Genciánová violeď

Odpověď Státního ústavu pro kontrolu léčiv:

Dobrý den,

zasílám Vám informace ohledně používání genciánové violeti.

Údaje o toxicitě genciánové violeti nejsou jednoznačné. Občas se oživí nějaká poplašná informace, která varuje před její kancerogenitou nebo lokální toxicitou, nejsou však dostupné žádné novější údaje minimálně z posledních deseti (až třiceti) let, které by dokládaly zvýšení závažnosti nebo četnosti známých možných rizik používání genciánové violeti.

Pokud jde o možnou kancerogenitu genciánové violeti, údaje o ní pocházejí z let 1973-1989. Bylo publikováno několik studií, které prokazovaly kancerogenitu u hlodavců po dlouhodobém podávání genc. violeti v potravě. Studie o kancerogenitě u lidí nebyly nikdy provedeny. V důsledku rizika u zvířat je však podávání v potravě zakázáno.

Pokud jde o lokální (místní, topické) podávání, existují údaje o vzniku kožních nekróz po topické aplikaci 1% vodného roztoku genc. violeti na kůži, především do gluteální rýhy, rýhy pod prsy, na genitálie a mezi prsty (práce z r. 1972 pojednává o vzniku ulcerací po genc. violeti i brillantové zeleni u 2 pacientů). Jedna práce z r. 1976 uvádí 6 případů slizničních ulcerací v dutině ústní po lokální léčbě moučnivky v dutině ústní u dětí 0,5-1% roztokem genc. violeti.

Na základě těchto starých publikací je např. v Británii lokální podávání genc. violeti omezeno jen na neporušenou kůži (nikoli na sliznice) . V USA není restrikce tak omezující, např. pro léčbu moučnivky v dutině ústní u dětí je jen upozornění, že by dítě nemělo roztok genc. violeti polknout.

Genc. violeť má mírný účinek proti některým bakteriím a některým houbám včetně kvasinek, které působí moučnivku. U nás byla tradičně používána k lokální aplikaci na kůži i sliznice. Dříve byla také standardně doporučována v porodnicích do dutiny ústní při moučnivce novorozenců i na prsní bradavky při ragádách. Dříve však také v porodnicích docházelo k masivnímu rozšíření infekce při používání špatně vyvařených dudlíků. Dnes již není výskyt moučnivky u kojenců zdaleka tak častý.

Pokud  dojde k rozvoji těžší formy moučnivky, je nutná celková antimykotická léčba. Pokud jde jen o lehkou formu, není pro místní léčbu dostupné nic lepšího než genc. violeť, eventuálně ještě borax-glycerin, také používaný dlouhodobě v minulosti, který má nyní rovněž známé některé toxické účinky.

Vzhledem k tomu, že přes časté tradiční používání genciánové violeti nejsou žádné novější údaje o nežádoucích účincích, nepředpokládáme velké riziko.

Měly by být dodržovány základní kontraindikace: nepoužívat při přecitlivělosti na genc. violeť, při porfyrii, nepoužívat na vředové poškození kůže a otevřené rány.

Je třeba počítat s možnými nežádoucími účinky: může dojít k podráždění nebo vzniku vředů na sliznicích nebo kůži, svědění, zbarvení kůže (i vznik trvalých pigmenatcí, je-li genc. violeť používána na granulační tkáň).

Souhrnně lze poradit toto:

Gencianová violeť není rozhodně vhodná na drobné ragády bradavek při kojení, zde je vhodná mast s panthenolem. Genc. violeť by však měla být používána co nejkratší dobu nutnou k léčbě a v co nejmenším nutném množství.

Na opruzeniny není genc. violeť vhodná -  na lehčí formy postačí dobrá hygiena a mast s panthenolem, u těžších forem by mohla genc. violeť stav ještě zhoršit. Navíc je celá řada přípravků, které kůži ošetří a nezabarví prádlo.

S pozdravem

Jitka Židlická

Tiskové a informační oddělení SÚKL

Šrobárova 48

10041 Praha 10

tel. 272 185 333