Ministerstvo zdravotnictví rozhodlo o některých odvoláních proti rozhodnutí SÚKL v kauzách týkajících se sběru dat. Rozhodnutí lze označit jako šalamounská. V principu MZd souhlasí se SÚKL, nicméně uložené pokuty byly sníženy na desetinu. Pokuta 10.000 Kč na 1.000 Kč a pokuta 100.000 Kč na 10.000 Kč. S výstrahou, že při opakovaném deliktu již může být pokuta mnohem vyšší. Rozhodnutí mají samozřejmě dopad jak na samotné postižené provozovatele tak na další postup ostatních (SÚKL, ČLnK, provozovatelé).
Postižení provozovatelé mají nyní pravomocně uloženo zaplatit pokutu a náklady správního řízení. Tuto povinnost musí splnit, a také ji již splnili. Ve lhůtě dvou měsíců od právní moci rozhodnutí mohou podat žalobu proti rozhodnutí MZd ke správnímu soudu. Ve spolupráci s právním zástupcem ČLnK žalobu v této lhůtě podají. K soudnímu přezkumu bylo ostatně celé správní řízení směřováno. Ohledně samotného sběru dat bylo těmto provozovatelům doporučeno, aby se připojili do systému SÚKL a až do soudního rozhodnutí data poskytovali a předali je též zpětně od data kontroly, z níž vzešlo rozhodnutí o uložení pokuty. Bližší odůvodnění tohoto doporučení viz níže.
Ze strany SÚKL lze nyní očekávat oživení kampaně za připojení. Provozovatelé, s nimiž bylo v loňském roce zahájeno správní řízení, v němž ale nebylo rozhodnuto, mohou očekávat, že jim bude uložena pokuta. Pravděpodobně ve výši korigované ministerstvem. Provozovatelé, u nichž proběhla kontrola se zjištěnou závadou ve sběru dat, ale dosud nebylo zahájeno řízení, se zahájení řízení zřejmě dočkají včetně následného uložení pokuty. Všichni ostatní dosud nepřipojení provozovatelé se pak musí připravit na kontroly zaměřené právě na sběr dat včetně následného uložení pokuty. Ve všech případech je pro zachování práva na vrácení pokuty po rozhodnutí soudu nutné ve správním řízení aktivně vystupovat a podat též odvolání k MZd a případně i následnou žalobu ke správnímu soudu. To vše lze samozřejmě učinit v součinnosti s právním zástupcem komory.
Na postoji SÚKL ke způsobu a rozsahu poskytování údajů se nic nezměnilo, stále je možný jen způsob podle pokynu LEK-13 verze 2. Na stanovisku ČLnK k nezákonnosti postupu SÚKL se rovněž nezměnilo nic. V tomto ohledu lze jen přivítat, že se věcí bude zabývat nezávislý soud. Vzhledem k nastalé situaci je ale nutné upravit doporučení provozovatelům.
Od počátku bylo provozovatelům doporučováno, aby se k systému sběru dat nepřipojili, a to zejména kvůli vyjádření většinového odmítnutí prosazovaného způsobu sběru dat. Díky tomuto kroku, a s podporou Úřadu na ochranu osobních údajů, byl SÚKL nucen na podzim 2009 korigovat své nároky, nicméně i poté zůstal jeho postup nezákonný. Přesto se ale k tomuto systému připojily více než tři pětiny lékáren. Důvody byly v zásadě dvojí: souhlas se SÚKL, nebo obavy ze sankce. Vystavení se riziku pokuty již tedy přestalo být nezbytné kvůli vyjádření většinového názoru. Většina se již připojila a „blokáda“ ve své době účel splnila.
Nyní zůstává vztah provozovatele k systému sběru dat otázkou principu. ČLnK zastává stále stejný postoj. Není však ohrožena žádnou sankcí. Provozovatelé po rozhodnutí ministerstva a před rozsudkem soudu ohroženi jsou. Není-li proto nyní v silách ČLnK zajistit, aby lékárny byly ve svém postoji jednotné, a současně byly vytvořeny podmínky pro soudní přezkum, je na místě nepřipojeným provozovatelům doporučit, aby se při svém rozhodování již neřídili zájmy většiny, ale jen a pouze tím, zda se chtějí ustoupením požadavkům SÚKL vyvarovat uložení pokuty nebo minimalizovat její výši.
Jinými slovy, ČLnK si již nemůže nárokovat solidaritu provozovatelů vyjádřenou odporem proti nezákonnému postupu. Přesto nadále hodlá poskytovat podporu postiženým provozovatelům a přispívat k soudnímu přezkumu. O všech rozhodnutích a krocích budou na webu komory zveřejňovány všechny dostupné informace, jakmile to bude možné.
Kromě individuální podpory provozovatelům vedou zástupci komory o sběru dat i další jednání. Ve čtvrtek 17. 2. 2011 proběhlo na toto téma krátce po uzavření dohody s LOK jednání mezi ministrem zdravotnictví MUDr. Hegerem, ředitelem odboru farmacie Mgr. Vrubelem, prezidentem ČLnK PharmDr. Havlíčkem a právníkem ČLnK Mgr. MUDr. Maršíkem. Pan ministr byl informován o rozporech v interpretaci zákona mezi komorou a SÚKL, potažmo samotného ministerstva, o záměru zahájení soudních řízení i o rozporu nově budované ministerské koncepce e-health s obsahem a smyslem odůvodnění rozhodnutí ministerstva o odvoláních. ČLnK podá informaci o sběru dat v režii SÚKL veřejnému ochránci práv a dále bude podán podnět na ÚOOÚ ohledně pokračujícího zpracování osobních údajů předepisujících lékařů a vydávajících lékárníků.
Na závěr si nelze neodpustit malé postesknutí nad tím, že nejčastější příčinou trestání provozovatelů lékáren se pravděpodobně stane sporná povinnost namísto například mnohem vážnějšího a obtížněji prokazatelného batůžkaření. Paradoxem při tom je, že právě provozovatelé, kteří ze zásady odmítají přistoupit na sběr dat, jsou obviňováni z toho, že chtějí batůžkaření utajit. Skuteční dodavatelé do ordinací lékařů se mohou jen smát.
