Lékárníci varují: Pozor na kombinace antibiotik s jinými léky, stravou i nápoji. Může se tím ovlivnit nejen jejich účinnost
Antibiotika dokáží vyřešit závažné zdravotní problémy a jejich objev měl zásadní vliv na rozvoj medicíny. Přesto se nejedná o univerzální léčivé přípravky, jak se někteří pacienti mylně domnívají. Jsou účinná pouze proti bakteriálním infekcím a je nutné je užívat s rozvahou. Antibiotika mohou navíc reagovat s jinými užívanými léky, stravou nebo nápoji, což si pacienti mnohdy neuvědomují. Také proto se Česká lékárnická komora (ČLnK) připojuje k Evropskému antibiotickému dni vlastní osvětovou akcí – Antibiotickým týdnem v lékárnách, který letos proběhne již podesáté.
Od 18. do 24. listopadu poradí lékárníci pacientům ve více než 1 100 zapojených lékárnách po celé ČR.
Praha, 18. listopadu 2019 – Každý pátý pacient se stále mylně domnívá, že antibiotika účinkují proti chřipce, nachlazení či viróze. Odhalily to výsledky dotazníkových šetření, která ve spolupráci s komorou připravují každoročně studenti farmaceutických fakult v Hradci Králové a Brně. „Mezi českými pacienty je o antibiotikách rozšířeno mnoho polopravd, mýtů a nepřesností. Mnozí si myslí, že jsou řešením na téměř všechny zdravotní neduhy, což je představa zcela lichá. Lékárníci se dlouhodobě zapojují do edukace široké veřejnosti v oblasti zdraví a zodpovědného užívání antibiotik, a proto i letos pořádá Česká lékárnická komora akci Antibiotický týden v lékárnách. Desátý ročník je zaměřen na nevhodné a mnohdy až nebezpečné kombinace antibiotik s jinými léky, potravinami a nápoji. O správném užívání antibiotik by se pacienti vždy měli poradit se svým lékárníkem,“ přibližuje účel již 10. ročníku Antibiotického týdne v lékárnách prezident ČLnK Mgr. Aleš Krebs, Ph.D.
Pacienti užívající antibiotika chodí do práce a zbylá si schovávají pro další potřebu, ukázal průzkum České lékárnické komory a studentů farmacie
Z výsledků loňského dotazníkového šetření studentů farmaceutických fakult v Hradci Králové a Brně vyplynuly i další zajímavosti o přístupu Čechů k užívání antibiotik. „Výsledky dotazníkového šetření poukazují na potřebu soustavné edukace pacientů. Například počet pacientů, kteří si schovávají zbylá antibiotika pro případnou další potřebu je stále více než 10 %. Tito pacienti si neuvědomují, že antibiotika nejsou určena k neřízené samoléčbě a zbytečně vystavují zdravotním rizikům nejen sebe, ale v důsledku zvýšení rizika vzniku rezistentních kmenů i své okolí. Velká část dotázaných podceňuje infekční onemocnění a 55 % dospělých chodí v době užívání antibiotik do práce, z toho 13 % od prvního dne jejich užívání,“ komentuje výsledky dotazníkového šetření Mgr. Aleš Krebs, Ph.D.
V některých ohledech jsou ale pacienti naopak zodpovědnější než v minulých letech. „Pozitivní například je, že 100 % dotázaných dospělých užívá antibiotika po stanovenou dobu lékařem. Klesá také počet rodičů, kteří považují radu režimových opatření od lékaře za nedostatečnou zdravotní péči. Zatímco v roce 2017 považovalo režimová opatření za nedostatečnou péči 23,7 % dotazovaných rodičů, loni klesl jejich počet na 14,5 %. Snížil se také počet rodičů, kteří se mylně domnívají, že užívání antibiotik během nachlazení urychluje uzdravení o polovinu. Dříve si to myslelo více než 19 % rodičů, z posledního šetření se jejich počet snížil na 9,7 %. Většina rodičů (72,7 %) řeší nachlazení a běžné příznaky s ním spojené u svých dětí samoléčbou. Bohužel 2 % rodičů podle svého vyjádření nemůže se svými dětmi zůstat doma a posílají je do školy či školky,“ komentuje výsledky dotazníkového šetření viceprezident ČLnK PharmDr. Martin Kopecký, Ph.D.
