Lékárníci varují: Pozor na kombinace antibiotik s jinými léky, stravou i nápoji. Může se tím ovlivnit nejen jejich účinnost
Antibiotika dokáží vyřešit závažné zdravotní problémy a jejich objev měl zásadní vliv na rozvoj medicíny. Přesto se nejedná o univerzální léčivé přípravky, jak se někteří pacienti mylně domnívají. Jsou účinná pouze proti bakteriálním infekcím a je nutné je užívat s rozvahou. Antibiotika mohou navíc reagovat s jinými užívanými léky, stravou nebo nápoji, což si pacienti mnohdy neuvědomují. Také proto se Česká lékárnická komora (ČLnK) připojuje k Evropskému antibiotickému dni vlastní osvětovou akcí – Antibiotickým týdnem v lékárnách, který letos proběhne již podesáté.
Od 18. do 24. listopadu poradí lékárníci pacientům ve více než 1 100 zapojených lékárnách po celé ČR.
Praha, 18. listopadu 2019 – Každý pátý pacient se stále mylně domnívá, že antibiotika účinkují proti chřipce, nachlazení či viróze. Odhalily to výsledky dotazníkových šetření, která ve spolupráci s komorou připravují každoročně studenti farmaceutických fakult v Hradci Králové a Brně. „Mezi českými pacienty je o antibiotikách rozšířeno mnoho polopravd, mýtů a nepřesností. Mnozí si myslí, že jsou řešením na téměř všechny zdravotní neduhy, což je představa zcela lichá. Lékárníci se dlouhodobě zapojují do edukace široké veřejnosti v oblasti zdraví a zodpovědného užívání antibiotik, a proto i letos pořádá Česká lékárnická komora akci Antibiotický týden v lékárnách. Desátý ročník je zaměřen na nevhodné a mnohdy až nebezpečné kombinace antibiotik s jinými léky, potravinami a nápoji. O správném užívání antibiotik by se pacienti vždy měli poradit se svým lékárníkem,“ přibližuje účel již 10. ročníku Antibiotického týdne v lékárnách prezident ČLnK Mgr. Aleš Krebs, Ph.D.
Pacienti užívající antibiotika chodí do práce a zbylá si schovávají pro další potřebu, ukázal průzkum České lékárnické komory a studentů farmacie
Z výsledků loňského dotazníkového šetření studentů farmaceutických fakult v Hradci Králové a Brně vyplynuly i další zajímavosti o přístupu Čechů k užívání antibiotik. „Výsledky dotazníkového šetření poukazují na potřebu soustavné edukace pacientů. Například počet pacientů, kteří si schovávají zbylá antibiotika pro případnou další potřebu je stále více než 10 %. Tito pacienti si neuvědomují, že antibiotika nejsou určena k neřízené samoléčbě a zbytečně vystavují zdravotním rizikům nejen sebe, ale v důsledku zvýšení rizika vzniku rezistentních kmenů i své okolí. Velká část dotázaných podceňuje infekční onemocnění a 55 % dospělých chodí v době užívání antibiotik do práce, z toho 13 % od prvního dne jejich užívání,“ komentuje výsledky dotazníkového šetření Mgr. Aleš Krebs, Ph.D.
V některých ohledech jsou ale pacienti naopak zodpovědnější než v minulých letech. „Pozitivní například je, že 100 % dotázaných dospělých užívá antibiotika po stanovenou dobu lékařem. Klesá také počet rodičů, kteří považují radu režimových opatření od lékaře za nedostatečnou zdravotní péči. Zatímco v roce 2017 považovalo režimová opatření za nedostatečnou péči 23,7 % dotazovaných rodičů, loni klesl jejich počet na 14,5 %. Snížil se také počet rodičů, kteří se mylně domnívají, že užívání antibiotik během nachlazení urychluje uzdravení o polovinu. Dříve si to myslelo více než 19 % rodičů, z posledního šetření se jejich počet snížil na 9,7 %. Většina rodičů (72,7 %) řeší nachlazení a běžné příznaky s ním spojené u svých dětí samoléčbou. Bohužel 2 % rodičů podle svého vyjádření nemůže se svými dětmi zůstat doma a posílají je do školy či školky,“ komentuje výsledky dotazníkového šetření viceprezident ČLnK PharmDr. Martin Kopecký, Ph.D.
