Monitoring médií 19. – 23. 5. 2014

 Lékárenská péče 2013

Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR zveřejnil informace o lékárenské péči za rok 2013. Ze zpracovaných dat vyplývá, že tržby lékáren se oproti roku 2012 nepatrně snížily na 74 miliard korun. Výdaje za léky na recept meziročně klesly na 8,7 miliard, zatímco výdaje za volně prodejné léky se zvýšily na 7,6 miliard. Za doplatky na recept a poukaz utratil každý obyvatel České republiky v průměru 843 korun, za volně prodejné léky a zdravotnické prostředky pak 780 korun.
V roce 2015 by mělo dojít ke zrušení poplatků v lékárnách a výdaje pacientů by tak měly klesnout.
Více informací naleznete ZDE
 
Zdroj: Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR. 13. 5. 2014. „Lékárenská péče 2013“ [online].

 Miliardový byznys s vývozem léků z Česka čeká regulace. Stát si bude léky více hlídat

V České republice jsou ceny mnoha léků výrazně nižší, a distributoři je proto za miliardy korun vyvážejí do zahraničí. Ministerstvo zdravotnictví kvůli tomu chystá seznam tzv. nenahraditelných léků, u kterých "hrozí" riziko vývozu.

Ministerstvo zdravotnictví spolu s regulátorem trhu s léky, kterým je Státní úřad pro kontrolu léčiv (SÚKL), chtějí vytvořit seznam "strategických" léků. Tedy těch, které jsou nenahraditelné a hrozí u nich riziko vývozu do zahraničí. "Odhadujeme, že by se to mohlo týkat několika desítek léčivých přípravků," říká mluvčí ústavu pro kontrolu léčiv Lucie Šustková.
Kdo bude chtít lék, který bude uveden na seznamu, vyvézt, bude muset automaticky požádat úřady o povolení. A ty by to mohly povolit jen v případě, že by si byly jisté tím, že nedojde k výpadku přípravku na tuzemském trhu. Seznam by měl být průběžně aktualizován, pravděpodobně každý měsíc.
Tato změna si však vyžádá úpravu zákona o léčivech. "Návrh novely plánujeme předložit během tohoto roku," uvedla mluvčí ministerstva zdravotnictví Štěpánka Čechová.
Důvodem zaváděné regulace je takzvaný reexport léků, který je velmi výnosným byznysem pro řadu distributorů. V České republice jsou ceny mnoha léků ve srovnání s jinými zeměmi poměrně nízké, distribuční firmy je tak s několikanásobným ziskem prodávají v zahraničí, kde těží z vyšších cen.
Důsledkem toho se však opakují výpadky léků na našem trhu. "Je to docela zásadní problém," připouští náměstek ministra zdravotnictví Tom Phillipp.
Mnohdy jde i o takové přípravky, za něž neexistuje žádná náhrada a používají se například při léčbě rakoviny nebo jiných závažných nemocí. Někteří výrobci se proto dokonce rozhodli vůbec léky na český trh neuvádět.

Holcátův zákaz

V současnosti může ministerstvo, pokud je nějaký nenahraditelný lék nedostupný, jeho vývoz zakázat na určitou dobu. To ale činí až na základě informací ex post.
Loni na podzim takto například ministr Martin Holcát zakázal export přípravku Actilyse, léku na rozpouštění krevních sraženin, který dostávají pacienti se srdeční nebo mozkovou příhodou.
Do lékáren byl dodáván na základě dlouhodobé spotřeby. Poptávka po přípravku ale najednou nečekaně prudce stoupla, což naznačovalo právě na to, že lék skončil za hranicemi.
Holcátův krok hodnotili kladně i výrobci léků, kteří reexport dlouhodobě kritizují. "Jednorázový zákaz však není řešením trvalým. Vítáme proto snahu ministerstva a SÚKL o koncepční řešení," prohlašuje ředitel Asociace inovativního farmaceutického průmyslu Jakub Dvořáček.
Výrobci přitom navrhovali ještě přísnější opatření, podobné, jako platí na Slovensku, které se také s odlivem léků za hranice potýkalo. "Každý distributor měl předem hlásit záměr vyvézt konkrétní přípravek za hranice České republiky. V případě, že by byla ohrožena dostupnost přípravku pro české pacienty, by ústav mohl vývoz plošně zakázat, a to na časově limitované období," vysvětluje Dvořáček.
Farmaceutické firmy tvrdí, že reexport léků poškozuje jejich obraz v očích veřejnosti a způsobuje problémy s dovozem léků z jiných evropských států. "Vzhledem k vysokému riziku reexportu se některé společnosti rozhodly své léky raději na český trh neuvádět," tvrdí šéf asociace Dvořáček.
Jde však také o peníze - přesuny léků mezi jednotlivými zeměmi totiž výrobce nutí ceny tam, kde jsou výrazně vyšší, snižovat. Tím ostatně také argumentují distributoři, kteří se reexportem zabývají.

