
Prognóza ČLnK ohledně problémů se zavedením protipadělkové směrnice do praxe se naplnila, a to nejen v ČR – výrobci nedokázali splnit včas a řádně své povinnosti. Bez lékárníků by se pacienti často ke svým lékům nedostali

„Podle interních informací ČLnK se reálná chybovost v lékárnách pohybuje od 30 do 50 %. To potvrzuje i analýza v jedné z pražských nemocničních lékáren, kdy během prvního týdne ověřování proběhlo celkem 1519 komunikací (ověřování, zneplatňování a občasná reaktivace) mezi lékárnou a vnitrostátním systémem NSOL. Komunikace se týkala 153 různých druhů léků a aktivitou bylo vyvoláno celkem 456 alertů,“ přibližuje realitu ověřování v praxi viceprezident ČLnK Mgr. Aleš Krebs, Ph.D.
Hromadění neověřitelných léčivých přípravků v lékárnách by mohlo ohrozit i zdraví pacientů. Po pár dnech to uznali i samotní distributoři
Představenstvo ČLnK již koncem ledna doporučilo svým členům a provozovatelům lékáren, aby v případě, že po 9. únoru bude neověřitelné takové množství léčivých přípravků, že bude ohrožen přístup pacientů k léčbě, upřednostnili zájem pacientů před povinnostmi vyplývajícími z nařízení FMD. „ČLnK doporučila lékárníkům, aby pacientům byla vydána i balení, která se nepodaří ověřit. Krátce před 9. 2. se k doporučení ČLnK a MZd přiklonily i distribuční firmy a odvolaly své původní prohlášení o nepropouštění neověřitelných šarží, protože takový krok by znamenal nedodání mnoha léčivých přípravků do lékáren. Mezi takovými léčivými přípravky by se totiž vyskytl například i léčivý přípravek Digoxin, který v úložišti není dosud řádně nahraný,“ popisuje vývoj situace Mgr. Aleš Krebs, Ph.D.
S nepoužitelností systému se potýkají i jinde v Evropě
Komplikace s ověřováním léků mají lékárníci ve všech zemích EU. „Problémy přiznává i Evropská organizace pro ověřování léčiv (EMVO), která v dopise určeném pro národní organizace pro ověřování nazývá období několika následujících měsíců obdobím přechodným. Místo testovacího roku 2019 se začalo hovořit o krizovém období,“ přibližuje situaci ohledně FMD v dalších evropských zemích Mgr. Michaela Bažantová, tisková mluvčí ČLnK.
V rámci EU jsou země, kde je k systému připojena většina lékáren (např. Dánsko, Nizozemí, Německo, Irsko a další), protipólem je pak Polsko, které současně zavádí e-recept a FMD, nebo Francie, kde je pak připojeno méně než 20 % lékáren. „Za nejzásadnější problém považují lékárníci v zemích EU, identicky jako ČLnK, to, že výrobci nenahráli včas data do systému, což působí problémy při výdeji léků. Mnohá data jsou nahrána nesprávně nebo nekompletně. I samotný systém hlásí mnohé technické problémy s generování nadbytečných poplachů (alertů) nebo s potvrzováním správnosti nahraných dat od výrobců. Například španělští lékárníci zaznamenali za první 3 dny fungování přes 15 000 alertů,“ dodává Mgr. Michaela Bažantová, tisková mluvčí ČLnK.
.jpg)
.jpg)
.jpg)

Tisková zpráva - ke stažení ZDE
Ilustrační fotografie k ověřování pravosti léčiv - ke stažení
Foto_1
Foto_2
Foto_3
Foto_4
Foto_prezident ČLnK
Foto_viceprezident ČLnK
Foto_ Tisková Mluvčí ČLnK
Česká lékárnická komora je samosprávná nepolitická stavovská organizace sdružující lékárníky. Byla zřízena zákonem ČNR č. 220/1991 Sb., o České lékařské komoře, České stomatologické komoře a České lékárnické komoře. Její ustavující sjezd se uskutečnil 28. - 29. září 1991.
Česká lékárnická komora dbá, aby její členové vykonávali své povolání odborně, v souladu s jeho etikou a způsobem stanoveným zákony a řády komory. Zaručuje odbornost svých členů a potvrzuje splnění podmínek k výkonu lékárnického povolání. Posuzuje a hájí práva a profesní zájmy svých členů, stejně tak chrání jejich profesní čest.
Související články

Projekt ČLnK odhalil lékové chyby ohrožující zdraví i životy pacientů. Bez kontroly farmaceutů by zůstaly bez povšimnutí
Druhé kolo projektu České lékárnické komory (ČLnK) Sledování lékových chyb se zaměřilo na závažné a potenciálně nebezpečné lékové chyby, které mohou mít přímý dopad na zdraví i život pacientů. Závěry projektu jednoznačně potvrzují, že klíčovou roli v jejich odhalování hraje farmaceut, který podrobuje preskripci lékařů kontrole, pracuje s lékovým záznamem a provádí rozhovor s pacientem. Právě tyto kroky tak představují nenahraditelný bezpečnostní prvek. I v souvislosti s debatou o zavádění zásilkového výdeje léků ČLnK dlouhodobě zdůrazňuje, že bezpečná léčba pacienta musí zůstat absolutní prioritou.

Lékárníci připomínají: od začátku roku se ochranný limit započitatelných doplatků opět počítá od nuly
Už téměř rok funguje nový systém úhrady započitatelných doplatků za léky, díky kterému pacienti po překročení ochranného limitu nemusí čekat na vracení přeplatků od zdravotních pojišťoven. Lékárna jim započitatelnou část doplatku odečte přímo při výdeji léku. S příchodem nového roku však dochází k pravidelnému vynulování ročního ochranného limitu. To znamená, že od 1. ledna se limit započitatelných doplatků počítá znovu od nuly, a pacienti tak mohou v lednu zaplatit za své léky více než v prosinci.

Lékárníci před vánočními svátky radí: Zajistěte si včas své předepsané léky
Vánoční svátky se blíží a s nimi i situace, kdy lidé často zapomínají na své léky. Bez ohledu na to, kde budete tyto svátky trávit, připomínají lékárníci nutnost pravidelného užívání chronické medikace a také včasného zajištění receptu u lékaře i vyzvednutí samotného léku v lékárně. Právě v období Vánoc se stává, že pacienti žádají lékárníky o své chronicky užívané léky vydávané na předpis, ačkoliv nemají recept. Farmaceuti přitom nemohou takový výdej provést. Česká lékárnická komora proto dlouhodobě zdůrazňuje, že jedním z možných řešení by byla možnost mimořádného výdeje chronicky užívaných léků i bez lékařského receptu.

