Antimigrenozní čípky

Nejvhodnější se jeví náhrada propyfenazonem, který je však pro MS použití zatím nedostupný. Propyfenazonem se nahrazoval aminofenazon v těch HVLP, které jej obsahovaly. Jinou možností je použít fenazon, který však vykazuje slabší účinek,ale postrádá nežádoucí účinky amionofenazonu. Aminofenazon vykazuje i slabé účnky spazmolytické, což je patrně v těchto směsích výhodné (je-li však zároveň obsažen suchý rulíkový extrakt, jeho spazmolytický účinek pochopitelně převáží). Přiznám se, že v antimigrenózních směsích aminofenazon nenahrazuji. Po dotazu od pacientů vím, že dané čípky (prášky) používají jen 2-4x do měsíce. Při této četnosti se domnívám, že riziko poškození aminofenazonem je minimální. Jestliže bude nutné častější podání, pak bych volil spíše jinou terapii, ostatně, i ten ergotamin je dnes považován v terapii migrény spíše za obsolentní.

Sice se na to tazatel neptal, ale zmíním jinou náhradu, dle mého názoru důležitou. Jedná se o léčivo fenacetin, které se pro riziko nefrotoxicity nemá vůbec používat a je již dlouho považováno za obsolentní. V řadě zemí je jeho používání léta zakázáno, u nás byl až celkem teprve nedávno (v roce 2000?-což není vůbec podstatné) vyřazen z lékopisu (resp. v ČL 2002 již není uveden) a v současné době se na našem trhu nevyskytuje ani žádný registrovaný HVLP, který by ho obsahoval. Můžeme se s ním však setkat, dnes již naštěstí výjimečně, v magistraliter preskripci. Především ve Vítkových prášcích, kde je jednou z mnoha komponent. Jeho použití nemá opodstatnění a měl by být nahrazen paracetamolem (na který se, jak známo, z cca 80 % metabolizuje).

PharmDr. Zbyněk Sklenář, Ph.D.