Distributoři: Snižujeme tím ceny

Podle Richarda Freudenberga z Evropské asociace distributorů léčiv to například zlevnilo antikoncepci v Polsku. Originální přípravek tam stál 32 zlotých - v přepočtu 206 korun. Když distributor oznámil záměr dovézt ho levněji, firma zlevnila na 25 zlotých, a když na trh vstoupil další dovozce, klesla cena pod 20 zlotých, tedy pod 130 korun.
Výpadky v dostupnosti v určité zemi podle asociace distributorů nezpůsobuje reexport, ale chyby ve výrobě a závady v kvalitě.
Česko patří k zemím s nižšími cenami léků, některé přípravky jsou nejlevnější v EU, řada jich ale je na středu cenového žebříčku a některé novinky jsou dražší než jinde v Evropě. I proto u nás funguje reexport oběma směry, nejen tedy vývoz levných léků, ale také jejich dovoz.

Prezident lékárníků je skeptický

Odpůrci omezení reexportu často argumentují tím, že by to bylo porušením pravidel volného obchodu v rámci EU. Šéf České lékárnické komory Lubomír Chudoba však upozorňuje na to, že několik zemí už různá opatření přijalo. "Výklad je takový, že každá země může přijmout preventivní opatření, aby zabezpečila léky pro své občany," konstatuje Chudoba. Připravovaná novela však podle něj asi nevyřeší vše. "Bude se zřejmě týkat těch nejnákladnějších léků, takže část sortimentu zabezpečí. My ale potřebujeme řešit i léky, které se předepisují ambulantně, jako jsou spreje pro astmatiky, které čas od času vypadnou," vysvětluje Chudoba.
Upozorňuje také, že nedostatek může hrozit nejen u nenahraditelných léků, ale také u generických, tedy takových, u kterých existuje více přípravků se stejnou účinnou látkou. "Když vám vypadnou dvě generika, která ale nemají žádné další alternativy, tak jsou taky nenahraditelná," dodává prezident lékárnické komory.

Zdroj: iHNed.cz. 21. 5. 2014. Miliardový byznys s vývozem léků z Česka čeká regulace. Stát si bude léky více hlídat [online]. Praha: iHNed.cz. Dostupné z <http://zpravy.ihned.cz/cesko/c1-62218370-miliardovy-byznys-s-vyvozem-leku-z-ceska-ceka-regulace-stat-si-bude-leky-vice-hlidat>.

 Připomněli krevní tlak a prevenci

Strakonice – Kdo včera zavítal do lékárny strakonické nemocnice, mohl si tady bezplatně nechat změřit svůj krevní tlak. Lékárna se tak připojila k akci České lékárnické komory, kdy si při příležitosti Světového dne hypertenze mohli lidé připomenout rizika spojená s vysokým krevním tlakem. „Zájem je poměrně velký, ale chodí především starší lidé,“ řekla vedoucí lékárnice strakonické nemocniční lékárny PharmDr. Ladislava Hoštičková. Podobné akce mohou návštěvníci lékárny využít přibližně dvakrát ročně.

Zdroj: Škotko, Petr. 20. 5. 2014. „Připomněli krevní tlak a prevenci". Strakonický deník: 1.

 eRecepty zůstanou i nadále nepovinné

Ministerstvo zdravotnictví naší redakci potvrdilo, že resort připravuje novelu zákona o léčivech, která ruší povinnou plošnou elektronickou preskripci od 1. 1. 2015. Novela i po tomto datu zachová stávající – tedy dobrovolnou – elektronickou preskripci. MZ chce nyní více diskutovat o možných rizicích eReceptů a odstraňovat je.
Projekt eReceptů je jedním z významných stavebních kamenů elektronického zdravotnictví. Obecně je záměr odbornou lékařskou veřejností považován za správný, ale současný projekt vykazuje podle ministerstva dva závažné nedostatky.

