Vší silou proti všem vším

První doporučení pro další kolo bitvy je vypůjčené ze Stopařova průvodce galaxií: Nepropadejte panice! Veš provází lidstvo po celou jeho existenci a není třeba se stresovat ani stydět. 

Druhá rada je pro ty maminky, které přišly jen kvůli informaci ze školy a ještě veš ani neviděly: Preventivní používání přípravků proti vším je zbytečné a jediná prevence jsou prohlídky vlasů. Nebo taky úprava vlasů na ježka, populární zejména mezi rodiči chlapců, i když se brání jako já v páté třídě.

Teprve při nalezení vši (živé) je nutné použít některý z odvšivovacích přípravků. Výběr přípravku je pak otázka osobní volby (nebo vlivu reklamy). Mezi přípravky nejsou výrazné rozdíly v účinnosti a liší se jen mírou potřebné péče popsané v návodu k použití a šíří prodávaného příslušenství. U některých přípravků je součástí balení hřebínek „všiváček“ někde navíc ještě igelitová „koupací“ čepice. 

Bez ohledu na to, co se píše v internetových diskusích a poradnách, jsou dostupné humánní přípravky proti vším výhradně na přírodní bázi a neobsahují chemické insekticidy. V Difusilu už není carbaryl (toxický, potenciálně karcinogenní) a ani v Parasidose už není phenotrin (toxický pro kočky, nepoužívá se od roku 2006). 

Někdy se uvádí, že na hnidy (vší vajíčka) přípravky nefungují, ale z osobní zkušenosti vím, že většina z nich po ošetření vlasů vyschne a postupně se z vlasů vypráší. I tak je vhodné kůru zhruba po týdnu opakovat, aby se efekt projevil i u případných přeživších hnid.

K celé proceduře je nutné přidat ještě snahu o vyčesání hnid. Slovo snaha je správně, protože představa, že se hnida odstraní pomocí hřebínku je mylná, hnidu je třeba mezi nehty stáhnout z celé délky vlasu nebo rovnou ustřihnout jednotlivé vlasy s hnidami, které, ač mnohdy mrtvé a suché, vyvolávají kosmetickou nelibost majitelky vlasů a nepatřičnou hysterii zejména u školního personálu. Typickým českým způsobem se tak mnohdy ostrakizují rodiče a děti, kteří vši už nějakým způsobem řeší, místo těch, kteří na to kašlou. 

Přestože i u nás existují i chemické přípravky pro terapii parazitárních onemocnění lidí i zvířat, nedoporučuji je používat na vši. Někdy se dají v afrických nebo asijských zemích, případně na tržnicích, koupit i jiné, dávno opuštěné, zaručeně účinné jedy. Ani ty nedoporučuji používat. 

Chemické zabíječe vší se totiž v průběhu let ukázaly nebezpečnější lidem než vším a proto se přestaly používat. Ať už vzpomeneme nechvalně známé DDT (zakázán 1972), přes permethrin (ten sice není zakázaný, ale na vši už nefunguje od devadesátých let a navíc je jedovatý pro kočky) až k zatím poslednímu carbarylu (zakázaný v roce 2009). Kromě škodlivosti lidem (mimo jiné po nich padaly vlasy) u nich vadilo i to, že bylo navíc nutné neustále je zdokonalovat, protože vši si na ně postupně zvykly.

Zdroj: Havlíček, Stanislav. 1.10.2014. Vší silou proti všem vším [online]. Praha: blog.idnes.cz. Dostupné z: <http://havlicek.blog.idnes.cz/c/428907/Vsi-silou-proti-vsem-vsim.html>.