Likvidace skladu

Lékárna bez lékárníka, ale se skladem plným léků je něco, na co zákon nepamatuje. Lékárník, a to ani v pozici odborného zástupce nebo vedoucího lékárníka, nemá odpovědnost za to, co se s léky v lékárně děje poté, co skončil jeho pracovní poměr. Nemá ani žádnou povinnost při konci svého pracovního poměru řešit, co s léky bude.
 
Může se zdát, že neodpovídám na položenou otázku, protože ta cílí na to, jak naložit s léky při ukončení činnosti lékárny. Ne na to, když končí jen lékárník, ale lékárna je v provozu dále. On v tom ale z pohledu lékárníka není rozdíl.
 
Odborný zástupce je vždy zaměstnanec. Vedoucí lékárník skoro vždy a případ, kdy není, proberu až níže. Končí-li lékárna, končí i pracovní poměr. A končí-li pracovní poměr, platí o povinnostech lékárníka to stejné, jako když končí i v lékárně, která se nezavírá. Starost o léky na skladě má zaměstnavatel, tedy provozovatel. Protože ten ale s nimi bez odborného personálu nemůže zacházet, nezbude mu, než se jich zbavit. A zde je možný převod do jiné lékárny, nebo vrácení distributorovi nebo jejich likvidace jako nepoužitelných léčiv. Pokud to stihne ještě během trvání pracovního poměru odcházejícího odborného zástupce nebo vedoucího lékárníka, budou činnosti s tím související samozřejmě dělat nebo dozorovat oni (dělat je může i jiný odborný personál). Pokud pracovní poměr skončí dříve, než se podaří léky z lékárny odstranit, nebudou to jako zaměstnanci nijak řešit. Vhodné by samozřejmě bylo zaměstnavatele o jeho povinnostech informovat. Pokud by odcházející lékárník měl za to, že zaměstnavatel své povinnosti nesplní, bylo by na místě informovat i SÚKL, že v lékárně zůstaly léky, ale už tam nepracuje odborný personál.
 
A pokud je vedoucím lékárníkem samotný provozovatel, pak je situace jednoduchá, protože na něm bude vždy, aby se léků v končící lékárně zákonným způsobem (převod, vrácení, odstranění) zbavil.

Mgr. MUDr. Jaroslav Maršík