Postupné motivované zavádění

Prvním je nevhodně zvolený model komunikace se zdravotnickou veřejností. Dosud chyběla pozitivní motivace, která by přesvědčila zdravotnická zařízení, aby do systému vstupovala. „Nové prvky elektronického zdravotnictví mají být do rutinního provozu zaváděny postupně a s pomocí různých forem pozitivní motivace všech aktérů. Takovou pozitivní motivací u zdravotnických zařízení by měly být především prokazatelné přínosy provozní a ekonomické, ať již v přímé úspoře nákladů nebo v šetření práce kvalifikovaných zdravotnických pracovníků. Pokud by byla zdravotnická zařízení zjistila, že použití systému je pro ně výhodné, neváhala by naprostá většina z nich se zavedením. Pokud ovšem tato přirozená motivace chybí, není správné a ani účelné ji nahrazovat direktivním přístupem a hrozbami sankcí,“ sdělila ZaM mluvčí ministerstva zdravotnictví Štěpánka Čechová.
 

Chybí odborná diskuse

Druhým problémem, který MZ v souvislosti s eRecepty zaznamenalo, je nedostatečné zapojení zdravotnického sektoru do přípravy projektu. Jak uvedla mluvčí Čechová, dosud neproběhla dostatečná oponentura navrženého řešení ze strany zdravotnických zařízení a lékařů, dostatečný prostor k vyjádření nedostaly profesní organizace ani odborné společnosti. „Odpovědnost lékařské veřejnosti, která upozorňuje na možná rizika projektu, je někdy vydávána za konzervativismus a neochotu lékařů pracovat s informačními technologiemi. Zdravotnický provoz na všech úrovních je ale nesmírně komplikovaný, proto principiálně považujeme za nesprávné, pokud se ve zdravotnictví přistupuje k povinnému zavádění nových technologií bez dostatečného domyšlení řešení případných netypických a kritických situací,“ dodala mluvčí a nepřímo tak podpořila prezidenta České lékařské komory (ČLK) Milana Kubka, který zavedení povinnosti vypisovat eRerecepty dlouhodobě kritizuje, zejména s ohledem na labilitu internetového připojení, nákladovost elektronického vybavení pro ordinace či omezené vzdělání některých lékařů-seniorů v práci s počítačem. „Elektronické preskripci jako modernímu nástroji, který zjednoduší nakládání s informacemi a tím zefektivní systém zdravotnictví, se v budoucnu nevyhneme. Lékaři se však shodují, že by měl vedle eReceptů zůstat i systém předepisování na papírové recepty,“ podotýká pediatr Milan Cabrnoch.

Nejprve odstranit rizika

Úspora v řádu miliard korun, zjednodušení administrativy, konec zneužívání a falšování receptů či záměn léků při výdeji. To jsou argumenty, které eRecepty stále drží ve hře. Ministerstvo ale nyní začne hodnotit rizika, na něž zástupci odborné veřejnosti dosud bez úspěchu poukazovali. „Identifikace a eliminace všech provozních rizik lze dosáhnout jen systematickým zaváděním nového řešení do provozu. Teprve po odstranění rizik je možné uvažovat o povinném používání, pokud je taková povinnost vůbec účelná a není vhodnější ji nahradit například přiměřeným zvýhodněním elektronicky komunikujících,“ doplnila mluvčí Čechová a připomněla také stanovisko, které k elektronické preskripci vydala Česká lékařská společnost JEP. „Povinné vynucování účasti zdravotnických zařízení v nových projektech elektronizace zdravotnictví je nesprávné a kontraproduktivní. Je třeba se naopak zaměřit na postupné a dobrovolné zavádění, využívající různých motivačních nástrojů. Je vhodné prosazovat aktivní a systematické zapojení lékařů ve všech fázích přípravy a realizace takto náročných projektů elektronizace zdravotnictví,“ uvádí ve svém vyjádření ČLS JEP.

Zdroj: zdn.cz.19. 5. 2014. eRecepty zůstanou i nadále nepovinné [online]. Praha: zdn.cz. Dostupné z <http://zdravi.e15.cz/clanek/mlada-fronta-zdravotnicke-noviny-zdn/erecepty-zustanou-i-nadale-nepovinne-475464>.