Má smysl žalovat pojišťovnu?
Pozitivní zkušenost ze soudního sporu o malé pokrácení úhrady Zdravotní pojišťovnou MÉDIA.
Generální ředitel ZPMV ČR je informován o zahájeném soudním řízení ve věci neoprávněného krácení plateb
Generálnímu řediteli ZPMV ČR bylo nabídnuto smírné řešení, pokud pojišťovna uzná nároky lékáren. V příspěvku naleznete také vyjádření k dopisu RNDr. Koščála ze ZPMV, který je doručován postiženým provozovatelům.
Doplatky pacientů v lékárnách po Novém roce asi klesnou
Doplatky pacientů v lékárnách po Novém roce asi klesnou, po dvou až třech měsících ale zase stoupnou a pacienti budou doplácet na své léky stejně, nebo i o něco více než dnes.
Vyhláška o specializačních oborech začne platit 1. 1. 2011
1. ledna 2011 nabyde účinnosti Vyhláška č. 361/2010 Sb., kterou se mění vyhláška č. 185/2009 Sb., o oborech specializačního vzdělávání lékařů, zubních lékařů a farmaceutů a oborech certifikovaných kurzů.
Otevřený dopis ministra zdravotnictví k výzvě Děkujeme, odcházíme
Na žádost ministerstva zdravotnictví zveřejňujeme dopis ministra lékařům.
Zdravotní pojišťovna ministerstva vnitra ČR snižuje úhrady
Snižování úhrad vydaných léčivých přípravků praktikované v posledních měsících ZPMV ČR je důsledkem chybného postupu pojišťovny. Proti němu se lze bránit.
Rozdělení Pražského sdružení lékárníků
XX. sjezd delegátů ČLnK schválil rozdělení Pražského sdružení lékárníků na Obvodní sdružení podle rozdělení území hl. m. Prahy.
Ozvěny XX. sjezdu
Na návrh člena představenstva ČLnK PharmDr. Stanislava Rovana zveřejňujeme dva ze tří dopisů, které byly přečteny na XX. sjezdu delegátů v diskusi, která následovala po bodu "Zpráva o činnosti".
Vědecká rada České lékárnické komory
Vědecká rada ČLnK byla zřízena rozhodnutím představenstva dne 17. 2. 2007. První zasedání se uskutečnilo dne 22. 5. 2007.
Kazuistika – Farmakoterapie chronické bolesti
Margo McCoffery: „Bolest je to, co pacient cítí, když říká, že ho to bolí.“ Bolest je nezřídka nedostatečně léčena, to platí více o zvládání chronické bolesti, kde zejména podíl psychických prvků léčení komplikuje. Přesto celosvětové statistiky uvádějí, že až u 90–95 % pacientů s chronickou bolestí lze při správném algoritmu léčby dosáhnout uspokojivých výsledků. Bolest je subjektivní, nepříjemný, emocionální prožitek. Léčba by měla být vždy komplexní. Postihovat jak somatickou, tak psychickou stránku bolesti. Můžeme využít farmakoterapeutických, nefarmakologických přístupů (rehabilitace, fyzikální terapie, chirurgická a neurochirugické postupy) i možností alternativní medicíny (akupunktura). Kazuistika se zabývá terapií neuropatické bolesti.