Monitoring médií 14. – 18. 7. 2014

 Nový způsob digitalizace zdravotnictví bude navržený ještě v letošním roce

Zdravotní knížky IZIP se měly stát vlajkovou lodí elektronického zdravotnictví v Česku. Bezmála dvoumiliardový projekt však skončil fiaskem a ministerstvo zdravotnictví nyní mění taktiku zavádění takzvaného e-healthu. Místo velkých jednorázových projektů hodlá využít existující, ale roztříštěné systémy. „Chceme vyjít z toho, co už u nás funguje, a propojit to. Dobré systémy mají například i zdravotní pojišťovny,“ říká náměstek ministra zdravotnictví Tom Philipp (KDU-ČSL).
Velké informační projekty jsou – také kvůli zkušenosti s IZIP – minulostí. A ministr zdravotnictví se nijak netají tím, že k nim nemá velkou důvěru. „Místo toho, aby se řešily reálné potřeby zdravotnictví, měla nějaká firma reálnou potřebu si vydělat, tak vytvořila nějaký monstrózní projekt za mnoho miliard a ten potom prosadila,“ říká Svatopluk Němeček (ČSSD). „Nebo i ze začátku dobré projekty se zvrhly a staly se především cestou, jak vytunelovat zdroje veřejného zdravotního pojištění,“ dodává.
V českém zdravotnictví již nyní funguje řada systémů či databází, k těm vyzdvihovaným patří registry – například onkologický. Existuje také projekt předávání obrazové zdravotnické dokumentace ePacs nebo elektronický recept. Ale právě e-recept se nyní v rozvoji zabrzdí. Původně měl od příštího roku být povinný, nicméně ministr Němeček se rozhodl tuto povinnost zrušit.
„Už jen povinnost předepisovat léky elektronicky vznikla prapodivně. Obsahoval ji přílepek k zákonu o léčivech. Ten se poslancům podařilo propašovat narychlo ve druhém čtení,“ vysvětluje Němeček.
Podle jeho náměstka Philippa však i přesto každý měsíc počet elektronicky vypsaných receptů na léky pozvolna roste. A dalšímu rozšíření chce pomoci tím, že jeho používání odmění. „Třeba bonifikací v úhradové vyhlášce, aby ten, kdo je používá, měl za to nějakou výhodu,“ vysvětluje Philipp.
Papír zatím vládne I přes některé fungující systémy český pacient nadále většinou chodí od jednoho doktora k druhému či do lékárny s papírem v ruce. „Část lékařů funguje elektronicky. Ale teprve se to rozjíždí,“ říká náměstek Philipp. „Je to otázka dvou tří let, aby to bylo standardem,“ dodává.
Úspěšným příkladem, jak to může fungovat, je v Evropě Švédsko se svou Národní databází pacientů – lékaři si mohou veškeré údaje prohlížet přes internet. Jenže k tomu má zatím Česko daleko. Podle Martina Zemana z České lékařské společnosti J. E. Purkyně výměna zdravotnických údajů vyžaduje odvahu. „Z hlediska ověřování, identifikace a šifrování se zatím nepostupuje ideálně,“ domnívá se Zeman.
„Je potřeba vybudovat základní infrastrukturu pro předávání dokumentace. IZIP začal rozvíjet osobní knížku, aniž by ta infrastruktura existovala, a jeho tvůrci chtěli přimět stát k jejímu vytvoření,“ říká Zeman.
Ten je členem vznikající pracovní skupiny, která by na ministerstvu zdravotnictví od příštího týdne měla začít připravovat strategii pro další postup v elektronickém zdravotnictví. „Výsledky bychom měli mít v posledním čtvrtletí tohoto roku,“ dodává náměstek Philipp.

I ze začátku dobré projekty se zvrhly a staly se především cestou, jak vytunelovat zdroje veřejného zdravotního pojištění. Svatopluk Němeček ministr zdravotnictví

ŠVÉDSKÝ E-HEALTH Jako jeden z prvních svého druhu začalo národní zdravotnický informační systém rozvíjet Švédsko, a to v roce 2008. Projekt s názvem Nationell Patientvöresikt (Národní databáze pacientů) byl nejdříve vyzkoušen v jednom kraji – v Örebro. Postupně se pak připojovala dvacítka zbylých švédských regionů. Lékaři mají díky projektu prostřednictvím webového prohlížeče přístup k údajům o pacientovi, předepsaným lékům, laboratorním výsledkům, informacím o alergiích a dalším informacím. Dalším krokem je vytvoření webového portálu, který přístup k jejich zdravotnickým informacím dá i občanům.

