Monitoring médií 18. – 22. 8. 2014

 Uzákonění pozitivních listů – jaká bude kontrola?

VZP o současné podobě pozitivních listů mluví v superlativech – podle jejích představitelů jsou transparentní, šetří náklady pojišťoven a jsou výhodné i pro pacienta. Jak zjistila redakce MT, odborná veřejnost si však myslí něco jiného. Současný systém pozitivních listů kritizují lékaři, lékárníci i farmakoekonomové. Jejich námitky si přečtěte v článku...
 
„Kritici dosavadního fungování pozitivních listů VZP se v největší míře rekrutují ze strany farmaceutických firem a lobbistických skupin, které tyto firmy zastupují,“ uvedl pro MT JUDr. MUDr. Honěk. Ve skutečnosti mají své výhrady k systému prakticky všechny segmenty – tedy nejen výrobci, ale i lékárníci, lékaři, farmakoekonomové a právníci.
Vadí jim například to, že pojišťovna zařazuje některé léky na pozitivní listy bez výběrového řízení. Česká lékárnická komora kvůli tomu loni podala podnět na ÚOHS. „Na pozitivní list VZP jsou zařazeny léčivé přípravky společnosti Zentiva (Helicid, Amaryl, Osangrand). Podle dostupných informaci nepředcházelo tomuto zařazení žádné výběrové řízení,“ stojí ve stížnosti lékárnické komory na ÚOHS. Úřad však stížnost zamítl, aniž by vysvětlil, proč bylo možné uzavřít tyto smlouvy bez výběrových řízení.
Námitky mají také ambulantní lékaři. „Vznikají‑li dohody o pozitivních listech za zavřenými dveřmi a nejsou součástí číselníku, lze jen těžko odhadovat, zda a jakou slevu kdo pojišťovně nabídl,“ uvedl již před časem na toto téma předseda Sdružení ambulantních specialistů Zorjan Jojko.
Také farmakoekonom MUDr. Tomáš Doležal z Institutu pro zdravotní ekonomiku (iHETA) říká, za jakých podmínek mohou pozitivní listy skutečně fungovat. „Zdravotní pojišťovny musejí být tlačeny k vyšší transparenci a odůvodňování svých postojů a rozhodnutí, že nějaký produkt chtějí nebo naopak odmítají. Silná role pojišťoven nevadí, ale musí být kontrolovatelná a předvídatelná.“
Současný systém „soutěží“ o slevu kritizuje i právník JUDr. Ondřej Dostál: „Stále neexistuje žádný proces ani kritéria výběru léčiva na pozitivní list – netransparentnost tvorby stávajících ‚pozitivních listů‘ na úrovni poskytovatelů tak byla pouze ‚povýšena‘ na úroveň pracovníka zdravotní pojišťovny nadaného kompetencí uzavírat dohody s výrobci, ovšem stále bez předem daných pravidel či veřejné kontroly. Právně jde bez velké nadsázky o totéž, jako kdyby zakázku na miliardovou stavbu dálnice zadal veřejný úředník ‚z ruky‘, bez otevřeného výběrového řízení, jen po dohodě se stavební firmou, jejíž nabídka mu přišla cenově zajímavá.“

Slevy na léky v zákoně
Poslanec Jiří Skalický inicioval přípravu návrhu, který by současný systém tvorby pozitivních listů zdravotních pojišťoven zakotvil v zákoně. V rozhovoru pro MT uvádí, že „podle kvalifikovaných odhadů by pozitivní listy přinesly úspory až do výše cca jedné miliardy korun“. Na dotaz, kdo konkrétně tyto kvalifikované odhady dělal a na základě jaké metodiky je vypočetl, už Jiří Skalický neodpověděl. Bez odpovědi zůstaly také další doplňující otázky. Například – jak konkrétně bude kontrola ministerstva zdravotnictví nad zařazováním léků na pozitivní listy vypadat? Předpokládá zákon transparentnost také v oblasti sledování výsledku a realizace slevových soutěží? Budou úřady kontrolovat a zveřejňovat informace o tom, zda byl skutečně nabídnutý a dohodnutý objem odebrán? Na tyto dotazy už PharmDr. Skalický neodpověděl: „To, co jsem vám dosud uvedl, již nechci dále rozšiřovat.“

