Distributorům se vyplatí zpeněžit léčiva za hranicemi. Zvlášť nyní, při záměrném oslabení koruny po intervenci České národní banky, je výdělek firem ještě tučnější.

Pokud by lék pravidelně neužívala, ohrozila by nejen sebe, ale také své ještě nenarozené miminko. Trpí totiž nebezpečnou žilní trombózou, která může kdykoliv přerůst v plicní embolii. Přesto se dvaatřicetiletá Andrea Procházková ptá po medikamentu fraxiparin marně. V řadě českých lékáren chybí. Stejně jako stovky dalších přípravků.

Důvod? Distributorům se vyplatí lék zpeněžit za hranicemi, a ne na domácím trhu. Zvlášť nyní, když je koruna po intervenci České národní banky oslabená, je výdělek firem vyšší. Podle oslovených odborníků vzrostly zisky distributorů s léky nejméně o deset až patnáct procent.

"Léků, které na českém trhu chybí, je skutečně stále více. Problém s výpadky léků prohloubila událost, od které by to nikdo nečekal - intervence České národní banky a oslabení koruny," potvrzuje poslanec a současně farmaceut Jiří Skalický z TOP 09. Situaci dokresluje konkrétními čísly: zatímco ještě před čtyřmi lety vyvezli distributoři léky za 4,3 miliardy korun, v loňském roce už to bylo téměř o miliardu víc.

Jakmile se totiž nůžky mezi cenami v Česku a v zahraničí kvůli slabší koruně rozevřely, vyvolalo to dva efekty: české lékárny mohly nakoupit za předem daný balík peněz mnohem menší počet náhle dražších zahraničních přípravků. Výběr se tedy českým pacientům snížil.

Léky se pak ale zároveň staly ještě lákavějším soustem pro firmy, které se živí jejich přeprodáváním do zahraničí. Tam jsou totiž najednou přípravky v porovnání s Českem ještě dražší.

"V lékárnách tak začaly chybět i přípravky na naprosto běžné choroby. Například lék Micardis plus na vysoký krevní tlak, Protazin na alergie nebo Klacid na infekce,“ potvrzuje také viceprezident České lékárnické komory Michal Hojný.

Za hranice ovšem podle něj mizí i takzvané "centrové" léky na rakoviny, roztroušenou sklerózu nebo revmatoidní artritidu. Ty jsou totiž velmi drahé - jediné balení přijde na tisíce. Distributorům se tudíž s nimi obchodovat vyplatí.
Léky končí podle odborníků nejčastěji v Německu. "Tam putuje dokonce jedenáct procent všech reexportovaných balení z České republiky a Slovenska," přibližuje osud reexportovaných přípravků Josef Suchopár ze společnosti InfoPharm, která zpracovává mimo jiné i analýzy trhu s léky. Typickými dovozci léků jsou podle něj také Švédsko nebo Velká Británie.

Řada pacientů už proto začala hledat východisko na internetu. Buďto si snaží objednat léky z některé zahraniční online lékárny, nebo se pokouší pilulky získat od lidí, kteří léky nabízejí v diskuzích na zdravotnických webech. "Objednat" tu lze prakticky cokoliv: od antikoncepce přes viagru až po antidepresiva. "Na jednom webu jsem svůj lék v nabídce viděla. Když jsem se ale na to ptala lékaře, radši mi předepsal něco jiného," přiznává těhotná pacientka Andrea Procházková.

Podle bývalého šéfa lékového ústavu Martina Beneše mohou být totiž pilulky z webu nebezpečné. "Může jít o padělky. Nikdo si nikdy nemůže být jistý, odkud se léky vzaly a kdo je prodává," varuje Beneš před podobným nákupem. Ministerstvo zdravotnictví by se proto podle něj mělo snažit s reexporty vypořádat.

Vedení resortu už řešení opravdu připravovat začalo. Ve spolupráci s lékovým ústavem chce předložit novelu zákona, podle které by byly pilulky v českých lékárnách pod větším drobnohledem.

