MZd vydalo manuál pro poskytovatele zdravotních služeb s pokyny pro poskytování péče uprchlíkům z Ukrajiny – v některých případech nelze úhradu vydaného léčivého přípravku zaručit – informace k ověřování platnosti pojištění – Aktualizace 4. 7. 2022 – MZd vydalo novou verzi manuálu – Aktualizace 8. 9. – k novelizaci zákona a úhradám za vydané léčivé přípravky
V manuálu naleznete bližší informace úhradách zdravotních služeb poskytovaných uprchlíkům. Lze očekávat, že tyto informace budou v příštích dnech upřesňovány. ČLnK manuál hodnotí jako pomůcku pro výchozí orientaci, kterou je ale nutné brát s rezervou, protože úhrady zdravotních služeb ukrajinským uprchlíkům budou podle dostupných informací, včetně informací ze zdravotních pojišťoven, poskytovány jen v rozsahu podle zákona. Zatím nebylo přijato žádné opatření, které by rozšířilo úhrady zdravotních služeb poskytovaných ukrajinským uprchlíkům nad rámec zákona.
Aktualizovaný manuál v úplném znění k 15. 6. 2022 je k dispozici zde.
----
Každý provozovatel lékárny si musí být vědom toho, že v současné situaci stále platí, že úhrada zdravotních služeb včetně úhrady za vydané léčivé přípravky se řídí zákonem. Pokud se kterýkoliv provozovatel rozhodne pomoci uprchlíkům bezplatným výdejem léčivého přípravku, musí být připraven na to, že úhrada mu bude poskytnuta jen v případech, které předpokládá zákon. Jinak půjde o výdej na účet provozovatele a tedy skutečně o humanitární pomoc. Toto riziko bude pravděpodobně sníženo novým zákonem, viz níže.
Zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, považuje za pojištěnce, jíž je možné hradit zdravotní služby, osobu, která
a) má trvalý pobyt na území České republiky, nebo
b) nemá trvalý pobyt na území České republiky, pokud
1. je zaměstnancem zaměstnavatele, který má sídlo nebo trvalý pobyt na území České republiky,
2. jí bylo vydáno povolení k dlouhodobému pobytu na území České republiky za účelem vědeckého výzkumu,
3. jí byl udělen azyl na území České republiky,
4. jí byla udělena doplňková ochrana na území České republiky,
5. jí bylo uděleno oprávnění k pobytu za účelem poskytnutí dočasné ochrany na území České republiky podle zákona o dočasné ochraně cizinců nebo se podle zákona o pobytu cizinců na území České republiky za takovou osobu považuje,
6. jde o nezletilé dítě, které bylo na území České republiky umístěno na základě předběžného opatření soudu do zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc nebo do ústavu pro péči o děti nebo na základě předběžného opatření nebo usnesení soudu do péče fyzické osoby,
7. je Česká republika podle koordinačních nařízení nebo podle vyhlášené mezinárodní smlouvy, kterou je Česká republika vázána, k jejímu zdravotnímu pojištění příslušná,
8. jde o osobu, jejíž nárok vyplývá z přímo použitelných předpisů Evropské unie, nebo o osobu zaměstnanou, samostatně výdělečně činnou nebo osobu ponechávající si takové postavení a její rodinné příslušníky mající právo na rovné zacházení podle předpisu Evropské unie,
9. se na území České republiky narodila matce s povoleným dlouhodobým pobytem na území České republiky, a to do konce kalendářního měsíce, v němž tato osoba dovršila 60 dnů věku, nebo
10. se na území České republiky narodila matce s povoleným trvalým pobytem, a to do konce kalendářního měsíce, v němž tato osoba dovršila 60 dnů věku, a dále po dobu řízení o žádosti o povolení k trvalému pobytu na území České republiky podané za tuto osobu.
Ukrajinských uprchlíků se nyní budou týkat zejména body 3 (azyl), 4 (doplňková ochrana) a 5 (dočasná ochrana). Pod bod 5 (dočasná ochrana) spadají i lidé, jimž bylo uděleno vízum k pobytu nad 90 dnů za účelem strpění pobytu na území.
Vláda ČR by měla dne 9. 3. 2022 projednat návrh zákona o některých opatřeních v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny vyvolaným invazí vojsk Ruské federace, kterým reaguje na uprchlickou vlnu. Předpokládá se, že zákon bude přijat ve zrychleném legislativním procesu. Návrh zákona řeší i úhradu zdravotních služeb.
Z důvodové zprávy k novému zákonu:
„Na stávající situaci, kdy Česká republika čelí významné migrační vlně, lze vztáhnout především zákon č. 221/2003 Sb., o dočasné ochraně cizinců, ve znění pozdějších předpisů, který upravuje podmínky vstupu a pobytu cizince na území České republiky za účelem poskytnutí dočasné ochrany. Tato právní úprava byla přijata s ohledem na směrnici Rady 2001/55/ES ze dne 20. července 2001 o minimálních normách pro poskytování dočasné ochrany v případě hromadného přílivu vysídlených osob a o opatřeních k zajištění rovnováhy mezi členskými státy při vynakládání úsilí v souvislosti s přijetím těchto osob a s následky z toho plynoucími, jež představuje reakci na zkušenosti z konfliktu v bývalé Jugoslávii.
