmi silné. Pacient jej zpočátku vůbec nemusí poznat. Může ale vést ke ztrátě vědomí a nemocný se může ocitnout v ohrožení života.
Nebezpečná může být i kombinace léků a vitaminů

Nejde ale jen o kombinování předepsaných léčiv. Odborníci varují, že lidé se do nebezpečí uvádějí také kombinací předepsaného léku a toho volně dostupného. Nebo kombinací léku a vitaminů či potravinových doplňků. Účinky léků ovlivňují také potraviny a nápoje. Tady hraje roli především kombinování léků s kozlíkem, třezalkou, gingo bilobou, česnekem, echinaceou, ale i mlékem, grapefruitovou šťávou, alkoholem či cigaretami.
 
Potíž je v tom, že pacienti si rizika velmi často neuvědomí. A lékaři a lékárníci je, pokud jim nevyjmenují všechny léky, které berou, nedokáží někdy včas varovat. Pokud má pacient více lékařů, kteří mu léky předepisují, kombinace se nejsou schopni dozvědět, pokud jim je pacient sám neřekne. 

„Je to určitá daň za svobodu volby lékaře. Ti se o preskripci (předpisu receptu, pozn. red.) toho druhého velmi často nedozví, pokud jim to pacient sám neřekne a nemusí pacienta na rizika upozornit,“ říká náměstek ředitele Všeobecné zdravotní pojišťovny Petr Honěk.

Veronika Krajčová, která pracuje v lékárně ve Fakultní nemocnice Motol, potvrdila z praxe, že k nebezpečným kombinacím dochází. Podle ní jim v řadě případů dokáží zabránit tím, že se v lékárně přímo zeptají na rizikové kombinace. Pokud se potvrdí, lékárna volá lékaři, který tablety předepsal a ten pak může předpis upravit a léčivo nahradit jiným. 

„Například 55letý muž přišel s receptem na dvě balení antibiotik klaritromycin. V lékárně ale potvrdil, že bere také protinádorový lék Tarceva. Při takové kombinaci by hrozilo výrazné navýšení efektu protinádorového léku a hrozilo by krvácení do trávicího traktu, nevolnost či vyrážka,“ upozornila Krajčová s tím, že předepsaná antibiotika se podařilo vyměnit za jiná. 

Důvodem, proč pacient bere smrtící kombinaci, ale může být i prostý omyl. „Dvě promile preskripcí (léků předepsaných na recept, pozn. red.) jsou ty, při kterých dojde k chybě. I lékař je jen člověk. Jsou to chyby toho charakteru, že lékař chtěl předepsat nějaký lék, ale předepsal jiný. Jiný lék může vydati lékárna. Je to velmi nemilé, ale stát se to může,“ upozornil Suchopár. Například v motolské lékárně řešili případ, kdy lékař omylem zaměnil antibiotika a osmiměsíčnímu kojenci předepsat silné dávky, které neodpovídaly jeho 8,5 kilogramům váhy. Omyl se podařilo odhalit včas.

Řešením proto je, aby pacienti znali užívané léky a dokázali je lékaři či lékárníkovi pojmenovat. Neměli by se také bát při předepisování dalšího léčiva ozvat a ptát se, jak se léky budou vzájemně ovlivňovat. 
Odborníci hovoří také o tom, že by situaci pomohla řešit rychlejší elektronizace zdravotnictví. Například elektronická knížka pacienta Všeobecné zdravotní pojišťovny IZIP ale skončila fiaskem, plánované povinné zavedení elektronických receptů se už léta odkládá. Poslední informací je, že začne platit nejspíš za tři roky.

 Blízká i daleká budoucnost nemocničních lékárníků

Zimní konference nemocničních lékárníků, která se pravidelně (letos pošesté) koná na konci ledna v Jihlavě, opět přinesla odbornou diskusi nad řadou dlouhodobých i aktuálních lékárenských témat, ať už jde o definici oboru, vzdělávání, kompenzace poplatků za recept či otázku optimalizace sítě lékáren.