"Líbí se nám model, který zavedli na Slovensku. Lékový ústav bude bedlivě sledovat trendy výrobních výpadků a omezení kapacit a bude je dávat do souvislosti. Na základě toho bude přijímat opatření, například zákazem vývozu konkrétního léku," řekl šéf resortu zdravotnictví Svatolkup Němeček.

Novelu zákona by měli dostat poslanci na stůl ještě letos. Podle některých poslanců však novela dlouhodobé řešení nepřinese. "Nejde o systémové řešení, ale krátkodobé zalepení problému," říká Jiří Skalický.

Mnohem účinnější by podle něj bylo zavést jednotnou cenu a úhradu všech léků a současně srovnat ceny s pilulek se zahraničím. "V zákoně by se potom ukotvilo, že by byli výrobci povinni vrátit určité procento z ceny léku ve formě bonusu pojišťovnám. Museli by také zaručit dostupnost léku na trhu," popisuje svou vizi farmaceut Skalický.

Česká lékárnická komora dlouhodobě usiluje o to, aby lékárníci nebyli odměňováni jen na základě marže. Ráda by tok financí nasměrovala k částečně výkonovému způsobu odměňování. To se formálně povedlo, i když spíše jen shodou okolností.

Česká lékárnická komora dlouhodobě usiluje o to, aby lékárníci nebyli odměňováni jen na základě marže. Ráda by tok financí nasměrovala k částečně výkonovému způsobu odměňování. To se formálně povedlo, i když spíše jen shodou okolností.

Lékárnici vykazují svůj první signální kód pro náhradu zrušeného registračního poplatku. Jiná věc je, že místo třiceti korun dostanou korun dvanáct a možná ještě méně – diskuse o tom, zda tato částka podléhá DPH, je mimořádně nepřehledná a probíhala také na Zimní konferenci nemocničních lékárníků.

Lékárníci volají po změně financování lékárenské péče. V diskusním fóru se redakce Medical Tribune zeptala představitelů pojišťoven a ministerstva, zda jsou připraveny podpořit dodatečné financování odborných aktivit tak, aby odměňování lékáren nebylo závislé na maržích odvozených od cen léků...

Hana Kadečková, tisková mluvčí ZP MV ČR

Aby mohla zdravotní pojišťovna hradit uvedené zdravotní výkony, musejí být zpracovány kalkulační listy. Tyto listy navrhuje odborná společnost, na jejíž půdě také lze diskutovat o opodstatnění úhrady nového výkonu včetně všech podmínek (personální, technické zabezpečení, časová náročnost, režie atd.). Poté musí být kalkulační list zaslán ministerstvu zdravotnictví, projednán a schválen v Pracovní skupině pro Seznam zdravotních výkonů a poté vydán vyhláškou. Jelikož zdravotní pojišťovny zatím nemají žádný konkrétní návrh od odborné společnosti, nemohou v současné chvíli vydávat na toto téma svá stanoviska.

Celý článek naleznete ZDE

Zdroj: Medical Tribune, 10.2.2015. ,,Počítá systém se změnami ve financování farmaceutů?". Praha: Medical Tribune, [online]. Dostupné z: http://www.tribune.cz/clanek/35174-pocita-system-se-zmenami-ve-financovani-farmaceutu 


 O rozevírání nůžek mezi nemocničním a veřejným lékárenstvím

Zimní konference nemocničních lékárníků, která se tradičně na přelomu ledna a února koná v Jihlavě, nabízí návštěvníkům jak možnost seznámit se s novinkami, jež ovlivňují jejich každodenní praxi, tak zamyšlení nad obecnějšími otázkami týkajícími se lékárenství jako oboru. O jednu takovou úvahu se s čtenáři MT podělil bývalý prezident ČLnK PharmDr. Stanislav Havlíček.

