Úřednice z MZd řešila stížnost pacienta, který si stěžoval, proč v naší lékárně platí i po 1.4. regulační poplatek. (malé intermezzo - pochopitelně je cena léku při výdeji ponížena dle platné legislativy, nebylo to však možno pacientovi vysvětlit a navíc mu vadil na účtence řádek "regul poplatek", když v TV nebo kde říkali, že se po 1. dubnu platit nebude.) Dotyčné úřednici jsem celou problematiku osvětlil, nicméně mi bylo vytčeno, že musí být na účtence kromě ceny léku, ponížené v okamžiku výdeje i cena SKLADOVÁ, to jest neponížená, a to prý právě kvůli výše uveneným případům. Chci se zeptat, nakolik se tato informace zakládá na pravdě, případně v jakém předpisu je toto zakotveno. Děkuji.

 

Náležitosti prodejního dokladu („paragonu“) definuje živnostenský zákon v §31, odst. 14 takto:
„Podnikatel je povinen vydat na žádost zákazníka doklady o prodeji zboží a o poskytnutí služby. Na dokladu musí být uvedeno označení podnikatele obchodní firmou, popřípadě názvem nebo jménem a příjmením, a identifikačním číslem, datum prodeje zboží nebo poskytnutí služby, druh zboží nebo  služby a cena, pokud zvláštní právní předpis nestanoví jinak.“
Protože ale činnost farmaceutů a farmaceutických asistentů při poskytování zdravotní péče není živnost, je výše uvedená definice pro případ výdeje registrovaného léčivého přípravku nezávazná.
Náležitosti dokladu o výdeji léčivého přípravku plně nebo částečně hrazeného ze zdravotního pojištění definuje zákon o veřejném zdravotním pojištění v §16a, odst. 6:
„Zdravotnické zařízení je povinno vystavit pojištěnci nebo jeho zákonnému zástupci na jeho žádost doklad o zaplacení poplatku s uvedením čísla pojištěnce (§ 40 odst. 3), výše regulačního poplatku, dne jeho zaplacení, otiskem razítka zdravotnického zařízení a podpisem osoby, která regulační poplatek přijala, a jde-li o zařízení lékárenské péče, též s uvedením názvu léčivého přípravku nebo potraviny pro zvláštní lékařské účely a výše doplatku, který se započítává do limitu podle § 16b odst. 1.“
Řada lékárenských informačních systémů umožňuje uvádět na účtence ceny před snížením, ceny po snížení a výše provedených odpočtů či odečtení poplatku od doplatku. Z výše uvedeného ale nevyplývá žádná povinnost tyto údaje na účtence uvádět.
Tvrzení o povinnosti uvádět na účtence jakousi „skladovou cenu“ nemá oporu v žádném předpise. Dezinformaci o nevybírání poplatku v případě výdeje léčivého přípravku s doplatkem vyšším než 30 Kč začali v médiích šířit vysocí státní úředníci z MZd. Riziko konfliktu s pacienty se ČLK pokusila omezit poskytováním informací odpovídajících realitě médiím.

Martin Mátl

 

Sdílet článek:

Související články

  • Rezervace léků zasláním identifikátoru eRp

    Rezervace léků zasláním identifikátoru eRp

    Pokud mám na webových stránkách umístěn odkaz, přes který může pacient zadat kod e-receptu a tímto si ho objednat a posléze osobně vyzvednout, je to v pořádku? A pokud si udělá rezervaci přes portál Pilulky ke mně do lékárny, je to v pořádku? E-shop nemám, zásilkový výdej také ne.

  • Náplně práce

    Náplně práce

    Z jaké legislativy plyne, že na lékárně mají být pro zaměstnance náplně práce?

  • Uchovávání léčivých přípravků v místnosti příjmu

    Uchovávání léčivých přípravků v místnosti příjmu

    Je pravda, že v místnosti označené dle schváleného plánku SÚKLem jako příjem nesmí být současně na policích skladované registrované léky ? PZT (inko pomůcky), potravní doplňky, kosmetika tedy ano? Co mohu skladovat na příjmu, aby to při kontrole SÚKLu prošlo? A lednička - mám ji z příjmu přesunout do skladu?