4works

Theofylin je velmi často používaným lékem v terapii chronické obstrukční plicní nemoci (CHOPN) a bronchiálního astmatu, ovšem rozhodně není lékem první volby, za který je stále ještě někdy mylně považován. V roce 2003 iniciativa Globální strategie diagnostiky, léčby a prevence CHOPN (GOLD) vydala novelizaci svého základního dokumentu, ve kterém zohlednila na základě medicíny založené na důkazech nové poznatky za poslední necelé tři roky. Přinesla nové rozdělení CHOPN do čtyř stádií (lehké, středně těžké, těžké a velmi těžké). Také nově určila v léčbě CHOPN jako léky první volby inhalační kortikosteroidy, inhalační -mimetika s dlouhodobým účinkem a inhalační anticholinergikum tiotropium, které má 24hodinový efekt. Předložená kazuistika se zabývá úskalími při používání theofylinu.

Předložená kazuistika se zabývá různými aspekty terapie neuropatické bolesti. Konkrétně popisuje projev závažné toxické polyneuropatie u pacientky s onkologickým onemocněním v důsledku ordinování cytostatické léčby a naznačuje možnosti terapeutického řešení u onemocnění tohoto typu.

V kazuistice je popisována pacientka, u níž je zahájení léčby schizofrenie antipsychotiky komplikováno častým výskytem nežádoucích účinků, které nutí k několikerým úpravám a změnám farmakoterapie, než je nakonec nalezeno prozatím vyhovující léčivo.

Polypragmazie je problémem současné medicíny. Její výskyt v praktické farmakoterapii roste. Důvodem mohou být nová účinná léčiva, terapie podle „medicíny založené na důkazech“ (EBM), stoupající věk populace a s tím související polymorbidita a další rizikové faktory. Polypragmazie představuje riziko pro pacienta a může vést k non-compliance. Na řešení se musí podílet lékař, farmaceut i pacient. V kazuistice je prezentován pacient s postinfekční polyartritidou se sklonem k samoléčení.

Předložená kazuistika se zabývá riziky farmakoterapie u starší polymorbidní pacientky. Primárně je diskutována alopecie jako nežádoucí účinek léčiv. V rámci komplexního hodnocení aktuální medikace jsou rozebrány i další možné nežádoucí účinky léčiv, lékové interakce, méně obvyklá dávkovací schémata některých léčiv, léčba diabetu a vliv léčiv na hladinu glykémie.

Kazuistika se zabývá aspekty léčby onkologické bolesti. Analyzuje důvody pro selhávání analgetické terapie, snaží se najít řešení. Poukazuje na častou polypragmázii v paliativní terapii. Zapojení klinického farmaceuta do týmu pečujícího o pacienty v terminální fázi života by mohlo zkvalitnit péči.

Kardiovaskulární onemocnění zaujímají v naší republice 1. místo v příčinách úmrtí. Vysoké hladiny krevních lipidů jsou jednou z hlavních příčin rozvoje aterosklerózy se všemi z toho plynoucími důsledky. Ke sníţení kardiovaskulárního rizika vyuţíváme jednak farmakologická opatření, kam patří i léčba hypercholesterolémie pomocí statinů, a dále nefarmakologická opatření, která se z významné části podílejí na úspěchu léčby. Poměrně vzácně se můţeme setkat s projevy neţádoucích účinků statinů, úpravou léčebného reţimu je lze ve většině případů zvládnout. K motivaci pacienta ke spolupráci při léčbě je nutná pomoc lékařů, lékárníků i rodinných příslušníků, pouze tento komplexní přístup vede k cíli - sníţení rizika vzniku fatálních kardiovaskulárních příhod.

Kazuistika demonstruje farmakologický postup při léčbě Parkinsonovy choroby u starší pacientky s významně vyjádřeným klidovým třesem končetin a kognitivním deficitem a naznačuje moţnosti řešení pozdních hybných a psychických komplikací.

Předložená kazuistika se zabývá riziky farmakoterapie u pacienta s chronickým srdečním selháváním – konkrétně toxicitou digoxinu a hyperkalémií. Podrobně řeší především tyto aspekty uvedených lékových problémů: možnosti iatrogenního navození, rizikové skupiny pacientů, klinické projevy, možnosti řešení. Dále je rozebrán význam podávání kyseliny listové a vitamínů skupiny B v prevenci kardiovaskulárních onemocnění.