‚Farmacie je krásné povolání, ale některé řetězce z ní dělají kšeft‘

‚Farmacie je krásné povolání, ale některé řetězce z ní dělají kšeft‘

Hradec Králové /ROZHOVOR/ – Léta vedl Farmaceutickou fakultu UK v Hradci Králové, která vychovává budoucí lékárníky, výzkumné pracovníky i laboranty. „Lékárníci jsou zdravotničtí pracovníci, v oblasti léků jsou vysokoškolsky (a tedy velmi) vzdělaní a jsou schopni lidem skutečně poradit. Bohužel se na to dnes zapomíná a některé lékárenské řetězce čistou farmacii likvidují. Je to pro ně obyčejný kšeft," zlobí se Alexandr Hrabálek, dnes proděkan fakulty.

Ta se kromě vzdělávání studentů věnuje i špičkové vědě. Její pracovníci zkoumají například  onkologická onemocnění, kožní bariéru, syntetizují nová léčiva, věnují se analytickým problémům, metabolismu léčiv, zkoumají léčivé rostliny z hlediska jejich nových obsahových látek, věnují se farmaceutické technologii…
 

Lákadla v podobě slev a reklam prostě zákazníky táhnou. Je tomu tak i u lékáren. Jak poznat tu správnou lékárnu, kde se o nás skutečně někdo dobře postará?
Za tárou (neinformovaní říkají „pultem" – pozn. redakce) by měl stát magistr a se zákazníkem, vlastně pacientem, by se měl o jeho potížích bavit. A pacient by to ovšem měl také vyžadovat! Lidé často nevnímají lékárnu jako zdravotnické pracoviště. Přitom s méně závažnými zdravotními problémy jim může pomoci právě lékárník a oni pak nemusí k lékaři. Navíc, lékárna je poslední kontrolní instancí při cestě pacienta za ztraceným zdravím, a proto lékárník musí velmi pečlivě zkontrolovat donesený recept. Lékárník také často odhalí i třeba chybné dávkování léku a nebo i duplicity v terapii. Přirozeně – splést se může každý, ale za vydané léky je zodpovědný právě lékárník a je za svou práci plně (tedy i trestně) zodpovědný.
 

Lékárník? Neměl by zodpovědnost nést spíš lékař?
Ne, jak jsem řekl, lékárna je poslední zařízení, ze kterého si pacient odnáší léky. A za to může být zodpovědný pouze ten, kdo mu je vydá. Proto je práce lékárníka neobyčejně zodpovědná, a proto je také studium farmacie tak obtížné. Často se setkáváme s problémem, že lidé si obejdou více lékařů-specialistů, kteří o sobě, přirozeně, nevědí a pak jim každý může předepsat něco jiného (a nebo i stejného). Může tak docházet k velmi nebezpečným situacím, protože léky nejsou nevinnou záležitostí a při jejich neodborném dávkování a laické kombinaci může dojít i k ohrožení zdraví. Centrální registrace, do které by měl lékárník přístup a kde by viděl, jaké léky si pacient vyzvedl a nebo koupil, by pomohla ušetřit peníze lidem i pojišťovnám a zabránilo by se předávkování léčivy nebo nevhodné kombinaci.


Jak se tedy máme v lékárně chovat?
Pokud nemáte vážné zdravotní problémy, zkonzultujte je nejprve v lékárně. Pokud se bude jednat o běžné a lehké problémy, lékárník vám jistě poradí a pokud to bude vážnější, pošle vás k lékaři.


Co všechno se u vás na fakultě studenti naučí, je o obor zájem?
V republice jsou jen dvě farmaceutické fakulty. Ta naše, která je součástí Univerzity Karlovy, a další je v Brně. K nám se hlásí asi 800 studentů, ke studiu je přijato přibližně 350. Farmacie je široký obor, nepřipravujeme pouze lékárníky, ale připravujeme farmaceuty. Uplatní se nejen v lékárnách, i když jich tam skutečně skončí většina, ale také na vysoce kvalifikovaných pracovištích pro výzkum, biochemické a zdravotnické laboratoře… Během studia se seznámí s kompletní problematikou léku (návrh struktury, syntéza, kontrola, mechanismus účinku, vzájemné kombinace léčiv, tvorba jednotlivých lékových forem – tablety, masti, kapky apod. až po jejich distribuci do lékáren). V této oblasti mají tedy hlubší vzdělání než lékaři. Lékárník však nechce lékaři konkurovat. Absolutně ne. Je pouze odborník na jinou část zdravotnictví.


