Porada předsedů Okresních sdružení lékárníků jednoznačně odmítla výdej léků na recept zásilkovým způsobem. Lékárníci zároveň trvají na vyřešení dlouhodobého podfinancovaní lékárenské péče
Tisková zpráva ČLnK ze dne 8. 4. 2019
Praha, 8. dubna 2019 - Na sobotní Poradě předsedů Okresních sdružení se lékárníci věnovali aktuálním tématům českého lékárenství. Odmítli pozměňovací návrh podaný jedním poslancem k zákonu o léčivech, kterým chce umožnit zásilkový výdej léčiv na lékařský předpis. Představenstvo ČLnK seznámilo účastníky s konkrétním záměrem změny principu tvorby doplatků, které by měly být pro všechny pacienty na stejné, co nejnižší úrovni – a to ve všech českých lékárnách. Prostor byl věnován také zhodnocení dopadů tzv. protipadělkové směrnice. Povinnost ověřovat pravost léčivých přípravků mají lékárníci již dva měsíce. Výrazně jim znesnadňuje práci, zejména z důvodu nepřipravenosti ze strany výrobců léčiv. Přitom celý proces ověřování v lékárnách zajišťují bez odpovídající finanční kompenzace, která by zohlednila časové i hmotné náklady na tuto činnost. Komora také informovala, že bude i nadále pokračovat v obnovování činnosti zbylých, nefunkčních okresních sdružení.
V sobotu 6. dubna se v Praze uskutečnila Porada předsedů Okresních sdružení lékárníků (OSL), Revizních komisí a Čestných rad Okresních sdružení lékárníků. Diskutována byla aktuální témata lékárenského segmentu, jako jsou zásilkový výdej léků na předpis, protipadělková směrnice, celoživotní vzdělávání lékárníků, revitalizace nefunkčních OSL a stejné doplatky.
Dohodovací řízení na rok 2020
Zdravotní pojišťovny chtějí v roce 2020 zvýšit financování všech segmentů ve zdravotnictví o 4 % oproti roku 2019. Kromě lékárníků, kterým pojišťovny navrhují zvýšení pouze o 0,4 %, protože jim hodlají o 4 % navýšit jen úhradu tzv. signálního výkonu. Ten přitom tvoří jen 10 % z celkových úhrad za lékárenskou péči. Tento naprosto nevyvážený návrh lékárnicí důrazně odmítají.
Každý rok je lékárnám ubíráno z jejich odměn revizemi cen léků a navyšují se jim povinné náklady v důsledku opatření typu protipadělková směrnice, GDPR, či e-recept a stále se zpřísňující administrativní povinnosti. Ruku v ruce s tímto negativním trendem jde i snižování marží u léků, což dělá ze segmentu lékáren aktuálně nejvíce podfinancovaný sektor v celém zdravotnictví s reálně klesajícími příjmy.
Návštěvní služba lékárníka a rezervační systém
Lékárníci odmítli pozměňovací návrh novely zákona o léčivech poslance Nachera. Zástupci představenstva ČLnK přítomným lékárníkům představili záměr návštěvní služby lékárníka. „Jde o návštěvu lékárníka u pacienta na jeho výzvu nebo na indikaci lékařem u osob, které se z důvodu svého zdravotního stavu nemohou pro své léky předepsané na předpis dostavit do lékárny osobně. Osobní kontakt lékárníka s pacientem je pro zajištění kvalitní dispenzace důležitý a prakticky nenahraditelný, a to z důvodu záchytu a řešení lékových problémů v širších souvislostech a posilování adherence pacienta k léčbě. Lékárník svým aktivním přístupem k pacientovi a případnými doplňujícími otázkami k upřesnění jeho zdravotních obtíží může výrazně přispět ke zvolení té nejvhodnější léčby pro daného pacienta,“ komentuje téma, jemuž byl na Poradě věnován velký časový prostor, PharmDr. Lubomír Chudoba, prezident ČLnK.