Výrazné nežádoucí účinky nebo snížená účinnost? Lékárník vám poradí, jak předepsaná antibiotika správně užívat a jak případně upravit stravování
Protože jsou antibiotika účinná pouze proti bakteriálním infekcím, které pozná jenom lékař, jsou k dostání výhradně na lékařský předpis. Základní úkon lékárníka je tzv. dispenzace - lékárník při vydání léku pacienta instruuje, jak lék užívat. Zároveň ověřuje, že pacient pokyny správně pochopil a bude podle nich postupovat. „Aby se pacient infekce zbavil, je nutné dodržovat doporučení lékárníka a režimová opatření,“ upozorňuje PharmDr. Martin Kopecký, Ph.D. a dodává: „Antibiotika mohou reagovat s některými potravinami, nápoji, užívanými léky, bylinkami nebo doplňky stravy. Výsledkem mohou být výrazné nežádoucí účinky nebo snížená účinnost, která nemusí stačit k likvidaci infekce. Naopak mohou i antibiotika způsobit změnu účinku jiného léku.“ Vhodným doplňkem antibiotické léčby v jejím průběhu i po ní jsou probiotika, která se liší složením a s jejichž výběrem pomůže pacientům odborný personál v lékárnách.
„Dispenzace lékárníkem vede k maximalizaci účinku a minimalizaci rizik při užívání léku pacientem. Jedním z příkladů, kdy mohou antibiotika negativně ovlivnit užívání jiného léku, jsou například v české populaci hojně užívané léky na snižování hladiny cholesterolu - statiny (např. simvastatin). Pokud s nimi pacient zároveň užívá tzv. makrolidová antibiotika, například klarithromycin, může dojít ke zvýšení jejich nežádoucích účinků,“ říká lékárnice a tisková mluvčí ČLnK Mgr. Michaela Bažantová.
Na účinnost samotných antibiotik může mít vliv i konzumace mléka či minerální vody. „Doxycyklin a některá jiná antibiotika pak mohou tvořit například
s vápenatými nebo hořečnatými ionty v trávicím traktu nerozpustné komplexy, které se nevstřebají ze zažívacího ústrojí do krve, v níž nedosáhnout potřebné účinné koncentrace. Tyto ionty se vyskytují například v mléce, jogurtech, rozpustných minerálních tabletách nebo minerálkách,“ přibližuje další příklady ze své praxe Mgr. Aleš Krebs, Ph.D. Pro zapití valné většiny léků doporučují lékárníci obyčejnou vodu v minimálním množství 200 ml.
Užívejte antibiotika zodpovědně, aby byla účinná nejen dnes, alei v budoucnu pro vaše děti a vnoučata
Do letošního ročníku Antibiotického týdne se zapojilo více než 1 100 lékáren ve všech krajích ČR. „ČLnK připravila v rámci akce informační plakáty a letáčky, které obsahují důležité informace o správném užívání a možných interakcích antibiotik. Nejbližší zapojenou lékárnu naleznou pacienti v mobilní aplikaci Lékárny v ČR a ve vyhledavači lékáren na stránce České lékárnické komory www.lekarnici.cz,“ upřesňuje tisková mluvčí ČLnK Mgr. Michaela Bažantová. Další praktické rady a zajímavosti týkající se antibiotik jsou dostupné také na pacientském webu www.lekarnickekapky.cz v sekci „Antibiotický týden“.
Česká lékárnická komora je samosprávná nepolitická stavovská organizace sdružující lékárníky. Byla zřízena zákonem ČNR č. 220/1991 Sb., o České lékařské komoře, České stomatologické komoře a České lékárnické komoře. Její ustavující sjezd se uskutečnil 28. - 29. září 1991.
Česká lékárnická komora dbá, aby její členové vykonávali své povolání odborně, v souladu s jeho etikou a způsobem stanoveným zákony a řády komory. Zaručuje odbornost svých členů a potvrzuje splnění podmínek k výkonu lékárnického povolání. Posuzuje a hájí práva a profesní zájmy svých členů, stejně tak chrání jejich profesní čest.