Výrazné nežádoucí účinky nebo snížená účinnost? Lékárník vám poradí, jak předepsaná antibiotika správně užívat a jak případně upravit stravování
Protože jsou antibiotika účinná pouze proti bakteriálním infekcím, které pozná jenom lékař, jsou k dostání výhradně na lékařský předpis. Základní úkon lékárníka je tzv. dispenzace - lékárník při vydání léku pacienta instruuje, jak lék užívat. Zároveň ověřuje, že pacient pokyny správně pochopil a bude podle nich postupovat. „Aby se pacient infekce zbavil, je nutné dodržovat doporučení lékárníka a režimová opatření,“ upozorňuje PharmDr. Martin Kopecký, Ph.D. a dodává: „Antibiotika mohou reagovat s některými potravinami, nápoji, užívanými léky, bylinkami nebo doplňky stravy. Výsledkem mohou být výrazné nežádoucí účinky nebo snížená účinnost, která nemusí stačit k likvidaci infekce. Naopak mohou i antibiotika způsobit změnu účinku jiného léku.“ Vhodným doplňkem antibiotické léčby v jejím průběhu i po ní jsou probiotika, která se liší složením a s jejichž výběrem pomůže pacientům odborný personál v lékárnách.
„Dispenzace lékárníkem vede k maximalizaci účinku a minimalizaci rizik při užívání léku pacientem. Jedním z příkladů, kdy mohou antibiotika negativně ovlivnit užívání jiného léku, jsou například v české populaci hojně užívané léky na snižování hladiny cholesterolu - statiny (např. simvastatin). Pokud s nimi pacient zároveň užívá tzv. makrolidová antibiotika, například klarithromycin, může dojít ke zvýšení jejich nežádoucích účinků,“ říká lékárnice a tisková mluvčí ČLnK Mgr. Michaela Bažantová.
Na účinnost samotných antibiotik může mít vliv i konzumace mléka či minerální vody. „Doxycyklin a některá jiná antibiotika pak mohou tvořit například
s vápenatými nebo hořečnatými ionty v trávicím traktu nerozpustné komplexy, které se nevstřebají ze zažívacího ústrojí do krve, v níž nedosáhnout potřebné účinné koncentrace. Tyto ionty se vyskytují například v mléce, jogurtech, rozpustných minerálních tabletách nebo minerálkách,“ přibližuje další příklady ze své praxe Mgr. Aleš Krebs, Ph.D. Pro zapití valné většiny léků doporučují lékárníci obyčejnou vodu v minimálním množství 200 ml.
Užívejte antibiotika zodpovědně, aby byla účinná nejen dnes, alei v budoucnu pro vaše děti a vnoučata
Do letošního ročníku Antibiotického týdne se zapojilo více než 1 100 lékáren ve všech krajích ČR. „ČLnK připravila v rámci akce informační plakáty a letáčky, které obsahují důležité informace o správném užívání a možných interakcích antibiotik. Nejbližší zapojenou lékárnu naleznou pacienti v mobilní aplikaci Lékárny v ČR a ve vyhledavači lékáren na stránce České lékárnické komory www.lekarnici.cz,“ upřesňuje tisková mluvčí ČLnK Mgr. Michaela Bažantová. Další praktické rady a zajímavosti týkající se antibiotik jsou dostupné také na pacientském webu www.lekarnickekapky.cz v sekci „Antibiotický týden“.
Česká lékárnická komora je samosprávná nepolitická stavovská organizace sdružující lékárníky. Byla zřízena zákonem ČNR č. 220/1991 Sb., o České lékařské komoře, České stomatologické komoře a České lékárnické komoře. Její ustavující sjezd se uskutečnil 28. - 29. září 1991.
Česká lékárnická komora dbá, aby její členové vykonávali své povolání odborně, v souladu s jeho etikou a způsobem stanoveným zákony a řády komory. Zaručuje odbornost svých členů a potvrzuje splnění podmínek k výkonu lékárnického povolání. Posuzuje a hájí práva a profesní zájmy svých členů, stejně tak chrání jejich profesní čest.
