​Spravedlivá spoluúčast pacientů

Dlouhodobě prosazovanou vizí České lékárnické komory je spravedlivá a předvídatelná spoluúčast pacientů na lécích předepsaných lékařem. V České republice je totiž, bohužel, již léta praktikován systém, který nemá obdobu v žádné jiné vyspělé evropské zemi.

Doplatky na léky nejsou českým pacientům ani jejich ošetřujícím lékařům předem známé a v čase se zásadně mění. Místní i cenová dostupnost léčivých přípravků je navíc značně deformovaná jejich výrobci a dovozci, kteří rozhodují o exkluzivních bonusech a přednostním zásobování pouze části lékáren, na což doplácejí ostatní pacienti. Pochopil bych motivační jednociferné bonusy. Zpětné bonusy ve výši desítek procent ale svědčí o nesprávně nastaveném systému pro stanovení cen a úhrad léků. Stejně jako v ostatních odvětvích vede tato „neviditelná ruka trhu“ k redukci nabídky a dostupnosti některých léčivých přípravků pro pacienty.
Lidem i zdravotníkům je nesrozumitelný „unikátní“ český model ochrany před vysokými doplatky na předepisované léky. Do ochranného limitu spoluúčasti se zahrnuje jen jejich minimální část - tzv. „započitatelné“ doplatky. Nepřehlednost systému navíc potencují zdravotní pojišťovny vydáváním svých „pozitivních“ listů. Doufám, že nová politická reprezentace se bude důkladněji zajímat o dopady této aktivity na výši „nezapočitatelných“ doplatků, zejména v případech, kdy dostává přednost výrobce se zcela zanedbatelným zastoupením dodávek svého přípravku na český trh. Spoluúčast obyvatel se díky výše uvedeným „hrátkám“ v jednotlivých regionech podstatně liší, což považujeme v rámci solidárního zdravotnického systému za nepřijatelné.

Pro lékárníky jsou dále zásadními tématy rozvíjení odborných kompetencí, forma a výše odměňování. V nejvyspělejších zemích se lékárenská péče dynamicky vyvíjí, lékárníci a kliničtí farmaceuti stále významněji přispívají ke kvalitní a bezpečné farmakoterapii, zapojují se do oblasti prevence a screeningových programů. Česká lékárnická komora trendy pečlivě sleduje a maximálně jim přizpůsobuje rozvoj svých výukových programů. Ve spolupráci s lékaři řady odborností je naším cílem nalézt praktické formy užší týmové spolupráce, která je nezbytná pro zkvalitnění léčebných procesů. Příkladem může být pilotní projekt ČLnK a VZP realizovaný v loňském roce, v jehož rámci vybrané lékárny poskytovaly odborné služby při péči o občany s Alzheimerovým onemocněním, při vyhodnocování lékového profilu ambulantně léčených pacientů, věnovaly se screeningu diabetu a poskytovaly konzultace pro odvykání kouření.
Rozvoj odborných služeb lékáren stále výrazněji potvrzuje nutnost principiální změny odměňování lékárenské péče. Model financování lékáren ve výlučné závislosti na ceně léku je nespravedlivý a již dávno překonaný. Je žádoucí dosahovat úspor v oblasti nákladů na běžně předepisované léky. Nemůže se tak ale dít na vrub zdravotnického personálu lékáren, opakovaně snižovat příjem lékáren a nařizovat další a další povinnosti spojené s nemalými finančními náklady. Uspořené finanční prostředky musí lékárnám zůstat k dispozici. Nejen pro další zkvalitňování poskytované lékárenské péče, ale i pro splnění náročných administrativních opatření, které budou muset v dohledné době zavést. Aktuálně se jedná o model plošné e-preskripce, implementaci „protipadělkové“ směrnice EU a o další povinnosti, jež vyžaduje ministerstvo zdravotnictví a SÚKL.

Třetím důležitým tématem je síť lékáren. Považujeme za nutné podpořit rozvoj lékárenské péče ve venkovských oblastech, a naopak regulovat vznik nových lékáren v místech již přesycených. V zemích EU jsou za tímto účelem přijímána kritéria demo- a geografická. Návrh obdobného modelu aktualizujeme na současných datech i pro Českou republiku.

Zdroj: CHUDOBA, Lubomír, PharmDr. Spravedlivá spoluúčast pacientů. [online] Praha: zdravi.euro.cz, str. 18, 18. 9. 2017.

Celý článek naleznete v časopise Zdravotnictví medicína.