Vrácení léků

Lékárna není povinna vzít od pacienta léčivé přípravky zpět. Nese odpovědnost za správné zacházení s léčivými přípravky, a u těch, které se byť na krátkou dobu dostaly do dispozice třetí osoby, by lékárna nebyla schopna zaručit, že s nimi bylo řádně nakládáno. To platí i v případech, že pacient vypadá důvěryhodně, tvrdí, že s léky nic závadného nedělal, a není důvod mu nevěřit. Je přitom nerozhodné, co vede pacienta ke snaze léčivý přípravek vrátit. Jakmile by lékárna nebyla schopna doložit, že léčivý přípravek byl od okamžiku jeho distribuce do lékárny až do okamžiku jeho výdeje pacientovi jen a pouze v její moci, porušila by své povinnosti ze zákona o léčivech.     Lékárna samozřejmě může lék od pacienta přijmout zpět, ale nesmí jej poté vydat dalšímu pacientovi. Zda tento krok učiní a na svůj náklad pacientovi vyhoví, záleží jen na ní.     Lze namítat, že při omylu při výdeji, kdy je pacientovi vydán nesprávný lék, což se občas v lékárnách stává, je následně lék vyměněn a omylem vydaný lék je později opět vydán dalšímu pacientovi. Jde o podobnou situaci, kdy se lék dostává mimo dispozici lékárny, a vzato do důsledku by ani v tomto případě neměl být opětovně vydán. Ztrátu tím utrpěnou pak nese lékárna, která se omylu dopustila.    Výše uvedené platí pro vracení léku do lékárny. Pokud jde o možnost vrátit zpět pacientovi recept, na který již byl vydán lék, tento by již při výdeji měl být opatřen razítkem lékárny, datem a podpisem vydávajícího lékárníka. Proto by na tento recept neměl být možný opětovný výdej v další lékárně.    Vracení léčivého přípravku proto nelze doporučit tam, kde se nejedná o omyl lékárny nebo vadu léku.

Mgr. MUDr. Jaroslav Maršík, právní poradce ČLK