Jak ve svém projevu uvedl nový předseda sekce nemocničních lékárníků (SNL) České farmaceutické společnosti (ČFS JEP) a vedoucí lékárník nemocniční lékárny Fakultní nemocnice Motol Petr Horák, každodenní poskytování farmaceutické péče v nemocnicích funguje hladce a její kvalita je vysoká i ve srovnání se zahraničím. Zvyšuje se ale také míra odpovědnosti a rizika, která je srovnatelná s jakýmkoli jiným medicínským oborem. Horší je to s financováním této péče. „Farmaceutická péče o hospitalizovaného pacienta je asi jediný zdravotnický obor, který není nijak hrazen. Role farmaceuta se přitom stále posouvá směrem do nitra nemocnice a k pacientovi a stále větší tlak bude kladen na zajištění kvality,“ připomněl Petr Horák. Vedle stabilních ekonomických podmínek podle něj obor potřebuje jasnou definici minimálních standardů, adekvátní systém kontinuálního vzdělávání, úkolem odborné společnosti je navržení nových výkonů pro farmaceuty plátcům zdravotního pojištění. Dalším cílem v rozmezí měsíců až let je definice a poté standardní dohodovací řízení nad výkony v klinické farmacii a dalšími výkony pro farmaceuty. Výkony čeká standardní doh0dovací řízení, zde jsou ale lékárníci na úplném začátku.
 
Definice nemocniční lékárny dle SNL

Postupným definováním oboru začal výbor SNL již na konferenci v Jihlavě, kde odsouhlasil charakteristiku nemocniční lékárny. Tou se rozumí lékárna, která je organizační složkou zdravotnického zařízení poskytujícího zdravotní služby dle § 8 a 9 zákona o zdravotních službách, tj. jednodenní nebo lůžkovou péči, a pro poskytovatele uvedené zdravotní služby zajišťuje lékárenskou péči. K základním provozním prostorům nemocniční lékárny nad rámec vyhlášky o požadavcích na minimální technické a věcné vybavení zdravotnických zařízení patří odborné pracoviště výdeje léčivých přípravků zdravotnickým zařízením lůžkové péče a hodnocení lékové politiky a odborné pracoviště pro poskytování lékových informací. „Tato definice je nicméně součástí širší problematiky, kterou bychom rádi shrnuli v dokumentu pokrývajícím i minimální personální standardy. Zde ale diskuse ještě ukončena není. Jako výbor si myslíme, že bude také potřeba šířeji diskutovat i o dalších aspektech, jako je například legislativní vymezení pojmu infuzní roztoky a další podrobnější problematiky,“ uvedl pro naši redakci Petr Horák.

Problematika signálního kódu.

Změny lékárnám letos připravila kompenzace regulačních poplatků vykazováním signálního kódu (oproti lékařským oborům však jen částečná, ve výši 40 %). A to hned v několika ohledech. K dnešnímu dni například není jasné, zda bude lékárnám, které jsou plátci DPH, tento kód zdaněn desetiprocentní daňovou sazbou. Stanovisko České lékárnické komory (ČLnK) ozřejmil na konferenci lékárníků prezident ČLnK Lubomír Chudoba. „Komora podala návrh na osvobození signálního kódu od daně u Generálního finančního ředitelství již v prosinci loňského roku. Dosud ale odpověď neobdržela (ředitelství neodpovědělo komoře do data uzávěrky tohoto čísla – pozn. red.). Po konzultaci s daňovou poradkyní komory a z důvodu opatrnosti proto doporučujeme, aby lékárny přiznaly u signálních výkonů desetiprocentní odvod daně. Pokud poté generální ředitelství osvobození uzná, daně se jim zase vrátí,“ uvedl prezident Chudoba.

Jak správně kompenzovat

Lékárny také začaly podepisovat úhradové dodatky s pojišťovnami. Podle informací, které ZaM sdělil tiskový mluvčí Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP) Oldřich Tichý, pojišťovna již dodatky ke smlouvám rozeslala všem lékárnám. „Stanovisko VZP je zcela jednoznačné – tomu, kdo dodatek neuzavře, pojišťovna kód v žádném případě proplácet nebude,“ varoval mluvčí Tichý. Komora v souvislosti s vyhláškou, která kompenzace v roce 2015 zavedla, upozorňuje, že pro limitace je jako referenční období stanoven rok 2013. Zástupci lékárníků, ale například i stomatologové a dětští lékaři, mají nyní před sebou jednání s pojišťovnami o tom, jak poplatky prostřednictvím signálního výkonu kompenzovat těm lékárnám, resp. ordinacím, které začaly vykonávat svou činnost až ve druhé polovině roku 2013 nebo v roce 2014. Další limitací je podle Lubomíra Chudoby fakt, že oproti lékařům není na lékárny navázán stabilní kmen pacientů. „Meziroční struktura pacientů se v lékárnách velmi mění, a to zvláště ve velkých městech. Navrhovali jsme proto, aby nedocházelo k dalšímu krácení prostředků od jednotlivých pojišťoven a signální kódy byly vyčísleny za celé období od všech zdravotních pojišťoven dohromady,“ vysvětlil prezident Chudoba.

