Jedním z kroků, které učinil ministr Svatopluk Němeček po svém nástupu do funkce, bylo odvolání ředitele Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL) MUDr. Pavla Březovského. Hlavním důvodem pro odvolání byla nespokojenost ministra s řízením SÚKL v oblasti cen a úhrad léků, odvolanému šéfovi lékového ústavu ministr vytýkal také nedostatky v dozorových činnostech a nedostatečnou kontrolu nakládání s veřejnými prostředky.
Na uvolněné místo dosadil coby krizového manažera PharmDr. Zdeňka Blahutu, který krátce po svém jmenování informoval média o podezření z nehospodárného nakládání s finančními prostředky především v oblasti IT zakázek ústavu s tím, že zruší výběrová řízení za 47 milionů korun a další za téměř 280 milionů korun pozastaví a nechá přezkoumat forenzním auditem.
Ten v následujících týdnech zpracovávali auditoři společnosti Grant Thornton Advisory s. r. o. (GTA), kteří zkoumali více než 100 cenových poptávek, veřejných zakázek, smluv a dalších dokumentů z pohledu dodržování pravidel hospodaření s majetkem ústavu. Prověrka měla dále pomoci k identifikaci nestandardních transakcí a aspektů hospodaření a odhalit případné nedostatky i v personální oblasti.
Zatímco většina médií po oznámení výsledků forenzního auditu přinesla převážně vyjádření ministra zdravotnictví a ředitele SÚKL, není bez zajímavosti podívat se na to, co audit vypovídá, v širších souvislostech. Snaze o dodržování zásad řádného hospodáře a odhalení neefektivit při nakládání s veřejnými prostředky se dá jistě zatleskat, a pokud je tato snaha také uplatňována v praxi, vede oprávněně i k získání „politických“ bodů. Otázkou zůstává, zda k těmto případům patří také aktuální „kauza“ Státního ústavu pro kontrolu léčiv. Podle mnoha indicií a zjištění redakce MT se zdá, že způsobů, jak číst výsledky forenzního auditu společnosti GTA, je více a úhel pohledu čtenáře je velmi závislý na množství informací ze zákulisí fungování lékového ústavu.
Dokončení článku a další podrobnosti naleznete ZDE nebo v aktuálním vydání Medical Tribune.
Zdroj: Novotný, Tomáš. 28. 4. 2014. Otazníky kolem velikonoční nadílky „pochybení“ SÚKL [online]. Praha: Medical Tribune.
Související články
Rozhovor s Alešem Krebsem, prezidentem České lékárnické komory v časopisu Interview
Časopis, který přináší každý měsíc sto stran výjimečných rozhovorů s inspirativními osobnostmi a nejvýznamnějšími představiteli domácí i zahraniční kultury, vědy, sportu či politiky ve svém červnovém čísle otiskl také obsáhlý rozhovor s prezidentem ČLnK Alešem Krebsem. Lékárníci mají v tomto vydání dvojí zastoupení. Dalším kolegou, který poskytl rozhovor je Stanislav Havlíček, který vypráví o svých misích s Lékaři bez hranic.
Rozhovor s Alešem Krebsem, prezidentem České lékárnické komory v časopisu Interview
Časopis, který přináší každý měsíc sto stran výjimečných rozhovorů s inspirativními osobnostmi a nejvýznamnějšími představiteli domácí i zahraniční kultury, vědy, sportu či politiky ve svém červnovém čísle otiskl také obsáhlý rozhovor s prezidentem ČLnK Alešem Krebsem. Lékárníci mají v tomto vydání dvojí zastoupení. Dalším kolegou, který poskytl rozhovor je Stanislav Havlíček, který vypráví o svých misích s Lékaři bez hranic.
Z monitoringu médií: ČLnK: V každém kraji by měla být alespoň jedna pohotovostní lékárna s nepřetržitým provozem
V České republice je pouze 16 lékáren, které jsou pacientům k dispozici v režimu 24/7. V 7 krajích dokonce není ani jedna. ČLnK proto vydala Stanovisko představenstva ČLnK k řešení lékárenské pohotovosti v České republice, ve kterém se vyjadřuje mimo jiné ke geografickému rozmístění lékáren s nepřetržitým provozem. Alespoň jedna taková lékárna by měla být v každém kraji.
