Současná situace představuje výraznou psychickou zátěž a může mít negativní dopad na zdraví. ČLnK vyzývá Čechy, aby nepodceňovali prevenci
Covid-19, s ním související bezpečnostní opatření, válka na Ukrajině – tyto stresory dokáží zhoršit nejen psychickou pohodu lidí, ale mohou mít vážné dopady i na zdraví. Při symptomech, jako je bušení či nepravidelný tlukot srdce či návaly horka, by lidé měli zpozornět a nepřičítat je automaticky psychice. Může se jednat o kardiovaskulární potíže. Lékárny jsou nejdostupnější zdravotnická zařízení, ve kterých mohou odborníci pacientům změřit například krevní tlak. Pro mnoho lidí, kteří váhají nad návštěvou lékaře, tak představují lékárny rychlou a dostupnou péči, jejímž výsledkem může být doporučení návštěvy lékaře.
Bušení srdce nemusí znamenat pouhé rozrušení
Stres je přirozenou součástí života, který lidem od nepaměti pomáhal přežít. Pokud ale jde o stres dlouhodobý neboli chronický, trvající někdy i roky, jsou jeho dopady na naše zdraví velmi negativní a může vést ke vzniku řady onemocnění, například těch kardiovaskulárních. „Od začátku roku 2020 jsme jako společnost v situaci, jakou většina z nás nikdy předtím nezažila. Pandemie onemocnění covid-19 s sebou přinesla velmi přísná bezpečnostní opatření, omezení pohybu, prohloubila sociální izolaci a zhoršila psychickou pohodu mnoha lidí,” říká Mgr. Aleš Krebs, Ph.D., prezident České lékárnické komory (ČLnK) a dodává: „Dnes jsme konfrontováni s dalším závažným problémem – válkou, která se odehrává pouze několik stovek kilometrů od nás. Pokud se u Vás projevují symptomy, jako je bušení srdce, bolest na hrudi, únava nebo nevolnost, není vhodné to zanedbávat. A pokud váháte nad návštěvou lékaře, přijďte se poradit aspoň do lékárny, kde Vám mohou odborníci například změřit krevní tlak, případně doporučit návštěvu lékaře.”
Během pandemie covidu-19 totiž poklesl počet návštěv u kardiologů nejen chronicky nemocných pacientů až o 50 %, jak uvedla Česká asociace preventivní kardiologie České kardiologické společnosti.[1]
Nemoci srdce jsou vůbec nejčastější příčinou úmrtí
Podle Českého statistického úřadu přes 30 % Čechů umírá na nemoci srdce[2], jde tedy o vůbec nejčastější příčinu úmrtí.[3] Problémem je, že zvýšený krevní tlak nebo vysoká hladina cholesterolu nebolí a mnoho pacientů ani neví, že mají tento závažný zdravotní problém, který může vést například k ischemické chorobě srdeční nebo ateroskleróze dolních končetin, ale i k potenciálně fatálním následkům, jako je infarkt nebo mrtvice.
Stres je přirozenou součástí života, který lidem od nepaměti pomáhal přežít. Pokud ale jde o stres dlouhodobý neboli chronický, trvající někdy i roky, jsou jeho dopady na naše zdraví velmi negativní a může vést ke vzniku řady onemocnění, například těch kardiovaskulárních. „Od začátku roku 2020 jsme jako společnost v situaci, jakou většina z nás nikdy předtím nezažila. Pandemie onemocnění covid-19 s sebou přinesla velmi přísná bezpečnostní opatření, omezení pohybu, prohloubila sociální izolaci a zhoršila psychickou pohodu mnoha lidí,” říká Mgr. Aleš Krebs, Ph.D., prezident České lékárnické komory (ČLnK) a dodává: „Dnes jsme konfrontováni s dalším závažným problémem – válkou, která se odehrává pouze několik stovek kilometrů od nás. Pokud se u Vás projevují symptomy, jako je bušení srdce, bolest na hrudi, únava nebo nevolnost, není vhodné to zanedbávat. A pokud váháte nad návštěvou lékaře, přijďte se poradit aspoň do lékárny, kde Vám mohou odborníci například změřit krevní tlak, případně doporučit návštěvu lékaře.”
Během pandemie covidu-19 totiž poklesl počet návštěv u kardiologů nejen chronicky nemocných pacientů až o 50 %, jak uvedla Česká asociace preventivní kardiologie České kardiologické společnosti.[1]
Nemoci srdce jsou vůbec nejčastější příčinou úmrtí
Podle Českého statistického úřadu přes 30 % Čechů umírá na nemoci srdce[2], jde tedy o vůbec nejčastější příčinu úmrtí.[3] Problémem je, že zvýšený krevní tlak nebo vysoká hladina cholesterolu nebolí a mnoho pacientů ani neví, že mají tento závažný zdravotní problém, který může vést například k ischemické chorobě srdeční nebo ateroskleróze dolních končetin, ale i k potenciálně fatálním následkům, jako je infarkt nebo mrtvice.