Po vyslechnutí vzpomínkového ohlédnutí PharmDr. Heleny Rotterové za posledními dvaceti lety, které změnily tvář lékárenství u nás, mi došlo, že nůžky mezi nemocničním a veřejným lékárenstvím se stále více rozevírají. A vůbec tím nemám na mysli větší rozsah činností, které nemocniční lékárny nabízejí, ani významné rozdíly tabulkových platů a platů v komerční sféře. Nemám na mysli ani napadání nemocničních lékárníků ve fakultních lékárnách provozovateli veřejných lékáren kvůli rozhodnutí jednoho bývalého ministra nebo stejná kritika lékárníků v krajských nemocnicích kvůli podobnému rozhodnutí stejného člověka ve funkci hejtmana. Tenhle rozdíl, ty pomyslné rozevírající se nůžky, jsou v něčem jiném a jsou mnohem nebezpečnější. Uvědomil jsem si, že nemocniční lékárenství jako celek má cíl dalšího rozvoje a strategii, jak jej dosáhnout. A navíc, a to je ze všeho nejdůležitější, má také lidi, kteří za tím cílem jdou. Veřejné lékárenství je ve všech těchto ohledech insuficientní.

Celý článek naleznete ZDE

 _{Lednové pozvání do Jihlavy se neodmítá}

Zimní konference nemocničních lékárníků se letos konala v Jihlavě již pošesté. Během této doby si získala svoji tradici a především stálé účastníky. Ti mimo jiné oceňují, že zde dostávají zcela aktuální informace týkající se lékové politiky, a to přímo od těch, kteří se na její tvorbě podílejí.
Nemocniční lékárníci ve většině vyspělých evropských zemí představují mimořádně váženou profesi. Mohou, mají a dokonce musejí mluvit (téměř) do všeho, co se v daném zdravotnickém zařízení jakkoli týká farmakoterapie. Mají aktivní roli v lékové politice nemocnice a jejich hlas je slyšet při nákupu nejen léků, ale i zdravotnických prostředků. Na nedávné konferenci nemocničního lékárenství v Jihlavě bylo vidět, že i v České republice se objevuje sebevědomá generace lidí, kteří jsou schopni obor rozvíjet a mají chuť vědecky pracovat, a to i na mezinárodní úrovni. Jejich ambicím a potenciálu však ne vždy odpovídá běžná tuzemská realita. „Někdy se o nás ani neví. To, že vše běží hladce, všichni považují za samozřejmé. Mnohdy zdravotníci na oddělení zjistí, že existujeme, až když máme inventuru. Míra naší odpovědnosti a rizika je stejná s jakýmkoli medicínským oborem, přitom jsme asi jediným oborem bez jakéhokoli deklarovaného financování. Jde nám přitom o dlouhodobou jistotu, aby nás nadále neohrožovalo, když se změní kategorizace u tří skupin léčiv. Farmaceutická péče směrem do nemocnice je tak široká, že si zaslouží odpovídající ohodnocení,“ řekl v Jihlavě předseda Sekce nemocničních lékárníků České farmaceutické společnosti PharmDr. Petr Horák. Program kongresu měl mimořádně široký záběr. Nemocniční lékárníci si k diskusi pozvali zástupce všech klíčových hráčů – ministerstva zdravotnictví, plátců péče, SÚKL i Asociace inovativního farmaceutického průmyslu – a stává se tradicí, že pozvání do Jihlavy se neodmítá. Pokud jde o zcela aktuální otázky, je nejpalčivějším problémem výklad některých legislativních novinek, konkrétně způsob nastavení sazeb DPH nebo zatížení výkonů lékárenské péče DPH. Intenzivně se také hovořilo o výkonovém odměňování lékárníků. „Už dlouho a v současnosti stále intenzivněji pracujeme na nastavení jiného systému odměňování lékárenské péče, ať už jde o oddělení společné marže distributora a lékárny, případně jiného rozdělování financí, které v současnosti tvoří platbu za lékárenskou péči. To všechno zejména s ohledem na klesající cenu léčivých přípravků a s tím související klesající příjem z obchodní přirážky. A samozřejmě je v této souvislosti nutné zmínit celou agendu přípravy dalších výkonů farmaceutů. Hovoříme‑li dnes o širším zapojení lékárníků do systému poskytování zdravotní péče, nutně narazíme na otázku kompetencí k některým činnostem. Česká lékárnická komora si je vědoma své role v garantování kvality a odbornosti poskytované péče,“ uvedl prezident České lékárnické komory PharmDr. Lubomír Chudoba.

Celý článek naleznete ZDE