Protipadělková směrnice
Důležitým bodem Porady byla také tzv. protipadělková směrnice, která lékárníkům začala 9. února výrazně znesnadňovat práci. Výrobci doposud nedokázali splnit veškeré požadavky, někteří do systému nenahráli data u dříve vyrobených léků opatřených 2D kódy a počet chybových hlášek, tzv. alertů, zaznamenávají lékárny stále ohromné množství každý den. „Zbytečná administrativa a s ní spojené vysoké náklady jsou z pohledu současného přetížení lékárníků neúnosné. ČLnK si nechala zpracovat také nezávislou Studii dopadu Direktivy 2011/62 EU pro lékárny v České republice, kterou začátkem dubna předala ministrovi zdravotnictví spolu s opakovaným požadavkem na úhradu nákladů lékáren. Celkové náklady na zavedení FMD pro všechny lékárny na území ČR jsou jen pro rok 2019 dle studie vyčísleny na více než 640 miliónů Kč,“ shrnuje k tématu protipadělkové směrnice viceprezident ČLnK Mgr. Aleš Krebs, Ph.D.
Stejné doplatky
Jednou z klíčových změn, kterou lékárníci dlouhodobě navrhují zákonodárcům, je zavedení stejných doplatků za léčivé přípravky. Ty musí být zároveň pro pacienty na co nejnižší úrovni. Cílem úpravy je řešení paradoxní situace, kdy platí pacient v různých lékárnách za stejný lék jinou částku a většina z nich se mu navíc nezapočítává do ochranného limitu spoluúčasti. „Stejné doplatky jsou v Evropě zcela běžné, mají svůj smysl. Jsou vyjádřením práva pacienta na rovné podmínky přístupu ke zdravotní péči, jejíž součástí jsou i léčivé přípravky. Nedílnou součástí změny je také správné nastavení ochranných limitů pro různé skupiny pacientů. Zároveň navrhujeme, aby cenová soutěž probíhala mezi zdravotními pojišťovnami a držiteli registrací léčivých přípravků. K tomu všemu musí být zajištěna změna principu odměňování lékárenské péče,“ nastiňuje budoucí postup prezident ČLnK PharmDr. Lubomír Chudoba.
Celoživotní vzdělávání
Vzdělání lékárníků nekončí absolvováním farmaceutické fakulty. Lékárník musí pokračovat v navazujícím celoživotním vzdělávání, jehož systém ČLnK vytvořila. „Kromě povinného celoživotního vzdělávání pod hlavičkou komory absolvují lékárníci, obdobně jako lékaři, také specializační vzdělávání v několika oborech. Tento systém je důležitý pro to, aby byla pro pacienty zajištěna bezpečná a nejmodernější péče využívající aktuální poznatky z našeho oboru“, uvádí k důležitosti zvyšování a prohlubování odborné kvalifikace Mgr. Michaela Bažantová, tisková mluvčí ČLnK.
Revitalizace nefunkčních okresních sdružení lékárníků (OSL)
Krátký blok byl věnován také probíhající revitalizaci nefunkčních OSL. ČLnK považuje za důležité obnovit činnost okresních sdružení v co největším počtu oblastí. „Lékárníci jsou si sami vědomi důležitosti své samosprávy a vážnosti současné situace a výrazně se tak začali angažovat ve své samosprávě. Aktuálně je v rámci ČR 73 funkčních OSL a na obnovení zbylých 10 lékárníci aktivně pracují,“ vysvětluje na závěr PharmDr. Aleš Novosád, člen představenstva ČLnK.
Česká lékárnická komora je samosprávná nepolitická stavovská organizace sdružující lékárníky. Byla zřízena zákonem ČNR č. 220/1991 Sb., o České lékařské komoře, České stomatologické komoře a České lékárnické komoře. Její ustavující sjezd se uskutečnil 28. - 29. září 1991.
Česká lékárnická komora dbá, aby její členové vykonávali své povolání odborně, v souladu s jeho etikou a způsobem stanoveným zákony a řády komory. Zaručuje odbornost svých členů a potvrzuje splnění podmínek k výkonu lékárnického povolání. Posuzuje a hájí práva a profesní zájmy svých členů, stejně tak chrání jejich profesní čest.
