Žloutenka – velmi nebezpečný suvenýr z letních dovolených i dětských táborů. S vhodnou prevencí poradí v nejbližší lékárně
Doba dovolených v Česku i zahraničí je v plném proudu. Mnoho z nás se v průběhu léta také účastní hudebních festivalů či dalších společenských akcí, děti pak často tráví prázdniny na táborech. Právě v kolektivech nejčastěji hrozí propuknutí infekční žloutenky neboli nemoci špinavých rukou. Jedná se o onemocnění, které ohrožuje zejména ty, kteří nedodržují základní hygienický standard. Virová hepatitida je velice nakažlivá, způsobuje nepříjemné příznaky a může mít i velmi závažné zdravotní následky. Jak minimalizovat riziko žloutenky a vyvarovat se dalších nepříjemností spojených se špatnými hygienickými návyky vám poradí v nejbližší lékárně.
Praha, 23. července 2019 – Žloutenka je nejčastější příčinou onemocnění jater. Akutní poškození může vyústit až k nutnosti jejich bezodkladné transplantace. „Samotný termín žloutenka ve skutečnosti neoznačuje nemoc samotnou, ale její hlavní příznak, tedy zežloutnutí kůže a očního bělma, které je způsobeno nahromaděním barviva bilirubinu v krvi,“ uvádí PharmDr. Lubomír Chudoba, prezident České lékárnické komory (ČLnK). U hepatitidy rozlišujeme tři základní typy – A, B a C. Méně často se vyskytují hepatitidy D a E. Proti typům A i B existují účinné očkovací látky, nicméně pouze druhý jmenovaný typ hepatitidy je v povinném očkovacím schématu.
V hlavní roli prevence
Infekční žloutenkou typu A může onemocnět úplně každý. Protože neexistuje specifická léčba, obzvláště důležitá je prevence. „Základem prevence je očkování, které přináší nejvhodnější ochranu před nákazami žloutenkou typu A a B. Dalším zásadním opatřením v rámci prevence je dodržování základních hygienických pravidel, především omývání potravin a důsledné mytí rukou,“ upozorňuje viceprezident ČLnK Mgr. Aleš Krebs, Ph.D. a dodává: „Pokud máte v plánu poslat své děti na tábor nebo chcete vycestovat do zemí s nižším hygienickým standardem, je dobré konzultovat minimalizování rizika s odborníkem. Toho najdete také ve vaší lékárně, jelikož odborné poradenství je součástí práce každého lékárníka.“
Přibalte přípravky pro zajištění hygienického standardu
V mnoha případech není úplně snadné základní hygienické návyky dodržovat. „Na festivaly a podobné akce je vhodné vybavit se dezinfekčním bezoplachovým gelem na ruce i jednorázovými ubrousky na dezinfekci povrchů. Tyto pomůcky často využijete také na cestách. Zejména v rizikových oblastech je vhodné si ověřit, že tyto prostředky jsou účinné nejen proti bakteriím nebo proti virům chřipky, ale že účinkují i na velmi odolné viry žloutenky typu A. Při návštěvě exotičtějších končin se nabízí přibalit i přípravky k dezinfekci vody. Zásady pro použití jednotlivých přípravků vám vysvětlí váš lékárník,“ vysvětluje lékárnice a tisková mluvčí ČLnK Mgr. Michaela Bažantová.
Žloutenka si nevybírá. Nakazit se může malé dítě na táboře i cestovatel
Žloutenka typu A se nejčastěji objevuje v uzavřených kolektivech. U dětí například ve školkách, na letních táborech atd. K nákaze může dojít také při cestě do zemí s vysokým výskytem tohoto typu infekce (onemocnění se vyskytuje na celém světě, zejména v zemích s nízkým hygienickým standardem). Často se žloutenkou typu A nakazí také homosexuálové, narkomani a osoby v těsném kontaktu s infikovanými osobami. Nákaza se přenáší oro-fekální cestou. Virové částice jsou vylučované nakaženým pacientem stolicí a do organismu následně vstupují ústy (např. kontaminovanými předměty, potravinami, vodou) a odtud pronikají do jater.