Dočasná ochrana je výjimečným institutem, jehož primárním smyslem je umožnit vypořádat se s důsledky hromadného přílivu vysídlených osob ze třetích zemí, které se nemohou vrátit do země svého původu, zejména v případě, že by azylový systém nebyl schopen se s tímto přílivem vypořádat bez negativních dopadů na svou činnost. Stávající právní úprava však na současnou situaci, kdy probíhá ozbrojený konflikt na území Ukrajiny, v jehož důsledku se dala do pohybu migrační vlna nebývalého rozsahu, není dimenzována. Proto je žádoucí stanovit zvláštní proces legalizace pobytu těchto osob na našem území, čímž bude sekundárně zajištěno, že dotčeným osobám bude možné zajistit jejich základní životní potřeby.
Účast v systému veřejného zdravotního pojištění je založena o veřejném zdravotním pojištění. Vedle obvyklých titulů vzniku zdravotního pojištění (trvalý pobyt, zaměstnání u zaměstnavatele v České republice) je osoba pojištěná rovněž v případech, které plynou z právních předpisů upravujících pobyt cizinců či azyl.
Stávající právní úprava, která je obsažena v § 2 zákona o veřejném zdravotním pojištění, váže vznik zdravotního pojištění na konkrétní skutečnost, která závisí buď na úkonu samotné osoby žádající o přiznání příslušného pobytového statusu (např. podání žádosti o azyl) nebo vydání příslušného rozhodnutí/osvědčení orgánu veřejné správy (např. udělení oprávnění k pobytu za účelem poskytnutí dočasné ochrany). Na účast v systému veřejného zdravotního pojištění je vázáno poskytování zdravotních služeb jako hrazených. Jinými slovy poskytnutou zdravotní péči lze uhradit z prostředků veřejného zdravotního pojištění pouze v případě, že daná osoba je v době poskytování účastna systému veřejného zdravotního pojištění.
Výslovně se tímto zákonem upravuje také poskytování zdravotních služeb uprchlíkům na našem území. Nezanedbatelná část osob vstupujících na území České republiky z důvodu probíhajícího válečného konfliktu bude potřebovat okamžité lékařské ošetření, které by za stávajících právních podmínek nebylo možné z prostředků veřejného zdravotního pojištění uhradit, přestože u naprosté většiny těchto osob vznikne účast v českém systému o několik dní později v důsledku vydání víza za účelem strpění. Za tím účelem se navrhuje, aby osoba, které bylo vízum za účelem strpění vydáno, byla považována za pojištěnou i v období předcházejícím udělení daného víza, a to po dobu 30 dní. Pokud by v této době byly cizinci poskytnuty zdravotní služby, byly by na základě navrhované právní úpravy hrazeny z veřejného zdravotního pojištění. Cílem tohoto postupu je především legitimizace úhrady u osoby, která fakticky v době poskytnutí zdravotní služby není účastna veřejného zdravotního pojištění, ale ve velmi krátké době se účastníkem stane. Předkladatel zároveň navrhuje, aby se úhrada zdravotních služeb vztahovala na všechny osoby, kterým byly zdravotní služby poskytnuty ode dne 24. února 2022, tedy ode dne, kdy byla zahájena invaze Ruské federace na území Ukrajiny.
Právní úprava rovněž řeší otázku zdravotního pojištění dětí, které se v České republice narodí cizinkám, které již mají příslušné pobytové oprávnění (vízum). Jelikož čerstvě narozené dítě nemá samo o sobě žádný pobytový status (a tedy např. o vízum za účelem strpění na území za něj rodiče teprve budou žádat), upravuje se v zákoně účast těchto dětí v systému veřejného zdravotního pojištění okamžikem narození, a to do 60 dnů věku. Počítá se, že ve lhůtě 60 dnů již dítě bude mít samo přiznáno pobytový status, od něhož se bude odvíjet i jeho případné pojištění.“
(2) Dítě, které se narodilo na území České republiky cizinci uvedenému v odstavci 1, se ode dne narození považuje pro účely úhrady poskytnutých zdravotních služeb za osobu podle § 2 odst. 1 písm. b) bodu 5 zákona o veřejném zdravotním pojištění, a to nejdéle po dobu 60 dnů ode dne narození.
(3) Cizinec, kterému byla udělena dočasná ochrana podle tohoto zákona, se ode dne udělení dočasné ochrany považuje pro účely úhrady poskytnutých zdravotních služeb za osobu podle § 2 odst. 1 písm. b) bodu 5 zákona o veřejném zdravotním pojištění.)
(2) Cizinec, kterému byly poskytnuty zdravotní služby na území České republiky přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, avšak nejdříve dne 24. února 2022, a kterému bylo následně uděleno vízum k pobytu nad 90 dnů za účelem strpění pobytu na území České republiky podle § 33 odst. 1 písm. a) zákona o pobytu cizinců na území České republiky, které je vydáváno od 24. února 2022 v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny vyvolaným invazí vojsk Ruské federace, nebo jemuž byla následně udělena dočasná ochrana podle tohoto zákona, se ode dne prvního poskytnutí zdravotních služeb na území České republiky, nejdříve však ode dne 24. února 2022, do dne udělení tohoto víza nebo dočasné ochrany považuje pro účely úhrady poskytnutých zdravotních služeb za osobu podle § 2 odst. 1 písm. b) bodu 5 zákona o veřejném zdravotním pojištění.