Novinky v legislativě

Na lékárníky letos dopadnou změny také v souvislosti s novým zákonem o zdravotnických prostředcích, jehož účinnost byla posunuta na duben 2015. Jak na konferenci uvedl Jakub Machálek ze sekce zdravotnických prostředků Státního ústavu pro kontrolu léčiv ( SÚKL), odvolací agenda zůstane od 1. dubna v kompetenci ministerstva zdravotnictví, dozor nad zkušebnami zdravotnických prostředků (ZP) si ponechá Úřad pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví (ÚNMZ) a na regulaci reklamy na ZP budou nadále dohlížet živnostenské úřady. Právě regulace reklamy, jeden z hlavních cílů novely, není ale v zákoně vůbec konkretizována. „SÚKL bude nově registrovat výrobce, distributory, dovozce, notifikovat ZP, vydávat certifikáty volného prodeje, rozhodovat o tom, zda výrobek vůbec je či není ZP, do které třídy rizika spadá a provádět dozor nad trhem,“ uvedl Jakub Machálek. Připomněl, že například notifikace ZP zahrnuje posouzení až statisíce ZP za rok, tato agenda vyžaduje vznik registru ZP, který by měl proces do značné míry zautomatizovat. V souvislosti s klasifikací Jakub Machálek zmínil nárůst přechodu přípravků, původně zařazených mezi léčivé přípravky, do kategorie zdravotnických prostředků, ať už z finančních důvodů (registrace léčiv je nákladná) nebo přechodu od doplňků stravy k ZP kvůli lepší možnosti prezentace. Jedno z problematických témat, která souvisí s praxí nemocničních lékáren, je povinnost lékaře, jenž předepisuje ZP opakovaně, ověřit, zda původní ZP stále vyhovuje, nebo je předepsání nového již nevyhnutelné.

Dlouhodobou problematikou je možnost optimalizace sítě lékáren. Záležitost v Jihlavě otevřel ředitel strategie České průmyslové zdravotní pojišťovny Pavel Frňka. „Síť je nevyvážená. Na Karlově náměstí v Praze jsou vzdálenosti mezi lékárnami v rozmezí 20 až 300 metrů, zatímco na Šumavě jsou oblasti, kde není lékárna dostupná do 35 minut obvyklou dopravou, jak stanovuje nařízení vlády o dostupnosti péče. Dobrým příkladem je například Rakousko, kde je minimální vzdálenost mezi lékárnami 500 m a hranice počtu obsluhovaných pacientů stanovena na 5,5 tisíce. Lékárna zde navíc nedostane smlouvu, pokud není navázána alespoň na dva praktické lékaře,“ uvedl ředitel Frňka. Efektivnější plánování podle místopředsedkyně ČFS a vedoucí nemocniční lékárny Všeobecné fakultní nemocnice v Praze Heleny Rotterové vyžaduje také síť oddělení přípravy cytostatik v nemocničních lékárnách, která jsou nedílnou součástí Komplexních onkologických a Hematoonkologických center v ČR a zásobují i další zdravotnická zařízení. Zatím ale není zřejmé, kdo by měl tuto síť regulovat, zda MZ, či pojišťovny.
 
Zdroj: Zdravotnictví medicína,  23. 2. 2015. ,,Blízká i daleká budoucnost nemocničních lékárníků" [online]. Praha: Zdravotnictví medicína, Dostupné z:http://zdravi.e15.cz/clanek/mlada-fronta-zdravotnicke-noviny-zdn/blizka-i-daleka-budoucnost-nemocnicnich-lekarniku-478081