V ČR ročně přibývá až 200 nových případů žloutenky. Lékárníci vám poradí, jak jí předcházet
Léto je ve znamení cestování, tuzemských i zahraničních dovolených, festivalů a dětských táborů. Z prázdnin si však kromě příjemných zážitků a vzpomínek můžeme přivézt i nežádoucí suvenýr v podobě virové hepatitidy neboli žloutenky. Nemoc špinavých rukou, jak se jí také často přezdívá, je velice nakažlivá a způsobuje nepříjemné příznaky. Jaká preventivní opatření je vhodné o prázdninách dodržovat, aby se riziko žloutenky minimalizovalo, vám poradí ve vaší lékárně.
Praha, 18. července 2018 – Žloutenka nejčastěji souvisí s nedostatečným dodržováním hygieny, nakazit se ale můžeme i kontaminovanou vodou (včetně kostek ledu), neoloupaným ovocem, zeleninou, mořskými plody a dalšími potravinami, například zmrzlinou. Zvláště na pozoru by se měli mít cestovatelé do exotických destinací. Vyhnout by se měli syrovým, nebo tepelně nedostatečně zpracovaným potravinám, jídlu od pouličních prodejců a pití nebalené vody. Nakazit se můžeme dokonce i při čištění zubů, když použijeme vodu z veřejného vodovodu. Proti žloutence (A i B) se lze také očkovat.5,9 „Pokud se chystáte na cesty zejména do rozvojových zemí s nižším hygienickým standardem nebo posíláte své dítě na tábor, je dobré předem konzultovat, jak se vyhnout riziku nákazy žloutenkou. Pro odbornou radu nemusíte chodit daleko – fundovaně vám poradí v nejbližší lékárně. Odborné konzultace nejen o lécích, ale i o nemocech a jejich rizicích jsou nedílnou součástí naší práce,“ říká PharmDr. Lubomír Chudoba, prezident České lékárnické komory (ČLnK).
Příznaky onemocnění
Žloutenka je virového původu a zpočátku se projevuje podobně, jako jiné virózy, proto si ji lidé často pletou s chřipkou. Začátek onemocnění provází zvýšená teplota, bolest hlavy a svalů, únava, rýma a kašel. Objevit se mohou i žaludeční a střevní potíže, nechutenství, nevolnost, zvracení, průjem nebo naopak zácpa. Méně časté jsou pak bolesti kloubů a otoky, nebo kožní projevy, jako je svědění či vyrážka.3,9 V další fázi nemoci dochází ke zhoršení potíží. Nemocný má tmavší moč, světlou stolici, svědí ho kůže, která může zežloutnout, stejně jako oční bělmo.6,9 Pokud žloutenka propukne naplno, může způsobit zánět, postižení a v krajním případě i selhání jater a smrt.2
Prevence a léčba
Infekční žloutenkou může onemocnět každý. Specifická léčba neexistuje, proto je obzvláště důležitá právě prevence. Ta tkví zejména v dostatečné hygieně a očkování.7 Standardní hygienické návyky však někdy nelze na cestách plnohodnotně dodržovat. Je proto vhodné se vybavit dezinfekčním bezoplachovým gelem na ruce a jednorázovými ubrousky na dezinfekci povrchů. Cestovatelé do exotických končin by si měli přibalit také přípravky k dezinfekci vody. Zásady pro použití jednotlivých přípravků vám vysvětlí váš lékárník.
Očkování má až 98% účinnost.1 Očkuje se proti žloutence typu A a B, proti typu C očkovací látka doposud neexistuje.4 Očkování proti hepatitidě A stačí provést jednou, s tím, že za 6 až 18 měsíců se přeočkuje opět jednou dávkou. Očkovaný je pak proti žloutence chráněn 5–10 let. Proti žloutence typu B je potřeba podstoupit očkování třikrát v průběhu šesti měsíců. Ochrana je pak již celoživotní.4
Má-li žloutenka typu A nekomplikovaný průběh, trvá obvykle 2–4 týdny. Rekonvalescence pak probíhá několik týdnů, důležitý je klid na lůžku, dieta a přísun vitamínů. Typ A nemívá trvalé následky. Přibližně u 10 % nemocných však nastávají komplikace, k celkovému zotavení pak dochází až za několik měsíců.9 Po prodělaném onemocnění má člověk již celoživotní imunitu.
