Lékárník může vydat pacientovi jiný léčivý přípravek, než je předepsaný. Před vydáním náhradního léčivého přípravku však musí vždy postupovat podle platných právních předpisů. Zásadní podmínkou je, že pacient s vydáním jiného léčivého přípravku osobně souhlasí. Při generické substituci pacient dostane jiný léčivý přípravek (s jiným firemním názvem) obsahující stejnou léčivou látku se stejnou cestou podání a ve stejné lékové formě jako původně předepsaný léčivý přípravek. Pro lékárníka generická substituce v praxi znamená jednu z možností, jak pacientovi vydat léčivý přípravek v případě výpadku či nedostupnosti léčivého přípravku předepsaného lékařem. Další možností je záměna, při které po dohodě s lékařem může lékárník vydat léčivý přípravek se stejnou léčivou látkou v jiné lékové formě (například roztok místo tablet) nebo léčivý přípravek s jinou léčivou látkou s podobným účinkem. Co vše musí lékárník zkontrolovat, kdy může, a naopak nesmí vydat jiný léčivý přípravek?