(3) Dítě, které se narodilo na území České republiky přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, avšak nejdříve dne 24. února 2022, cizinci s uděleným vízem podle odstavce 2 nebo vízem za účelem dočasné ochrany, se ode dne narození považuje pro účely úhrady poskytnutých zdravotních služeb za osobu podle § 2 odst. 1 písm. b) bodu 5 zákona o veřejném zdravotním pojištění, a to nejdéle po dobu 60 dnů ode dne narození.
Lze očekávat, že předložený zákon bude účinný v řádu jednotek týdnů a mnohé sporné případy úhrad jím budou zhojeny. Určitá míra nejistoty zůstává, neboť úhrada bude vždy závislá na tom, zda bude konkrétnímu pacientovi uděleno vízum či dočasná ochrana. Pacient např. nemusí o dočasnou ochranu nebo o vízum za účelem strpění pobytu požádat, nemusí splnit podmínky pro přiznání nebo může v mezidobí vycestovat do jiné země nebo i zemřít.
Nevyjasněný zatím zůstává i způsob, jímž by měla být úhrada za vydané léčivé přípravky vykazována vůči zdravotním pojišťovnám na základě osobních údajů, které lékárník získá od pacienta při výdeji a mezi nimiž pochopitelně nebude číslo pojištěnce, protože dosud nebylo pacientovi přiděleno. Úhrady přitom nemohou být závislé na tom, že by lékárny vydávaly léky a následně vyhledávaly pacienty a dodatečně od nich získávaly číslo pojištěnce. ČLnK se proto obrací na Ministerstvo zdravotnictví se žádostí o řešení.
Pro úplnost je třeba doplnit i postavení tzv. žadatele o poskytnutí dočasné ochrany a jeho dítěti se narozenému na území po dobu 60 dnů ode dne narození podle zákona č. 221/2003 Sb., o dočasné ochraně cizinců, který se může prokázat průkazem žadatele o poskytnutí dočasné ochrany (vzor uveden ve vyhlášce č. 328/2015 Sb.). Takovému žadateli se poskytují bezplatné zdravotní služby v rozsahu služeb hrazených z veřejného zdravotního pojištění a poskytovateli je hradí Ministerstvo vnitra. ČLnK nemá potvrzeny žádné informace, že by se tento institut v současné době využíval.
Do budoucna je třeba počítat i s tím, že bude docházet k vyprchávání nebo předčasnému ukončování přiznaných statusů uprchlíkům bez jejich dalšího prodloužení. Nelze vyloučit, že tito uprchlíci budou stále disponovat doklady, jejichž neplatnost lékárník nebude mít možnost odhalit. Ani řešení tohoto problému není v současnosti známé.
---
Pro provozovatele lékáren a lékárníky to znamená, že si musí být při výdeji uprchlíkům z Ukrajiny, kteří se nemohou prokázat sjednaným pojištěním nebo alespoň uděleným vízem nebo dočasnou ochranou, vědomi toho, že jim léčivé přípravky budou uhrazeny jen tehdy, když pacient po výdeji do 30 dnů obdrží vízum nebo dočasnou ochranu a v lékárně budou zaznamenány osobní údaje pacienta v rozsahu dostatečném pro budoucí vyúčtování úhrady. Jistotu, že pacientovi bude vízum nebo dočasná ochrana udělena, nelze dát. Provozovatel lékárny musí počítat s tím, že výdej může jít na jeho účet. Proto by měl každý provozovatel určit jasná pravidla, zda pacientům bez pojištění, víza či dočasné ochrany, mají být v jeho lékárně nebo lékárnách vydávány nebo nikoliv. Lékárníci zaměstnanci by neměli bez pokynu provozovatele sami těmto pacientům vydávat léky jinak než na vlastní účet pacienta, protože mohou provozovateli způsobit škodu, za kterou mohou být odpovědní.
Aktualizace z 29. 3. 2022 – Ověření platnosti pojištění
Platnost pojištění lze ověřit po přihlášení na VZP Point v menu OVĚŘENÍ V REGISTRECH. Úloha je dostupná na odkazu zde. Máte na výběr dvě možnosti využití:
Aktualizace k 8. 9. 2022:
Zákon č. 65/2022 Sb., o některých opatřeních v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny vyvolaným invazí vojsk Ruské federace (dále jen „zákon“) byl novelizován zákonem č. 175/2022 Sb., o dalších opatřeních v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny vyvolaným invazí vojsk Ruské federace a o změně dalších zákonů v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny vyvolaným invazí vojsk Ruské federace, který je účinný ode dne 27. 6. 2022. Novelizováno bylo i klíčové ustanovení § 7 zákona, které po novelizaci zní takto:
(1) Cizinec, kterému byly poskytnuty zdravotní služby na území České republiky a kterému byla následně udělena dočasná ochrana podle tohoto zákona, se ode dne poskytnutí zdravotních služeb na území České republiky v období 30 dnů přede dnem udělení dočasné ochrany považuje pro účely veřejného zdravotního pojištění za osobu podle § 2 odst. 1 písm. b) bodu 5 zákona o veřejném zdravotním pojištění.