Tisková zpráva ke stažení ZDE
Recept ATB týden
Plakát ATB týden A3
Foto_1
Foto_2
Foto_3
Pacienti užívající antibiotika chodí do práce a zbylá si schovávají pro další potřebu, ukázal průzkum České lékárnické komory a studentů farmacie
Z výsledků loňského dotazníkového šetření studentů farmaceutických fakult v Hradci Králové a Brně vyplynuly i další zajímavosti o přístupu Čechů k užívání antibiotik. „Výsledky dotazníkového šetření poukazují na potřebu soustavné edukace pacientů. Například počet pacientů, kteří si schovávají zbylá antibiotika pro případnou další potřebu je stále více než 10 %. Tito pacienti si neuvědomují, že antibiotika nejsou určena k neřízené samoléčbě a zbytečně vystavují zdravotním rizikům nejen sebe, ale v důsledku zvýšení rizika vzniku rezistentních kmenů i své okolí. Velká část dotázaných podceňuje infekční onemocnění a 55 % dospělých chodí v době užívání antibiotik do práce, z toho 13 % od prvního dne jejich užívání,“ komentuje výsledky dotazníkového šetření Mgr. Aleš Krebs, Ph.D.
V některých ohledech jsou ale pacienti naopak zodpovědnější než v minulých letech. „Pozitivní například je, že 100 % dotázaných dospělých užívá antibiotika po stanovenou dobu lékařem. Klesá také počet rodičů, kteří považují radu režimových opatření od lékaře za nedostatečnou zdravotní péči. Zatímco v roce 2017 považovalo režimová opatření za nedostatečnou péči 23,7 % dotazovaných rodičů, loni klesl jejich počet na 14,5 %. Snížil se také počet rodičů, kteří se mylně domnívají, že užívání antibiotik během nachlazení urychluje uzdravení o polovinu. Dříve si to myslelo více než 19 % rodičů, z posledního šetření se jejich počet snížil na 9,7 %. Většina rodičů (72,7 %) řeší nachlazení a běžné příznaky s ním spojené u svých dětí samoléčbou. Bohužel 2 % rodičů podle svého vyjádření nemůže se svými dětmi zůstat doma a posílají je do školy či školky,“ komentuje výsledky dotazníkového šetření viceprezident ČLnK PharmDr. Martin Kopecký, Ph.D.
Výrazné nežádoucí účinky nebo snížená účinnost? Lékárník vám poradí, jak předepsaná antibiotika správně užívat a jak případně upravit stravování
Protože jsou antibiotika účinná pouze proti bakteriálním infekcím, které pozná jenom lékař, jsou k dostání výhradně na lékařský předpis. Základní úkon lékárníka je tzv. dispenzace - lékárník při vydání léku pacienta instruuje, jak lék užívat. Zároveň ověřuje, že pacient pokyny správně pochopil a bude podle nich postupovat. „Aby se pacient infekce zbavil, je nutné dodržovat doporučení lékárníka a režimová opatření,“ upozorňuje PharmDr. Martin Kopecký, Ph.D. a dodává: „Antibiotika mohou reagovat s některými potravinami, nápoji, užívanými léky, bylinkami nebo doplňky stravy. Výsledkem mohou být výrazné nežádoucí účinky nebo snížená účinnost, která nemusí stačit k likvidaci infekce. Naopak mohou i antibiotika způsobit změnu účinku jiného léku.“ Vhodným doplňkem antibiotické léčby v jejím průběhu i po ní jsou probiotika, která se liší složením a s jejichž výběrem pomůže pacientům odborný personál v lékárnách.
„Dispenzace lékárníkem vede k maximalizaci účinku a minimalizaci rizik při užívání léku pacientem. Jedním z příkladů, kdy mohou antibiotika negativně ovlivnit užívání jiného léku, jsou například v české populaci hojně užívané léky na snižování hladiny cholesterolu - statiny (např. simvastatin). Pokud s nimi pacient zároveň užívá tzv. makrolidová antibiotika, například klarithromycin, může dojít ke zvýšení jejich nežádoucích účinků,“ říká lékárnice a tisková mluvčí ČLnK Mgr. Michaela Bažantová.
Na účinnost samotných antibiotik může mít vliv i konzumace mléka či minerální vody. „Doxycyklin a některá jiná antibiotika pak mohou tvořit například
s vápenatými nebo hořečnatými ionty v trávicím traktu nerozpustné komplexy, které se nevstřebají ze zažívacího ústrojí do krve, v níž nedosáhnout potřebné účinné koncentrace. Tyto ionty se vyskytují například v mléce, jogurtech, rozpustných minerálních tabletách nebo minerálkách,“ přibližuje další příklady ze své praxe Mgr. Aleš Krebs, Ph.D. Pro zapití valné většiny léků doporučují lékárníci obyčejnou vodu v minimálním množství 200 ml.