Žloutenka typu B se přenáší krví a tělesnými tekutinami, k nákaze dochází nejčastěji při sexuálním styku nebo injekčním užíváním drog. Možný je ale i přenos z těhotné ženy na dítě. V akutní fázi trvá 4–12 týdnů a zejména u starších osob a těhotných žen může mít velmi těžký průběh. Především u dětí se vyvíjí do chronického onemocnění, chronici jsou potom trvalým zdrojem nákazy.10
Světový den boje proti žloutenkám byl poprvé vyhlášen v roce 2008 pod záštitou Světové aliance proti žloutence (World Hepatitis Alliance). Snahou je zvýšit povědomí o chronické virové hepatitidě a zároveň zajistit podobnou osvětu a podporu v politice, jako mají například nemoci HIV/AIDS, tuberkulóza nebo malárie. V roce 2010 byl Světový den boje proti žloutenkám oficiálně schválen a od té doby je organizován každoročně.8
Zdroje:
- https://zdravi.euro.cz/denni-zpravy/z-domova/zloutenka-strasi-cesko-lecba-je-pritom-stale-ucinnejsi-482637
- http://www.hygpraha.cz/dokumenty/svetovy-den-hepatitidy---28--cervence-2017-3189_3189_161_1.html
- http://www.lekarnickekapky.cz/leky/deti-a-maminky/ockovani-proti-zloutence.html
- http://www.lekarnickekapky.cz/leky/spravne-po-uzivani-leku/eliminujme-spolecne-hepatitidu-vhodnou-prevenci.html
- http://www.pediatriapreprax.sk/index.php?page=pdf_view&pdf_id=4281&magazine_id=4
- http://www.szu.cz/uploads/documents/czzp/edice/plne_znani/letaky/hepatitidy.pdf
- https://www.ockovacicentrum.cz/cz/zloutenka-typu-ab
- https://www.mestokladno.cz/svetovy-den-proti-zloutenkam-28-7/d-1448379
- https://www.mzcr.cz/Soubor.ashx?souborID=7413&typ=application/msword...
- http://www.szu.cz/uploads/Epidemiologie/Hepatitidy/2015_trendy_vir_hep_v_CR.pdf
Tisková zpráva v PDF
Česká lékárnická komora je samosprávná nepolitická stavovská organizace sdružující lékárníky. Byla zřízena zákonem ČNR č. 220/1991 Sb., o České lékařské komoře, České stomatologické komoře a České lékárnické komoře. Její ustavující sjezd se uskutečnil 28. - 29. září 1991.
Česká lékárnická komora dbá, aby její členové vykonávali své povolání odborně, v souladu s jeho etikou a způsobem stanoveným zákony a řády komory. Zaručuje odbornost svých členů a potvrzuje splnění podmínek k výkonu lékárnického povolání. Posuzuje a hájí práva a profesní zájmy svých členů, stejně tak chrání jejich profesní čest.
Pro další informace:
PharmDr. Lubomír Chudoba, prezident ČLnK: +420 734 682 233, chudoba@lekarnici.cz
Mgr. Aleš Krebs, Ph.D., viceprezident ČLnK: +420 603 796 826, krebs@lekarnici.cz
Mgr. Michaela Bažantová, tisková mluvčí ČLnK: +420 776 365 213, bazantova@lekarnici.cz
Související články
Nesprávné užívání antibiotik ohrožuje každého z nás. Na rizika antibiotické rezistence upozorňují i farmaceuti
I v letošním roce Česká lékárnická komora podporuje Evropský antibiotický den, který připadá na 18. listopad, jehož téma je „Antibiotická rezistence je neviditelná, ale pacienti ne“. Antibiotická rezistence totiž v posledních letech představuje čím dál závažnější problém, který trápí pacienty i lékaře. Téma připomíná také Světový antibiotický týden probíhající od 18. do 24. listopadu. Farmaceuti proto chtějí veřejnost edukovat o tom, jak správně s antibiotickými přípravky zacházet, aby se riziko antibiotické rezistence nezvyšovalo.
Lékárníci usilují o zachování jedinečných lékáren v menších obcích a připravují se na změny systému započitatelných doplatků
Dnes se konal 33. sjezd delegátů České lékárnické komory. Jedná se o pravidelnou akci, na které každý rok projednávají delegáti komory další směřování a cíle, kterých chce stavovská organizace lékárníků dosáhnout.
Farmaceuti mají na starost široké spektrum povinností. Jejich význam připomíná Světový den lékárníků
I letos slaví Česká lékárnická komora Světový den lékárníků. Připadá na 25. září, den, kdy byla v roce 1912 v nizozemském Haagu založena Mezinárodní farmaceutická federace. Jeho cílem je upozornit na nezastupitelnou roli lékárníků a lékárenské péče ve farmakoterapii i zdravotnictví.