„Prevence, včasné odhalení možných zdravotních potíží, systém spolupráce lékařů s lékárníky mohou pacientovi velmi účinně pomoci a v případě vysokého krevního tlaku předejít nebezpečným komplikacím,” říká prof. MUDr. Jan Piťha, CSc. z Kliniky kardiologie a Laboratoře pro výzkum aterosklerózy IKEM.
Krevní tlak změří v téměř každé lékárně
V případě kardiovaskulární prevence dokáží právě lékárny zachytit první příznaky problému v podobě zvýšených hodnot krevního tlaku. Službu měření tlaku nabízí téměř každá lékárna bez nutnosti objednání. Lékárník navíc dokáže naměřené hodnoty správně interpretovat a vysvětlit a pacienta případně motivovat k návštěvě lékaře.
Podle Státního zdravotního ústavu je obecně za ideální považovaný krevní tlak 120/80. Hodnoty optimálního tlaku ale závisí na mnoha faktorech, například věku či zdravotním stavu člověka, proto je vždy důležité, aby je s pacientem konzultoval odborník.
Hodnoty cholesterolu nově také v lékárnách
„Česká lékárnická komora věnuje poradenské činnosti lékárníků velkou pozornost a vybudovala rozsáhlý systém garantovaných kurzů, ve kterých školí své členy pro poradenství ohledně konkrétních zdravotních problémů – například pomoc při odvykání kouření nebo screening diabetu. Díky novému školicímu programu jsou pacientům dostupné také lékárny, ve kterých je možné si změřit koncentraci cholesterolu. Ten má zásadní vliv na rozvoj kardiovaskulárních chorob, především aterosklerózy,” zdůrazňuje roli lékárníků v prevenci Mgr. Aleš Krebs, Ph.D., prezident České lékárnické komory.
Více o měření krevního tlaku v lékárně se dozvíte zde.
Přílohy:
Tisková zpráva
Foto
Česká lékárnická komora je samosprávná nepolitická stavovská organizace sdružující lékárníky. Byla zřízena zákonem ČNR č. 220/1991 Sb., o České lékařské komoře, České stomatologické komoře a České lékárnické komoře. Její ustavující sjezd se uskutečnil 28. - 29. září 1991.
Česká lékárnická komora dbá, aby její členové vykonávali své povolání odborně, v souladu s jeho etikou a způsobem stanoveným zákony a řády komory. Zaručuje odbornost svých členů a potvrzuje splnění podmínek k výkonu lékárnického povolání. Posuzuje a hájí práva a profesní zájmy svých členů, stejně tak chrání jejich profesní čest.
Přílohy:
Tisková zpráva
Foto
[1]https://www.ceskenoviny.cz/zpravy/kardiolog-pacienti-rusili-polovinu-preventivnich-kontrol-zanedbavaji-prevenci/2164014
Česká lékárnická komora je samosprávná nepolitická stavovská organizace sdružující lékárníky. Byla zřízena zákonem ČNR č. 220/1991 Sb., o České lékařské komoře, České stomatologické komoře a České lékárnické komoře. Její ustavující sjezd se uskutečnil 28. - 29. září 1991.
Česká lékárnická komora dbá, aby její členové vykonávali své povolání odborně, v souladu s jeho etikou a způsobem stanoveným zákony a řády komory. Zaručuje odbornost svých členů a potvrzuje splnění podmínek k výkonu lékárnického povolání. Posuzuje a hájí práva a profesní zájmy svých členů, stejně tak chrání jejich profesní čest.
Související články
Lékárnické kapky – newsletter. Nesprávné užívání antibiotik ohrožuje každého z nás. Na rizika antibiotické rezistence upozorňují i farmaceuti
Tento newsletter je věnován antibiotikům a jejich správnému užívání.
XXXIII. sjezd delegátů schválil změny stavovských předpisů
Sjezd delegátů schválil dne 9. 11. 2024 rozsáhlou změnu řádů, které odrážejí povinnost všech farmaceutů vykonávajících své zdravotnické povolání v České republice být členy České lékárnické komory a zajišťují všem farmaceutům bez rozdílu stejná práva a povinnosti. Ve všech dotčených řádech proto došlo k posunu od termínů vycházejících ze slova lékárník k termínům vycházejících ze slova farmaceut.
Nesprávné užívání antibiotik ohrožuje každého z nás. Na rizika antibiotické rezistence upozorňují i farmaceuti
I v letošním roce Česká lékárnická komora podporuje Evropský antibiotický den, který připadá na 18. listopad, jehož téma je „Antibiotická rezistence je neviditelná, ale pacienti ne“. Antibiotická rezistence totiž v posledních letech představuje čím dál závažnější problém, který trápí pacienty i lékaře. Téma připomíná také Světový antibiotický týden probíhající od 18. do 24. listopadu. Farmaceuti proto chtějí veřejnost edukovat o tom, jak správně s antibiotickými přípravky zacházet, aby se riziko antibiotické rezistence nezvyšovalo.