Krásl Otmar PharmDr.

Dobrý den, to nevím, ale nám SÚKL neuznal výdej na [b]výpis[/b] z rakouského receptu, který vystavil rakouský lékárník. SÚKL v tomto případě požaduje výdej jen na platný originální rakouský recept vystavený rakouským lékařem.
Takže bych dnes osobně již vydal jen 1x na originál rakouského receptu, hradí nemocný, a recept si pro následné kontroly ponechal.

„Pevná cena“ nebo „pevný doplatek“ je jistě již delší dobu velmi nekorektní výraz, který je napříč politickou a odbornou veřejností naprosto nepřijatelný z důvodu omezení konkurence lékáren, nastavení doplatku na maximální výši atd., ale „pevná úhrada“ ?
Umím si představit, že daný lék bude mít po dobu jednoho roku stálou úhradu zdrav.pojišťoven, ale jeho prodejní cena s DPH může během roku kolísat, jednou nahoru, jednou dolu. A tím se může měnit i doplatek a lékárny mohou nadále směle s jeho výší manipulovat, určité lékárny doplatek zcela vymažou a konkurenční prostředí hýká radostí.
A pan kolega Kalman bude mít jistotu, že úhrada pregabalinů během roku 2025 neklesne.

[i]Hampel se pozastavil také nad tím, že rozšíření seznamu vyhrazených léčiv ministerstvo nekonzultovalo s Českou lékárnickou komorou. „Vadí mi, že se to provedlo bez odborné diskuze… Na legislativním procesu se podílím přibližně 15 let a nezažil jsem, aby se takto přesunula část sortimentu mimo lékárny,“ řekl Zdravotnickému deníku předseda představenstva Grémia majitelů lékáren.

O vyjádření jsme proto požádali i zástupce ČLnK. „Nevěděli jsme o tom,“ uvedla mluvčí komory Michaela Bažantová. „Návrh novely vyhlášky prošel meziresortním řízením a dokonce ani v navrženém znění novely po ukončení řízení nebylo o rozšíření skupin vyhrazených léků ani slovo. Skupiny musely být do vyhlášky doplněny až těsně před vyhlášením ve Sbírce zákonů,“ doplnila Bažantová. Od ministerstva si prý komora vyžádá vysvětlení celé věci.

I Bažantová upozornila na možná rizika spojená s prodejem léčiv mimo lékárny. „Léky nejsou běžné zboží. Zdravotní nebezpečí, která mohou vyplynout z jejich nesprávného užívání, jsou veliká. Proto by měly být vydávány pouze v lékárnách. To platí obecně i pro léky, které už mezi vyhrazená léčiva patří delší dobu,“ sdělila Zdravotnickému deníku s tím, že komora dlouhodobě (a prozatím neúspěšně) požaduje vyřazení zmíněného paracetamolu z vyhrazených léčiv. Jejich seznam se však k jejich nelibosti naopak prodlužuje. „Například diklofenak má i v lékové formě k lokálnímu užití – masti, gely a podobně – nežádoucí účinky, které mohou být i systémové, a proto je kontraindikován například při užívání některých léků na ředění krve. Také mimo jiné může způsobovat fotosenzibilizaci kůže,“ varuje Bažantová. Jako rizikové popisuje i dlouhodobé užívání přípravků k léčbě alergií bez konzultace s lékařem či lékárníkem. Laik podle ní může snadno mylně vyhodnotit svůj zdravotní stav jako alergii a oddálit léčbu skutečných potíží.
[/i]
Je to všetko volaké čudné!
Článek je z 5.1.2024.
Michaela Bažantová už není v představenstvu ČLnK, nechtěla znovu kandidovat, máme novou tiskovou mluvčí . . .

My staří víme, co znamená „[b]hradit nákupy v lékárně recepty[/b]“.
To v dávné minulosti byly v lékárnách jen papírové recepty, jednopoložkové i dvoupoložkové, žádný počítač, žádná kusová evidence, o nějakých FMD kódech ani tušení. Lékový záznam pacienta nic. Rodná čísla na zdravotních pojišťovnách nic. Rozlišení léků na recept a volně prodejných nic. V lékárně existovala jen korunová kontrola, kdy do papírového deníku se zapisovaly dodací listy jako příjem (zvýšení stavu zásob), vydané faktury + tržba za hotové jako výdej (snížení stavu zásob). Žádné platební karty, pokázky SODEXO a další nesmysly. Fyzická inventura jednou za rok spočítala stav zásob v prodejních cenách (DPH neexistovala) a porovnala se s účetním konečným stavem v korunové kontrole. Rozdíl byl pak manko nebo přebytek.
Doktoři tudíž mohli do lékárny přinést recepty v hodnotě třeba 1000,- Kč, ty lékárna nechala proplatit zdravotní správou (v korunovém deníku snížení stavu zásob), tím vznikl na skladu přebytek. Doktorům pak bylo vydáno jakékoliv zboží v hodnotě 1000,- Kč (kosmetika, vitamíny, 10 litrovka Oleum helianthi atd.), aby byl tento přebytek zlikvidován.
Zjednodušeně – recepty sloužily jako poukázky na odběr jakéhokoliv zboží (kromě opiátů – tam byla opiátová kniha a kusová kontrola i tenkrát).
Se vznikem zdravotních pojišťoven a zavedenou evidencí nákladů zdravotní péče na rodné číslo tato praxe skončila. Tam, kde to nepochopili, šel lékárník sedět.

Rozumím článku, prosím pouze upřesnit termín „licencovaný lékárník“ čili „lékárník s licencí“.
Je to lékárník s atestací nebo držitel osvědčení k vedení lékárny nebo držitel osvědčení k výkonu odborného zástupce nebo držitel osvědčení k výkonu soukromé lékárnické praxe?
Termín „licence“ naše stavovské předpisy myslím neznají.

• Odpověď byla upravena před 6 měsíci uživatelem Krásl Otmar PharmDr..

[quote quote=80082]konečné navýšení půjde z peněz VZP[/quote]

…….“konečné navýšení půjde z peněz VZP“.
To je nebezpečný precedenc, protože jakmile někde budou ve zdravotnictví pro zaměstnance chybět peníze, tak to VZP zacáluje. K tomu ovšem nebyly zdravotní pojišťovny zákonem zřízeny, mají platit zdravotnickým zařízením poskytnutou zdravotní péči jejím pojištěncům a ne odměny komukoliv. Však nevadí. Až se přihlásí se svými požadavky např.zubaři, můžeme se jako lékárníci také přidat.