   Je možné, aby zaměstnavatel nařídil přesčasy a když tak kolik?    […]
   Je možné, aby zaměstnavatel nařídil přesčasy a když tak kolik?
    Ano je to možné. Nařídit je může i bez dohody se zaměstnancem z vážných provozních důvodů, a to i na dobu odpočinku mezi dvěma směnami. Za výjimečných okolností i na dny pracovního klidu. Nařízená práce přesčas nesmí činit více než 8 hodin týdně a 150 hodin v kalendářním roce. Práci přesčas lze se zaměstnancem i dohodnout. Celkový rozsah práce přesčas však ani potom nesmí v průměru přesáhnout 8 hodin týdně v období 26 týdnů. Do tohoto počtu se nezahrnuje práce přesčas, za kterou bylo poskytnuto náhradní volno. (viz též zákoník práce § 93)
    Jen za tento rok jsem měla 65 hod. v lednu a 27 hod. v únoru. Může nám je zaměstnavatel nařídit i na březen a za jakých podmínek a jak dlouho dopředu nám to má oznamovat?
    Období 26 týdnů počínající lednem skončí červnem. V lednu a v únoru jste odpracovala 92 hodin přesčasů. Do konce června můžete odpracovat ještě 26 x 8 - 92 = 116 hodin (týká se jen dohodnutých přesčasů). Na březen Vám tedy zaměstnavatel práci přesčas nařídit může. Bude-li se jednat o práci přesčas nařízenou z vážných provozních důvodů, není zaměstnavateli zákoníkem práce stanovena žádná minimální lhůta k jejímu nařízení. Přesčas dohodnutý se zaměstnancem by měl být dohodnut včetně doby, kdy bude odpracován.
    Do teď mi proplatili přesčasy ale únorové přesčasy bych si ráda vybírala jako náhradní volno. Je možná tato cesta, anebo to mohou odmítnout? Jak mám při vybíraní náhradního volna  postupovat?
     Za dobu práce přesčas přísluší zaměstnanci mzda plus příplatek ve výši 25 % průměrného výdělku, pokud se zaměstnavatel a zaměstnanec nedohodnou na poskytnutí náhradního volna v rozsahu práce konané přesčas místo příplatku. Neposkytne-li zaměstnavatel náhradní volno do 3 kalendářních měsíců, přísluší zaměstnanci příplatek vždy. (viz též zákoník práce § 114)
     Náhradní volno je tedy nutné se zaměstnavatelem dohodnout. Vynutit si jeho poskytnutí nemůžete. Postupujte tak, že se zaměstnavatelem jednejte o dohodě.
     Mám ještě dovolenou z minulého roku. Jak dlouho dopředu mám zaměstnavateli oznámit, že si ji chci vybrat? Může mi ji zrušit?
     Dobu čerpání dovolené určuje zaměstnavatel. Ten je povinen pouze přihlížet k oprávněným zájmům zaměstnance. Určenou dobu dovolené je zaměstnavatel povinen písemně oznámit zaměstnanci alespoň 14 dní předem. Oznámit zaměstnavateli svůj záměr čerpat dovolenou můžete proto kdykoliv, ale záleží jen na něm, zda Vám vyhoví. Zrušit nárok na dovolenou zaměstnavatel nemůže. Může však změnit určenou dobu čerpání nebo zaměstnance z dovolené odvolat vždy z vážných důvodů (viz též zákoník práce § 217). Dovolenou za předchozí rok, kterou nebylo možné vyčerpat musí zaměstnavatel určit tak, aby ji bylo možné vyčerpat do konce roku následujícího. Neurčí-li zaměstnavatel její čerpání ani do 31.10. příštího roku, je dnem nástupu zaměstnance na tuto dovolenou první následující pracovní den. Nepodaří-li se ani takto dovolenou vyčerpat (např. z důvodu nemoci), nárok na ni zanikne bez náhrady mzdy. (viz též zákoník práce § 218)
     A jak je to s dovolenou na tento rok? Na kolik dní mám už nárok anebo budu mít na konci března nebo začátkem dubna, kdy si ji chci vybrat?