Na fakultě se věnujete i výzkumu, můžete se něčím pochlubit?
V posledním roce jsme nejúspěšnější vědeckou institucí v Hradci. Zabýváme se hledáním nových syntetických léčiv, analytickou chemií, především z hlediska kontroly léčiv, sledujeme metabolity klasických i nových léčiv, zabýváme se ovlivněním lidského plodu různými léčivy, studujeme lidskou kůži z hlediska jejích vlastností, hledáme nové obsahové látky v rostlinách… Syntetizujeme nová léčiva ze skupina antituberkulotik a protinádorových látek, objasňujeme způsoby, jak léčiva pronikají přes placentu v těle matky do nenarozeného dítěte a nebo přes zdravou kůži u dospělých, sledujeme zbytky léčiv v odpadních vodách.


O tom,  že do vody unikají steroidy z antikoncepce se mluví už poměrně hodně, jde o ještě něco jiného?
Dalším problémem jsou například látky z mastí na bolest kloubů a svalů, tzv. antiflogistika. Účinné látky se z nich totiž špatně vstřebávají, jejich zbytek na kůži si lidé umyjí a čističky odpadních vod si s těmito látkami-léčivy neumí poradit. Znečištění povrchových vod je pak značné a závažné.


Spolupracujete s Centrem biologické ochrany v Těchoníně, na čem konkrétně?
V Těchoníně jde o zařízení, které je určené pro práci s těmi nejnebezpečnějšími mikroorganismy a na na práci s vysoce infekčním materiálem. S Centrem spolupracujeme na vývoji nových antituberkulotik, tedy léčivech proti tuberkulóze. Ta se musí testovat na živých zvířatech, protože bacily tuberkulózy jsou velmi zvláštní mikroorganismy a nestačí testy pouze na izolovaných bakteriích. To vyžaduje přísná bezpečnostní opatření a práci ve speciálních podmínkách prováděnou speciálně vycvičeným personálem. A to umí právě pracovníci v Těchoníně. Nalezli jsme zcela nové chemické struktury látek, které mají vynikající aktivitu proti původcům tuberkulózy a právě takovou spolupráci pro další postup prací nezbytně potřebujeme.


Tuberkulóza? Nejsme proti ní očkovaní?
To ano, na ty běžné kmeny jistě. Ale spousta jejích kmenů je rezistentní a na ty působí velmi omezená paleta léků, a na některé již dokonce vůbec žádné. Proto je výzkum nových sloučenin proti TBC v současné době velmi potřebný. Tuberkulózou se mohou lidé nakazit prakticky kdekoliv – většinou ale při cestách do rizikových oblastí. Těmi jsou například asijské země (Indie, Bangladéš, Pákistán a jejich okolí), střední Asie, země bývalého Sovětského svazu, Afrika. Mohou ji k nám ale zavléct i lidé, kteří se u nás chtějí usadit, či přes naši republiku pouze cestují dál. Velkým nebezpečím je kombinace tuberkulózy s nemocí AIDS. Nakažený má oslabenou imunitu a tuberkulóza se přizpůsobí – vyvinou se nové formy bacilů, odolné proti lékům v současné době používaným.


A co největší strašák – rakovina? Zkoumáte i tu?
Vyvíjíme například sloučeniny, které, dostanou-li se do nádoru a jsou osvíceny laserovým světlem, jsou schopny nádor zničit. Tato metoda se nazývá fotodynamická terapie a v současné době se zdá být metodou perspektivní. A naše pracoviště, které se těmito látkami zabývá, je velmi úspěšné, řekněme minimálně v evropském měřítku.


Takže jde o převratný objev, naději pro nemocné?
Možná ano, ale s takovými informacemi je nutné zacházet velmi opatrně. Tato metoda je známá, nebyla vyvinuta na naší fakultě, ale látky, se kterými naši lidé pracují, jsou naše původní. Onemocnění rakovinou je vždy onemocnění velmi vážné, i když některé její formy jsou v současnosti léčitelné. Ale nevhodně, a především předčasně, zveřejněná informace může v lidech vyvolat velkou naději, která se později může ukázat jako lichá. Ano, ve vývoji je značné množství látek, které jednou mohou lidem pomoci, ale je velmi neetické tyto záležitosti zveřejňovat dopředu.