Tisková zpráva ke stažení ZDE
Recept ATB týden
Plakát ATB týden A3
Foto_1
Foto_2
Foto_3
Pacienti užívající antibiotika chodí do práce a zbylá si schovávají pro další potřebu, ukázal průzkum České lékárnické komory a studentů farmacie
Z výsledků loňského dotazníkového šetření studentů farmaceutických fakult v Hradci Králové a Brně vyplynuly i další zajímavosti o přístupu Čechů k užívání antibiotik. „Výsledky dotazníkového šetření poukazují na potřebu soustavné edukace pacientů. Například počet pacientů, kteří si schovávají zbylá antibiotika pro případnou další potřebu je stále více než 10 %. Tito pacienti si neuvědomují, že antibiotika nejsou určena k neřízené samoléčbě a zbytečně vystavují zdravotním rizikům nejen sebe, ale v důsledku zvýšení rizika vzniku rezistentních kmenů i své okolí. Velká část dotázaných podceňuje infekční onemocnění a 55 % dospělých chodí v době užívání antibiotik do práce, z toho 13 % od prvního dne jejich užívání,“ komentuje výsledky dotazníkového šetření Mgr. Aleš Krebs, Ph.D.
V některých ohledech jsou ale pacienti naopak zodpovědnější než v minulých letech. „Pozitivní například je, že 100 % dotázaných dospělých užívá antibiotika po stanovenou dobu lékařem. Klesá také počet rodičů, kteří považují radu režimových opatření od lékaře za nedostatečnou zdravotní péči. Zatímco v roce 2017 považovalo režimová opatření za nedostatečnou péči 23,7 % dotazovaných rodičů, loni klesl jejich počet na 14,5 %. Snížil se také počet rodičů, kteří se mylně domnívají, že užívání antibiotik během nachlazení urychluje uzdravení o polovinu. Dříve si to myslelo více než 19 % rodičů, z posledního šetření se jejich počet snížil na 9,7 %. Většina rodičů (72,7 %) řeší nachlazení a běžné příznaky s ním spojené u svých dětí samoléčbou. Bohužel 2 % rodičů podle svého vyjádření nemůže se svými dětmi zůstat doma a posílají je do školy či školky,“ komentuje výsledky dotazníkového šetření viceprezident ČLnK PharmDr. Martin Kopecký, Ph.D.
Výrazné nežádoucí účinky nebo snížená účinnost? Lékárník vám poradí, jak předepsaná antibiotika správně užívat a jak případně upravit stravování
Protože jsou antibiotika účinná pouze proti bakteriálním infekcím, které pozná jenom lékař, jsou k dostání výhradně na lékařský předpis. Základní úkon lékárníka je tzv. dispenzace - lékárník při vydání léku pacienta instruuje, jak lék užívat. Zároveň ověřuje, že pacient pokyny správně pochopil a bude podle nich postupovat. „Aby se pacient infekce zbavil, je nutné dodržovat doporučení lékárníka a režimová opatření,“ upozorňuje PharmDr. Martin Kopecký, Ph.D. a dodává: „Antibiotika mohou reagovat s některými potravinami, nápoji, užívanými léky, bylinkami nebo doplňky stravy. Výsledkem mohou být výrazné nežádoucí účinky nebo snížená účinnost, která nemusí stačit k likvidaci infekce. Naopak mohou i antibiotika způsobit změnu účinku jiného léku.“ Vhodným doplňkem antibiotické léčby v jejím průběhu i po ní jsou probiotika, která se liší složením a s jejichž výběrem pomůže pacientům odborný personál v lékárnách.
„Dispenzace lékárníkem vede k maximalizaci účinku a minimalizaci rizik při užívání léku pacientem. Jedním z příkladů, kdy mohou antibiotika negativně ovlivnit užívání jiného léku, jsou například v české populaci hojně užívané léky na snižování hladiny cholesterolu - statiny (např. simvastatin). Pokud s nimi pacient zároveň užívá tzv. makrolidová antibiotika, například klarithromycin, může dojít ke zvýšení jejich nežádoucích účinků,“ říká lékárnice a tisková mluvčí ČLnK Mgr. Michaela Bažantová.
Na účinnost samotných antibiotik může mít vliv i konzumace mléka či minerální vody. „Doxycyklin a některá jiná antibiotika pak mohou tvořit například
s vápenatými nebo hořečnatými ionty v trávicím traktu nerozpustné komplexy, které se nevstřebají ze zažívacího ústrojí do krve, v níž nedosáhnout potřebné účinné koncentrace. Tyto ionty se vyskytují například v mléce, jogurtech, rozpustných minerálních tabletách nebo minerálkách,“ přibližuje další příklady ze své praxe Mgr. Aleš Krebs, Ph.D. Pro zapití valné většiny léků doporučují lékárníci obyčejnou vodu v minimálním množství 200 ml.
