V kazuistice je popisována pacientka, u níž je zahájení léčby schizofrenie antipsychotiky komplikováno častým výskytem nežádoucích účinků, které nutí k několikerým úpravám a změnám farmakoterapie, než je nakonec nalezeno prozatím vyhovující léčivo.

Polypragmazie je problémem současné medicíny. Její výskyt v praktické farmakoterapii roste. Důvodem mohou být nová účinná léčiva, terapie podle „medicíny založené na důkazech“ (EBM), stoupající věk populace a s tím související polymorbidita a další rizikové faktory. Polypragmazie představuje riziko pro pacienta a může vést k non-compliance. Na řešení se musí podílet lékař, farmaceut i pacient. V kazuistice je prezentován pacient s postinfekční polyartritidou se sklonem k samoléčení.

Předložená kazuistika se zabývá riziky farmakoterapie u starší polymorbidní pacientky. Primárně je diskutována alopecie jako nežádoucí účinek léčiv. V rámci komplexního hodnocení aktuální medikace jsou rozebrány i další možné nežádoucí účinky léčiv, lékové interakce, méně obvyklá dávkovací schémata některých léčiv, léčba diabetu a vliv léčiv na hladinu glykémie.

Kazuistika se zabývá aspekty léčby onkologické bolesti. Analyzuje důvody pro selhávání analgetické terapie, snaží se najít řešení. Poukazuje na častou polypragmázii v paliativní terapii. Zapojení klinického farmaceuta do týmu pečujícího o pacienty v terminální fázi života by mohlo zkvalitnit péči.

Kardiovaskulární onemocnění zaujímají v naší republice 1. místo v příčinách úmrtí. Vysoké hladiny krevních lipidů jsou jednou z hlavních příčin rozvoje aterosklerózy se všemi z toho plynoucími důsledky. Ke sníţení kardiovaskulárního rizika vyuţíváme jednak farmakologická opatření, kam patří i léčba hypercholesterolémie pomocí statinů, a dále nefarmakologická opatření, která se z významné části podílejí na úspěchu léčby. Poměrně vzácně se můţeme setkat s projevy neţádoucích účinků statinů, úpravou léčebného reţimu je lze ve většině případů zvládnout. K motivaci pacienta ke spolupráci při léčbě je nutná pomoc lékařů, lékárníků i rodinných příslušníků, pouze tento komplexní přístup vede k cíli - sníţení rizika vzniku fatálních kardiovaskulárních příhod.

Kazuistika demonstruje farmakologický postup při léčbě Parkinsonovy choroby u starší pacientky s významně vyjádřeným klidovým třesem končetin a kognitivním deficitem a naznačuje moţnosti řešení pozdních hybných a psychických komplikací.

Předložená kazuistika se zabývá riziky farmakoterapie u pacienta s chronickým srdečním selháváním – konkrétně toxicitou digoxinu a hyperkalémií. Podrobně řeší především tyto aspekty uvedených lékových problémů: možnosti iatrogenního navození, rizikové skupiny pacientů, klinické projevy, možnosti řešení. Dále je rozebrán význam podávání kyseliny listové a vitamínů skupiny B v prevenci kardiovaskulárních onemocnění.