Tisková zpráva ke stažení v PDF
V sobotu 6. dubna se v Praze uskutečnila Porada předsedů Okresních sdružení lékárníků (OSL), Revizních komisí a Čestných rad Okresních sdružení lékárníků. Diskutována byla aktuální témata lékárenského segmentu, jako jsou zásilkový výdej léků na předpis, protipadělková směrnice, celoživotní vzdělávání lékárníků, revitalizace nefunkčních OSL a stejné doplatky.
Dohodovací řízení na rok 2020
Zdravotní pojišťovny chtějí v roce 2020 zvýšit financování všech segmentů ve zdravotnictví o 4 % oproti roku 2019. Kromě lékárníků, kterým pojišťovny navrhují zvýšení pouze o 0,4 %, protože jim hodlají o 4 % navýšit jen úhradu tzv. signálního výkonu. Ten přitom tvoří jen 10 % z celkových úhrad za lékárenskou péči. Tento naprosto nevyvážený návrh lékárnicí důrazně odmítají.
Každý rok je lékárnám ubíráno z jejich odměn revizemi cen léků a navyšují se jim povinné náklady v důsledku opatření typu protipadělková směrnice, GDPR, či e-recept a stále se zpřísňující administrativní povinnosti. Ruku v ruce s tímto negativním trendem jde i snižování marží u léků, což dělá ze segmentu lékáren aktuálně nejvíce podfinancovaný sektor v celém zdravotnictví s reálně klesajícími příjmy.
Návštěvní služba lékárníka a rezervační systém
Lékárníci odmítli pozměňovací návrh novely zákona o léčivech poslance Nachera. Zástupci představenstva ČLnK přítomným lékárníkům představili záměr návštěvní služby lékárníka. „Jde o návštěvu lékárníka u pacienta na jeho výzvu nebo na indikaci lékařem u osob, které se z důvodu svého zdravotního stavu nemohou pro své léky předepsané na předpis dostavit do lékárny osobně. Osobní kontakt lékárníka s pacientem je pro zajištění kvalitní dispenzace důležitý a prakticky nenahraditelný, a to z důvodu záchytu a řešení lékových problémů v širších souvislostech a posilování adherence pacienta k léčbě. Lékárník svým aktivním přístupem k pacientovi a případnými doplňujícími otázkami k upřesnění jeho zdravotních obtíží může výrazně přispět ke zvolení té nejvhodnější léčby pro daného pacienta,“ komentuje téma, jemuž byl na Poradě věnován velký časový prostor, PharmDr. Lubomír Chudoba, prezident ČLnK.
Protipadělková směrnice
Důležitým bodem Porady byla také tzv. protipadělková směrnice, která lékárníkům začala 9. února výrazně znesnadňovat práci. Výrobci doposud nedokázali splnit veškeré požadavky, někteří do systému nenahráli data u dříve vyrobených léků opatřených 2D kódy a počet chybových hlášek, tzv. alertů, zaznamenávají lékárny stále ohromné množství každý den. „Zbytečná administrativa a s ní spojené vysoké náklady jsou z pohledu současného přetížení lékárníků neúnosné. ČLnK si nechala zpracovat také nezávislou Studii dopadu Direktivy 2011/62 EU pro lékárny v České republice, kterou začátkem dubna předala ministrovi zdravotnictví spolu s opakovaným požadavkem na úhradu nákladů lékáren. Celkové náklady na zavedení FMD pro všechny lékárny na území ČR jsou jen pro rok 2019 dle studie vyčísleny na více než 640 miliónů Kč,“ shrnuje k tématu protipadělkové směrnice viceprezident ČLnK Mgr. Aleš Krebs, Ph.D.
Stejné doplatky
Jednou z klíčových změn, kterou lékárníci dlouhodobě navrhují zákonodárcům, je zavedení stejných doplatků za léčivé přípravky. Ty musí být zároveň pro pacienty na co nejnižší úrovni. Cílem úpravy je řešení paradoxní situace, kdy platí pacient v různých lékárnách za stejný lék jinou částku a většina z nich se mu navíc nezapočítává do ochranného limitu spoluúčasti. „Stejné doplatky jsou v Evropě zcela běžné, mají svůj smysl. Jsou vyjádřením práva pacienta na rovné podmínky přístupu ke zdravotní péči, jejíž součástí jsou i léčivé přípravky. Nedílnou součástí změny je také správné nastavení ochranných limitů pro různé skupiny pacientů. Zároveň navrhujeme, aby cenová soutěž probíhala mezi zdravotními pojišťovnami a držiteli registrací léčivých přípravků. K tomu všemu musí být zajištěna změna principu odměňování lékárenské péče,“ nastiňuje budoucí postup prezident ČLnK PharmDr. Lubomír Chudoba.