(2) Cizinec, kterému byla udělena dočasná ochrana podle tohoto zákona, se ode dne udělení dočasné ochrany považuje pro účely veřejného zdravotního pojištění za osobu podle § 2 odst. 1 písm. b) bodu 5 zákona o veřejném zdravotním pojištění; osoba, která dovršila 18 let věku a současně nedovršila 65 let věku, se po uplynutí 150 dnů ode dne udělení dočasné ochrany pro účely veřejného zdravotního pojištění považuje za osobu s trvalým pobytem na území České republiky.
(3) Dítě, které se narodilo na území České republiky cizinci uvedenému v odstavci 1 nebo cizinci, kterému byla udělena dočasná ochrana podle tohoto zákona, se ode dne narození považuje pro účely veřejného zdravotního pojištění za osobu podle § 2 odst. 1 písm. b) bodu 5 zákona o veřejném zdravotním pojištění, a to nejdéle po dobu 60 dnů ode dne narození.
(4) Za nezaopatřené dítě se u osob, kterým byla udělena dočasná ochrana podle tohoto zákona, pro účely veřejného zdravotního pojištění považuje také osoba, která dovršila 18 let věku a soustavně se připravuje na budoucí povolání v rámci studia na středních a vysokých školách na Ukrajině, a to nejdéle do 26 let věku.
Z předmětné novelizace vyplývá, že cizinci, který dovršil 18 let věku a současně nedovršil 65 let věku, a kterému byla udělena dočasná ochrana anebo mu bylo uděleno vízum k pobytu nad 90 dnů za účelem strpění pobytu na území, je automaticky hrazeno zdravotní pojištění státem po dobu 150 dnů od udělení dočasné ochrany. Po uplynutí této doby se na takového cizince hledí jako na osobu s trvalým pobytem na území České republiky, což znamená, že je ze zákona zdravotně pojištěn, zdravotní pojišťovny za něj hradí zdravotní služby, ale cizinec si musí hradit zdravotní pojištění sám, pokud je za něj nehradí zaměstnavatel nebo stát z jiného důvodu než dočasné ochrany. Pro poskytovatele zdravotních služeb je podstatné, že zdravotní pojišťovna je povinna úhradu za zdravotní službu uhradit i v případě, že cizinec řádně nehradí pojistné.
Cizinci do 18 let věku a nad 65 let věku, kterým byla udělena dočasná ochrana anebo jim bylo uděleno vízum k pobytu nad 90 dnů za účelem strpění pobytu na území, jsou právními předpisy chápáni jako tzv. státní pojištěnci i po uplynutí lhůty 150 dnů od udělení dočasné ochrany. Za ně tedy hradí zdravotní pojištění stát.
Pro úplnost Česká lékárnická komora dodává, že na území České republiky může být přítomen i občan Ukrajiny, který přicestuje na území ČR a až 90 dní může na území České republiky pobývat jako turista, tedy bez nutnosti sjednávat si vízum. Po dobu turistického pobytu však musí mít sjednáno komerční cestovní pojištění. Stejně tak právní předpisy nahlíží na osobu, která má sjednáno tzv. dlouhodobé vízum, což je vízum určené k pobytu cizince na území České republiky nad 90 dnů.
Česká lékárnická komora doporučuje, aby se poskytovatel zdravotních služeb řídil Manuálem pro poskytovatele zdravotních služeb ze dne 15. 6. 2022, který připravilo Ministerstvo zdravotnictví České republiky, odboru dohledu nad zdravotním pojištěním, kde jsou uvedeny možné způsoby identifikace osob požadujících poskytnutí zdravotních služeb. Česká lékárnická komora dodává, že nejzazším termínem platnosti zákonných ustanovení, na jejichž základě lze ve výše uvedených mezích očekávat úhradu za vydané léčivé přípravky u cizinců s dočasnou ochranou, je 31. březen 2023. Nebude-li do té doby zákon novelizován a lhůta prodloužena, pak od 1. 4. 2023 nebudou informace z tohoto článku pro cizince z Ukrajiny platit.
Mgr. MUDr. Jaroslav Maršík, advokát
právní poradce
České lékárnické komory
Mgr. Jiří Doležal, advokát
právní poradce
České lékárnické komory
----
Každý provozovatel lékárny si musí být vědom toho, že v současné situaci stále platí, že úhrada zdravotních služeb včetně úhrady za vydané léčivé přípravky se řídí zákonem. Pokud se kterýkoliv provozovatel rozhodne pomoci uprchlíkům bezplatným výdejem léčivého přípravku, musí být připraven na to, že úhrada mu bude poskytnuta jen v případech, které předpokládá zákon. Jinak půjde o výdej na účet provozovatele a tedy skutečně o humanitární pomoc. Toto riziko bude pravděpodobně sníženo novým zákonem, viz níže.
Zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, považuje za pojištěnce, jíž je možné hradit zdravotní služby, osobu, která
a) má trvalý pobyt na území České republiky, nebo
b) nemá trvalý pobyt na území České republiky, pokud
1. je zaměstnancem zaměstnavatele, který má sídlo nebo trvalý pobyt na území České republiky,
2. jí bylo vydáno povolení k dlouhodobému pobytu na území České republiky za účelem vědeckého výzkumu,
3. jí byl udělen azyl na území České republiky,
4. jí byla udělena doplňková ochrana na území České republiky,
5. jí bylo uděleno oprávnění k pobytu za účelem poskytnutí dočasné ochrany na území České republiky podle zákona o dočasné ochraně cizinců nebo se podle zákona o pobytu cizinců na území České republiky za takovou osobu považuje,
6. jde o nezletilé dítě, které bylo na území České republiky umístěno na základě předběžného opatření soudu do zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc nebo do ústavu pro péči o děti nebo na základě předběžného opatření nebo usnesení soudu do péče fyzické osoby,
7. je Česká republika podle koordinačních nařízení nebo podle vyhlášené mezinárodní smlouvy, kterou je Česká republika vázána, k jejímu zdravotnímu pojištění příslušná,
8. jde o osobu, jejíž nárok vyplývá z přímo použitelných předpisů Evropské unie, nebo o osobu zaměstnanou, samostatně výdělečně činnou nebo osobu ponechávající si takové postavení a její rodinné příslušníky mající právo na rovné zacházení podle předpisu Evropské unie,
9. se na území České republiky narodila matce s povoleným dlouhodobým pobytem na území České republiky, a to do konce kalendářního měsíce, v němž tato osoba dovršila 60 dnů věku, nebo
10. se na území České republiky narodila matce s povoleným trvalým pobytem, a to do konce kalendářního měsíce, v němž tato osoba dovršila 60 dnů věku, a dále po dobu řízení o žádosti o povolení k trvalému pobytu na území České republiky podané za tuto osobu.
Ukrajinských uprchlíků se nyní budou týkat zejména body 3 (azyl), 4 (doplňková ochrana) a 5 (dočasná ochrana). Pod bod 5 (dočasná ochrana) spadají i lidé, jimž bylo uděleno vízum k pobytu nad 90 dnů za účelem strpění pobytu na území.
Vláda ČR by měla dne 9. 3. 2022 projednat návrh zákona o některých opatřeních v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny vyvolaným invazí vojsk Ruské federace, kterým reaguje na uprchlickou vlnu. Předpokládá se, že zákon bude přijat ve zrychleném legislativním procesu. Návrh zákona řeší i úhradu zdravotních služeb.
Z důvodové zprávy k novému zákonu:
„Na stávající situaci, kdy Česká republika čelí významné migrační vlně, lze vztáhnout především zákon č. 221/2003 Sb., o dočasné ochraně cizinců, ve znění pozdějších předpisů, který upravuje podmínky vstupu a pobytu cizince na území České republiky za účelem poskytnutí dočasné ochrany. Tato právní úprava byla přijata s ohledem na směrnici Rady 2001/55/ES ze dne 20. července 2001 o minimálních normách pro poskytování dočasné ochrany v případě hromadného přílivu vysídlených osob a o opatřeních k zajištění rovnováhy mezi členskými státy při vynakládání úsilí v souvislosti s přijetím těchto osob a s následky z toho plynoucími, jež představuje reakci na zkušenosti z konfliktu v bývalé Jugoslávii.
Dočasná ochrana je výjimečným institutem, jehož primárním smyslem je umožnit vypořádat se s důsledky hromadného přílivu vysídlených osob ze třetích zemí, které se nemohou vrátit do země svého původu, zejména v případě, že by azylový systém nebyl schopen se s tímto přílivem vypořádat bez negativních dopadů na svou činnost. Stávající právní úprava však na současnou situaci, kdy probíhá ozbrojený konflikt na území Ukrajiny, v jehož důsledku se dala do pohybu migrační vlna nebývalého rozsahu, není dimenzována. Proto je žádoucí stanovit zvláštní proces legalizace pobytu těchto osob na našem území, čímž bude sekundárně zajištěno, že dotčeným osobám bude možné zajistit jejich základní životní potřeby.
Účast v systému veřejného zdravotního pojištění je založena o veřejném zdravotním pojištění. Vedle obvyklých titulů vzniku zdravotního pojištění (trvalý pobyt, zaměstnání u zaměstnavatele v České republice) je osoba pojištěná rovněž v případech, které plynou z právních předpisů upravujících pobyt cizinců či azyl.
Stávající právní úprava, která je obsažena v § 2 zákona o veřejném zdravotním pojištění, váže vznik zdravotního pojištění na konkrétní skutečnost, která závisí buď na úkonu samotné osoby žádající o přiznání příslušného pobytového statusu (např. podání žádosti o azyl) nebo vydání příslušného rozhodnutí/osvědčení orgánu veřejné správy (např. udělení oprávnění k pobytu za účelem poskytnutí dočasné ochrany). Na účast v systému veřejného zdravotního pojištění je vázáno poskytování zdravotních služeb jako hrazených. Jinými slovy poskytnutou zdravotní péči lze uhradit z prostředků veřejného zdravotního pojištění pouze v případě, že daná osoba je v době poskytování účastna systému veřejného zdravotního pojištění.
