Česká lékárnická komora (ČLnK) připravila dokument Vize lékárenství 2025, ve kterém se zabývá blízkou budoucností lékárenství. Jak by měla lékárenská péče za několik let vypadat? Priority ČLnK v krátkodobém horizontu jsou obsaženy v naší Vizi.
Ke stažení - Vize lékárenství 2025
Lékárenská péče je jedním ze základních pilířů zdravotní péče v České republice. V současné době však trpí lékárenství mnoha problémy, které vyplývají do značné míry i z vývoje posledních 30 let, kdy byl důraz naopak kladen zejména na zcela volnou hospodářskou soutěž s přednostním zaměřením na cenu léčivých přípravků, bez jakékoli smysluplné regulace či nastavení pravidel pro rovnoměrnou síť lékáren. Důsledkem je z pohledu dostupnosti lékárenské péče nežádoucí efekt spočívající v oslabování některých jejích částí včetně uzavírání tzv. jedinečných lékáren ve venkovských oblastech, nebo nedostatečné zajištění pohotovostních služeb.
Cílem tohoto dokumentu je vymezit základní priority ČLnK směřující k poskytování dostupné a kvalitní péče s důrazem na maximální využití odborných znalostí lékárníků, coby zdravotníků v první linii. Nové možnosti a nástroje v oblasti elektronizace zdravotnictví se bezpochyby stanou v budoucnosti prostředkem ke zjednodušení péče o pacienty a posílení její bezpečnosti.
Zásadním a nenahraditelným prvkem péče však nadále zůstává osobní kontakt lékárníka s pacientem. Ten by měl být zachován v plném rozsahu a dále rozvíjen s přihlédnutím k novým terapeutickým a technickým možnostem. Důležitost systému založeného na osobním kontaktu lékárníka s pacientem se plně ukázala i v krizových měsících let 2020 a 2021 během vyhlášeného nouzového stavu spojeného s pandemií covid-19, To potvrdily i reprezentativní průzkumy veřejného mínění, provedené společností SC&C v letech 2020 i 2021. V průzkumu z roku 2021 byli lékárníci hodnoceni nejlépe z celého ambulantního sektoru zdravotnictví, což lze připisovat mimo jiné plnému zachování osobního kontaktu lékárníků s pacienty po celou dobu pandemie.
Základní priority ČLnK se týkají tří oblastí: postavení lékárníka v systému zdravotní péče, kritérií pro vznik nových lékáren a spolupráce se státní správou.
Pro poskytování kvalitní a bezpečné léčby pacientů je velmi důležité zachování nezávislého postavení lékárníka a jeho osobního kontaktu s pacientem. Zejména při rozhodování v oblasti odborné problematiky, které musí být vždy vedeno maximálním prospěchem pacienta. To logicky úzce souvisí nejen s rozhodováním poskytovatelů lékárenské péče, ale i se způsobem odměňování poskytované lékárenské péče tak, aby bylo vytvořeno kvalitní ekonomické zázemí poskytovatelům a jejich zaměstnancům.
Pro rovnoměrné rozmístění lékáren v České republice je nutné stanovit jasná geografická a demografická kritéria pro vznik nových lékáren a zachovat odloučená oddělení pro výdej léčiv (OOVL) ve venkovských oblastech. Výsledkem neexistence kritérií pro vznik nových lékáren je nerovnoměrné rozmístění lékáren, které se projevuje v postupném snižování dostupnosti lékárenské péče v periferních a venkovských oblastech a nadměrném zahušťování sítě v městských aglomeracích. Důsledkem je například snižování počtu zaměstnanců, zásob léčivých přípravkůnebo omezování přípravy IPLP v lékárnách. Kromě stanovení geografických a demografických pravidel je třeba přijmout také systémovou změnu odměňování, zejména s ohledem na venkovské oblasti.
Prioritou ČLnK je také přímá spolupráce na přípravě a úpravě legislativy a účast zástupců ČLnK ve všech komisích, orgánech apod., v nichž se projednávají a rozhodují záležitosti týkající se lékové politiky a lékárenství. Cílem ČLnK je být nadále lídrem a hybatelem potřebných změn.
Koncepční dokument Vize lékárenství 2025 byl přijat delegáty sjezdu ČLnK v roce 2021.