Celoživotní vzdělávání
Vzdělání lékárníků nekončí absolvováním farmaceutické fakulty. Lékárník musí pokračovat v navazujícím celoživotním vzdělávání, jehož systém ČLnK vytvořila. „Kromě povinného celoživotního vzdělávání pod hlavičkou komory absolvují lékárníci, obdobně jako lékaři, také specializační vzdělávání v několika oborech. Tento systém je důležitý pro to, aby byla pro pacienty zajištěna bezpečná a nejmodernější péče využívající aktuální poznatky z našeho oboru“, uvádí k důležitosti zvyšování a prohlubování odborné kvalifikace Mgr. Michaela Bažantová, tisková mluvčí ČLnK.
Revitalizace nefunkčních okresních sdružení lékárníků (OSL)
Krátký blok byl věnován také probíhající revitalizaci nefunkčních OSL. ČLnK považuje za důležité obnovit činnost okresních sdružení v co největším počtu oblastí. „Lékárníci jsou si sami vědomi důležitosti své samosprávy a vážnosti současné situace a výrazně se tak začali angažovat ve své samosprávě. Aktuálně je v rámci ČR 73 funkčních OSL a na obnovení zbylých 10 lékárníci aktivně pracují,“ vysvětluje na závěr PharmDr. Aleš Novosád, člen představenstva ČLnK.
Česká lékárnická komora je samosprávná nepolitická stavovská organizace sdružující lékárníky. Byla zřízena zákonem ČNR č. 220/1991 Sb., o České lékařské komoře, České stomatologické komoře a České lékárnické komoře. Její ustavující sjezd se uskutečnil 28. - 29. září 1991.
Česká lékárnická komora dbá, aby její členové vykonávali své povolání odborně, v souladu s jeho etikou a způsobem stanoveným zákony a řády komory. Zaručuje odbornost svých členů a potvrzuje splnění podmínek k výkonu lékárnického povolání. Posuzuje a hájí práva a profesní zájmy svých členů, stejně tak chrání jejich profesní čest.
Tisková zpráva ke stažení v PDF
Související články
Nesprávné užívání antibiotik ohrožuje každého z nás. Na rizika antibiotické rezistence upozorňují i farmaceuti
I v letošním roce Česká lékárnická komora podporuje Evropský antibiotický den, který připadá na 18. listopad, jehož téma je „Antibiotická rezistence je neviditelná, ale pacienti ne“. Antibiotická rezistence totiž v posledních letech představuje čím dál závažnější problém, který trápí pacienty i lékaře. Téma připomíná také Světový antibiotický týden probíhající od 18. do 24. listopadu. Farmaceuti proto chtějí veřejnost edukovat o tom, jak správně s antibiotickými přípravky zacházet, aby se riziko antibiotické rezistence nezvyšovalo.
Lékárníci usilují o zachování jedinečných lékáren v menších obcích a připravují se na změny systému započitatelných doplatků
Dnes se konal 33. sjezd delegátů České lékárnické komory. Jedná se o pravidelnou akci, na které každý rok projednávají delegáti komory další směřování a cíle, kterých chce stavovská organizace lékárníků dosáhnout.
Farmaceuti mají na starost široké spektrum povinností. Jejich význam připomíná Světový den lékárníků
I letos slaví Česká lékárnická komora Světový den lékárníků. Připadá na 25. září, den, kdy byla v roce 1912 v nizozemském Haagu založena Mezinárodní farmaceutická federace. Jeho cílem je upozornit na nezastupitelnou roli lékárníků a lékárenské péče ve farmakoterapii i zdravotnictví.