Výslovně se tímto zákonem upravuje také poskytování zdravotních služeb uprchlíkům na našem území. Nezanedbatelná část osob vstupujících na území České republiky z důvodu probíhajícího válečného konfliktu bude potřebovat okamžité lékařské ošetření, které by za stávajících právních podmínek nebylo možné z prostředků veřejného zdravotního pojištění uhradit, přestože u naprosté většiny těchto osob vznikne účast v českém systému o několik dní později v důsledku vydání víza za účelem strpění. Za tím účelem se navrhuje, aby osoba, které bylo vízum za účelem strpění vydáno, byla považována za pojištěnou i v období předcházejícím udělení daného víza, a to po dobu 30 dní. Pokud by v této době byly cizinci poskytnuty zdravotní služby, byly by na základě navrhované právní úpravy hrazeny z veřejného zdravotního pojištění. Cílem tohoto postupu je především legitimizace úhrady u osoby, která fakticky v době poskytnutí zdravotní služby není účastna veřejného zdravotního pojištění, ale ve velmi krátké době se účastníkem stane. Předkladatel zároveň navrhuje, aby se úhrada zdravotních služeb vztahovala na všechny osoby, kterým byly zdravotní služby poskytnuty ode dne 24. února 2022, tedy ode dne, kdy byla zahájena invaze Ruské federace na území Ukrajiny.
Právní úprava rovněž řeší otázku zdravotního pojištění dětí, které se v České republice narodí cizinkám, které již mají příslušné pobytové oprávnění (vízum). Jelikož čerstvě narozené dítě nemá samo o sobě žádný pobytový status (a tedy např. o vízum za účelem strpění na území za něj rodiče teprve budou žádat), upravuje se v zákoně účast těchto dětí v systému veřejného zdravotního pojištění okamžikem narození, a to do 60 dnů věku. Počítá se, že ve lhůtě 60 dnů již dítě bude mít samo přiznáno pobytový status, od něhož se bude odvíjet i jeho případné pojištění.“
Ze znění zákona:
§ 7
(1) Cizinec, kterému byly poskytnuty zdravotní služby na území České republiky a kterému byla následně udělena dočasná ochrana podle tohoto zákona, se ode dne poskytnutí zdravotních služeb na území České republiky v období 30 dnů přede dnem udělení dočasné ochrany považuje pro účely úhrady poskytnutých zdravotních služeb za osobu podle § 2 odst. 1 písm. b) bodu 5 zákona o veřejném zdravotním pojištění.§ 7
(2) Dítě, které se narodilo na území České republiky cizinci uvedenému v odstavci 1, se ode dne narození považuje pro účely úhrady poskytnutých zdravotních služeb za osobu podle § 2 odst. 1 písm. b) bodu 5 zákona o veřejném zdravotním pojištění, a to nejdéle po dobu 60 dnů ode dne narození.
(3) Cizinec, kterému byla udělena dočasná ochrana podle tohoto zákona, se ode dne udělení dočasné ochrany považuje pro účely úhrady poskytnutých zdravotních služeb za osobu podle § 2 odst. 1 písm. b) bodu 5 zákona o veřejném zdravotním pojištění.)
§ 8
(1) Ustanovení tohoto zákona se vztahují i na cizince, kterému bylo přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona uděleno vízum k pobytu nad 90 dnů za účelem strpění pobytu na území České republiky podle § 33 odst. 1 písm. a) zákona o pobytu cizinců na území České republiky, které je vydáváno od 24. února 2022 v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny vyvolaným invazí vojsk Ruské federace. Tento cizinec se ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona považuje za cizince, kterému byla udělena dočasná ochrana podle tohoto zákona.(2) Cizinec, kterému byly poskytnuty zdravotní služby na území České republiky přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, avšak nejdříve dne 24. února 2022, a kterému bylo následně uděleno vízum k pobytu nad 90 dnů za účelem strpění pobytu na území České republiky podle § 33 odst. 1 písm. a) zákona o pobytu cizinců na území České republiky, které je vydáváno od 24. února 2022 v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny vyvolaným invazí vojsk Ruské federace, nebo jemuž byla následně udělena dočasná ochrana podle tohoto zákona, se ode dne prvního poskytnutí zdravotních služeb na území České republiky, nejdříve však ode dne 24. února 2022, do dne udělení tohoto víza nebo dočasné ochrany považuje pro účely úhrady poskytnutých zdravotních služeb za osobu podle § 2 odst. 1 písm. b) bodu 5 zákona o veřejném zdravotním pojištění.
(3) Dítě, které se narodilo na území České republiky přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, avšak nejdříve dne 24. února 2022, cizinci s uděleným vízem podle odstavce 2 nebo vízem za účelem dočasné ochrany, se ode dne narození považuje pro účely úhrady poskytnutých zdravotních služeb za osobu podle § 2 odst. 1 písm. b) bodu 5 zákona o veřejném zdravotním pojištění, a to nejdéle po dobu 60 dnů ode dne narození.
Lze očekávat, že předložený zákon bude účinný v řádu jednotek týdnů a mnohé sporné případy úhrad jím budou zhojeny. Určitá míra nejistoty zůstává, neboť úhrada bude vždy závislá na tom, zda bude konkrétnímu pacientovi uděleno vízum či dočasná ochrana. Pacient např. nemusí o dočasnou ochranu nebo o vízum za účelem strpění pobytu požádat, nemusí splnit podmínky pro přiznání nebo může v mezidobí vycestovat do jiné země nebo i zemřít.
