Otevřený dopis premiérovi a ministrovi zdravotnictví

Vážený pane premiére,
vážený pane ministře,

dovolte mi, abych se na vás obrátil, a to nejen jako primátor statutárního města Hradec Králové, ale také jako emeritní děkan Farmaceutické fakulty Univerzity Karlovy.

Děkuji vám za vaši dosavadní činnost, se kterou Vláda ČR přistoupila k řešení situace, jež nás na začátku roku 2020 zastihla. V současné době, kdy jsme postiženi novou vlnou pandemie, se přece jen rýsuje světlo na konci tunelu, a to ve formě očkovacích látek, které náš stát zakoupil či hodlá zakoupit a které by nám mohly reálně pomoci se z této krize vymanit.

Jak jsem informován, aplikace těchto vakcín je, zcela správně, indikována především u vybraných skupin našeho obyvatelstva zahrnujících lékaře, sestry, seniory apod. Od počátku vzniku pandemie jsem však nikdy nezaznamenal, že tyto aktivity míří i na farmaceuty, jednu z nejohroženějších skupin zdravotnických pracovníků, kteří jsou skutečně v tzv. první linii. Velmi se proto divím, že právě tito lidé, pracovníci lékáren, nejsou zahrnuti do první fáze očkování. Jsou to právě oni, kteří osobně řeší se skutečně nemocnými lidmi jejich akutní zdravotní problémy a patří tedy mezi nejohroženější.

Všichni víme, že řada praktických lékařů, a nelze se jim divit, ordinuje prostřednictvím mobilních telefonů a internetu a s nemocnými lidmi, kteří mají mnohdy příznaky koronaviru, tak často ani fyzicky nepřijdou do styku. Jejich léčba je pak možná díky elektronickým receptům, které nemocní od lékařů obdrží formou SMS a takto vybaveni si pak mohou léky vyzvednout právě v lékárnách. Praxe je v tomto případě nezřídka taková, že někteří starší lidé mnohdy v lékárně svůj e-recept ve svém mobilním telefonu ani nenaleznou a žádají lékárníky o pomoc. Je pravda, že zdravotnický personál není povinen s takovým telefonem pracovat, nicméně odmítnutí této pomoci by bylo značně neetické, protože by znamenalo, že nemocný člověk odejde z lékárny bez potřebných léků. Neznám však jediného lékárníka, který, z obavy o své zdraví, tuto pomoc odmítne.

Zároveň musím zdůraznit, že stejné, ne-li vážnější ohrožení lékárníka přichází v úvahu při samotném výdeji léčiv, při jeho konzultační činnosti, kdy dochází k diskusi mezi pacientem a lékárníkem, a je zcela zřejmé, že při tomto, často velmi soukromém rozhovoru, nelze dodržet předepsanou vzdálenost 2,5 metru. Lékárník tak, de facto, přichází s nemocným do velmi těsného kontaktu.

Vážený pane premiére, vážený pane ministře, žádám vás tedy o to, aby lékárníci a ostatní zaměstnanci lékáren byli, jako extrémně ohrožená kategorie osob, zařazeni mezi ty, kteří budou při očkování zahrnuti do skupin prioritních. Uvědomte si, prosím, že farmaceuti jsou nedílnou součástí našeho zdravotnického systému, v současné době hrají naprosto zásadní roli při ochraně zdraví obyvatelstva a mělo by k nim takto být přistupováno. Měla by tedy být i jim poskytnuta prioritní a zásadní ochrana, neboť zkolabováním farmaceutické péče by mohlo dojít k paralyzování celého zdravotnického systému.

Byl bych velmi rád, kdybyste se tímto mým podnětem zabývali, na farmaceuty dále nezapomínali a zahrnuli je, z hlediska očkování proti koronaviru, do skupiny nejohroženějších zdravotnických pracovníků.

S úctou
 
prof. PharmDr. Alexandr Hrabálek, CSc.
primátor statutárního města Hradec Králové
emeritní děkan Farmaceutické fakulty Univerzity Karlovy

Příloha: dopis v pdf