Zdroj: Měřička, Aleš. 15.7.2014. Nový způsob digitalizace zdravotnictví bude navržený ještě v letošním roce. Hospodářské noviny: 3.


 Budou zrušené poplatky lékařům a lékárníkům skutečně refundovány?

V diskusním fóru se zástupců ambulantního sektoru a lékáren tentokrát ptáme, jak by podle nich měla vypadat náhrada za výpadek příjmů z poplatků. Oslovení odborníci se shodují, že řešení je několik. V případě ambulancí by nemělo být problém zavedení nového „signálního“ kódu nebo použít stávající kód 09543. U lékáren patrně bude situace ještě složitější. Lékárníci se obávají, že nebude jednoduché připravit a namodelovat spravedlivý návrh, ať už se bude jednat o kombinaci marže/výkon, či výkon samostatný. V každém případě bude rozhodující ochota ministerstva zdravotnictví lékařům a lékárníkům chybějící příjmy dorovnat.

MUDr. Zorjan Jojko,
předseda Sdružení ambulantních specialistů
Když vidím, jak letos probíhá pomalu, resp. jak zatím neproběhlo kompenzování výpadku příjmů z RP u nemocnic, mám samozřejmě obavu, že i my budeme příští rok čekat na kompenzaci dlouho nebo marně. Na druhou stranu nám již ale i od samotného ministra zdravotnictví bylo tolikrát a i velmi důrazně slibováno, že kompenzace bude a že bude kompletní, že už věřím, že tyto sliby budou splněny.
Příjem z RP znamená pro ambulanci o jednom lékaři v průměru 100 000 Kč ročně. Jsou ale i ambulance, u nichž to dělá až 200 000 Kč ročně. Výpadek takovéto částky z příjmů by znamenal buď významné finanční problémy dotčeného poskytovatele, nebo dokonce jeho krach. Nesmíme zapomenout, že k 1. 1. 2008, tj. k datu, kdy byly zavedeny RP, došlo k poklesu hodnoty bodu o 5 %, což dosud nebylo navráceno zpět.
Nejčistším řešením by bylo zavedení nového „signálního“ kódu, který by měl hodnotu 30 Kč, vykazoval by se současně s klinickým vyšetřením a nebyl byl krácen žádným úhradovým limitem. Samozřejmě by bylo také možné využít k tomuto účelu stávající kód 09543 (tím vykazujeme ZP výběr RP). Jakékoli jiné řešení by znamenalo buď nedostatečnou kompenzaci, nebo odvedení peněz mimo ohodnocení klinických vyšetření. A to, myslím, zde není žádoucí.

MUDr. Václav Šmatlák,
předseda Sdružení praktických lékařů České republiky
Předně je v této souvislosti třeba upozornit, že na zrušení regulačních poplatků doplatí především sami pacienti. A nyní zpět k položené otázce. S kompenzací zrušených regulačních poplatků skutečně počítáme. Usnesla se na ní vláda a byla nám opakovaně přislíbena panem ministrem Němečkem. Tyto závazky bereme vážně. Regulační poplatky jsou řádně daněny a zcela reinvestovány v našich praxích. Pokud by závazek nebyl dodržen, byl by to opravdu problém, který by vedl k omezení služeb, na něž si pacienti velmi rychle zvykli a které dnes považují v ordinacích praktických lékařů za standard. Jedná se zejména o tzv. rychlou diagnostiku, nákup moderní zdravotnické techniky a vybavení ordinací. Díky příjmům z regulačních poplatků jsme mohli navýšit mzdy sestřičkám a alespoň částečně přiblížit jejich mzdy příjmům sester v nemocnicích. Není také bez zajímavosti, že stagnace základní kapitační platby od roku 2009 byla zdůvodňována mj. i příjmem z regulačních poplatků.
Jsem přesvědčen, že regulační efekt poplatků po jejich zrušení zcela zmizí. Tím se zvýší frekvence kontaktů a opět bude méně času na ty pacienty, kteří pomoc lékaře skutečně potřebují. O technologii refundace je nutno ještě diskutovat a najít to nejspravedlivější řešení. Nabízí se např. zavedení signálního kódu, který by byl hrazen z veřejného zdravotního pojištění. Závěrem si nemohu odpustit postesknutí nad politickým populismem, který vedl k rozhodnutí vlády regulační poplatky zrušit. Vždyť peníze, které budou vynaloženy na jejich kompenzaci, by mohly být v systému využity racionálně ve prospěch zdravotnických zařízení i pacientů.