Hepatitida B, označovaná též jako sérová žloutenka, je onemocnění, jehož výskyt v ČR klesá. Tento typ žloutenky se přenáší parenterálně – nejčastěji krví (při poranění infikovanou jehlou, při použití společného holicího strojku, zubního kartáčku apod.), méně často i při sexuálním styku. V jedné třetině případů však není způsob přenosu jasně znám. Nejvíce ohroženi rizikem nákazy virem hepatitidy B jsou pacienti s opakovanými transfúzemi, hemodialyzovaní pacienti, uživatelé injekčních drog, vězni a pracovníci ve zdravotnictví.
Příznaky onemocnění
Zpočátku se projevuje onemocnění podobně jako chřipka, onemocnění provází zvýšená teplota, bolest hlavy a svalů, únava, rýma a kašel. Někdy se objevují také střevní a žaludeční potíže, nevolnost a zvracení, pouze ojediněle se objevuje bolest kloubů a otoky, případně kožní projevy. V další fázi však dochází ke zhoršení potíží, nemocný má tmavší moč, světlou stolici a svědí ho kůže, která zpravidla žloutne. V případě, že žloutenka propukne naplno, může způsobit postižení jater a v krajním případě jejich selhání a následně smrt.
Žloutenka v kostce (ledu)
Žloutenka nejčastěji souvisí s nedostatečným dodržováním hygieny, nakazit se ale můžeme i kontaminovanou vodou (včetně kostek ledu), neoloupaným ovocem, zeleninou, mořskými plody a dalšími potravinami, například zmrzlinou. Zvláště na pozoru by se měli mít cestovatelé do exotických destinací. Vyhnout by se měli syrovým, nebo tepelně nedostatečně zpracovaným potravinám, jídlu od pouličních prodejců a pití nebalené vody. Nakazit se můžeme dokonce i při čištění zubů, když použijeme vodu z veřejného vodovodu. Na konci tiskové zprávy je stručný přehled nejčastějších hepatitid, kterými se můžete nakazit (tabulka je i extra přílohou tiskové zprávy).
Světový den boje proti žloutence
Pod záštitou Světové aliance proti žloutence (World Hepatitis Alliance) byl tento den poprvé vyhlášen v roce 2008. V roce 2010 byl Světový den žloutenky oficiálně schválen a od té doby je organizován každoročně. Připadá na 28. července a jeho účelem je zvýšit povědomí o žloutence a o možnostech předcházení infekci. Virová žloutenka je sedmým největším zabijákem na světě, předčí i HIV, tuberkulózu či malárii.
Přílohy:
Tisková zpráva
Tabulka
Foto_1
Foto_2
Foto_3
Zdroj: Česká lékárnická komora, www.lekarnickekapky.cz
Česká lékárnická komora je samosprávná nepolitická stavovská organizace sdružující lékárníky. Byla zřízena zákonem ČNR č. 220/1991 Sb., o České lékařské komoře, České stomatologické komoře a České lékárnické komoře. Její ustavující sjezd se uskutečnil 28. - 29. září 1991.
Česká lékárnická komora dbá, aby její členové vykonávali své povolání odborně, v souladu s jeho etikou a způsobem stanoveným zákony a řády komory. Zaručuje odbornost svých členů a potvrzuje splnění podmínek k výkonu lékárnického povolání. Posuzuje a hájí práva a profesní zájmy svých členů, stejně tak chrání jejich profesní čest.