Dohledatelná historie dohod
Odborníci by přivítali, kdyby měli k dispozici současné znění návrhu nové legislativy k připomínkám. To je zatím neveřejné (pozn. red.: pracovní verzi poslaneckého návrhu má redakce k dispozici), nicméně ve vyjádřeních lidí, kteří s ním byli obeznámeni, již určité výhrady zaznívají.
Upozorňují například na rozpor se směrnicí 89/105/EHS (transparenční směrnice), a to z důvodu netransparentnosti zařazení léků na pozitivní list (průzkum, poptání…), nemožnosti využití opravných prostředků a přezkoumatelnosti rozhodnutí o ev. nezařazení na pozitivní list. Další závažnou připomínkou je, že návrh novelizace zákona č. 48/1997 Sb. vytváří druhý, zcela na systému správních řízení vedených SÚKL nezávislý (jak např. vyplývá z ustanovení § 40c odst. 7) systém stanovení výše a podmínek úhrady, který bude v režii zdravotních pojišťoven, a to především VZP. Chystaná legislativní úprava by tak mohla narušovat rovné postavení účastníků správního řízení a eliminovat výkon nezávislého rozhodování SÚKL. Návrh by mohl být také v rozporu se stanoviskem Evropského soudního dvora (rozsudek ve věci C‑62/09), podle kterého „veřejné finanční pobídkové programy pro předepisování léčivých přípravků obsahujících určité účinné látky nesmějí mít vliv na objektivitu, kterou musí lékař zachovávat při předepisování v případě konkrétního pacienta. Předepisující lékař je totiž z hlediska profesní etiky povinen nepředepisovat daný léčivý přípravek, pokud není vhodný k léčbě jeho pacienta, a to bez ohledu na existenci veřejných finančních pobídkových programů pro předepisování tohoto léčivého přípravku.“ Také není jasné, jak bude vítězi slevové soutěže či jinému držiteli, který se dostane na pozitivní list, garantován dostatečný objem předepisovaných léků. Zatím se zdá, že „získá“ jen určité „vynucování“ preskripce podle pozitivního listu revizními lékaři u předepisujících lékařů.
Nejasných otázek je ale více, např. návrh neřeší postup pří výpadku přípravku uvedeného na pozitivním listu na trhu: Jak se o výpadku lékař dozví? Jak získá informace o denním výpadku či zase naopak o aktuální dostupnosti? Jaký to bude mít dopad do povinnosti pozitivní list dodržet? Jak se o těchto skutečnostech dozví revizní lékař? Jak bude tato situace řešena při výdeji, zejména v případě, že by lékař byl povinen při předepisování přípravku z pozitivního listu na receptu uvádět poznámku „nezaměňovat“? Bude postupováno podle vyhlášky a pravidel náhrady?
Naopak již nyní lze říci, co by novela zákona měla obsahovat, aby ji odborná veřejnost podpořila. „Pro fungování jakýchkoli soutěží vidím jako zásadní tři podmínky. Zaprvé – výrobce musí být motivován zárukou odebraného objemu zlevněného produktu – jinými slovy zdravotní pojišťovny musejí být schopny na lékařích vynutit přednostní předepisování. Zadruhé – sleva neovlivní viditelnou cenu a úhradu a nebude tak referována do jiných zemí ani nemůže být záminkou pro paralelní vývoz. A zatřetí – sleva bude mít časově omezenou platnost a po vypršení této lhůty se cena a úhrada zvyšuje na původní výši,“ poznamenává farmakoekonom MUDr. Doležal.
Podle něj by novela zákona měla zároveň jasně upravit dohledatelnost historie dohod mezi pojišťovnami a výrobci: „Je také vhodné sledovat výsledek a realizaci soutěže, tedy zda byl nabídnutý a dohodnutý objem skutečně odebrán. To by rozptýlilo podezření, že skutečným protiplněním bylo něco jiného než nárůst tržního podílu v soutěžené skupině.“
Farmakoekonomové zejména upozorňují na to, že ceny po slevě by neměly být referovatelné (viditelné) v jiných zemích EU, aby dlouhodobě neovlivňovaly základní úhrady léčivých přípravků a referenčních skupiny, tak jako je tomu dnes. Institut snížení dohodnuté nejvyšší ceny výrobce, který dnes VZP nejvíce využívá, totiž automaticky vyvolává zkrácenou revizi, která je již nevratným procesem. Slevová soutěž je naproti tomu tržní nástroj, který snižuje ceny léků v situaci, kde je velká konkurence výrobců a velký objem dodávek (tedy hlavně na generickém trhu). Její využití není vhodné v malých skupinách léků, kde naproti tomu existuje veřejný zájem dostupnosti účinné léčby.
Dlužno dodat, že systém pozitivních listů VZP, který pojišťovna praktikuje od března 2013, obsahuje v současné době 66 léčivých přípravků (17 molekul účinných látek). Svůj pozitivní list mají také ostatní zdravotní pojišťovny sdružené do Svazu zdravotních pojišťoven. Na tomto společném seznamu bylo k 1. srpnu celkem 57 léčivých přípravků (23 molekul účinných látek).