Užívejte antibiotika zodpovědně, aby byla účinná nejen dnes, alei v budoucnu pro vaše děti a vnoučata
Do letošního ročníku Antibiotického týdne se zapojilo více než 1 100 lékáren ve všech krajích ČR. „ČLnK připravila v rámci akce informační plakáty a letáčky, které obsahují důležité informace o správném užívání a možných interakcích antibiotik. Nejbližší zapojenou lékárnu naleznou pacienti v mobilní aplikaci Lékárny v ČR a ve vyhledavači lékáren na stránce České lékárnické komory www.lekarnici.cz,“ upřesňuje tisková mluvčí ČLnK Mgr. Michaela Bažantová. Další praktické rady a zajímavosti týkající se antibiotik jsou dostupné také na pacientském webu www.lekarnickekapky.cz v sekci „Antibiotický týden“.
Česká lékárnická komora je samosprávná nepolitická stavovská organizace sdružující lékárníky. Byla zřízena zákonem ČNR č. 220/1991 Sb., o České lékařské komoře, České stomatologické komoře a České lékárnické komoře. Její ustavující sjezd se uskutečnil 28. - 29. září 1991.
Česká lékárnická komora dbá, aby její členové vykonávali své povolání odborně, v souladu s jeho etikou a způsobem stanoveným zákony a řády komory. Zaručuje odbornost svých členů a potvrzuje splnění podmínek k výkonu lékárnického povolání. Posuzuje a hájí práva a profesní zájmy svých členů, stejně tak chrání jejich profesní čest.
Tisková zpráva ke stažení ZDE
Recept ATB týden
Plakát ATB týden A3
Foto_1
Foto_2
Foto_3
.jpg?width=300&height=200 "CLnK_ATB-tyden-v-lekarnach_1-(1).jpg")
.jpg?width=300&height=200 "CLnK_ATB-tyden-v-lekarnach_2-(2).jpg")
.jpg?width=300&height=200 "CLnK_ATB-tyden-v-lekarnach_3-(1).jpg")
Související články
Tradiční Den lékáren mapuje profesní cestu farmaceutů. Letos veřejnosti přiblíží systém celoživotního vzdělávání
Česká lékárnická komora pořádá ve čtvrtek 20. června tradiční Den lékáren, tentokrát na téma „Farmaceut, profesionál po celý život”. Cílem letošního ročníku je zdůraznit celoživotní vzdělávání, které je pro farmaceuty povinné. Farmacie je velmi moderní a rychle se vyvíjející obor, neustále jsou objevovány nové léky a vědecké poznatky o nich. Farmaceuti si proto musí doplňovat vzdělání, aby mohli poskytovat pacientům tu nejlepší péči. Doprovodné aktivity budou probíhat po celý týden od 17. do 21. června ve více než 1 288 lékárnách po celé České republice.
Onemocnění, které nebolí. S vysokým krevním tlakem se celosvětově léčí miliarda pacientů. Nechat si ho změřit mohou pacienti i v lékárnách
Arteriální hypertenze znamená dlouhodobě vysokou hodnotu krevního tlaku. Příznaky jsou nenápadné a často skryté, proto se onemocnění někdy přezdívá „tichý zabiják“. Vysoký krevní tlak přispívá ke vzniku srdečních onemocnění, mozkové mrtvici a v nejvážnějších případech může vést i k úmrtí.
Preventivní screening diabetu poskytuje 130 lékáren po celé České republice
Za třicet let bude na světě více než miliarda diabetiků[1]. Data poukazují také na fakt, že diabetes je jednou z deseti nejčastějších příčin úmrtí nebo dalších zdravotních komplikací[2]. V neděli 14. dubna si připomínáme Světový den monitoringu diabetu. Právě sledování hladiny cukru v krvi má zásadní význam pro včasné odhalení nemoci a pro zlepšení kvality života diabetiků. Díky prevenci se dá předejít řadě závažných zdravotních komplikací, jako je onemocnění oční sítnice, nervů nebo srdce. S prevencí diabetu vám pomohou i vyškolení lékárníci. Ve specializovaných lékárnách můžete totiž absolvovat preventivní screening nemoci.
