online 13. 12. 2022 od 20:00
V současné době magistraliter příprava léků v lékárně představuje už jen malou část práce lékárníka, nemluvě o tom, že řetězcové lékárny mají své laboratoře pro soustředěnou přípravu léčiv, jiné dodávají specializovaní distributoři. Přesto ještě, zejména díky iniciativě mladých kolegyň a kolegů, kteří se této činnosti se zájmem a nadšením věnují, nezanikla zcela.
V 18. a 19. století byla situace jiná. Individuální příprava dominovala, teprve v první polovině 19. století se objevily továrně vyráběné léky, tzv. speciality. Nikdo ještě ovšem nemohl tušit, že v budoucnu téměř zcela vytlačí léky zcela připravované v lékárnách.
V 18. století byla šíře připravovaných léků velmi pestrá. Je možné zmínit condita (části rostlin zavařené do cukru či medu), siličné cukry (nakapáním silice do práškového cukru), morsulky (povařené rostlinné směsi s cukrem a vylité do tenké formy), pokroutky (polokulovitá tělíska vzniklá nakapáním horkého roztoku cukru na rozpálené plech, do které se posléze přidaly léčivé látky), tabulky (pasta vzniklá smícháním jemně práškovaného proskurníkového kořene s cukrem a tragantovým slizem, pak se rozřezala na čtverečky), emplastra (tuhé náplasti, které změkly při přiložení na tělo), lektvary (polotuhé lékové formy a galenické přípravky kašovité konzistence určené k vnitřnímu užívání) a mnohé další.
V 19. století se již určité lékové formy přeci jenom přiblížily více těm, co ještě někteří z nás pamatují z lékáren. V té době se v lékárnách připravovaly sirupy, tinktury, nálevy a odvary či emulze.
K těm dnes již neznámým (či málo známým) patřily slizy (připravovaly se například rozetřením práškovaných drog v pramenité vodě), medy (nálev z rostlinné drogy se svařil s přečištěným medem), voskovce (základem včelí vosk, jejich určitým pozůstatkem dnes jsou balzámy na rty), esence (směsi lihu a šťáv vylisovaných z čerstvých léčivých rostlin) nebo kataplazmata (práškovaná droga se povařila s mlékem nebo s vodou, až vznikla teplá kaše).
POZVÁNKA
Přihlašování pro lékárníky ZDE
Kontakt na oddělení vzdělávání ČLnK:
Alice Vinařová
tel.: +420 603 576 084, e-mail: akademie2@lekarnici.cz
V 18. a 19. století byla situace jiná. Individuální příprava dominovala, teprve v první polovině 19. století se objevily továrně vyráběné léky, tzv. speciality. Nikdo ještě ovšem nemohl tušit, že v budoucnu téměř zcela vytlačí léky zcela připravované v lékárnách.
V 18. století byla šíře připravovaných léků velmi pestrá. Je možné zmínit condita (části rostlin zavařené do cukru či medu), siličné cukry (nakapáním silice do práškového cukru), morsulky (povařené rostlinné směsi s cukrem a vylité do tenké formy), pokroutky (polokulovitá tělíska vzniklá nakapáním horkého roztoku cukru na rozpálené plech, do které se posléze přidaly léčivé látky), tabulky (pasta vzniklá smícháním jemně práškovaného proskurníkového kořene s cukrem a tragantovým slizem, pak se rozřezala na čtverečky), emplastra (tuhé náplasti, které změkly při přiložení na tělo), lektvary (polotuhé lékové formy a galenické přípravky kašovité konzistence určené k vnitřnímu užívání) a mnohé další.
V 19. století se již určité lékové formy přeci jenom přiblížily více těm, co ještě někteří z nás pamatují z lékáren. V té době se v lékárnách připravovaly sirupy, tinktury, nálevy a odvary či emulze.
K těm dnes již neznámým (či málo známým) patřily slizy (připravovaly se například rozetřením práškovaných drog v pramenité vodě), medy (nálev z rostlinné drogy se svařil s přečištěným medem), voskovce (základem včelí vosk, jejich určitým pozůstatkem dnes jsou balzámy na rty), esence (směsi lihu a šťáv vylisovaných z čerstvých léčivých rostlin) nebo kataplazmata (práškovaná droga se povařila s mlékem nebo s vodou, až vznikla teplá kaše).
| Datum: | 13. 12. 2022 |
| Čas: | 20:00 - 21:30 |
| Číslo akce: | 22034 |
| Přednášející: | PharmDr. Tomáš Arndt, Ph.D. |
| Pořadatel: | Oddělení vzdělávání ČLnK |
| Poplatek: | zdarma |
POZVÁNKA
Přihlašování pro lékárníky ZDE
Kontakt na oddělení vzdělávání ČLnK:
Alice Vinařová
tel.: +420 603 576 084, e-mail: akademie2@lekarnici.cz