Dovolená

Prováděcím předpisem zákoníku práce, kterým se stanoví  okruh a rozsah jiných důležitých osobních překážek v práci je nařízení vlády č. 590/2006 Sb. účinné od 1.1.2007. To mimo jiné stanoví toto:

Vyšetření nebo ošetření
a)   Pracovní volno s náhradou mzdy nebo platu se poskytne na nezbytně nutnou dobu, bylo-li vyšetření nebo ošetření provedeno ve zdravotnickém zařízení, které je ve smluvním vztahu ke zdravotní pojišťovně, kterou si zaměstnanec zvolil, a které je nejblíže bydlišti nebo pracovišti zaměstnance a je schopné potřebnou zdravotní péči poskytnout (dále jen „nejbližší zdravotnické zařízení“), pokud vyšetření nebo ošetření nebylo možné provést mimo pracovní dobu.
b)   Bylo-li vyšetření nebo ošetřeni provedeno v jiném než nejbližším zdravotnickém zařízení, poskytne se pracovní volno na nezbytně nutnou dobu náhrada mzdy nebo platu však přísluší nejvýše za dobu podle písmene a).

    Zda je možné umělé oplodnění a s ním související vyšetření považovat za vyšetření a ošetření podle výše uvedeného ustanovení nařízení vlády, není z tohoto právního předpisu zřejmé. Proto bude nutné vycházet z toho, že při přiměřeném počtu umělých oplodnění půjde u zaměstnankyně o indikovaný zákrok, na který se nařízení vlády vztahuje a pracovní volno s náhradou mzdy zaměstnankyni přísluší. Samozřejmě za podmínek v nařízení uvedených. Při úvaze o tom, co lze považovat za přiměřený počet umělých oplodnění lze vyjít z ustanovení § 15 odst. 3 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, který říká, že ze zdravotního pojištění se hradí nejvíce třikrát za život zdravotní péče poskytnutá na základě doporučení registrujícího ženského lékaře v souvislosti s mimotělním oplodněním ženám s oboustrannou neprůchodností vejcovodů ve věku od 18 do 39 let, nebo ostatním ženám ve věku od 22 do 39 let.