Svobodné podnikání

Jaruško, jsi hodná, to já věděla….dávala jsem to jako perličku, a je divné , že to nikomu nevadí….mně šlo jen o to, že opravdu “ staří lékárníci“ asi už moc pamatují, a právě tak paní magistra ,ač 91.letá , reagovala a měla obavu,že už blbne. Naopak má to v hlavě v pořádku, možná až moc, dodnes si pamatuje na různé receptury. Takže Tě moc pozdravuji a dej vědět, až se objeví Algena, Sedolor, nebo Neuralgen, jak naše paní uklízečka Němka ze Sudet vždy říkala „Nojralgin, Plojmolysin…
Objímám Tě Adina

Dobrý den všem. Dovolím si trochu odlehčit diskuzi, i když pro mne to už moc veselé téma není….nazvala bych to,“Proč ještě nechci do Domova důchodců“.
Tedy pokud nebudu mdlého rozumu. Moje kolegyně paní magistra , která u mne v lékárně i pracovala a jsme stále ve styku, se v 91 letech ocitla v Domově důchodců., je jen méně pohyblivá Včera mi celá rozrušená volala, že jí na noc dávaji , podle tvaru tabletky ,asi nějaké generikum Sanvalu.Šla se tedy jen optat, co že jí to teď dávají,protože to konec konců i celé platí. Sestřička byla ochotná , krabičku jí ukázala a ona četla …. INDREN. Jasně reagovala , že nic na bolest jako indometacin nebere,.Sestra jí řekla, že je to nové a že si to asi popletla…co si asi myslela že..Paní magistra mi tedy volala že je celá nešťastná , že je za blbce. a možná že už fakt blbne. Tak jsem ji uklidnila, vysvětlila a hlavně řekla ,že kdyby jí náhodou na mírné rozrušení dali Radepur sirup baby… atˇ nemá další šok. V pondělí za ní pojedu na kafe. Všem hezký den Adina

Dobrý den , přátelé, kolegové,všechny chci jen pozdravit,pravidelně se na diskuzi dívám, ale už si netroufám ani nic psát, nějak se to povídání a vyměňování rozumných názorů tzv. “ zašprclo“…… hezké prázdninové dny. A.H.

Pane kolego, ze svobodného podnikání je dnes po více jak 30 letech jen floskule. Prostě jak se to zrovna hodí, tak se to i interpretuje – dneska jsme jen prodavači, kteří si na sebe musí vydělat „obchodem“, pokud jde o peníze, nicméně zregulovaní jsme tak, že je to až znevažující a ostudné, nýbrž vždyť jsme ale přece i tak trochu zdravotníci a naše zaměstnání je hlavně také poslání. A že z tohoto „poslání“ vyinkasujeme mnohem méně peněz než lékaři nebo soudci, a to ještě bohužel bez našich větších protestů, je pro stát a pojišťovny celkem výhodné, vždyť veřejné peníze se dají opravdu lehce a hravě rozhazovat všude jinde.