Způsob zacházení s léčivými přípravky je zakotven v zákoně o léčivech, který mimo jiné přesně stanovuje, kdo může léky veřejnosti vydávat. Mezi tyto oprávněné osoby běžní občané nepatří. Pokud se fyzická osoba bez oprávnění pokusí prodat léčivý přípravek, hrozí jí podle zákona o léčivech pokuta až do výše 2 milionů korun. Přičemž nezáleží na tom, jestli léčivý přípravek pochází z ČR nebo ze zahraničí (přestupky fyzických osob jsou shrnuty v § 108 zákona o léčivech).
Pro léky jedině do lékárny
„Na tyto inzeráty je jedině správné nereagovat. Kromě toho, že jsou nezákonné, pacient neví, kde byly nabízené přípravky získány, odkud pochází, jak bylo s léčivým přípravkem zacházeno, zda nebyl vystaven mrazu, slunečnímu záření nebo jiným nepříznivým vlivům, kvůli kterým se léčivý přípravek může stát nebezpečným. Také není zaručeno, zda inzerovaný přípravek opravdu obsahuje účinnou látku, kterou obsahovat má, a zda nejde o padělek,“ vysvětluje Mgr. Aleš Krebs, Ph.D., prezident ČLnK.
Kromě toho pacient při koupi léku z neznámého zdroje na internetu nezíská žádné informace o jeho správném dávkování a případných kontraindikacích.
„Důležitou součástí výdeje léčivých přípravků je i dispenzace, která zaručí, že je pacientovi vydán lék vhodný na jeho potíže, a s ním i informace o správném dávkování a bezpečnému užívání. Ty poskytuje zdravotnický odborník, a to při výdeji léčivých přípravků pacientovi v lékárně, zároveň si také ověřuje, že pacient jeho pokyny chápe,“ dodává viceprezident ČLnK PharmDr. Martin Kopecký, Ph.D.
Příloha:
Tisková zpráva
Česká lékárnická komora je samosprávná nepolitická stavovská organizace sdružující lékárníky. Byla zřízena zákonem ČNR č. 220/1991 Sb., o České lékařské komoře, České stomatologické komoře a České lékárnické komoře. Její ustavující sjezd se uskutečnil 28. - 29. září 1991.
Česká lékárnická komora dbá, aby její členové vykonávali své povolání odborně, v souladu s jeho etikou a způsobem stanoveným zákony a řády komory. Zaručuje odbornost svých členů a potvrzuje splnění podmínek k výkonu lékárnického povolání. Posuzuje a hájí práva a profesní zájmy svých členů, stejně tak chrání jejich profesní čest.
Související články
Lékárenství v České republice: nastal konečně čas na změnu?
Lékárenství je nejvíce podfinancovaný zdravotnický obor. V posledních 15 letech došlo ke snížení reálného příjmu lékáren ze zdravotního pojištění o více než 20 % a systém vůbec nezohledňuje řadu úkonů, které jsou běžnou a povinnou součástí práce lékárníků. Dalším dlouhodobým problémem je nerovnoměrné rozložení lékárenské sítě v České republice a neexistence pravidel pro vznik nových lékáren, byť lékárenství je základním pilířem systému zdravotní péče. Cílem České lékárnické komory je změna tohoto neudržitelného stavu, aby lékárna zůstala nejdostupnějším zdravotnickým zařízením pro všechny pacienty.
Sezóna nachlazení se zdá být nekonečná. Jak ji co nejsnáze přečkat pohledem lékárníků?
Nachlazení je většinou nezávažné onemocnění horních cest dýchacích virového původu, které pacienty trápí především během podzimních a zimních měsíců. Důvodem je i kumulace lidí v uzavřených prostorech, oslabená imunita, rychlý přenos onemocnění v rámci rodin a dětských kolektivů. Onemocnět ale lze kdykoliv. Pacienti při nachlazení velmi často přistupují k samoléčbě, i ta ale má svá pravidla. Jaké jsou rady lékárníků?
Namísto ochrany hospodářské soutěže ÚOHS radí co nejrychleji monopolizovat trh s léky. Tato doporučení jsou nepřijatelná a jejich vyslyšení by znamenalo konec lékárenské péče pro pacienty v ČR
ÚOHS (Úřad pro ochranu hospodářské soutěže) se v posledních téměř dvou letech zabýval šetřením nedostupností léků v některých lékárnách a selektivním dodáváním do vybraných lékáren ze strany výrobců, případně výrazně rozdílnými cenami, za které jsou tyto léky dodávány. V rámci šetření oslovil i Českou lékárnickou komoru, která mu předala obsáhlý materiál i s konkrétními případy nedodání léčivých přípravků do lékáren. Česká lékárnická komora po zveřejnění „Doporučení Úřadu směřující k podpoře soutěže a vyšší míře transparentnosti ve farmaceutickém sektoru” konstatuje, že při tomto šetření ÚOHS ignoroval některé situace, které se na trhu s léky odehrávají, a nesprávně analyzoval dodané informace k prospěchu pouze některých účastníků na trhu s léky. ÚOHS uvádí, že nebyl schopen nalézt relevantní data o distribuci léčivých přípravků, ačkoliv držitelé registrace, distributoři i lékárny hlásí Státnímu ústavu pro kontrolu léčiv pohyb každého balení léčivého přípravku. Řešení, která ÚOHS nabízí, nejen, že nepomohou zlepšit dostupnost léků, ale zásadně ohrožují existenci lékárenské péče.