Lékárnické desatero vad regulace cen a úhrad léčiv
1. Legislativní kritéria pro posouzení, zda léčivý přípravek zařadit či nezařadit do systému veřejného zdravotního pojištění:
a) jsou nepřehledná a neumožňují dostatečně účinně řídit seznam léčivých přípravků hrazených z veřejného zdravotního pojištění
b) nejsou dodržována. Z veřejného zdravotního pojištění jsou hrazeny léčivé přípravky, které není možné zařadit do žádné skupiny přílohy č. 2 (např. antiobezitika) a léčivé přípravky, které náleží do seznamu podpůrných a doplňkových léčiv.
2. Nefunguje mechanismus vyřazování léčiv ze seznamu hrazených léčivých přípravků.
3. Nejsou k dispozici dostatečně přesné údaje o nákladech zdravotního pojištění na léky používané v ústavní péči.
4. Regulační autority zcela rezignovaly na úhradovou regulaci léčiv používaných v ústavní péči.
5. Proces stanovení cen a úhrad založený na postupu podle správního řádu je těžkopádný a málo efektivní.
a) Nedokáže reagovat na měnící se podmínky, např. změnu DPH.
b) Průběžné přehodnocování cen a úhrad (revize) se velmi zkomplikovalo mimo jiné v důsledku formální náročnosti správního řízení.
6. Zachování povinnosti zajistit plně hrazený léčivý přípravek v každé skupině přílohy č. 2 a zavedení ochranného ročního limitu, po jehož překročení jsou pacientovi vráceny zaplacené doplatky a regulační poplatky znamená zdvojenou ochranu pacientů před nadměrnou spoluúčastí. Přitom povinnost plně hrazeného léčivého přípravku ve skupině přílohy č. 2 výrazně komplikuje úhradovou regulaci.
7. Po zavedení nového systému v roce 2008 prakticky došlo k rozbití referenčního systému. Léčivé přípravky s obsahem téže látky mají rozdílnou úhradu přepočtenou na jednotkové množství. Tento nedostatek je průběžně odstraňován v rámci revizí.
8. Výpočet ceny léčivého přípravku je extrémně komplikovaný. V souvislosti s předchozím bodem dochází ke ztrátě orientace předepisujících lékařů o finanční náročnosti farmakoterapie, kterou předepisují.
9. Není dostatečná motivace pro výrobce nabídnout cenu pod úroveň úhrady.
10. Nejsou vytvořeny dostatečné legislativní podmínky a neexistuje ani motivace pro zapojení lékařů a lékárníků do vytváření úspor v lékové politice.
Vedoucím kolektivu autorů desatera je Mgr. Martin Mátl
Zdroj: www.zdn.cz
Související články
Rozhovor s Alešem Krebsem, prezidentem České lékárnické komory v časopisu Interview
Časopis, který přináší každý měsíc sto stran výjimečných rozhovorů s inspirativními osobnostmi a nejvýznamnějšími představiteli domácí i zahraniční kultury, vědy, sportu či politiky ve svém červnovém čísle otiskl také obsáhlý rozhovor s prezidentem ČLnK Alešem Krebsem. Lékárníci mají v tomto vydání dvojí zastoupení. Dalším kolegou, který poskytl rozhovor je Stanislav Havlíček, který vypráví o svých misích s Lékaři bez hranic.
Rozhovor s Alešem Krebsem, prezidentem České lékárnické komory v časopisu Interview
Časopis, který přináší každý měsíc sto stran výjimečných rozhovorů s inspirativními osobnostmi a nejvýznamnějšími představiteli domácí i zahraniční kultury, vědy, sportu či politiky ve svém červnovém čísle otiskl také obsáhlý rozhovor s prezidentem ČLnK Alešem Krebsem. Lékárníci mají v tomto vydání dvojí zastoupení. Dalším kolegou, který poskytl rozhovor je Stanislav Havlíček, který vypráví o svých misích s Lékaři bez hranic.
Z monitoringu médií: ČLnK: V každém kraji by měla být alespoň jedna pohotovostní lékárna s nepřetržitým provozem
V České republice je pouze 16 lékáren, které jsou pacientům k dispozici v režimu 24/7. V 7 krajích dokonce není ani jedna. ČLnK proto vydala Stanovisko představenstva ČLnK k řešení lékárenské pohotovosti v České republice, ve kterém se vyjadřuje mimo jiné ke geografickému rozmístění lékáren s nepřetržitým provozem. Alespoň jedna taková lékárna by měla být v každém kraji.