V hlavní roli prevence
Infekční žloutenkou typu A může onemocnět úplně každý. Protože neexistuje specifická léčba, obzvláště důležitá je prevence. „Základem prevence je očkování, které přináší nejvhodnější ochranu před nákazami žloutenkou typu A a B. Dalším zásadním opatřením v rámci prevence je dodržování základních hygienických pravidel, především omývání potravin a důsledné mytí rukou,“ upozorňuje viceprezident ČLnK Mgr. Aleš Krebs, Ph.D. a dodává: „Pokud máte v plánu poslat své děti na tábor nebo chcete vycestovat do zemí s nižším hygienickým standardem, je dobré konzultovat minimalizování rizika s odborníkem. Toho najdete také ve vaší lékárně, jelikož odborné poradenství je součástí práce každého lékárníka.“
Přibalte přípravky pro zajištění hygienického standardu
V mnoha případech není úplně snadné základní hygienické návyky dodržovat. „Na festivaly a podobné akce je vhodné vybavit se dezinfekčním bezoplachovým gelem na ruce i jednorázovými ubrousky na dezinfekci povrchů. Tyto pomůcky často využijete také na cestách. Zejména v rizikových oblastech je vhodné si ověřit, že tyto prostředky jsou účinné nejen proti bakteriím nebo proti virům chřipky, ale že účinkují i na velmi odolné viry žloutenky typu A. Při návštěvě exotičtějších končin se nabízí přibalit i přípravky k dezinfekci vody. Zásady pro použití jednotlivých přípravků vám vysvětlí váš lékárník,“ vysvětluje lékárnice a tisková mluvčí ČLnK Mgr. Michaela Bažantová.
Žloutenka si nevybírá. Nakazit se může malé dítě na táboře i cestovatel
Žloutenka typu A se nejčastěji objevuje v uzavřených kolektivech. U dětí například ve školkách, na letních táborech atd. K nákaze může dojít také při cestě do zemí s vysokým výskytem tohoto typu infekce (onemocnění se vyskytuje na celém světě, zejména v zemích s nízkým hygienickým standardem). Často se žloutenkou typu A nakazí také homosexuálové, narkomani a osoby v těsném kontaktu s infikovanými osobami. Nákaza se přenáší oro-fekální cestou. Virové částice jsou vylučované nakaženým pacientem stolicí a do organismu následně vstupují ústy (např. kontaminovanými předměty, potravinami, vodou) a odtud pronikají do jater.
Hepatitida B, označovaná též jako sérová žloutenka, je onemocnění, jehož výskyt v ČR klesá. Tento typ žloutenky se přenáší parenterálně – nejčastěji krví (při poranění infikovanou jehlou, při použití společného holicího strojku, zubního kartáčku apod.), méně často i při sexuálním styku. V jedné třetině případů však není způsob přenosu jasně znám. Nejvíce ohroženi rizikem nákazy virem hepatitidy B jsou pacienti s opakovanými transfúzemi, hemodialyzovaní pacienti, uživatelé injekčních drog, vězni a pracovníci ve zdravotnictví.
Příznaky onemocnění
Zpočátku se projevuje onemocnění podobně jako chřipka, onemocnění provází zvýšená teplota, bolest hlavy a svalů, únava, rýma a kašel. Někdy se objevují také střevní a žaludeční potíže, nevolnost a zvracení, pouze ojediněle se objevuje bolest kloubů a otoky, případně kožní projevy. V další fázi však dochází ke zhoršení potíží, nemocný má tmavší moč, světlou stolici a svědí ho kůže, která zpravidla žloutne. V případě, že žloutenka propukne naplno, může způsobit postižení jater a v krajním případě jejich selhání a následně smrt.
Žloutenka v kostce (ledu)
Žloutenka nejčastěji souvisí s nedostatečným dodržováním hygieny, nakazit se ale můžeme i kontaminovanou vodou (včetně kostek ledu), neoloupaným ovocem, zeleninou, mořskými plody a dalšími potravinami, například zmrzlinou. Zvláště na pozoru by se měli mít cestovatelé do exotických destinací. Vyhnout by se měli syrovým, nebo tepelně nedostatečně zpracovaným potravinám, jídlu od pouličních prodejců a pití nebalené vody. Nakazit se můžeme dokonce i při čištění zubů, když použijeme vodu z veřejného vodovodu. Na konci tiskové zprávy je stručný přehled nejčastějších hepatitid, kterými se můžete nakazit (tabulka je i extra přílohou tiskové zprávy).