Nevyjasněný zatím zůstává i způsob, jímž by měla být úhrada za vydané léčivé přípravky vykazována vůči zdravotním pojišťovnám na základě osobních údajů, které lékárník získá od pacienta při výdeji a mezi nimiž pochopitelně nebude číslo pojištěnce, protože dosud nebylo pacientovi přiděleno. Úhrady přitom nemohou být závislé na tom, že by lékárny vydávaly léky a následně vyhledávaly pacienty a dodatečně od nich získávaly číslo pojištěnce. ČLnK se proto obrací na Ministerstvo zdravotnictví se žádostí o řešení.
Pro úplnost je třeba doplnit i postavení tzv. žadatele o poskytnutí dočasné ochrany a jeho dítěti se narozenému na území po dobu 60 dnů ode dne narození podle zákona č. 221/2003 Sb., o dočasné ochraně cizinců, který se může prokázat průkazem žadatele o poskytnutí dočasné ochrany (vzor uveden ve vyhlášce č. 328/2015 Sb.). Takovému žadateli se poskytují bezplatné zdravotní služby v rozsahu služeb hrazených z veřejného zdravotního pojištění a poskytovateli je hradí Ministerstvo vnitra. ČLnK nemá potvrzeny žádné informace, že by se tento institut v současné době využíval.
Do budoucna je třeba počítat i s tím, že bude docházet k vyprchávání nebo předčasnému ukončování přiznaných statusů uprchlíkům bez jejich dalšího prodloužení. Nelze vyloučit, že tito uprchlíci budou stále disponovat doklady, jejichž neplatnost lékárník nebude mít možnost odhalit. Ani řešení tohoto problému není v současnosti známé.
---
Ke dni 15. 3. 2022 stále probíhají jednání o způsobu vykazování úhrad za zdravotní služby poskytnuté uprchlíkům z Ukrajiny, kterým již bylo uděleno vízum nebo dočasná ochrana, ale ještě nejsou registrováni u zdravotní pojišťovny. Během několika dnů bude pravděpodobně schválen zákon, který rozšíří možnost úhrady zdravotních služeb i pro osoby, které teprve obdrží vízum nebo dočasnou ochranu v období do 30 dnů od poskytnutí zdravotní služby. V jednání je rovněž vykazování úhrad těmto osobám. Během posledních dnů došlo k vyjasnění otázky úhrad osobám, kterým vízum nebo dočasná ochrana poskytnuta nebude. Např. proto, že o ně vůbec nepožádají, nebude jim uděleno/a, nebo zemřou. V těchto případech nebudou poskytovateli poskytnuté zdravotní služby uhrazeny a vynaložené náklady půjdou na jeho účet. Stejný důsledek nastane v situaci, kdy pacient sice vízum nebo dočasnou ochranu nakonec obdrží, ale později než 30 dnů po poskytnutí zdravotních služeb. Před tímto dopadem poskytovatele zdravotních služeb neochrání ani očekávaný nový zákon.
Pro provozovatele lékáren a lékárníky to znamená, že si musí být při výdeji uprchlíkům z Ukrajiny, kteří se nemohou prokázat sjednaným pojištěním nebo alespoň uděleným vízem nebo dočasnou ochranou, vědomi toho, že jim léčivé přípravky budou uhrazeny jen tehdy, když pacient po výdeji do 30 dnů obdrží vízum nebo dočasnou ochranu a v lékárně budou zaznamenány osobní údaje pacienta v rozsahu dostatečném pro budoucí vyúčtování úhrady. Jistotu, že pacientovi bude vízum nebo dočasná ochrana udělena, nelze dát. Provozovatel lékárny musí počítat s tím, že výdej může jít na jeho účet. Proto by měl každý provozovatel určit jasná pravidla, zda pacientům bez pojištění, víza či dočasné ochrany, mají být v jeho lékárně nebo lékárnách vydávány nebo nikoliv. Lékárníci zaměstnanci by neměli bez pokynu provozovatele sami těmto pacientům vydávat léky jinak než na vlastní účet pacienta, protože mohou provozovateli způsobit škodu, za kterou mohou být odpovědní.
Aktualizace z 29. 3. 2022 – Ověření platnosti pojištění
Platnost pojištění lze ověřit po přihlášení na VZP Point v menu OVĚŘENÍ V REGISTRECH. Úloha je dostupná na odkazu zde. Máte na výběr dvě možnosti využití:
- 1. Pokud znáte číslo pojištěnce, jehož údaje potřebujete ověřit, ponechte volbu Ověřit pojištěnce dle čísla pojištěnce a zadejte vámi vybraný údaj.
- 2. Pokud neznáte číslo pojištěnce, můžete ověřit údaje o pojištěnci podle jeho jména a data narození. V takovém případě vyberte volbu Ověřit pojištěnce dle jména a data narození. Je nutné, abyste vyplnili všechna povinná pole označená *, tedy Příjmení a Datum narození pojištěnce. Vyplněním dalších polí zvýšíte pravděpodobnost jednoznačnosti výsledku.