PharmDr. Lubomír Chudoba,
prezident České lékárnické komory
Bohužel stále není jasné, jakým způsobem a v jaké výši bude lékárnám po 1. lednu 2015 kompenzován zrušený regulační poplatek za recept. Poslední schůzka s vedením MZ proběhla ve čtvrtek 3. 7. a další setkání je naplánováno na středu 30. 7. Teoreticky jsou možné tři mechanismy kompenzace regulačního poplatku za recept:
1. změnou Cenového předpisu, tj. zvýšení společné obchodní přirážky
Jde o rychlé řešení podzákonnou normou v kompetenci MZ. Skutečný finanční přínos lékárnám může být ale zcela zanedbatelný. Důvodem jsou obrovské propady v tržbách lékáren způsobené snižováním úhrad a cen Rx léků v revizích SÚKL (loni minus 3,5 mld. Kč, letos je dle údajů MZ očekáváno minus 2 mld. Kč). Nebezpečím je zároveň společná marže výrobce s distribučním oprávněním, velkodistributorů léčiv a lékáren, rizikové z pohledu příjmů lékáren jsou i DTP modely. Za ochranu příjmu lékárny bychom při volbě této metody proto považovali striktní oddělení marže distribuční a lékárenské.
2. zavedení dispenzačního poplatku hrazeného zdravotními pojišťovnami ve výši 30 Kč za recept od 1. 1. 2015
Jde o předvídatelný příjem a peníze skutečně půjdou lékárnám. Principiálně se jedná o obdobné řešení, kterým bude zrušení poplatků refundováno nemocnicí a ordinacím praktických lékařů, ambulantním specialistům a stomatologům. Je nutná podpora poslanců při novele zákona o veřejném zdravotním pojištění.
3. zavedení výkonového systému ohodnocení lékáren již od 1. 1. 2015
Jde o nejčistší řešení podpory ČLnK preferovaného výsledného stavu. Na druhou stranu nebude jednoduché napoprvé připravit a namodelovat spravedlivý návrh (ať již kombinace marže/výkon, či výkon samostatný). A nejsme si ani jisti ochotou MZ pro flexibilní úpravu v případě nutné změny. Pravděpodobně bychom zároveň řešili zavedení výkonu pro přípravu ZNLF v nemocničních lékárnách, výkony klinických farmaceutů a dispenzace v lékárnách (nadstavbové činnosti lékárny by zdravotní pojišťovny nyní pravděpodobně „neocenily“). Je nutná podpora poslanců při novele zákona o veřejném zdravotním pojištění.
Kompenzace lékárnám musí být spuštěna od 1. 1. 2015, jinak bude mít propad v příjmech lékáren, odhadovaný na cca 1,7 mld. Kč, opravdu fatální ekonomické důsledky a povede ke ztrátě důvěry lékárníků ve vládní prohlášení a sliby ministra zdravotnictví.

Doc. MUDr. Bohumil Seifert, Ph.D.,
Ústav všeobecného lékařství 1. LF UK v Praze
Jestliže vláda takto rozhodla, spoléhám na to, že po zrušení poplatků dojde k symetrické alokaci chybějících prostředků do ústavní i ambulantní péče. Ekonomika ordinace, ve které pracuji, je nastavena na příjem z regulačních poplatků ve výši zhruba 100 000 Kč ročně. To rozhodně není zanedbatelná částka. Pokud by nedošlo k refundaci, ordinace by musela snížit náklady nebo zvýšit jiné příjmy. Jediná položka, na které lze v ordinaci ušetřit, jsou mzdové náklady. To by kvalitě péče neprospělo. Naopak lze zvýšit ceny za placené služby v ordinaci – administrativní výkony, vstupní prohlídky, ev. jiné placené služby. Kritika by se nakonec snesla na politiky, kteří zrušili poplatky.
Z hlediska technického řešení – pojišťovny mají data a nebude pro ně problém vyřešit refundaci paušálem podle úhrad z minulých let a počtu registrovaných osob. Další variantou je úhrada existujícího a vykazovaného kódu regulačního poplatku ve stejné výši.
Chtěl bych zdůraznit, že zrušení poplatků má také jiná rizika, která refundace nevyřeší. Opětné navýšení počtu návštěv u praktických lékařů sníží čas na konzultaci, nabourá zavedené objednací systémy a přinese nárůst indukované péče. To sníží kvalitu péče a zdraží systém. Je možné, že regulační poplatek splnil svou historickou funkci a změna chování vydrží pacientům i do budoucna. Pokud se ovšem tento optimistický výhled nenaplní, opatření nás vrátí o několik let zpět.

