|
Je vývoj směrem k řetězcům nezvratný? |
|
Jestliže je individuálním poskytovatelem v oboru všeobecného praktického lékařství lékař se sestrou, pak výhody jsou v kontinuitě péče, jejím osobním charakteru, znalosti potřeb registrované populace a také v přímé odpovědnosti za péči. Je ale otázka, jak se tento model do budoucna vypořádá se zvyšujícími se nároky na primární péči. K problematice ambulantních řetězců to v zářijovém čísle periodika Občan v síti uvádí doc. MUDr. Bohumil Seifert, Ph. D., přednosta Ústavu všeobecného lékařství 1. LF UK. „Řetězce mají kromě kapitálu také větší personální zázemí, mohou nabídnout větší rozsah ordinační doby, zajistí zástupy při vzdělávání lékařů, mají ekonomické výhody při nákupu ve velkém a při vyjednávání, mohou aplikovat jednotné organizační modely. V České republice ale zatím dobří praktičtí lékaři dávají přednost samostatné praxi, kde mohou spíše rozvíjet své vize ve prospěch pacientů,“ dodává B. Seifert s tím, že kvalita péče záleží na organizační úrovni pracoviště a osobnosti zdravotníků přímo poskytujících péči. Zatímco u nás vyvrcholila atomizace praxí, v Evropě je spíše trend k jejich sdružování a ke sdílení péče o pacienty. Je charakteristické, že i u nás někteří praktičtí lékaři rozšiřují své praxe nebo pokrývají více praxí a zaměstnávají kolegy, kteří zatím o vlastní praxi neuvažují. Trend k větším praxím vyplývá z vysoké náročnosti odborné i organizační práce, feminizace, naléhavé potřeby kontinuálního vzdělávání a potřeb ekonomické efektivity. V této situaci také nastupují řetězce. „O pozici řetězců v naší primární péči rozhodne mimo jiné míra přirozené obměny v nezávislých praxích, závislá na přílivu mladých do oboru a vyřešení mechanismu předávání nebo prodeje praxí. Riziko vidím spíše v propojení poskytovatelů, ambulantních i nemocničních, a plátců, tam se mohou promítat ekonomické zájmy na úkor kvality,“ říká B. Seifert. Srovnávat nelze paušálně Podle PharmDr. Lubomíra Chudoby, prezidenta České lékárnické komory, principiálně nezáleží na tom, zda jde o individuálního či skupinového poskytovatele. Měl by to ale být především subjekt, který je ochoten se rozvíjet a věnovat svou pozornost poskytování komplexních a kvalitních zdravotních služeb. „Za užitečné v této souvislosti považuji také profesní působení v místě bydliště – oslovení a získání důvěry těch, kteří vás léta znají, má určitě svou hodnotu. Naopak ostražitě přistupuji k investorům, kteří pouze na čas zaparkují své přebytečné finance ve vybraném odvětví. Nelíbí se mi jejich snaha urvat maximální tržní podíl a v nejpříhodnějším okamžiku se ziskem vše prodat. Jde o taktiku, která v dlouhodobém horizontu nepřináší výhody ani pacientům, ačkoliv to tak zpočátku někdy vypadá,“ uvádí L. Chudoba. Nevýhodou individuálního poskytovatele je snížená schopnost dosáhnout významnějších úspor – individuální poskytovatel je ekonomicky zranitelnější. Zaměstnanci řetězce se naopak nemusejí rozptylovat řadou doprovodných aktivit – mnoho činností za ně řeší centrála. Přesto lze u nich pozorovat vyšší fluktuaci a někdy i neosobní přístup, který může být daní za určitou nemožnost vlastní seberealizace mimo striktně nastavená firemní pravidla. „Srovnávat kvalitu poskytovaných služeb mezi malou lékárnou a řetězcem paušálně myslím nelze. Vždy záleží na konkrétním majiteli a jeho zaměstnancích,“ pokračuje L. Chudoba. „Přál bych si, aby si zákonodárci uvědomili nezastupitelnost malých podnikatelů a rodinných firem, jejichž konkurence a znalost místních podmínek je opravdu pro pacienty velkým přínosem. Oproti tomu na řetězce a velká podnikatelská uskupení je a nadále bude státní aparát ‚krátký‘. Vzpomeňme na původní předsevzetí exekutivy a legislativní podmínky pro provoz zdravotních pojišťoven. Již dnes se průmysloví giganti fakticky vymykají účinné kontrole. Mám velkou obavu, že i v případě léků to nebudou státní orgány, ani zdravotní pojišťovny, ale nadnárodní výrobní a distribuční firmy včetně řetězců lékáren, které nakonec rozhodnou o sortimentu a cenách léčiv pro české pacienty,“ uzavírá L. Chudoba. Autor: red Zdroj: Zdravotnické noviny - ZDN. 2012, roč. 61, č. 41, s. 1. |
Související články
Rozhovor s Alešem Krebsem, prezidentem České lékárnické komory v časopisu Interview
Časopis, který přináší každý měsíc sto stran výjimečných rozhovorů s inspirativními osobnostmi a nejvýznamnějšími představiteli domácí i zahraniční kultury, vědy, sportu či politiky ve svém červnovém čísle otiskl také obsáhlý rozhovor s prezidentem ČLnK Alešem Krebsem. Lékárníci mají v tomto vydání dvojí zastoupení. Dalším kolegou, který poskytl rozhovor je Stanislav Havlíček, který vypráví o svých misích s Lékaři bez hranic.
Rozhovor s Alešem Krebsem, prezidentem České lékárnické komory v časopisu Interview
Časopis, který přináší každý měsíc sto stran výjimečných rozhovorů s inspirativními osobnostmi a nejvýznamnějšími představiteli domácí i zahraniční kultury, vědy, sportu či politiky ve svém červnovém čísle otiskl také obsáhlý rozhovor s prezidentem ČLnK Alešem Krebsem. Lékárníci mají v tomto vydání dvojí zastoupení. Dalším kolegou, který poskytl rozhovor je Stanislav Havlíček, který vypráví o svých misích s Lékaři bez hranic.
Z monitoringu médií: ČLnK: V každém kraji by měla být alespoň jedna pohotovostní lékárna s nepřetržitým provozem
V České republice je pouze 16 lékáren, které jsou pacientům k dispozici v režimu 24/7. V 7 krajích dokonce není ani jedna. ČLnK proto vydala Stanovisko představenstva ČLnK k řešení lékárenské pohotovosti v České republice, ve kterém se vyjadřuje mimo jiné ke geografickému rozmístění lékáren s nepřetržitým provozem. Alespoň jedna taková lékárna by měla být v každém kraji.
