K otázce pozitivních listů či jiných (pobídkových) programů zdravotních pojišťoven, směřujících…

Autoři podrobují pozitivní listy zkoumání z úhlu několika oblastí právní úpravy. Z hlediska předpisů upravujících regulaci cen a úhrad léčivých přípravků dospívají k závěru, že pozitivní listy jsou zákonem nepředpokládanou regulací cen léčivých přípravků paralelní k cenotvorbě prováděné na základě zákona Státním ústavem pro kontrolu léčiv, která navíc nepodléhá veřejnoprávní kontrole. Poukazují rovněž na nesoulad pozitivních listů s nálezem Ústavního soudu, který v roce 2007 vedl právě k zavedení nového systému správních řízení pro stanovení cen a úhrad léčivých přípravků.

Z hlediska regulace reklamy autoři dospívají k závěru, že pozitivní listy jsou reklamou, neboť je nelze považovat za prodejní katalogy nebo ceníky, nicméně uvádějí, že správní orgány zastávají opačný výklad.

V části týkající se právní úpravy obecně regulují používání léčivých přípravků autoři zejména poukazují na problematičnost paušálně vnímané vzájemné zaměnitelnosti léčivých přípravků a uvádějí konkrétní příklady léků, které i při splnění zákonem a vyhláškou stanovených podmínek (účinná látka, cesta podání, léková forma) zaměnitelné nejsou.

V závěru článku pak autoři poukazují na evropské normy a judikaturu související s problematikou pozitivních listů, upozorňují i na praktické chyby a obtíže při aplikaci pozitivních listů a sami navrhují několik opatření, která by musela být při regulaci pozitivními listy splněna. Vzhledem k rozsáhlosti a erudovanosti článku lze jeho přečtení doporučit i jen z důvodu zvýšení vlastní orientace v ne příliš přehledném systému regulace cen a úhrad léčivých přípravků.