Tak pojďme od rakoviny k nějakému jinému tématu.
Pracujeme třeba i na sloučeninách, které ovlivňují kožní bariéru. To je pouhých dvacet mikrometrů silná vrstva buněk a speciálních sloučenin vyskytujících se převážně pouze v kůži, která nás chrání před okolním prostředím a zároveň udržuje v těle vodu. Nám se povedlo vyvinout látku, která tuto bariéru dočasně oslabí, umožní tím průnik léčiva a pak se bariéra zase obnoví.


K čemu je to dobré?
Je to dobré k tzv. transdermálnímu podání léčiv. Tedy, k podání léčiv přes kůži. Pokud léky polykáte, můžete si podráždit trávicí trakt, podávání  léků ústy znamená většinou značnou zátěž pro játra, která léčivo odbourávají, a proto musí být účinné látky podstatně víc, než kolik stačí k bezprostřednímu účinku. Jaterním metabolismem – to je to odbourávání – se totiž podstatná část léčiva obmění na neaktivní sloučeniny, které jsou z organismu odstraněny. Možná je tato forma podávání léčiv perspektivní, některé léky se takto již podávají (např. ženy pravděpodobně znají antikoncepční náplasti), ale platí to, co jsem říkal před chvílí – není možné momentální výsledky přeceňovat. To poctiví vědci nedělají.



Zdroj: HODASOVÁ, Jitka. 'Farmacie je krásné povolání, ale některé řetězce z ní dělají kšeft'. Denik.cz [online]. 14.2.2014 [cit. 2014-02-25]. Dostupné z: http://www.denik.cz/kralovehradecky-kraj/farmacie-je-krasne-povolani-ale-nektere-retezce-z-ni-delaji-kseft-20140214-kbkf.html

Sdílet článek:

Související články

  • Rozhovor s Alešem Krebsem, prezidentem České lékárnické komory v časopisu Interview

    Rozhovor s Alešem Krebsem, prezidentem České lékárnické komory v časopisu Interview

    Časopis, který přináší každý měsíc sto stran výjimečných rozhovorů s inspirativními osobnostmi a nejvýznamnějšími představiteli domácí i zahraniční kultury, vědy, sportu či politiky ve svém červnovém čísle otiskl také obsáhlý rozhovor s prezidentem ČLnK Alešem Krebsem. Lékárníci mají v tomto vydání dvojí zastoupení. Dalším kolegou, který poskytl rozhovor je Stanislav Havlíček, který vypráví o svých misích s Lékaři bez hranic.

  • Rozhovor s Alešem Krebsem, prezidentem České lékárnické komory v časopisu Interview

    Rozhovor s Alešem Krebsem, prezidentem České lékárnické komory v časopisu Interview

    Časopis, který přináší každý měsíc sto stran výjimečných rozhovorů s inspirativními osobnostmi a nejvýznamnějšími představiteli domácí i zahraniční kultury, vědy, sportu či politiky ve svém červnovém čísle otiskl také obsáhlý rozhovor s prezidentem ČLnK Alešem Krebsem. Lékárníci mají v tomto vydání dvojí zastoupení. Dalším kolegou, který poskytl rozhovor je Stanislav Havlíček, který vypráví o svých misích s Lékaři bez hranic.

  • Z monitoringu médií: ČLnK: V každém kraji by měla být alespoň jedna pohotovostní lékárna s nepřetržitým provozem

    Z monitoringu médií: ČLnK: V každém kraji by měla být alespoň jedna pohotovostní lékárna s nepřetržitým provozem

    V České republice je pouze 16 lékáren, které jsou pacientům k dispozici v režimu 24/7. V 7 krajích dokonce není ani jedna. ČLnK proto vydala Stanovisko představenstva ČLnK k řešení lékárenské pohotovosti v České republice, ve kterém se vyjadřuje mimo jiné ke geografickému rozmístění lékáren s nepřetržitým provozem. Alespoň jedna taková lékárna by měla být v každém kraji.