Prognóza ČLnK ohledně problémů se zavedením protipadělkové směrnice do praxe se naplnila, a to nejen v ČR – výrobci nedokázali splnit včas a řádně své povinnosti. Bez lékárníků by se pacienti často ke svým lékům nedostali
„Podle interních informací ČLnK se reálná chybovost v lékárnách pohybuje od 30 do 50 %. To potvrzuje i analýza v jedné z pražských nemocničních lékáren, kdy během prvního týdne ověřování proběhlo celkem 1519 komunikací (ověřování, zneplatňování a občasná reaktivace) mezi lékárnou a vnitrostátním systémem NSOL. Komunikace se týkala 153 různých druhů léků a aktivitou bylo vyvoláno celkem 456 alertů,“ přibližuje realitu ověřování v praxi viceprezident ČLnK Mgr. Aleš Krebs, Ph.D.
Hromadění neověřitelných léčivých přípravků v lékárnách by mohlo ohrozit i zdraví pacientů. Po pár dnech to uznali i samotní distributoři
Představenstvo ČLnK již koncem ledna doporučilo svým členům a provozovatelům lékáren, aby v případě, že po 9. únoru bude neověřitelné takové množství léčivých přípravků, že bude ohrožen přístup pacientů k léčbě, upřednostnili zájem pacientů před povinnostmi vyplývajícími z nařízení FMD. „ČLnK doporučila lékárníkům, aby pacientům byla vydána i balení, která se nepodaří ověřit. Krátce před 9. 2. se k doporučení ČLnK a MZd přiklonily i distribuční firmy a odvolaly své původní prohlášení o nepropouštění neověřitelných šarží, protože takový krok by znamenal nedodání mnoha léčivých přípravků do lékáren. Mezi takovými léčivými přípravky by se totiž vyskytl například i léčivý přípravek Digoxin, který v úložišti není dosud řádně nahraný,“ popisuje vývoj situace Mgr. Aleš Krebs, Ph.D.
S nepoužitelností systému se potýkají i jinde v Evropě
Komplikace s ověřováním léků mají lékárníci ve všech zemích EU. „Problémy přiznává i Evropská organizace pro ověřování léčiv (EMVO), která v dopise určeném pro národní organizace pro ověřování nazývá období několika následujících měsíců obdobím přechodným. Místo testovacího roku 2019 se začalo hovořit o krizovém období,“ přibližuje situaci ohledně FMD v dalších evropských zemích Mgr. Michaela Bažantová, tisková mluvčí ČLnK.
V rámci EU jsou země, kde je k systému připojena většina lékáren (např. Dánsko, Nizozemí, Německo, Irsko a další), protipólem je pak Polsko, které současně zavádí e-recept a FMD, nebo Francie, kde je pak připojeno méně než 20 % lékáren. „Za nejzásadnější problém považují lékárníci v zemích EU, identicky jako ČLnK, to, že výrobci nenahráli včas data do systému, což působí problémy při výdeji léků. Mnohá data jsou nahrána nesprávně nebo nekompletně. I samotný systém hlásí mnohé technické problémy s generování nadbytečných poplachů (alertů) nebo s potvrzováním správnosti nahraných dat od výrobců. Například španělští lékárníci zaznamenali za první 3 dny fungování přes 15 000 alertů,“ dodává Mgr. Michaela Bažantová, tisková mluvčí ČLnK.
Tisková zpráva - ke stažení ZDE
Ilustrační fotografie k ověřování pravosti léčiv - ke stažení
Foto_1
Foto_2
Foto_3
Foto_4
Foto_prezident ČLnK
Foto_viceprezident ČLnK
Foto_ Tisková Mluvčí ČLnK
Česká lékárnická komora je samosprávná nepolitická stavovská organizace sdružující lékárníky. Byla zřízena zákonem ČNR č. 220/1991 Sb., o České lékařské komoře, České stomatologické komoře a České lékárnické komoře. Její ustavující sjezd se uskutečnil 28. - 29. září 1991.
Česká lékárnická komora dbá, aby její členové vykonávali své povolání odborně, v souladu s jeho etikou a způsobem stanoveným zákony a řády komory. Zaručuje odbornost svých členů a potvrzuje splnění podmínek k výkonu lékárnického povolání. Posuzuje a hájí práva a profesní zájmy svých členů, stejně tak chrání jejich profesní čest.
Související články
Nesprávné užívání antibiotik ohrožuje každého z nás. Na rizika antibiotické rezistence upozorňují i farmaceuti
I v letošním roce Česká lékárnická komora podporuje Evropský antibiotický den, který připadá na 18. listopad, jehož téma je „Antibiotická rezistence je neviditelná, ale pacienti ne“. Antibiotická rezistence totiž v posledních letech představuje čím dál závažnější problém, který trápí pacienty i lékaře. Téma připomíná také Světový antibiotický týden probíhající od 18. do 24. listopadu. Farmaceuti proto chtějí veřejnost edukovat o tom, jak správně s antibiotickými přípravky zacházet, aby se riziko antibiotické rezistence nezvyšovalo.
Lékárníci usilují o zachování jedinečných lékáren v menších obcích a připravují se na změny systému započitatelných doplatků
Dnes se konal 33. sjezd delegátů České lékárnické komory. Jedná se o pravidelnou akci, na které každý rok projednávají delegáti komory další směřování a cíle, kterých chce stavovská organizace lékárníků dosáhnout.
Farmaceuti mají na starost široké spektrum povinností. Jejich význam připomíná Světový den lékárníků
I letos slaví Česká lékárnická komora Světový den lékárníků. Připadá na 25. září, den, kdy byla v roce 1912 v nizozemském Haagu založena Mezinárodní farmaceutická federace. Jeho cílem je upozornit na nezastupitelnou roli lékárníků a lékárenské péče ve farmakoterapii i zdravotnictví.