     Dovolená náleží zaměstnanci, který za nepřetržitého trvání pracovního poměru k témuž zaměstnavateli odpracoval alespoň 60 dnů v kalendářním roce, popřípadě její poměrná část, jestliže pracovní poměr netrval nepřetržitě po dobu celého kalendářního roku. Výměra dovolené činí nejméně 4 týdny v kalendářním roce. Zaměstnavatel může určit zaměstnanci čerpání dovolené, i když dosud nesplnil podmínky pro vznik práva na dovolenou, jestliže je možné předpokládat, že zaměstnanec tyto podmínky splní do konce kalendářního roku, popřípadě do skončení pracovního poměru. Nelze říci, že by Vám na přelomu března a dubna vznikl nárok na to, aby Vám zaměstnavatel poskytl dovolenou. Na druhou stranu tak učinit může. Opět je to věcí dohody. (viz též zákoník práce § 212 a § 217). 
     Jak je to s prací o víkendech? Může zaměstnavatel nařídit víkendovou práci? A za jakých podmínek? Jak často?
    Ano je to možné. Nařídit je může i bez dohody se zaměstnancem z vážných provozních důvodů, a to i na dobu odpočinku mezi dvěma směnami. Za výjimečných okolností i na dny pracovního klidu. Nařízená práce přesčas nesmí činit více než 8 hodin týdně a 150 hodin v kalendářním roce. Práci přesčas lze se zaměstnancem i dohodnout. Celkový rozsah práce přesčas však ani potom nesmí v průměru přesáhnout 8 hodin týdně v období 26 týdnů. Do tohoto počtu se nezahrnuje práce přesčas, za kterou bylo poskytnuto náhradní volno. (viz též zákoník práce § 93)
    Jen za tento rok jsem měla 65 hod. v lednu a 27 hod. v únoru. Může nám je zaměstnavatel nařídit i na březen a za jakých podmínek a jak dlouho dopředu nám to má oznamovat?
    Období 26 týdnů počínající lednem skončí červnem. V lednu a v únoru jste odpracovala 92 hodin přesčasů. Do konce června můžete odpracovat ještě 26 x 8 - 92 = 116 hodin (týká se jen dohodnutých přesčasů). Na březen Vám tedy zaměstnavatel práci přesčas nařídit může. Bude-li se jednat o práci přesčas nařízenou z vážných provozních důvodů, není zaměstnavateli zákoníkem práce stanovena žádná minimální lhůta k jejímu nařízení. Přesčas dohodnutý se zaměstnancem by měl být dohodnut včetně doby, kdy bude odpracován.
    Do teď mi proplatili přesčasy ale únorové přesčasy bych si ráda vybírala jako náhradní volno. Je možná tato cesta, anebo to mohou odmítnout? Jak mám při vybíraní náhradního volna  postupovat?
     Za dobu práce přesčas přísluší zaměstnanci mzda plus příplatek ve výši 25 % průměrného výdělku, pokud se zaměstnavatel a zaměstnanec nedohodnou na poskytnutí náhradního volna v rozsahu práce konané přesčas místo příplatku. Neposkytne-li zaměstnavatel náhradní volno do 3 kalendářních měsíců, přísluší zaměstnanci příplatek vždy. (viz též zákoník práce § 114)
     Náhradní volno je tedy nutné se zaměstnavatelem dohodnout. Vynutit si jeho poskytnutí nemůžete. Postupujte tak, že se zaměstnavatelem jednejte o dohodě.
     Mám ještě dovolenou z minulého roku. Jak dlouho dopředu mám zaměstnavateli oznámit, že si ji chci vybrat? Může mi ji zrušit?