Užívejte antibiotika zodpovědně, aby byla účinná nejen dnes, alei v budoucnu pro vaše děti a vnoučata
Do letošního ročníku Antibiotického týdne se zapojilo více než 1 100 lékáren ve všech krajích ČR. „ČLnK připravila v rámci akce informační plakáty a letáčky, které obsahují důležité informace o správném užívání a možných interakcích antibiotik. Nejbližší zapojenou lékárnu naleznou pacienti v mobilní aplikaci Lékárny v ČR a ve vyhledavači lékáren na stránce České lékárnické komory www.lekarnici.cz,“ upřesňuje tisková mluvčí ČLnK Mgr. Michaela Bažantová. Další praktické rady a zajímavosti týkající se antibiotik jsou dostupné také na pacientském webu www.lekarnickekapky.cz v sekci „Antibiotický týden“.
Česká lékárnická komora je samosprávná nepolitická stavovská organizace sdružující lékárníky. Byla zřízena zákonem ČNR č. 220/1991 Sb., o České lékařské komoře, České stomatologické komoře a České lékárnické komoře. Její ustavující sjezd se uskutečnil 28. - 29. září 1991.
Česká lékárnická komora dbá, aby její členové vykonávali své povolání odborně, v souladu s jeho etikou a způsobem stanoveným zákony a řády komory. Zaručuje odbornost svých členů a potvrzuje splnění podmínek k výkonu lékárnického povolání. Posuzuje a hájí práva a profesní zájmy svých členů, stejně tak chrání jejich profesní čest.
Tisková zpráva ke stažení ZDE
Recept ATB týden
Plakát ATB týden A3
Foto_1
Foto_2
Foto_3
.jpg?width=300&height=200 "CLnK_ATB-tyden-v-lekarnach_1-(1).jpg")
.jpg?width=300&height=200 "CLnK_ATB-tyden-v-lekarnach_2-(2).jpg")
.jpg?width=300&height=200 "CLnK_ATB-tyden-v-lekarnach_3-(1).jpg")
Související články
Nikotin je stále problém. Lékárníci varují před „novou generací“ závislosti a nabízejí odborné konzultace
Klasické cigarety v Česku postupně ustupují, problém se ale nevytrácí. Závislost na nikotinu se dnes často přesouvá k elektronickým cigaretám, vapům nebo zahřívanému tabáku, který získává na popularitě hlavně mezi mladými lidmi. Právě ve věkové skupině 15-24 let přitom prevalence kuřáctví tabákových výrobků v posledních letech roste. Česká lékárnická komora na to chce upozornit u příležitosti Světového dne bez tabáku. Ve vybraných lékárnách mohou lidé využít odborné konzultace, které jim s odvykáním pomohou.
Klíšťata se objevují i v městských parcích. Lékárníci varují: sezóna začíná už s prvními teplými dny
S prvními teplejšími dny se v Česku probouzí také klíšťata. Ačkoli si je lidé často spojují především s lesy a přírodou, stále častěji se bohužel vyskytují také v městském prostředí, tedy v parcích, zahradách či na okrajích zelených ploch. Česká lékárnická komora (ČLnK) proto upozorňuje, že s příchodem jara je vhodné myslet na prevenci i při běžných procházkách ve městě.
Projekt ČLnK odhalil lékové chyby ohrožující zdraví i životy pacientů. Bez kontroly farmaceutů by zůstaly bez povšimnutí
Druhé kolo projektu České lékárnické komory (ČLnK) Sledování lékových chyb se zaměřilo na závažné a potenciálně nebezpečné lékové chyby, které mohou mít přímý dopad na zdraví i život pacientů. Závěry projektu jednoznačně potvrzují, že klíčovou roli v jejich odhalování hraje farmaceut, který podrobuje preskripci lékařů kontrole, pracuje s lékovým záznamem a provádí rozhovor s pacientem. Právě tyto kroky tak představují nenahraditelný bezpečnostní prvek. I v souvislosti s debatou o zavádění zásilkového výdeje léků ČLnK dlouhodobě zdůrazňuje, že bezpečná léčba pacienta musí zůstat absolutní prioritou.