Příspěvek prezidenta České lékárnické komory "Role profesní komory ve zdravotnictví. Příspěvek byl přednesen 30. 4. 2011 v Ostravě na Lékárnickém kongresu 2011 s podtitulem "Kam kráčíš, lékárno?
Česká lékárnická komora završí v tomto roce 20 let existence. Historie zakládání profesní komory sahá ovšem mnohem dál, v roce 1906 přislíbil zákon o úpravě lékárenství vznik lékárnických komor. Stejně jako mnohé současné sliby, zůstal i tento slib pouze proklamací na papíře. Postupem času se vytrácelo humánní poslání lékáren, přestaly být zdravotnickými institucemi a postupně klesly na úroveň průměrných obchodů. Činnost lékáren byla podlamována zásahy neoprávněných činitelů. Snahy o zřízení lékárnické komory na čas přerušily obě války a poválečná situace na našem území. Cíl však zůstal stejný. Od komory se očekávalo plnohodnotné zastoupení celého lékárnického stavu, lékárníků majitelů i lékárníků zaměstnanců. Díky dostatečným pravomocím měly komory zdárně řešit veškeré problémy lékárnického stavu a prosazovat a hájit zájmy svých členů.
Po roce 1989 v období překotných celospolečenských změn usoudili naši tehdejší kolegové, že je potřeba nalézt skutečnou identitu pro všechny obory farmacie. Uvědomili si, že je třeba vrátit vážnost stavu na úroveň, které se těšila v dobách minulých.
Období transformace
Transformace lékárenství byla prakticky zahájena až v roce 1992 přijetím zákona o zdravotní péči v nestátních zdravotnických zařízeních. Nezbytnou součástí celého procesu byla změna vlastnictví a s ní související zajištění dohledu nad výkonem zdravotnických povolání. Proto je zřízení profesních komor významnou součástí transformačních procesů. S trochou nadsázky můžeme říct, že vznik komor byl prvním a významným impulsem k provozování lékáren lékárníky. Obrovské poděkování patří všem lékárníkům, kteří se o vznik České lékárnické komory zasadili. Mnohým z nich se komora stala závazkem na dlouhou dobu a několika z nich dokonce na celých 20 let.
Zákon činí z komory instituci veřejného práva, čímž přenáší část odpovědnosti ze státu na komoru. To vybavuje komoru pravomocemi dříve svěřenými státní správě. Komora se tak stává institucí s podílem zodpovědnosti za chod části zdravotnictví. Míra této zodpovědnosti je ovšem poplatná politické situaci a zejména ochotě politické reprezentace naslouchat a realizovat odborná doporučení komory.
Není smyslem tohoto příspěvku zmapovat 20 let činnosti komory, ani předvést paletu úspěchů, o něž se zasadila výlučně komora. Jsem si vědom, že jakéhokoliv výsledku, který je komoře přičítán k dobru nebo k tíži, by nebylo dosaženo s přispěním všech jejích členů. Žádný úspěch není možno realizovat bez spolupráce s partnery se stejným nebo alespoň podobným cílem.
Evropská integrace
V důsledku evropských integračních procesů se mění též charakter a zapojení České lékárnické komory do struktur evropských institucí. Po vstupu České republiky do EU je komora řádným členem PGEU (Evropský svaz lékárníků) a od roku 2008 pracuje zástupce komory ve výkonném výboru PGEU.
Vstupem do EU Česká republika přístupem k lékárenství negativně přispěla liberalizačním trendům. Evropská unie se odvděčila celou řadou směrnic, které bylo třeba transponovat do českého právního řádu. Bylo to dostatečným poučením, že schválenou směrnici nedokáže změnit žádná národní profesní skupina, dokonce ani žádná národní vláda. Důležité je být v procesu schvalování směrnic v okamžiku jejich vzniku.
Česká lékárnická komora, jako jediná reprezentativní organizace českých lékárníků, takovou možnost má. Dlouholetým budováním pozice máme nyní možnost být přímo u toho, když se tvoří předpisy, které v tzv. farmaceutickém balíčku a ve směrnici práv pacientů ovlivní práci všech lékárníků bez rozdílu výkonu profese. Důležité je být aktivní už dnes.
Zpětná vazba
Posun lékáren od zdravotního charakteru k průměrným obchodům z počátku minulého století je dostatečně silným mementem. Opakování takového vývoje je chybou, kterou si nemůžeme dovolit.
Pilotním testem v závěru roku 2010 se komora jako jedna z prvních organizací v českém zdravotnictví snažila získat reálný přehled především o rezervách a příležitostech ke zlepšení v poskytování zdravotní péče v lékárnách. Míra otevřenosti, s jakou chce komora výsledky prezentovat, svědčí o tom, že odborný potenciál pracovníků lékáren je na tak vysoké úrovni, že při opakování testování dojde ke znatelnému zlepšení výsledků.
Závěry z hodnocení byly navrženy na schůzce těch, kterých se lékárenství úzce dotýká a mohou výrazně ovlivnit jeho další vývoj. Důležitými partnery komory jsou v tomto smyslu provozovatelé lékáren a jejich organizace, Česká farmaceutická společnost, farmaceutické fakulty, vyšší odborné školy, sekce farmaceutických asistentů při České asociaci sester a Institut postgraduálního vzdělávání zdravotníků. Část návrhů lze realizovat ihned a ke splnění zbylé části přispějí mimo jiné zástupci výše uvedených organizací. Moderátorem a iniciátorem všech změn přitom bude Česká lékárnická komora.
PharmDr. Stanislav Havlíček