     Dobu čerpání dovolené určuje zaměstnavatel. Ten je povinen pouze přihlížet k oprávněným zájmům zaměstnance. Určenou dobu dovolené je zaměstnavatel povinen písemně oznámit zaměstnanci alespoň 14 dní předem. Oznámit zaměstnavateli svůj záměr čerpat dovolenou můžete proto kdykoliv, ale záleží jen na něm, zda Vám vyhoví. Zrušit nárok na dovolenou zaměstnavatel nemůže. Může však změnit určenou dobu čerpání nebo zaměstnance z dovolené odvolat vždy z vážných důvodů (viz též zákoník práce § 217). Dovolenou za předchozí rok, kterou nebylo možné vyčerpat musí zaměstnavatel určit tak, aby ji bylo možné vyčerpat do konce roku následujícího. Neurčí-li zaměstnavatel její čerpání ani do 31.10. příštího roku, je dnem nástupu zaměstnance na tuto dovolenou první následující pracovní den. Nepodaří-li se ani takto dovolenou vyčerpat (např. z důvodu nemoci), nárok na ni zanikne bez náhrady mzdy. (viz též zákoník práce § 218)
     A jak je to s dovolenou na tento rok? Na kolik dní mám už nárok anebo budu mít na konci března nebo začátkem dubna, kdy si ji chci vybrat?
     Dovolená náleží zaměstnanci, který za nepřetržitého trvání pracovního poměru k témuž zaměstnavateli odpracoval alespoň 60 dnů v kalendářním roce, popřípadě její poměrná část, jestliže pracovní poměr netrval nepřetržitě po dobu celého kalendářního roku. Výměra dovolené činí nejméně 4 týdny v kalendářním roce. Zaměstnavatel může určit zaměstnanci čerpání dovolené, i když dosud nesplnil podmínky pro vznik práva na dovolenou, jestliže je možné předpokládat, že zaměstnanec tyto podmínky splní do konce kalendářního roku, popřípadě do skončení pracovního poměru. Nelze říci, že by Vám na přelomu března a dubna vznikl nárok na to, aby Vám zaměstnavatel poskytl dovolenou. Na druhou stranu tak učinit může. Opět je to věcí dohody. (viz též zákoník práce § 212 a § 217). 
     Jak je to s prací o víkendech? Může zaměstnavatel nařídit víkendovou práci? A za jakých podmínek? Jak často?
     Myslí-li se víkendem sobota a neděle, pak není práce o víkendu z hlediska zákoníku práce ničím výjimečná. S jednou výjimkou. Za práci v sobotu a v neděli přísluší zaměstnanci dosažená mzda a příplatek ve výši nejméně 10 % průměrného výdělku. (viz též zákoník práce § 118)
    Jak je to se směnami? Máme tady 12hodinový provoz  od pondělí do neděle?
    Délka směny nesmí při nerovnoměrném rozvržení pracovní doby přesáhnout 12 hodin. Průměrná pracovní doba bez práce přesčas nesmí přesáhnout stanovenou týdenní pracovní dobu (nejvýše 40 hodin) za období nejvýše 26 týdnů po sobě jdoucích (kolektivní smlouva může prodloužit až na 52 týdnů). Mezi směnami musí mít zaměstnanec nepřetržitý odpočinek po dobu alespoň 12 hodin během 24 hodin po sobě jdoucích.  12 hodin může být např. ve zdravotnickém zařízení, kterým je i lékárna, zkráceno až na 8 hodin, pokud bude následující odpočinek o toto zkrácení prodloužen. Kromě toho musí mít zaměstnanec tzv. "nepřetržitý odpočinek v týdnu" v trvání alespoň 35 hodin během každého období 7 po sobě jdoucích kalendářních dnů. Ten může být např. i u zdravotnických zařízení zkrácen až na 24 hodin, pokud za období 2 týdnů bude činit délka tohoto odpočinku alespoň 70 hodin. (viz též zákoník práce § 79, § 82, § 83, § 90 a § 92)  
     Jedná se o to, že máme být 2 lékárnici a chtějí po nás pokrýt celý týden + 2x víkendy v měsíci? Znamenalo by to, že každopádně bychom měli pravidelné 12hodinové služby?
