Lékárny se během pandemie staly pilířem ambulantní zdravotní péče

Podle veřejnosti zvládli lékárníci období vládou vyhlášeného nouzového stavu ze zdravotnických pracovníků jako jedni z nejlepších (dosáhli na skóre 8,7 z 10). Lepší hodnocení obdrželi už jen lékaři a sestry v nemocnicích (9 z 10). Lékárnu v období nouzového stavu alespoň jednou navštívilo 75 % oslovených a 9 z 10 pacientů řešilo své zdravotní obtíže s lékárníkem osobně. Ostatní zdravotnická zařízení Češi navštívili třikrát méně. Vyplývá to z reprezentativního průzkumu[i] agentury SC&C.
 
Během nouzového stavu spojeného s pandemií Covid-19 zůstala naprostá většina lékáren otevřená, výraznější omezení v jejich provozu nezaznamenalo 95 % dotázaných. „Lékárny byly jedinými zdravotnickými zařízeními, která fungovala jen s minimem omezení. V mnoha případech dokonce nad rámec běžných činností. Lékárny připravovaly dezinfekci pro své pacienty i pro instituce - mimo běžnou pracovní dobu, často dlouho do noci nebo o víkendech. Bez nejmenších pochybností mohu říci, že se zdravotnictví v ČR o lékárníky během koronavirové krize opíralo celou svou vahou,“ komentuje výsledky průzkumu Mgr. Aleš Krebs, Ph.D., prezident České lékárnické komory (ČLnK). „Současně to dokazuje důležitost rovnoměrně dostupné sítě lékáren, kterou považujeme za zcela zásadní,“ dodává Mgr. Aleš Krebs, Ph.D. Zatímco lékárny pacienti přímo navštěvovali, s lékaři řešili své problémy nejčastěji telefonicky (67 %) a více než čtvrtina oslovených označila komunikaci s lékařem za složitější. To se pravděpodobně odrazilo i v hodnocení praktických lékařů, jejichž skóre dosáhlo pouze 7,6 z 10.
 
Obtížná dostupnost centrových léků a poukazů na zdravotnické prostředky
Nestandardní režim českého zdravotnictví přitom ukázal i některé další problémy, které jsou poměrně snadno řešitelné. „I přes výbornou dostupnost lékáren zažívali komplikace pacienti s tzv. centrovými léky, které není možné vyzvedávat běžným způsobem v lékárně, přestože mnohé z nich pacienti užívají doma,“ vysvětluje viceprezident PharmDr. Martin Kopecký, Ph.D. a dodává, že ČLnK nabádá ke změně způsobu jejich předepisování a úhrady z pojištění tak, aby pro tyto léky nemuseli pacienti jezdit desítky až stovky kilometrů do několika center v celé ČR, ale mohli si je vyzvednout jako jiné léky na recept v kterékoliv lékárně v místě bydliště.
 
Nouzový stav ukázal i to, že pacienti, kteří potřebovali zdravotní pomůcky, museli složitě shánět poukaz v papírové podobě. „Jiná než papírová forma poukazu pro předepsání zdravotnických prostředků bohužel stále není možná. Přitom dle průzkumu zhruba deset procent respondentů nemohlo praktického lékaře či specialistu navštívit, protože se báli nákazy nebo měl lékař ordinaci zavřenou. Pandemie Covid-19 potvrdila, že ePoukazy na zdravotnické prostředky by měly být dalším logickým krokem elektronizace zdravotnictví,“ uzavírá prezident ČLnK Mgr. Aleš Krebs, Ph.D.

 
Přílohy:

Návštěva ordinací, nemocnic a lékáren v pandemii dle reprezentativního CAWI průzkumu[ii] SC&C
Tisková zpráva
 

 
Česká lékárnická komora je samosprávná nepolitická stavovská organizace sdružující lékárníky. Byla zřízena zákonem ČNR č. 220/1991 Sb., o České lékařské komoře, České stomatologické komoře a České lékárnické komoře. Její ustavující sjezd se uskutečnil 28. - 29. září 1991.
 
Česká lékárnická komora dbá, aby její členové vykonávali své povolání odborně, v souladu s jeho etikou a způsobem stanoveným zákony a řády komory. Zaručuje odbornost svých členů a potvrzuje splnění podmínek k výkonu lékárnického povolání. Posuzuje a hájí práva a profesní zájmy svých členů, stejně tak chrání jejich profesní čest.

---