Zdroj: Bezděková, Iva. 18.8.2014. Uzákonění pozitivních listů – jaká bude kontrola? [online]. Praha: Medical Tribune. Dostupné z: <http://www.tribune.cz/clanek/33670>. 


 Jak hodnotíte první půlrok ministra Němečka?

Koncem července premiér Bohuslav Sobotka v rámci svých „inspekčních“ návštěv zhodnotil i práci ministerstva zdravotnictví – jeho hodnocení zacílené na nejširší veřejnost bylo pozitivní. Tentokrát se v diskusním fóru zainteresovaných odborníků ptáme: Co vám přinesl první půlrok činnosti současného ministra zdravotnictví? V čem vám pomohl a kde naopak máte pocit, že vám práci neulehčil, i když by mohl?
 
Na konci července premiér Bohuslav Sobotka v rámci svých „inspekčních“ návštěv jednotlivých resortů zhodnotil i práci ministerstva zdravotnictví – a jeho hodnocení bylo pozitivní. Mimo jiné ministra Svatopluka Němečka pochválil, že plní programové prohlášení vlády. Toto vystoupení však bylo pochopitelně zacíleno na nejširší veřejnost, pohled zdravotníků může být jiný. Proto se tentokrát v diskusním fóru zainteresovaných odborníků ptáme: Co vám přinesl první půlrok činnosti současného ministra zdravotnictví? V čem vám pomohl a kde naopak máte pocit, že vám práci neulehčil, i když by mohl?
 
PharmDr. Lubomír Chudoba,
prezident České lékárenské komory
Po šesti měsících se v některých oblastech bohužel stále pohybujeme v rovině slibů. O konkrétních řešeních podložených novými legislativními normami proto na půdě ministerstva opakovaně jednáme. Za důležitý považuji příslib pana ministra na kompenzaci zrušených regulačních poplatků za výdej léků na lékařský předpis. Principiálně jsme si také vzájemně odsouhlasili změny legislativy, které umožní zavést výkonové ohodnocení lékárenské péče a budou eliminovat nežádoucí reexporty léčivých přípravků. Jsem rád, že jsme nalezli shodu na změně specializačního vzdělávání lékárníků podle návrhu připraveného ve spolupráci s předchozím ministrem zdravotnictví doc. MUDr. Leošem Hegerem, CSc. Na druhé straně jsme dosud nepokročili v oblasti pozitivních listů zdravotních pojišťoven, v řešení některých nezákonných praktik, jako je například „batůžkaření“, a ve sdílení lékového profilu pacienta v rámci eHealth. Stále také čekáme na vyjádření ministerstva k výkladům právních norem, ve kterých Komora zastává jiná stanoviska než Státní ústav pro kontrolu léčiv. Zpravidla jde o konkrétní ustanovení typu platnosti zahraničních receptů, přerušeného výdeje léků na lékařský předpis nebo povinnosti administrativní evidence prekursorů léčiv lékárnami.
Stále věřím, že je možné hlavní body jednání uzavřít v průběhu následujících měsíců tak, aby nejdůležitější změny mohly vejít v účinnost od ledna 2015.
 