Mgr. Marek Hampel,
předseda představenstva GML
V lékárnách nejde jen „o zrušené regulační poplatky“, ale jedná se také o trvalý pokles tržeb od zdravotních pojišťoven směrem k veřejným lékárnám. Regulační poplatky představují nezanedbatelnou část příjmů lékárny a byli jsme ujištěni ze strany ministerstva zdravotnictví, že tyto poplatky budou kompenzovány. Nejčistší řešení je zavedení poplatku za výdej léků na recept, který by platily zdravotní pojišťovny lékárnám. V tomto poplatku bude zahrnuto jednak poskytování odborných informací při výdeji léků, jednak zpracování administrativních údajů z receptu do elektronické podoby. Tímto mechanismem se dostanou peníze přímo lékárnám. Současně je nutné upravit Cenový předpis, protože stále klesající cena léků, kterou platí zdravotní pojišťovny veřejným lékárnám, již nestačí na zabezpečení stále se zvyšujících běžných provozních nákladů lékárny. Tímto mechanismem se alespoň částečně dorovnají klesající příjmy lékáren od zdravotních pojišťoven. Pokud by nebyly zrušené regulační poplatky kompenzovány, pak očekávám postupný zánik cca 200–400 individuálně vlastněných lékáren v průběhu příštího roku a bude tak ohrožena dostupnost lékárenské péče na vesnicích a malých městech, tam se totiž veřejná lékárna již neuživí.

Zdroj: Medical Tribune. 15.7.2014. Budou zrušené poplatky lékařům a lékárníkům skutečně refundovány? [online]. Dostupné z<http://www.tribune.cz/clanek/33415>.


 Vláda sanuje zdravotnictví poklesem DPH i penězi SÚKL

Vláda na svém jednání 2. července schválila zavedení druhé snížené sazby daně z přidané hodnoty (DPH) ve výši 10 % na knihy, léky a kojeneckou výživu. Ministři také odsouhlasili zrušení tzv. regulačních poplatků v lékárnách a ambulancích a schválili částečné krytí výpadků těchto příjmů lékařů a lékárníků pomocí přesunu financí ze SÚKL do státního rozpočtu.
Lékárníci se shodují, že chystané snížení daní se opravdu projeví v cenách, a to jak regulovaných, tak pravděpodobně i neregulovaných položek. „U regulovaných léků by bezpochyby došlo ke snížení o tolik procentních bodů, o kolik se sníží DPH. To se týká celkové ceny, tedy úhrady ze zdravotního pojištění i doplatku,“ vysvětluje Aleš Krebs z České lékárnické komory. U neregulovaných léků pak bude výsledná cena záležet na chování výrobců, popř. samotných lékárníků.
Navrhovaná změna DPH přinese úsporu nejen pacientům, ale především pojišťovnám. VZP počítá zhruba s miliardou korun ročně. „Pokud se nezmění současné úhradové mechanismy, mohla by očekávaná úspora díky snížení DPH u léků představovat pro VZP asi 1,1 až 1,3 miliardy korun,“ uvedl mluvčí pojišťovny Oldřich Tichý. Celkové úspory pro všechny zdravotní pojišťovny a nemocnice se odhadují na cca dvě miliardy korun. Podle lékárníků však nižší DPH přinese i zlevnění medikamentů, jejichž cena není regulovaná a stanovuje ji pouze trh. Na trhu s léčivy totiž panuje velká konkurence a řada lékáren bojuje o zákazníky nízkými cenami. Podle prodejců tak většina z nich zlevní, pokud se jim k tomu díky nižší dani otevře prostor.
Snížení DPH na léky vítá také Česká asociace farmaceutických firem (ČAFF). Podle jejích představitelů tento krok respektuje evropský trend. Léky se v zemích EU daní téměř vždy sníženými sazbami s průměrem hluboko pod 10 %. Podle přehledu výše sazeb DPH vydaného Evropskou komisí v lednu 2014 má Česko pátou nejvyšší sazbu daně na léky. Vyšší sazbu mají jen Dánsko se Švédskem (25 %), Bulharsko (20 %) a Německo (19 %). Naopak nulová sazba je ve Velké Británii, Irsku a na Maltě. Pod pět procent si účtují DPH ve Španělsku, Francii a Lucembursku. Pětiprocentní sazba je v Chorvatsku, na Kypru, v Litvě a v Maďarsku. Sazba DPH na léky ve výši 10 % tak bude v rámci Evropy stále nad průměrem.
Zdravotní pojišťovny a nemocnice platí za léky zhruba 50 miliard Kč ročně včetně DPH. Pokud tedy dojde ke snížení DPH o pět procentních bodů, ušetří dohromady kolem dvou miliard Kč, většinu z toho zdravotní pojišťovny. Vzhledem k existujícímu systému tzv. jádrových úhrad nevznikne podle ČAFF snížením DPH žádný přínos farmaceutickým firmám.

