Lékárníci dělají pro své pacienty maximum. Ne všechny chybějící léky lze ale adekvátně nahradit

Česká republika se dlouhodobě potýká s výpadky či nedostatkem léků. Opakovaně na to upozorňuje Česká lékárnická komora (ČLnK), která nyní začala zveřejňovat pravidelný seznam nedostatkových léků, který má informovat veřejnost o reálném stavu výpadků v lékárnách. ČLnK chce upozornit veřejnost na problémy, za kterými není neschopnost lékárníků (jak si možná někteří pacienti při vyzvedávání léků myslí), ale nedostatek léků v ČR. ČLnK zároveň upozorňuje, že ne všechny léky chybějící na českém trhu, mají náhradu, která je pro pacienty přijatelná. Na obtížnou nahraditelnost upozorňují ČLnK i lékaři ze své praxe.
 
Praha  8. srpna – Ve druhé polovině července nahlásili lékárníci ze všech regionů celkem 126 chybějících léků. Nejčastěji chyběl Tamoxifen, lék na karcinom prsu, Vasocardin 100 mg na vysoký tlak nebo lék Combair 200, kteří užívají pacienti s astmatem a CHOPN (chronická obstrukční plicní nemoc). Nadále chyběla také vakcína proti žloutence pro děti Havrix Junior, jejíž obnovení dodávek oznámil SÚKL již od 28. 6. 2018. Celkem čtrnáct nedostupných léčivých přípravků hlášených lékárnami v období od 16. 7. do 31. 7. 2018 bylo přitom v lékárně jinými léky nenahraditelných: Metalcaptase, Tamoxifen, Ercefuryl, Giona, Ebrantil, Combair, Alvesco, Xultophy, Clostilbegyt, Fotil, Depo-Medrol, Prolia, injekce Depo-Provera a přípravek Salofalk čípky, u kterého v minulosti ministerstvo zdravotnictví a SÚKL využilo i opatření proti vývozu léčiva.
 
Pacienti nechtějí nahradit jednu pilulku dvanácti
 
Česká lékárnická komora zároveň upozorňuje, že nahrazení některých přípravků jinými není vždy snadné. Lékárník je kompetentní k provedení výměny léku za jiný, pokud dané léčivo není momentálně k dispozici. Ne vždy se ale zaměnitelný lék dá opravdu bez obtíží či komplikací pro pacienta nahradit jiným. A pacienti logicky ani často nesouhlasí s tím, aby jim lékař místo tablet předepsal třeba injekce.

„Někteří pacienti přímo vyžadují lék, který jim lékař předepsal a jiný prostě užívat nechtějí. Navíc se některá zaměnitelná léčiva dají vyměnit jen čistě teoreticky. Nyní jsme například narazili na problémy s nahrazením léku Furorese 250 mg pro dialyzované pacienty, který pacient užívá dvakrát denně. Lék pomáhá odstraňovat otoky, zvyšuje vylučování moči a snižuje krevní tlak. Lék se stejnou účinnou látkou, který by ho mohl nahradit, má v jedné tabletě pouze 40 mg. Pokud bych tedy pacientovi nabídl za lék Furorese 250 mg náhradní lék, pacient by musel místo jedné a jedné tablety spolknout za den celkem 12,5 tablety,“ upozorňuje na obtížnou zaměnitelnost léků Mgr. Aleš Krebs, Ph.D., viceprezident ČLnK.
 
Druhým případem, který je zmiňován stomatology, je lék Dormicum 7,5 mg, který používali na zklidnění agilních dětských pacientů při stomatologických zákrocích. I ten stomatologové půlili nebo jinak dělili. Dnes je však k dispozici jen lék Dormicum 15 mg. Tablety v dostupném balení už tedy nelze dělit na menší dávky, které by odpovídaly pediatrické populaci. Nahraditelnost léčiva je tedy jen čistě teoretická.
 
Na obtížnou nahraditelnost upozorňují ČLnK lékaři ze své praxe i pacienti
 
PharmDr. Lubomír Chudoba, prezident ČLnK zároveň dodává, že s monitoringem reálného stavu výpadků léků v českých lékárnách pomáhá samotná veřejnost a dokonce i lékaři: „Velmi nás potěšilo, že na naši poslední výzvu ohledně problémů se sháněním léků nereagují pouze pacienti, ale dokonce i odborná veřejnost - tedy lékaři, kteří nám například sami zasílají příklady léků z jejich praxe, které se dají obtížně nahradit či nejdou nahradit vůbec.”
 
Podle komory by situaci pomohlo důslednější monitorování výpadků léčiv ze strany SÚKL, protože opětovné nahlášení dodávek výrobcem na jeho webu nebývá často pravdivé a lék není po většinu dní v měsíci u distribuce vůbec možné objednat (viz např. aktuální případ vakcíny proti žloutence pro děti Havrix Junior).
 
ČLnK také upozorňuje na to, že v seznamu hlášených výpadků uvedených na webových stránkách Státního ústavu pro kontrolu léčiv, stejně jako v hlášeních od lékárníků, jsou uvedeny i léky dodávané do lékáren v systému DTP (Direct to Pharmacy). Jedná se aktuálně např. o léky Pradaxa, Twynsta, Inegy a Micardis, jejichž distribuce je zcela kontrolovaná výrobci. Aktuální nedostupnost těchto léků tak jasně dokazuje, že DTP systém je neúčinný a českým pacientům léky nezajistí.
 
„Dle platného zákona mají lékárny dostat lék do dvou pracovních dnů od objednávky. Je jasné, že v případě nahlášeného výpadku léku k dodání v tomto termínu nedojde. Ale pokud výpadek není hlášený, měl by dle názoru ČLnK Státní ústav pro kontrolu léčiv konat. Komora by také uvítala, aby ministerstvo zdravotnictví a SÚKL pružněji a častěji využívali opatření proti vývozu léčiv uvedená v Zákonu o léčivech, jako tomu bylo například u přípravků Salofalk či Cosopt Free,“ shrnuje situaci s nedostupnými léky Chudoba.
 

 

 
 


Česká lékárnická komora je samosprávná nepolitická stavovská organizace sdružující lékárníky. Byla zřízena zákonem ČNR č. 220/1991 Sb., o České lékařské komoře, České stomatologické komoře a České lékárnické komoře. Její ustavující sjezd se uskutečnil 28. - 29. září 1991.
 
Česká lékárnická komora dbá, aby její členové vykonávali své povolání odborně, v souladu s jeho etikou a způsobem stanoveným zákony a řády komory. Zaručuje odbornost svých členů a potvrzuje splnění podmínek k výkonu lékárnického povolání. Posuzuje a hájí práva a profesní zájmy svých členů, stejně tak chrání jejich profesní čest.

Pro další informace: 
PharmDr. Lubomír Chudoba, prezident ČLnK:        +420 734 682 233, chudoba@lekarnici.cz
Mgr. Aleš Krebs, Ph.D., viceprezident ČLnK:         +420 603 796 826, krebs@lekarnici.cz
Mgr. Michaela Bažantová, tisková mluvčí ČLnK:     +420 776 365 213, bazantova@lekarnici.cz

Tisková zpráva