Antibiotika patří téměř 100 let k nejzásadnějším léčivům. Aby mohla fungovat spolehlivě i u dalších generací, užívejme je již od dětského věku správně a účelně, upozorňují lékárníci
Antibiotika jsou léky na předpis určené výhradně pro léčbu bakteriálních infekcí. Proti virovým onemocněním nejsou účinná. V případě, že nejsou antibiotika užívána správně, snižuje se jejich účinnost nejen u pacienta samotného, ale nepřímo u celé populace. Užívání antibiotik má svá pravidla, na která při výdeji lékárník pacienta upozorní a zodpoví i jeho případné dotazy.
„Antibiotika jsou výhradně na lékařský předpis, protože pouze lékař dokáže rozpoznat bakteriální infekci a zvolit nejvhodnější léčivý přípravek pro dané onemocnění pro konkrétního pacienta. Právě proto je zcela nevhodné, pokud pacienti žádají antibiotika v neindikovaných případech nebo tzv. do zásoby, která si následně naordinují sami, či užívají antibiotika, která z předchozího onemocnění nedobrali, což je v rozporu se stanovenou léčbou. Nebo dokonce užívají antibiotika, která byla původně předepsaná jinému členu rodiny. Všechny tyto situace mohou vést k nebezpečí rozvoje antibiotické rezistence, kvůli které se při nesprávném užívání antibiotik a nedostatečnému vývoji nových léků infekce mohou stát pro budoucí generace nevyléčitelnými,“ vysvětluje Mgr. Aleš Krebs, Ph.D., prezident České lékárnické komory (ČLnK).
„Pokud lékař předepíše nemocnému antibiotika, je důležité je užívat přesně podle pokynů. A v případě nejasností se znovu ujistit i u svého lékárníka. Při výdeji antibiotik lékárníci zejména zdůrazňují fakt, že je nutné antibiotika užívat ve stanovených časových odstupech, a hlavně užít léky vždy po lékařem stanovenou dobu. Není možné se při prvním zlepšení zdravotního stavu jen tak rozhodnout, že už další dávky antibiotika užívat nebudu. Je potřeba upozornit i na to, že pokud se bakteriální infekce neléčí a pacienti například užívání antibiotik odmítají, tak jednou z možných závažných komplikací takového nezodpovědného jednání může být i revmatická horečka, která může způsobit vážné poškození srdce a kloubů,“ varuje praktikující lékárník Mgr. Aleš Krebs.
Antibiotika u dětských pacientů
Při podávání antibiotik u dětí by měli být lékaři a rodiče obzvlášť opatrní, a to jak se samotnou volbou antibiotika, vhodnou dávkou, délkou podávání, tak s opakovaným předepisováním antibiotik v krátkých časových intervalech za sebou. Dětský organismus reaguje na podávání antibiotika mnohem citlivěji než dospělý a neuvážené podávání těchto léčiv může mít i dlouhodobé následky. „Pediatrická antibiotika mají svá specifika a jejich dávkování je individuální nejen s ohledem na hmotnost dítěte, ale také závažnost infekce. Jsme rádi, že spolupráce pediatrů s lékárníky probíhá ku prospěch našich společných pacientů. Lékárník při výdeji antibiotického sirupu předává informace nejen od nás, ale zároveň další důležité rady, třeba o zacházení s ním,” přibližuje spolupráci obou zdravotníků MUDr. Ilona Hülleová, předsedkyně Sdružení praktických lékařů pro děti a dorost.
Zdravotní stav i věk dítěte často vyžadují nasazení účinné léčby v co nejkratším možném čase. V případě pediatrických pacientů mnoho léků lékárníci připravují individuálně dle konkrétních potřeb dítěte.
„Příprava antibiotických sirupů pro děti je téměř každodenní náplní práce lékárníků. Po naředění lze sirup používat většinou jen 7 dnů, mezi předepsáním, přípravou a prvním užitím sirupu by měla uplynout co nejkratší doba. I z tohoto důvodu je důležité, aby byla dostupnost lékáren pro pacienty rovnoměrná jak v aglomeracích, tak i v menších městech. Pro rodiče s nemocnými dětmi je výraznou pomocí v dané situaci i to, že nemusí cestovat pro léky daleko a ani na ně dlouho čekat, což je zejména u antibiotické léčby zásadní,“ upřesňuje Mgr. Michaela Bažantová, lékárnice a tisková mluvčí ČLnK.
Kromě odborných znalostí je důležitou součástí práce lékárníka před výdejem léčivého přípravku pro dítě také vysoká míra empatie. Lékárník rodičům vše ochotně vysvětlí, zopakuje správné dávkování léku a upozorní na vše potřebné. Rodiče se mohou lékárníka bez problémů zeptat na všechny důležité dotazy, které u pediatra nestihli vyřešit. Nebo získat odpovědi i na otázky, které je napadly až po odchodu z ordinace. Lékárník je zároveň poslední instancí kontroly předepsaných antibiotik a při jakýchkoliv pochybnostech kontaktuje předepisujícího lékaře a vše si před výdejem ověří.
Přílohy:
Tisková zpráva
ATB leták
Foto_1
Foto_2
Česká lékárnická komora je samosprávná nepolitická stavovská organizace sdružující lékárníky. Byla zřízena zákonem ČNR č. 220/1991 Sb., o České lékařské komoře, České stomatologické komoře a České lékárnické komoře. Její ustavující sjezd se uskutečnil 28. - 29. září 1991.
Související články
Nesprávné užívání antibiotik ohrožuje každého z nás. Na rizika antibiotické rezistence upozorňují i farmaceuti
I v letošním roce Česká lékárnická komora podporuje Evropský antibiotický den, který připadá na 18. listopad, jehož téma je „Antibiotická rezistence je neviditelná, ale pacienti ne“. Antibiotická rezistence totiž v posledních letech představuje čím dál závažnější problém, který trápí pacienty i lékaře. Téma připomíná také Světový antibiotický týden probíhající od 18. do 24. listopadu. Farmaceuti proto chtějí veřejnost edukovat o tom, jak správně s antibiotickými přípravky zacházet, aby se riziko antibiotické rezistence nezvyšovalo.
Lékárníci usilují o zachování jedinečných lékáren v menších obcích a připravují se na změny systému započitatelných doplatků
Dnes se konal 33. sjezd delegátů České lékárnické komory. Jedná se o pravidelnou akci, na které každý rok projednávají delegáti komory další směřování a cíle, kterých chce stavovská organizace lékárníků dosáhnout.
Farmaceuti mají na starost široké spektrum povinností. Jejich význam připomíná Světový den lékárníků
I letos slaví Česká lékárnická komora Světový den lékárníků. Připadá na 25. září, den, kdy byla v roce 1912 v nizozemském Haagu založena Mezinárodní farmaceutická federace. Jeho cílem je upozornit na nezastupitelnou roli lékárníků a lékárenské péče ve farmakoterapii i zdravotnictví.