Světový den boje proti žloutence
Pod záštitou Světové aliance proti žloutence (World Hepatitis Alliance) byl tento den poprvé vyhlášen v roce 2008. V roce 2010 byl Světový den žloutenky oficiálně schválen a od té doby je organizován každoročně. Připadá na 28. července a jeho účelem je zvýšit povědomí o žloutence a o možnostech předcházení infekci. Virová žloutenka je sedmým největším zabijákem na světě, předčí i HIV, tuberkulózu či malárii.
Přílohy:
Tisková zpráva
Tabulka
Foto_1
Foto_2
Foto_3
Zdroj: Česká lékárnická komora, www.lekarnickekapky.cz
Česká lékárnická komora je samosprávná nepolitická stavovská organizace sdružující lékárníky. Byla zřízena zákonem ČNR č. 220/1991 Sb., o České lékařské komoře, České stomatologické komoře a České lékárnické komoře. Její ustavující sjezd se uskutečnil 28. - 29. září 1991.
Česká lékárnická komora dbá, aby její členové vykonávali své povolání odborně, v souladu s jeho etikou a způsobem stanoveným zákony a řády komory. Zaručuje odbornost svých členů a potvrzuje splnění podmínek k výkonu lékárnického povolání. Posuzuje a hájí práva a profesní zájmy svých členů, stejně tak chrání jejich profesní čest.
Související články
Lékárníci připomínají: od začátku roku se ochranný limit započitatelných doplatků opět počítá od nuly
Už téměř rok funguje nový systém úhrady započitatelných doplatků za léky, díky kterému pacienti po překročení ochranného limitu nemusí čekat na vracení přeplatků od zdravotních pojišťoven. Lékárna jim započitatelnou část doplatku odečte přímo při výdeji léku. S příchodem nového roku však dochází k pravidelnému vynulování ročního ochranného limitu. To znamená, že od 1. ledna se limit započitatelných doplatků počítá znovu od nuly, a pacienti tak mohou v lednu zaplatit za své léky více než v prosinci.
Lékárníci před vánočními svátky radí: Zajistěte si včas své předepsané léky
Vánoční svátky se blíží a s nimi i situace, kdy lidé často zapomínají na své léky. Bez ohledu na to, kde budete tyto svátky trávit, připomínají lékárníci nutnost pravidelného užívání chronické medikace a také včasného zajištění receptu u lékaře i vyzvednutí samotného léku v lékárně. Právě v období Vánoc se stává, že pacienti žádají lékárníky o své chronicky užívané léky vydávané na předpis, ačkoliv nemají recept. Farmaceuti přitom nemohou takový výdej provést. Česká lékárnická komora proto dlouhodobě zdůrazňuje, že jedním z možných řešení by byla možnost mimořádného výdeje chronicky užívaných léků i bez lékařského receptu.
Neodborná samoléčba může uškodit. Ne všechny přírodní prostředky jsou vhodné pro každého
Zima je obdobím, kdy se častěji potýkáme s nachlazením, chřipkou či bolestmi v krku. V takových chvílích mnoho lidí sáhne po samoléčbě – léčivých přípravcích bez lékařského předpisu, čajích, bylinkách či doplňcích stravy. Česká lékárnická komora (ČLnK) však upozorňuje, že nejen u rostlinných přípravků může docházet k interakcím s léky a jejich užívání nemusí být vždy vhodné, v některých případech dokonce může uškodit. Odborníci proto doporučují poradit se s farmaceutem dříve, než člověk začne kombinovat různé doplňky a léky.