Prof. MUDr. Milan Kvapil, CSc.,
člen výboru České diabetologické společnosti
Medicína léčí akutní stavy a nemoci chronické. Léčba chronických neduhů je mediálně nezajímavá, popravdě také méně úspěšná z hlediska vyléčení (i když je velmi úspěšná z hlediska předcházení komplikacím, prodloužení kvalitního života). A zdravotnictví jako systém medicíně dle mého soudu odpovídá. Ministr může udělat mediálně zajímavé akutní opatření, ale co by zdravotnictví pomohlo nejvíce, je chronická léčba. Z tohoto pohledu je jeho zatímní funkční období velmi krátké, abych mohl jakkoli hodnotit, jestli se vůbec pokusí zlepšit principy fungování zdravotnictví v naší zemi. Chápu, že není k dispozici jednoduchý a rychle proveditelný návod, co udělat, ale velmi se mi líbilo, že aspoň vytyčil základní priority. To je jistě krok dobrým směrem. Teď jenom mít čas, sílu a odvahu je naplnit. Moc si nepamatuji, že by někdo z předchůdců takovýto seznam poskytl, jakkoli body mohou být předmětem diskuse.
 
Doc. MUDr. Svatopluk Býma, CSc.,
předseda Společnosti všeobecného lékařství ČLS JEP
Půl roku je krátká doba. Nicméně ministerstvo zdravotnictví s námi zahájilo jednání v oblastech specializační přípravy, rezidenčních míst, elektronizace primární péče, zlepšení postavení primární péče v systému zdravotnictví ČR, kvality LPP a v dalších oblastech. Stále otevřeným problémem zůstává zbytečné omezování preskripce, i když i zde jsme se již domluvili s novým ředitelem SÚKL na spolupráci. Výsledky uvedených jednání se ale projeví v průběhu dalšího období. Až poté můžeme objektivně hodnotit, co se povedlo a co nikoli.
 
MUDr. Zorjan Jojko,
předseda Sdružení ambulantních specialistů
Myslím, že na hodnocení práce současného ministra zdravotnictví je příliš brzy. Jde o to, že mnohé jeho kroky jsou nyní ve stadiu slibů, myšlenek, plánů či návrhů, zatím ale neplatí, resp. neznáme jejich budoucí konečnou podobu. Nikdo z nás zatím neví, jak budou přesně vypadat Seznam výkonů a úhradová vyhláška v roce 2015, zda budou opravdu navráceny časy klinických vyšetření interny do původní délky, zda bude opravdu pozdržena tzv. velká novela Seznamu výkonů, zda, resp. v jakém rozsahu a jakým způsobem bude kompenzován výpadek z příjmů z regulačních poplatků (jejichž rušení soukromým lékařům vadí). Nikdo neví, jak bude dál vypadat jednání o budoucích změnách Seznamu výkonů, zda, resp. v jaké konečné podobě projde novela zákona o zdravotním pojištění, která je tč. projednávána v Poslanecké sněmovně, není vůbec jasné, co myslel ministr Němeček svým vyjádřením k zavedení tzv. interního auditu u ambulantních poskytovatelů.
Možnost hodnocení ještě komplikuje i fakt, že ministerstvo zdravotnictví skoro vůbec, resp. kriticky málo komunikuje se zástupci soukromých lékařů, což v nás samozřejmě vyvolává obavy.
Ale jak jsem uvedl na začátku, s hodnocením opravdových výsledků práce současného ministra zdravotnictví je třeba počkat.
 