Mgr. Aleš Krebs, Ph.D.
prezident ČLnK
Vize lékárenství 2025
Lékárenská péče je jedním ze základních pilířů zdravotní péče v České republice. V současné době však trpí lékárenství mnoha problémy, které vyplývají do značné míry i z vývoje posledních 30 let, kdy byl důraz naopak kladen zejména na zcela volnou hospodářskou soutěž s přednostním zaměřením na cenu léčivých přípravků, bez jakékoli smysluplné regulace či nastavení pravidel pro rovnoměrnou síť lékáren. Důsledkem je z pohledu dostupnosti lékárenské péče nežádoucí efekt spočívající v oslabování některých jejích částí včetně uzavírání tzv. jedinečných lékáren ve venkovských oblastech, nebo nedostatečné zajištění pohotovostních služeb.
Cílem tohoto dokumentu je vymezit základní priority ČLnK směřující k poskytování dostupné a kvalitní péče s důrazem na maximální využití odborných znalostí lékárníků, coby zdravotníků v první linii. Nové možnosti a nástroje v oblasti elektronizace zdravotnictví se bezpochyby stanou v budoucnosti prostředkem ke zjednodušení péče o pacienty a posílení její bezpečnosti.
Zásadním a nenahraditelným prvkem péče však nadále zůstává osobní kontakt lékárníka s pacientem. Ten by měl být zachován v plném rozsahu a dále rozvíjen s přihlédnutím k novým terapeutickým a technickým možnostem. Důležitost systému založeného na osobním kontaktu lékárníka s pacientem se plně ukázala i v krizových měsících let 2020 a 2021 během vyhlášeného nouzového stavu spojeného s pandemií covid-19, To potvrdily i reprezentativní průzkumy veřejného mínění, provedené společností SC&C v letech 2020 i 2021. V průzkumu z roku 2021 byli lékárníci hodnoceni nejlépe z celého ambulantního sektoru zdravotnictví, což lze připisovat mimo jiné plnému zachování osobního kontaktu lékárníků s pacienty po celou dobu pandemie.
Základní priority ČLnK se týkají tří oblastí: postavení lékárníka v systému zdravotní péče, kritérií pro vznik nových lékáren a spolupráce se státní správou.
Pro poskytování kvalitní a bezpečné léčby pacientů je velmi důležité zachování nezávislého postavení lékárníka a jeho osobního kontaktu s pacientem. Zejména při rozhodování v oblasti odborné problematiky, které musí být vždy vedeno maximálním prospěchem pacienta. To logicky úzce souvisí nejen s rozhodováním poskytovatelů lékárenské péče, ale i se způsobem odměňování poskytované lékárenské péče tak, aby bylo vytvořeno kvalitní ekonomické zázemí poskytovatelům a jejich zaměstnancům.
Pro rovnoměrné rozmístění lékáren v České republice je nutné stanovit jasná geografická a demografická kritéria pro vznik nových lékáren a zachovat odloučená oddělení pro výdej léčiv (OOVL) ve venkovských oblastech. Výsledkem neexistence kritérií pro vznik nových lékáren je nerovnoměrné rozmístění lékáren, které se projevuje v postupném snižování dostupnosti lékárenské péče v periferních a venkovských oblastech a nadměrném zahušťování sítě v městských aglomeracích. Důsledkem je například snižování počtu zaměstnanců, zásob léčivých přípravkůnebo omezování přípravy IPLP v lékárnách. Kromě stanovení geografických a demografických pravidel je třeba přijmout také systémovou změnu odměňování, zejména s ohledem na venkovské oblasti.
Prioritou ČLnK je také přímá spolupráce na přípravě a úpravě legislativy a účast zástupců ČLnK ve všech komisích, orgánech apod., v nichž se projednávají a rozhodují záležitosti týkající se lékové politiky a lékárenství. Cílem ČLnK je být nadále lídrem a hybatelem potřebných změn.
Koncepční dokument Vize lékárenství 2025 byl přijat delegáty sjezdu ČLnK v roce 2021.
Mgr. Aleš Krebs, Ph.D.
prezident ČLnK
Vize lékárenství 2025
Související články
Priority ČLnK 2014 – 2017
XXIII. sjezd delegátů schválil jako přílohu usnesení tyto priority dne 9. listopadu 2013
Koncepce veřejného lékárenství
XXIII. sjezd delegátů ČLnK schválil 9. listopadu "Koncepci veřejného lékárenství". Návrh koncepce veřejného lékárenství byl zpracován s využitím materiálu European Community Pharmacy Blueprint for optimisation of health outcomes to individual patients and value for health systems across Europe, PGEU 2012 byl schválen na zasedání představenstva České lékárnické komory v Praze dne 20. 8. 2013.