V souvislosti s převedením léčivých přípravků POSTINOR a ESCAPELLE do kategorie přípravků, jejichž výdej je možný bez lékařského předpisu s omezením, se oživil zájem o právní řešení otázky tzv. výhrady svědomí. Lékárník může mít kvůli vnitřním výhradám vůči účinkům léčivého přípravku zájem na tom, aby pacientovi nemusel tento přípravek vydat. Kromě nyní aktuálních přípravků brání výhrada svědomí nejčastěji výdejům antikoncepčních přípravků.
Lékárník může mít kvůli vnitřním výhradám vůči účinkům léčivého přípravku zájem na tom, aby pacientovi nemusel tento přípravek vydat. Kromě nyní aktuálních přípravků brání výhrada svědomí nejčastěji výdejům antikoncepčních přípravků.
V současné době (listopad 2011) není výhrada svědomí v českém právním řádu nijak upravena. Určitou výjimkou je ustanovení článku 4 Etického kodexu ČLnK:
„Lékárník zajišťuje soustavnost poskytované péče i v případech pracovních sporů, uzavření lékárny nebo konfliktů s osobní morálkou či vírou; v takových případech je povinen informovat pacienty vhodnou formou o nejbližší lékárně, která jim poskytne péči.“
Kromě toho svobodu svědomí zaručuje Listina základních práv a svobod.
Jak tedy mají postupovat lékárníci, kteří kvůli svému svědomí nechtějí přípravek pacientovi vydat?
Nelze odhlédnout od toho, že lékárník je zdravotnický pracovník, a jako takový je povinen zdravotní péči poskytnout. Z této zásady je třeba vyjít při hledání správného postupu. Odmítnutí výdeje lze připustit tehdy, když je možné pacientovi zajistit bez větších obtíží výdej jiným lékárníkem. Ať již ve stejné lékárně, nebo v lékárně jiné. Pokud není možné výdej jiným lékárníkem v rozumném čase a v rozumné vzdálenosti zajistit, pak ani výhrada svědomí nesmí lékárníkovi bránit v tom, aby pacientovi lék vydal. Rozumný čas a rozumná vzdálenost nebude v každém konkrétním případě stejná. Vždy bude závislá na možnostech a ochotě pacienta a vždy bude nutné ji hodnotit individuálně.
Výše uvedené bude platit jen do konce února nebo března 2012 (v závislosti na publikaci ve sbírce zákonů), kdy začne účinkovat nový zákon o zdravotních službách. Ten ve svém § 50 odst. 2 stanoví toto:
„Zdravotnický pracovník může odmítnout poskytnutí zdravotních služeb pacientovi v případě, že by jejich poskytnutí odporovalo jeho svědomí nebo náboženskému vyznání. O této skutečnosti je povinen ihned informovat poskytovatele, který zajistí pacientovi jiného zdravotnického pracovníka. Nemůže-li poskytovatel zajistit jiného zdravotnického pracovníka, zajistí pacientovi jiného poskytovatele, který mu zdravotní služby poskytne, pokud pacient zajištění jiného poskytovatele neodmítne. Záznam o odmítnutí zajištění jiného zdravotnického pracovníka nebo poskytovatele je součástí zdravotnické dokumentace; záznam podepíše pacient a zdravotnický pracovník. Zdravotnický pracovník nemůže odmítnout poskytnutí zdravotních služeb pacientovi z důvodu uvedeného ve větě první, pokud by odmítnutím došlo k ohrožení života pacienta nebo k vážnému ohrožení jeho zdraví a poskytovatel není schopen zajistit poskytnutí zdravotních služeb jiným zdravotnickým pracovníkem. Podle věty první až čtvrté se obdobně postupuje, odmítne-li poskytnutí zdravotních služeb poskytovatel.“
Tato nová úprava by měla problematiku výhrady svědomí uspokojivě vyřešit.
Mgr. MUDr. Jaroslav Maršík
právní poradce ČLnK
Související články
Monitoring médií červenec 2024
Monitoring médií 1. 7. - 4. 7. 2024 Vybrali jsme z tn.nova.cz, Lidové noviny, TV Prima, apod. [...]
Souhrnné informace k výdeji léčivých přípravků z mimořádných dovozů v roce 2024
Informace platné od 1. 7. 2024
Methylrosanilinii chloridi solutio 0,5%
Státní ústav pro kontrolu léčiv upozorňuje provozovatele na doporučený postup přípravy a stanovení správné doby použitelnosti léčivého přípravku Methylrosanilinii chloridi solutio 0,5% v souladu s Českým lékopisem 2023.