Prof. MUDr. Richard Češka, CSc.,
předseda České internistické společnosti
Nemyslím, že je po půl roce možné objektivně hodnotit práci nového vedoucího pracovníka, ministra zdravotnictví nevyjímaje. Zděděná pozitiva i negativa stále ještě hrají v celkovém výsledku větší roli než působení nového manažera. Ale zkusme to. V první řadě se domnívám, že současný ministr nezdědil úřad v nejhorším stavu (tedy relativně, samozřejmě, že v závěru uvedu jen výběr z toho, co mělo být podle mého názoru jinak). Takže vlastní hodnocení. Začnu pozitivním: V první řadě jsem si nevšiml žádného „mimořádného“ zemětřesení se snahou vše staré zrušit a zavést vše znovu a jinak. Zlepšila se komunikace s Českou lékařskou komorou (což s ohledem na minulost nebylo velké umění, je to ale důležité). Za hlavní pozitivum jako internista i předseda České internistické společnosti považuji to, že ministr Němeček oficiálním dopisem potvrdil „návrat časů interního vyšetření“ na původní hodnoty. To v praxi znamená alespoň částečné ekonomické zrovnoprávnění interny jako oboru založeného především na mentální práci, zkušenostech a standardním vyšetření s obory ekonomicky hodnocenými převážně „výkonově“. Pozitivem je i snaha (zatím jen snaha, ale je to jen půl roku) pokusit se reformovat zdeformovaný systém postgraduálního vzdělávání. Panu ministrovi vyčítám malou průbojnost při prosazování zájmů zdravotnictví jako jemu svěřeného resortu, nevýraznou mediální prezentaci zdravotnictví jako jednoho z nejúspěšnějších „odvětví“ naší společnosti. Je prostě neúnosné, aby zdravotnictví a zdravotníci byli medializováni, pouze když dojde k tragické chybě, naopak úspěchy vidět nejsou. Zeptejme se běžné populace, o kolik let se prodloužil život v naší zemi za posledních 25 let. Jak je možné, že procento národního produktu směrované do zdravotnictví je stále jedno z nejnižších v západním světě? A nikdo o tom nemluví. (Náhodou jsem zaslechl v televizi, že stejně je „podfinancován“ sport. Kam tedy jdou ona „na nás ušetřená“ procenta?)
 
MUDr. Igor Nykl,
kardiolog, poslanec PSP ČR (ANO 2011)
Ministr zdravotnictví MUDr. Němeček přebíral resort v poněkud „paradoxním“ stavu. Na jedné straně musí v některých oblastech řešit doslova „chaos“ (téměř nefunkční systém vzdělávání lékařů, nevyřešená oblast přesčasové práce, mnohdy velmi rozdílné platby zdravotních pojišťoven poskytovatelům zdravotních služeb za stejné výkony či materiály, výrazné zadlužení většiny fakultních nemocnic, netransparentní hospodaření významné nemocnice díky „tajemným“ dceřiným společnostem…). Na druhé straně je nutno vidět např. z mého pohledu kardiologa až „neuvěřitelně vyspělou“ kardiovaskulární péči v ČR, zcela srovnatelnou s nejvyspělejšími státy světa. Udržet tuto úroveň této části medicíny pravděpodobně bude po ministerstvu vyžadovat pokusit se vybojovat mírné navýšení současných velice nízkých 7,5 % HDP vydávaných ročně na zdravotnictví v ČR, zatímco průměr „starých“ států EU je 8,9 %! Za půl roku dokázat v dosti „zvláštně fungujícím“ systému zdravotnictví udělat rychlé pozitivní změny je obtížné. Určitě je ale možno za ně považovat již legislativně schválené brzké zrušení v minulosti nešťastně zavedených regulačních poplatků za běžné ambulantní služby či navýšení plateb za státní pojištěnce, kdy minulé pravicové vlády zcela nepochopitelně zmrazily jejich oprávněnou valorizaci. V zájmu deklarované zvýšené transparentnosti zdravotnictví je pozitivní již započaté uveřejňování smluv zdravotnických zařízení s pojišťovnami. Ale pokud zde nebudou uváděny tzv. jednotkové ceny nakupovaného zboží a služeb, jejich vypovídací hodnota bude mnohdy nulová. Za určitou záruku lepších časů pro reformy zdravotnictví považuji, že současný ministr na rozdíl od svých předchůdců jak z ODS, tak TOP 09 dokáže racionálně komunikovat s představiteli České lékařské komory.

Zdroj: Medical Tribune. 18.8.2014. Jak hodnotíte první půlrok ministra Němečka? [online]. Praha: Medical Tribune. Dostupné z: <http://www.tribune.cz/clanek/33660>.


 Pozor na nebezpečné kombinace

Následující reportáž upozorňuje na nejčastější případy lékových interakcí a informuje o tom, jak se jim lze vyvarovat.
Reportáž naleznete ZDE (12:00-14:12 min.).

Zdroj: TV Barrandov. 19.8.2014. Pozor na nebezpečné kombinace [online]. Praha: TV Barrandov. Dostupné z: <http://www.barrandov.tv/video/23749-nase-zpravy-19-8-2014>.