Aktualizace k 8. 9. 2022:
Zákon č. 65/2022 Sb., o některých opatřeních v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny vyvolaným invazí vojsk Ruské federace (dále jen „zákon“) byl novelizován zákonem č. 175/2022 Sb., o dalších opatřeních v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny vyvolaným invazí vojsk Ruské federace a o změně dalších zákonů v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny vyvolaným invazí vojsk Ruské federace, který je účinný ode dne 27. 6. 2022. Novelizováno bylo i klíčové ustanovení § 7 zákona, které po novelizaci zní takto:
(1) Cizinec, kterému byly poskytnuty zdravotní služby na území České republiky a kterému byla následně udělena dočasná ochrana podle tohoto zákona, se ode dne poskytnutí zdravotních služeb na území České republiky v období 30 dnů přede dnem udělení dočasné ochrany považuje pro účely veřejného zdravotního pojištění za osobu podle § 2 odst. 1 písm. b) bodu 5 zákona o veřejném zdravotním pojištění.
(2) Cizinec, kterému byla udělena dočasná ochrana podle tohoto zákona, se ode dne udělení dočasné ochrany považuje pro účely veřejného zdravotního pojištění za osobu podle § 2 odst. 1 písm. b) bodu 5 zákona o veřejném zdravotním pojištění; osoba, která dovršila 18 let věku a současně nedovršila 65 let věku, se po uplynutí 150 dnů ode dne udělení dočasné ochrany pro účely veřejného zdravotního pojištění považuje za osobu s trvalým pobytem na území České republiky.
(3) Dítě, které se narodilo na území České republiky cizinci uvedenému v odstavci 1 nebo cizinci, kterému byla udělena dočasná ochrana podle tohoto zákona, se ode dne narození považuje pro účely veřejného zdravotního pojištění za osobu podle § 2 odst. 1 písm. b) bodu 5 zákona o veřejném zdravotním pojištění, a to nejdéle po dobu 60 dnů ode dne narození.
(4) Za nezaopatřené dítě se u osob, kterým byla udělena dočasná ochrana podle tohoto zákona, pro účely veřejného zdravotního pojištění považuje také osoba, která dovršila 18 let věku a soustavně se připravuje na budoucí povolání v rámci studia na středních a vysokých školách na Ukrajině, a to nejdéle do 26 let věku.
Z předmětné novelizace vyplývá, že cizinci, který dovršil 18 let věku a současně nedovršil 65 let věku, a kterému byla udělena dočasná ochrana anebo mu bylo uděleno vízum k pobytu nad 90 dnů za účelem strpění pobytu na území, je automaticky hrazeno zdravotní pojištění státem po dobu 150 dnů od udělení dočasné ochrany. Po uplynutí této doby se na takového cizince hledí jako na osobu s trvalým pobytem na území České republiky, což znamená, že je ze zákona zdravotně pojištěn, zdravotní pojišťovny za něj hradí zdravotní služby, ale cizinec si musí hradit zdravotní pojištění sám, pokud je za něj nehradí zaměstnavatel nebo stát z jiného důvodu než dočasné ochrany. Pro poskytovatele zdravotních služeb je podstatné, že zdravotní pojišťovna je povinna úhradu za zdravotní službu uhradit i v případě, že cizinec řádně nehradí pojistné.
Cizinci do 18 let věku a nad 65 let věku, kterým byla udělena dočasná ochrana anebo jim bylo uděleno vízum k pobytu nad 90 dnů za účelem strpění pobytu na území, jsou právními předpisy chápáni jako tzv. státní pojištěnci i po uplynutí lhůty 150 dnů od udělení dočasné ochrany. Za ně tedy hradí zdravotní pojištění stát.
Pro úplnost Česká lékárnická komora dodává, že na území České republiky může být přítomen i občan Ukrajiny, který přicestuje na území ČR a až 90 dní může na území České republiky pobývat jako turista, tedy bez nutnosti sjednávat si vízum. Po dobu turistického pobytu však musí mít sjednáno komerční cestovní pojištění. Stejně tak právní předpisy nahlíží na osobu, která má sjednáno tzv. dlouhodobé vízum, což je vízum určené k pobytu cizince na území České republiky nad 90 dnů.
Česká lékárnická komora doporučuje, aby se poskytovatel zdravotních služeb řídil Manuálem pro poskytovatele zdravotních služeb ze dne 15. 6. 2022, který připravilo Ministerstvo zdravotnictví České republiky, odboru dohledu nad zdravotním pojištěním, kde jsou uvedeny možné způsoby identifikace osob požadujících poskytnutí zdravotních služeb. Česká lékárnická komora dodává, že nejzazším termínem platnosti zákonných ustanovení, na jejichž základě lze ve výše uvedených mezích očekávat úhradu za vydané léčivé přípravky u cizinců s dočasnou ochranou, je 31. březen 2023. Nebude-li do té doby zákon novelizován a lhůta prodloužena, pak od 1. 4. 2023 nebudou informace z tohoto článku pro cizince z Ukrajiny platit.
Mgr. MUDr. Jaroslav Maršík, advokát
právní poradce
České lékárnické komory
Mgr. Jiří Doležal, advokát
právní poradce
České lékárnické komory