     Doporučuji porovnat rozvrh směn od zaměstnavatele s podmínkami v předchozí odpovědi. Na zjištěný nesoulad upozorněnte zaměstnavatele a vyzvěte jej k jeho odstranění. Bez 12hodinových směn se ale pravděpodobně neobejdete.
     Jak by to vypadalo s pauzou na jídlo a na odpočinek? Během pauzy musíme být na pracovišti?
     Přestávka na jídlo a oddech v trvání nejméně 30 minut přísluší zaměstnanci nejdéle po 6 hodinách nepřetržité práce. Nezapočítává se do pracovní doby, neposkytuje se na počátku a na konci pracovní směny, může být rozdělena do více částí v trvání nejméně 15 minut. Jde-li o práce, které nemohou být přerušeny, musí být zaměstnanci i bez přerušení provozu nebo práce zajištěna přiměřená doba na oddech a jídlo, která se započítává do pracovní doby (viz též zákoník práce § 88). Během přestávky na pracovišti být nemusíte, pokud není v pracovním řádu zaměstnavatele nebo jiným způsobem z vážných důvodů zakázáno vzdalovat se během přestávky z pracoviště. Obvykle je tento zákaz možný jen tam, kde zaměstnavatel zajistil možnost stravování zaměstnanců na pracovišti. Upozorňuji však na to, není možné, aby byla lékárna v provozu, aniž by byl přítomen lékárník. Je-li otevírací doba lékárny 12 hodin bez přestávky a ve směně je jen jeden lékárník, nemůže čerpat přestávku, ale jen přiměřenou dobu na oddech a jídlo za provozu.
     Další dotaz by se týkal dvouměsíční rekonstrukce naší lékárny, kdy bude lékárna zcela zavřená? Ve smlouvě máme uvedeno jedno pracoviště. Mají právo nás v době rekonstrukce přemístit do jiné lékárny? Jak to je s dovolenou, můžou nám ji celou nařídit v době rekonstrukce? Kdybychom zůstali doma z tohoto důvodu, máme nárok na výplatu?
     Přeložit zaměstnance  k výkonu práce do jiného místa, než bylo sjednáno v pracovní smlouvě, je možné jen s jeho souhlasem. Pokud by zaměstnanec s přeložením nesouhlasil a nemohl ve sjednaném místě vykonávat práci, jednalo by se o prostoj, při němž by náležela náhrada mzdy ve výši 80 % průměrného výdělku. Zaměstnavatel může na dobu rekonstrukce určit zaměstnanci dovolenou. (viz též zákoník práce § 40, § 43, § 207)
 
Mgr. MUDr. Jaroslav Maršík
 
 
 
Související články
Rezervace léků zasláním identifikátoru eRp
Pokud mám na webových stránkách umístěn odkaz, přes který může pacient zadat kod e-receptu a tímto si ho objednat a posléze osobně vyzvednout, je to v pořádku? A pokud si udělá rezervaci přes portál Pilulky ke mně do lékárny, je to v pořádku? E-shop nemám, zásilkový výdej také ne.
Náplně práce
Z jaké legislativy plyne, že na lékárně mají být pro zaměstnance náplně práce?
Uchovávání léčivých přípravků v místnosti příjmu
Je pravda, že v místnosti označené dle schváleného plánku SÚKLem jako příjem nesmí být současně na policích skladované registrované léky ? PZT (inko pomůcky), potravní doplňky, kosmetika tedy ano? Co mohu skladovat na příjmu, aby to při kontrole SÚKLu prošlo? A lednička - mám ji z příjmu přesunout do skladu?