Pracovní volno

1)    Platné právní předpisy nestanovují přesnou dobu, po kterou je zaměstnavatel povinen zaměstnance omluvit, poskytnout mu pracovní volno a náhradu mzdy, neboť v konkrétních případech bude záležet na povaze vyšetření nebo ošetření a na vzdálenosti vhodného zdravotnického zařízení od pracoviště nebo bydliště zaměstnance. Podle bodu 1 přílohy nařízení vlády č. 590/2006 Sb., kterým se stanoví okruh a rozsah jiných důležitých osobních překážek v práci, je zaměstnavatel povinen zaměstnanci poskytnout pracovní volno s náhradou mzdy na nezbytně nutnou dobu, která je třeba k vyšetření nebo ošetření v nejbližším zdravotnickém zařízení, které je ve smluvním vztahu ke zdravotní pojišťovně, kterou si zaměstnanec zvolil, a které je nejblíže bydlišti nebo pracovišti zaměstnance a současně je schopné potřebnou zdravotní péči poskytnout, ale vždy jen pokud vyšetření nebo ošetření nebylo možné provést mimo pracovní dobu. Pokud bylo vyšetření nebo ošetření provedeno v jiném než nejbližším zdravotnickém zařízení, poskytne se pracovní volno na nezbytně nutnou dobu, která by byla k takovému vyšetření nebo ošetření v uvedeném zdravotnickém zařízení třeba. Náhrada mzdy však přísluší nejvýše za dobu, která by byla nezbytná k vyšetření nebo ošetření v nejbližším zdravotnickém zařízení, které je ve smluvním vztahu ke zdravotní pojišťovně zaměstnance.

2)    Podle ust. § 10 zákona č. 95/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání odborné způsobilosti a specializované způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání lékaře, zubního lékaře a farmaceuta, je farmaceut po absolvování nejméně pětiletého prezenčního studia v akreditovaném zdravotnickém magisterském studijním programu farmacie včetně 6 měsíců praxe v lékárně, nebo studia v akreditovaném studijním programu farmacie, pokud byl zahájen nejpozději v akademickém roce 2003/2004, odborně způsobilý k samostatnému výkonu činností při přípravě lékových forem léčivých přípravků, při kontrole léčiv v lékárně a v laboratoři pro kontrolu léčiv, při přípravě, kontrole, skladování a výdeji léčiv v lékárnách a v lůžkových zdravotnických zařízeních a při poskytování odborných informací o léčivech, včetně informací o prevenci onemocnění a informací o podpoře zdraví, a při výdeji, kontrole a uchovávání zdravotnických prostředků. Farmaceut je dále způsobilý vykonávat činnosti, které nejsou zdravotní péčí, a to při výrobě a kontrole léčiv a při skladování a distribuci léčiv u distributora léčiv podle zákona o léčivech. K samostatnému výkonu činnosti vedoucího lékárníka při vedení lékárny ve smyslu ust. § 79 odst. 6 zákona o léčivech a při přípravě zvlášť náročných lékových forem, jakož i při jiných shora neuvedených činnostech v laboratořích, činnostech při ochraně veřejného zdraví, v zařízeních transfůzní služby, na odděleních nukleární medicíny, klinického farmaceuta a pro výkon vzdělávací, výzkumné, vývojové a revizní činnosti, je nezbytné dle ust. § 11 zákona č. 95/2004 Sb. získat specializovanou způsobilost úspěšným ukončením specializačního vzdělávání atestační zkouškou, na jejímž základě je farmaceutovi vydán Ministerstvem zdravotnictví diplom o specializaci v příslušném specializačním oboru, nebo absolvováním doplňující odborné praxe podle vzdělávacího programu v akreditovaném zařízení, které vydá uchazeči potvrzení o jejím ukončení. Do získání specializované způsobilosti může farmaceut takové činnosti vykonávat pouze pod odborným dohledem zdravotnického pracovníka s příslušnou specializovanou způsobilostí.
Mgr. MUDr. Jaroslav Maršík, právní poradce ČLK