Ruší se poplatky i hrozba povinné e‑preskripce
Vláda rovněž s účinností od 1. ledna 2015 zrušila takzvaný regulační poplatek za recept a za ošetření v ambulantní sféře. Výpadek příjmů z výběru těchto poplatků by měl pomoci sanovat Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL). Vláda totiž souhlasila s návrhem ministra zdravotnictví Svatopluka Němečka přesunout v příštím roce 1,7 miliardy korun z rezervního fondu SÚKL do státního rozpočtu.
SÚKL má nyní na zvláštním účtu cca 2,01 miliardy korun. Přesun peněz zakotví novela zákona o léčivech, podle které si stát bude moci vzít z tohoto účtu peníze i v budoucnu. Transakce s náhradou poplatků tedy nebude jednorázová a zdravotnictví by mohlo z účtu SÚKL čerpat vždy, když bude potřebovat. Bývalý ministr zdravotnictví doc. Leoš Heger však upozorňuje, že vláda by měla peníze investovat spíše do „problémových sfér“ a ne do „populistických opatření“, tedy že regulační poplatky pro pacienty zruší a pak výpadek nahradí z rezerv. S využitím finančních rezerv SÚKL se původně počítalo při modernizaci IT infrastruktury, jež byla podle IT expertů podmínkou pro bezproblémové zavedení povinné elektronické preskripce. Ta se měla stát realitou od 1. ledna 2015. Podle novely zákona o léčivech, kterou ministerstvo už v červnu poslalo do vnějšího připomínkového řízení, by tato povinnost ze zákona měla s účinností od 1. ledna 2015 vypadnout. Preskripce léků by tak i v příštím roce měla podle navrhované legislativní úpravy zůstat zachována v současné podobě. Ministerstvo ústup od povinné elektronické preskripce zdůvodňuje tím, že přibližně 20 % předepisujících lékařů doposud ordinuje bez počítače nebo nemají přístup k rychlému či bezpečnému internetovému připojení, což by v praxi, počínaje 1. lednem 2015, pro tyto lékaře znamenalo nemožnost pro své pacienty předepisovat léčivé přípravky. V tomto případě se zpravidla nejedná o lékaře ve velkých nemocnicích, ale naopak o starší lékaře, kteří provozují své soukromé praxe velmi často v odlehlejších regionech, v nichž je dostupnost zdravotních služeb (a často i internetového připojení) značně problematická. Ministerstvo nechce zatížit tyto lékaře dalšími administrativními povinnostmi spojenými s elektronickou preskripcí v obavách z ukončení činnosti řady z nich a s tím spojeného snížení úrovně poskytované zdravotní péče.

Není divu, že kriticky se k zavedení povinné e‑preskripce v minulosti opakovaně vyjádřili představitelé ČLK. Naopak její větší rozšíření podporovalo mj. Grémium majitelů lékáren (GML). „Tím hlavním důvodem je centrální úložiště elektronických receptů a centrální úložiště pod správou státu. Máme velmi neblahé zkušenosti s tzv. lokálními úložišti receptů, kdy v praxi docházelo k omezování svobodného výběru lékárny pacientem, což považujeme za projev nekalé soutěže. Dalším důvodem je úspora administrativních nákladů na straně lékárny. V současné době neseme největší náklady na elektronizaci zdravotnictví jen my – převádíme tzv. papírové recepty na ‚elektronické‘, které předáváme zdravotním pojišťovnám a SÚKL.

Díky modelaci pro všechny lékárny máme spočítáno, že jen na administrativních nákladech by roční úspora v lékárně mohla dosáhnout až výše 300 000 korun. Významné úspory lze očekávat na straně zdravotních pojišťoven, které dnes musejí mimo jiné skladovat všechny papírové recepty, což může představovat i nemalou finanční zátěž. Podstatné úspory by však mohly vzniknout zabráněním duplicitním či vícenásobným výdejům léků se stejnou účinnou látkou, odhalením falešných receptů či špatně zadaných rodných čísel. Odhadujeme, že v této oblasti by se mohlo jednat o úsporu až jedné či dvou miliard korun ročně,“ upřesňuje Mgr. Marek Hampel, předseda představenstva GML.

Zdroj: Medical Tribune. 16.7.2014. Vláda sanuje zdravotnictví poklesem DPH i penězi SÚKL [online]. Dostupné z <http://www.tribune.cz/clanek/33430>.