Zatímco v Česku naráží rozšiřování kompetencí lékárníků na nepochopení některých představitelů lékařských organizací, v Evropě, včetně sousedních zemí, se jedná o dlouhodobě zavedenou a rozvíjející se praxi. Evropský parlament pak ve svém usnesení z 12. července 2023 vyzdvihl roli lékáren jako klíčovou a vyzval členské státy, aby je systematicky začleňovaly do programů veřejného zdraví.
Zahraniční zkušenosti potvrdily jednoznačný přínos očkování v lékárnách
Pandemie onemocnění covid-19 jasně ukázala, že zapojení lékáren může výrazně urychlit očkovací proces. Mimo státy jako USA či Austrálie je v současné době možné se nechat naočkovat proti sezónní chřipce přímo v lékárně v téměř 20 evropských zemích – patří mezi ně například Německo, Francie, Dánsko, Polsko nebo Švýcarsko. Zahraniční data ukazují, že tato služba měřitelně zvyšuje proočkovanost populace. Například v Irsku bylo v sezóně 2025/2026 podáno 36 % vakcín proti chřipce přímo v lékárnách. Ve Francii se počet očkovaných v lékárnách během pouhých tří let zvýšil ze 160 tisíc na více než 3,7 milionu.
Lékárny mají totiž oproti mnohým lékařským ordinacím výhodu široké dostupnosti a delší otevírací doby. „Lékárny se nacházejí v místech každodenního života – na náměstích, v obchodních centrech i na rušných ulicích. Díky tomu dokážeme oslovit i ty skupiny obyvatel, které běžně ordinace praktických lékařů nenavštěvují. Nabízí se proto logický krok: využít odborný potenciál farmaceutů, kteří v téměř 20 zemích Evropy pacienty zcela bezpečně očkují,“ říká Mgr. Aleš Krebs, Ph.D., prezident České lékárnické komory
Bezpečná farmakoterapie díky využívání lékového záznamu
Souvisejícím a stěžejním krokem k posílení role farmaceutů pro zdravější budoucnost je také širší využívání lékového záznamu při výdeji i během navrženého výkonu “Sestavení medikačního plánu a identifikace lékových problémů”. „Farmaceut má při výdeji léků jedinečnou možnost nahlédnout do lékového záznamu pacienta. Může tak rovnou v průběhu výdeje zkontrolovat případné duplicity, nevhodné kombinace nebo předchozí předepsané a vydané léky,“ vysvětluje Mgr. Aleš Krebs, Ph.D.
V praxi totiž pacienti často navštěvují několik různých lékařů, kteří nemusí mít vždy ucelený přehled o všech aktuálně užívaných přípravcích. Práce farmaceutů je proto nezbytná pro zajištění bezpečné léčby, což prokázaly výsledky dříve publikovaného projektu ČLnK Sledování lékových chyb[1]. Náhled do lékového záznamu může být jedním z důležitých kroků při odběru anamnézy před aplikací vakcíny. Farmaceut tak může okamžitě ověřit, zda pacient užívá léky, které by představovaly kontraindikaci – například silná imunosupresiva či specifické léky na ředění krve. Možnost nahlížet do lékového záznamu tak představuje další garanci maximální bezpečnosti a odbornosti očkování v lékárnách.
“Pro komplexní zhodnocení medikace pacienta bude využíván lékový záznam v průběhu řízeného rozhovoru farmaceuta s pacientem v soukromí samostatné (konzultační) místnosti, případně v řádně odděleném prostoru lékárny mimo výdejní táru. Připravený výkon, který cílí na podporu správného nastavení a dodržování lékového režimu pacienta s ohledem na jeho účinnost a bezpečnost, byl podán k projednání na Ministerstvo zdravotnictví 14. září 2026”, dodává Mgr. Aleš Krebs, Ph.D.
Farmaceutům pacienti důvěřují
V průzkumech veřejného mínění projevuje zájem o očkování v lékárnách dlouhodobě až 50 % obyvatel. Lékárny tak představují klíčový pilíř prevence a veřejného zdraví, který stojí na vysoké důvěře pacientů. Podle průzkumu agentury SC&C[2] farmaceuti dosahují na škále důvěryhodnosti nadprůměrné hodnocení 8,2 bodu z 10. Navíc 43 % respondentů uvedlo, že by se při lehčích zdravotních potížích obrátilo nejprve na svého lékárníka.
„Farmaceuti v lékárnách často zprostředkovávají první, ale i úplně poslední kontakt pacienta se zdravotnickým systémem před samotným užitím léků. Mají tedy ideální pozici nejen pro odbornou komunikaci s pacienty, vyhodnocování medikace či aplikaci vakcín, ale také pro vysvětlování principů léčby založené na důkazech (EBM), vyvracení zdravotnických mýtů a boj s dezinformacemi, což přesně naplňuje letošní odkaz Světového dne farmaceutů,“ dodává PharmDr. Martin Kopecký, Ph.D., viceprezident ČLnK.
Příloha:
Česká lékárnická komora je samosprávná nepolitická stavovská organizace sdružující lékárníky. Byla zřízena zákonem ČNR č. 220/1991 Sb., o České lékařské komoře, České stomatologické komoře a České lékárnické komoře. Její ustavující sjezd se uskutečnil 28. – 29. září 1991.
Česká lékárnická komora dbá, aby její členové vykonávali své povolání odborně, v souladu s jeho etikou a způsobem stanoveným zákony a řády komory. Zaručuje odbornost svých členů a potvrzuje splnění podmínek k výkonu lékárnického povolání. Posuzuje a hájí práva a profesní zájmy svých členů, stejně tak chrání jejich profesní čest.
Pro další informace:
Mgr. Aleš Krebs, Ph.D., prezident ČLnK: +420 603 796 826, krebs@lekarnici.cz
PharmDr. Martin Kopecký, Ph.D., viceprezident ČLnK: +420 604 344 754, kopecky@lekarnici.cz
PharmDr. Veronika Orendášová, tisková mluvčí ČLnK: +420 733 499 595, mluvci@lekarnici.cz
[1] Výsledky projektu ČLnK Sledování lékových chyb: https://lekarnici.cz/projekt-clnk-odhalil-lekove-chyby-ohrozujici-zdravi-i-zivoty-pacientu-bez-kontroly-farmaceutu-by-zustaly-bez-povsimnuti/
[2] Data vycházejí z průzkumu agentury SC&C, realizovaného metodou F2F (52 %) + CATI (48 %) v období 18. – 28. června 2025 na reprezentativním vzorku 1 095 respondentů z populace ČR ve věku 18–85 let.
